Krásu podlahy obvykle posuzujeme jen podle položené krytiny, kterou ve výsledku vidíme. Aby však byla dokonalá i tato vrchní nášlapná vrstva, je třeba vybrat i kvalitní základ pro její pokládku. Perfektně rovných podlahových ploch s vynikající pevností lze během pár hodin dosáhnout realizací tzv. litých podlah. Při použití obyčejných podlah z cementové mazaniny totiž může hrozit výškový rozdíl v rozích jedné místnosti i několik centimetrů, což například značně zkomplikuje instalaci nábytku.
Typy litých potěrů a jejich vlastnosti
Pro realizaci litých podlah jsou využívány dva různé typy materiálů, a to anhydritový a cementový litý potěr. Obě varianty najdete i v nabídce skupiny Českomoravský beton: značkový litý anhydritový potěr je dodáván pod označením ANHYMENT®, cementový litý potěr pod označením CEMFLOW®. Obě řešení přitom spojuje příjemná rychlost realizace podlahové plochy. Za jeden den je možné nalít plochu až 1000 m2, u anhydritové podlahy dokonce až 1500 m2. Hotová podlaha je po 24 - 48 hodinách pochozí, už po 4 - 5 dnech ji lze zatížit lehkým stavebním provozem. Lité podlahy z materiálů ANHYMENT nebo CEMFLOW jsou perfektně rovné. Oba potěry vynikají vysokou tekutostí, takže materiál navíc vyplní veškeré prostory, například mezi trubkami či kabely, a snadno se ukládá do konstrukce. Při pokládce litých podlah se pracovníci nemusejí pohybovat po kolenou, nehrozí tak poškození topných kabelů či izolačních vrstev. Díky snadné manipulaci s litými potěry se tak realizace podlah rodinného domu zkrátí přibližně na polovinu.
Anhydritový litý potěr (ANHYMENT®)
ANHYMENT, litý potěr na bázi síranu vápenatého z nabídky skupiny Českomoravský beton, je ideální pro „sušší“ podlahové plochy a prostory s podlahovým vytápěním. Jeho předností je vysoká pevnost, minimální roztažnost i fakt, že nepraská a nedeformuje se. Při realizaci podlahy se nepoužívají výztuže. ANHYMENT lze použít pro zalití jak teplovodního, tak i elektrického podlahového vytápění. Díky výborné tekutosti dokonale a bez jakýchkoliv pórů obtéká trubky podlahového topení a navíc umožňuje snížení podlahové vrstvy až na 3,5 cm (nad vytápěním), takže pak dochází k rychlejšímu průchodu tepla. To v praxi znamená také rychlejší regulaci vytápění, čímž lze výrazně ušetřit náklady na vytápění. Doba potřebná k prohřátí podlahové vrstvy Anhymentu jsou necelé dvě hodiny. Anhydritové lité podlahy jsou nejrozšířenější a nejpoužívanější lité podlahy do rodinných domů, komerčních prostor a objektů. Tyto anhydritové potěry se díky svým vlastnostem hodí skoro všude tam, kde nejsou trvale vlhké prostory. Anhydritové lité podlahy mají hlavně velmi vysokou pevnost v tahu za ohybu, což nemůžeme říci u klasických betonových podlah. Pokud chceme, aby se klasické betonové podlahy přiblížily k vlastnostem litého anhydritu, musíme do betonové podlahy zakomponovat kari síť a navýšit výšku betonu. A to je nevýhoda, protože se musí přehodnotit celá skladba podlahy, v přízemí na úkor tepelné izolace, v patře na úkor kročejové izolace a zatížení stropu. Anhydritové podlahy jsou vhodné do všech místností, včetně koupelen.
Cementový litý potěr (CEMFLOW®)
Při rekonstrukcích i v novostavbách, včetně prostorů s vyšší vlhkostí jako je historická zástavba, garáže, sklepy, wellness prostory apod., se hodí litý potěr CEMFLOW na bázi cementového pojiva z nabídky skupiny Českomoravský beton. CEMFLOW vyniká vysokou pevností v tahu za ohybu, rychlým nárůstem pevností po zatvrdnutí a tím pádem také možností brzkého zatížení konstrukce. Vysoká tekutost, obdobná jako u samozhutnitelných betonů, usnadňuje uložení potěru. Používá se k vytváření vnitřních podlahových konstrukcí i bez použití ocelové výztuže. Její použití pro další zlepšení vlastností je však možné. CEMFLOW je vhodný také pro zalití trubek podlahového vytápění. Vysoká hutnost a dokonalé zalití minimalizují odpor při prostupu tepla, a tím urychlují prohřátí vytápěného prostoru. Vrstva cementového potěru zase oproti potěru anhydritovému rychleji vysychá, proto se CEMFLOW používá při realizaci podlah v dřevostavbách. Ošetřování litého cementového potěru po vylití je klíčové pro omezení smrštění z vysychání a vzniku trhlin, proto je u cementových potěrů nutné ihned po znivelování jejich povrch ošetřit ochranným postřikem, který je součástí dodávky lité směsi.
Příprava podkladu pro lité podlahy
Ať už plánujete nové bydlení, stavíte chatu na prázdniny nebo chystáte rekonstrukci, měli byste být při realizaci podlahy obzvláště pozorní. U podlahy nezáleží jenom na tom, jestli použijete lino nebo dlaždice. Aby byla rovná a pevná svrchní vrstva, po které budete chodit, musí být kvalitní i roznášecí neboli nosná vrstva. Prvním krokem při pokládce podlahy je proto správná volba materiálu. Zatímco dříve byl oblíbený beton, dnes odborníci doporučují používat lité potěry na anhydritové nebo cementové bázi. Provedení nosné podlahové vrstvy, anhydritového nebo cementového potěru, doporučujeme vždy svěřit odborné realizační firmě. A to hlavně z důvodu dostatečných zkušeností s nastavením výšek a dosažení dokonalé roviny. Tedy proto, aby nebylo potřeba dalšího vyrovnávání, které je nákladnější než provedení samotného potěru. Přípravu podkladu pod potěry však může stavebník zvládnout i sám. Jak se co pokládá, řeže nebo lepí, má většina kutilů nastudováno. Pečlivou přípravou a dodržením níže uvedených požadavků lze zajistit, že výsledný podlahový potěr bude rovnoměrně „podepřen“ a nebude namáhán nerovnoměrnými pohyby podkladu při stlačení nebo sednutí při následném zatížení.
Čtěte také: Použití lehkých betonových stropů
Není radno podceňovat přípravu. Ať už si pro nosnou vrstvu vyberete jakýkoli materiál, před jeho nanesením nesmíte zapomenout pořádně zkontrolovat položení základní desky a tepelné izolace. Měli byste si dát pozor zvláště na to, aby její vrstva nebyla příliš vysoká. Po položení potěru by pak totiž mohl být problém třeba i otevřít dveře. Kromě toho si musíte zkontrolovat i rovnost samotné desky a případné výškové rozdíly vyrovnat suspenzí. Kdyby byly rozdíly v tloušťce roznášecí vrstvy příliš velké, mohla by se zvlnit nebo dokonce popraskat. V takovém případě může dojít i ke zničení drahé nášlapné vrstvy a celou podlahu je potřeba předělat. Příprava podkladu úzce souvisí se spolehlivostí celé podlahy. Nevhodná příprava podkladu je nejčastějším zdrojem poruch vznikajících u podlahových konstrukcí. Opravy podlah bohužel nelze provádět tak snadno, jako třeba u omítek, nebo fasády.
-
Kontrola podkladní konstrukce
Zahrnuje zjištění rozsahu nerovností a spádu podkladové konstrukce. Tato kontrola je výchozím bodem pro určení vhodné technologie vyrovnání podlahy - využití sypané směsi, deskových materiálů nebo lité vyrovnávací hmoty. „Vyrovnávat podklad až pomocí potěru není vhodné, měl by být vždy v co nejkonstantnější tloušťce,“ upozorňuje Daniel Šmíd a doplňuje: „Na tepelně nebo zvukově izolační vrstvy nejsou kladeny tak vysoké nároky, proto je vhodné použít je zároveň jako vyrovnávací vrstvu. Lokální nerovnosti podkladní konstrukce o rozsahu cca 2-3 cm se nejčastěji řeší podsypáním pískem. Nevýhodou tohoto řešení je migrace písku při vibracích spojených například s blízkou autodopravou. Velké nerovnosti, především při dorovnávání spádu podlahy, lze řešit pomocí deskové izolace z polystyrénových desek při kombinaci různých tlouštěk. Pod tepelně izolačními deskami by neměly zůstávat nevyplněné dutiny. Existence dutin se může projevit zejména vznikem nerovností potěru, případně prasklin v potěru po zatížení. Obdobný problém přináší vyrovnání různých výškových úrovní. Desková izolace vykazuje odlišné stlačení v tloušťce 40 mm a odlišné v tloušťce 100 mm. Nerovnoměrné sednutí následně způsobuje zlomení potěru. Vhodnou variantou, která vyrovnávání celkově usnadní, je použití moderních litých vyrovnávacích směsí, tzv. pěnobetonů, které vytváří rovnoměrný a nestlačitelný podklad bez závislosti na nerovnostech podkladu, nebo objemu podlahových rozvodů. Pěnobeton slouží také ke stabilnímu vyplňování meziklenebních prostor, zejména jako náhrada stávajících sypkých směsí nebo při vyrovnávání podkladů po odstranění podlahových krytin. Jde o řešení mimořádně rychlé, čisté a bezodpadové, přitom velmi spolehlivé. Pěnobeton má navíc velmi dobré tepelně izolační vlastnosti (λ = 0,069 W/m.K).
-
Tepelná a kročejová izolace
Na nosné podkladové konstrukci s realizovanými rozvody vyplníme mezery mezi jednotlivými kabely a trubkami polystyrenem (EPS 100), případně cementovou litou pěnou PORIMENT z nabídky skupiny Českomoravský beton. Tepelnou izolaci z deskového pěnového polystyrenu (EPS 100) v tloušťce dle požadavků na tepelný odpor umístíme nad rozvody. Obvykle se síla izolační vrstvy pohybuje v rozmezí 10 - 20 cm. Zásadní vliv na dodatečné sedání má kvalita a pevnostní třída zvoleného polystyrenu. Sednutí velkých vrstev izolace u pasivních domů, nebo při použití nekvalitních polystyrenů může dosáhnout až 20 mm. V případě pasivních a nízkoenergetických domů s potřebou větší tloušťky tepelných izolací, je proto vhodné volit izolace z tužších materiálů (např. EPS 150, 200). Výrazně se tím dlouhodobé sedání podlahy redukuje. V tomto případě je výhodné použít kombinaci materiálů - část provést tužším nestlačitelným materiálem, část materiálem s vyšší tepelně izolační vlastností. Tepelná izolace nemá a také neplní funkci akustické - kročejové izolace. Pro dosažení kročejového útlumu se používají speciální materiály, tzv. kročejové izolace. Ty mají vyšší „pružnost“ než tepelné izolace, proto je zásadní pokládat je jen v určité tloušťce. Navíc nadměrná tloušťka izolací zhoršuje akustické vlastnosti stropu (subwoofer efekt). Vrstva kročejové izolace musí být maximálně spojitá.
-
Obvodová dilatační páska
Okolo stěn a všech konstrukcí, včetně prostupů rozvodů, instalujeme obvodovou dilatační pásku. Tato páska zamezuje vnikání vibrací kročejového hluku do stěn a zároveň umožňuje tepelnou dilataci celé podlahy. Optimální tloušťka obvodové pásky je 5 mm, u podlah s podlahovým vytápěním pak minimálně 5 mm. Kotvení okrajových pásek se provádí nejčastěji sponkováním, které je vhodné provést nad úrovní budoucího litého potěru. V případě použití kročejové izolace z minerální vlny se v místech dilatací lité podlahy doporučuje položit například dřevovláknité desky (HOBRA), čímž se zamezí „houpání“ potěru v těchto místech. Kraj desky akustické izolace tak bude vlastně opřený.
-
Separační vrstva
Separační vrstvu nejčastěji tvoří stavební PE fólie. Tato fólie zajišťuje těsnost podlahy vůči protečení litých směsí a zároveň tvoří kluznou vrstvu pod realizovanými potěry. Zvýšením kluznosti podkladu je redukováno kroucení cementových potěrů, které vzniká při nerovnoměrnosti smršťování na horním a spodním povrchu. Čím je proto tato vrstva rovnější a hladší, tím lépe. Tepelná, případně kročejová, izolace se překryje tzv. separační vrstvou nebo, v případě podlahového vytápění, se na ni uloží tzv. systémové desky, případně odrazová folie či jiný podklad.
Čtěte také: Lehký beton: Pro a proti
-
Dilatační spáry
Dilatační spáry jsou klíčové z důvodu délkových změn způsobených smršťováním materiálu při vysychání nebo roztahováním při změnách teploty. Se snižující se tloušťkou cementových potěrů a nerovnoměrnosti jejich vysychání se zvyšuje riziko kroucení a vznik prasklin. Určitou prevencí je provádění dilatací - rozdělení vznikajícího napětí do menších celků pomocí smršťovacích spár. V tomto případě naříznutím potěru do cca 1/3 jeho tloušťky. Dilatace se provádějí systémovými prvky (lištami) nebo vložením okrajové pásky k například plastovému L profilu. Tyto prvky umožňují teplotní dilataci - roztahování potěru vlivem podlahového topení, nebo při oslunění. Příčina kroucení a praskání potěru spočívá v jeho nerovnoměrném smršťování. Ne vždy musí dojít při smršťování ke vzniku prasklin (překročení meze pevnosti), ale „pouze“ se zvednou rohy, dojde ke kroucení. Tvorbou smršťovacích spár, tj. nařezáním, jednotlivých polí na menší části (ideálně 5 x 5 m) se rozloží vznikající tahové napětí v potěru. Jedná se vlastně o řízené vytvoření prasklin. Smršťovací spáry se provádějí pouze u cementových potěrů, a to proříznutím (oslabením) do cca 1/3 tloušťky, kde tak dojde ke vzniku praskliny.
Podlahové vytápění a lité potěry
Beton není ideální volbou především ve chvíli, kdy zvažujete vyhřívanou podlahu. Beton má totiž nízkou tepelnou vodivost a vytváří vzduchové bublinky okolo trubek topení, takže se podlaha zahřívá až 4 hodiny. Anhydritový potěr má lepší tepelné vlastnosti, a navíc je při lití velmi tekutý, takže dokonale obklopí rozvody topení. Ideální volbou je potěr Anhylevel Thermio od společnosti CEMEX, který byl vyvinut speciálně pro použití v kombinaci s podlahovým topením. Ten má až 2,5× větší tepelnou vodivost než beton a vy budete díky tomu v teple už za 30 až 40 minut. Systémová deska je nejčastěji k vidění v tzv. nopovém provedení, čili v provedení se „špunty“. Ty usnadňují montáž trubek podlahového topení, pomáhají totiž dodržet přesné rozteče mezi trubkami.
Realizace litých podlah
Realizace litých podlah z materiálů skupiny Českomoravský beton je přitom velmi jednoduchá. Čerstvou tekutou směs čerpadlo přečerpá na určené místo, kde ji odborná firma zpracuje do požadované roviny. Po ukončení práce se veškeré zařízení ze stavby ihned odváží. Samotné lití potěru netrvá nijak dlouho a je možné ho provádět po celý rok, stačí teploty nad 5 °C. Protože je anhydritový potěr Anhylevel vysoce tekutý a vytvoří dokonale rovnou plochu, není jej potřeba nijak vyrovnávat. Zkušení dělníci mají proto podlahu malého rodinného domu hotovou i za méně než dvě hodiny. Lité potěry CEMFLOW se vyrábí na betonárnách a na stavbu se dopravuje v čerstvém stavu autodomíchávačem. Využití autodomíchávače oproti mobilnímu silu je výhodné, protože autodomíchávač není náročný na místo (nepotřebuje manipulační prostor pro plnění a zdvih sila, pouze přístupovou cestu) a nevyžaduje připojení ke zdroji vody ani elektřiny. Na stavbě navíc nezůstává žádný odpad. Anhydritové lité podlahy je možno na stavbu přivézt již hotové namíchané z betonárky, nebo je vyrobit přímo na stavbě. Nejvýhodnější je výroba přímo na stavbě pomocí výrobního zařízení BREMAT. Bremat - vyrobí přesně co je potřeba a odpadá čas, doba přepravy. Popřípadě si dohodneme termín realizace. Mix dorazí na stavbu s materiálem. Pomocí čerpadla přečerpáváme materiál a pomocí hadic vylijeme podlahy. Po dokončení se uzavře stavba a proběhne předání dodacího listu s reálnou spotřebou materiálu. Výšková úroveň tzv. trojnožek, do jejichž úrovně se potěr později nalévá, se nastaví pomocí hadicové vodováhy nebo laseru. Toto nastavení zajišťuje dokonalou rovinu a rovnoměrnou výškovou úroveň v celé ploše podlahy. Trojnožky se umisťují zpravidla v roztečích 2 m.
Kontrola konzistence směsi
Před litím směsi do konstrukce se kontroluje konzistence směsi rozlivem. Zkoušku konzistence rozlitím provádí při přejímce zpracovatel směsi, tj. realizační firma. Na požádání ji může provést obsluha výrobcem dodaného čerpadla nebo jiný zástupce výrobce směsi. Měřením konzistence materiálu při přejímce kontroluje zpracovatel deklarovanou kvalitu potěru. Konzistence cementového potěru se měří na navlhčené a setřené rozlivové desce pomocí maltového kužílku (Haegermannův kužel - dle ČSN EN 1015-3), anhydritové potěry se testují na suché desce. Optimální rozliv cementové lité směsi se pohybuje na úrovni 22-26 cm pro tloušťku potěru do 8 cm a 20-24 cm pro tloušťku nad 8 cm. Do konstrukce se litá směs cementového potěru dopravuje mobilními pístovými čerpadly přes násypku autodomíchávače gumovými hadicemi o průměru licí hadice 50 mm. Směs se lije vždy tak, aby se zamezilo jejímu vniknutí pod separační vrstvu. Nalitá plocha se pomocí speciálních nivelačních hrazd zpracovává tzv. vlněním. Účelem vlnění je usnadnění rozlití a zatečení směsi do všech míst a dutin, například v rozích, pod podlahovým topením apod., a dále odvzdušnění nalité směsi v celé její tloušťce. Následně se plocha rozvlní ve druhém, kolmém směru. Při tomto druhém vlnění se hrazda ponořuje zhruba do poloviny tloušťky uložené vrstvy, tedy o něco jemněji. Vlnění se musí provádět bezprostředně po nalití plochy (uložení), dokud je směs maximálně zpracovatelná.
Péče o lité podlahy po vylití
Po vylití podlahy se stavba uzavře na 48 hodin. Je nutné zabránit slunečnímu svitu a průvanu. Po 48 hodinách od nalití potěru je třeba umožnit pozvolné vysychání potěru s dostatečným větráním. Nepoužívejte lokální vysoušeče, dochází k nerovnoměrnému vysychání a riziku prasklin. Konečných vlastností lité podlahy je dosaženo po 28 dnech a vyschnutí pod 1 % hm. Nelze zobecnit délku vysychání. Litý potěr je průchozí již po 24-48 hodinách od nalití. Částečná zatížitelnost (lehké stavební práce bez bodového zatížení) je běžně dosahována po 4-5 dnech od vylití. Vysychání můžete urychlit především dostatečným větráním, v zimních měsících topením. Kvalitní a důkladné ošetřování litého potěru může významně ovlivnit jeho konečné vlastnosti, ale i rychlost jejich dosažení. První zahřívání začíná přívodní teplotou 25 °C, kterou je třeba udržovat po dobu 3 dní. Potom se teplota postupně zvyšuje denně o 5 °C až na max. teplotu 45 °C (bez nočních poklesů).
Čtěte také: Cementové podlahy s nízkou hmotností
Terminologie: Anhydrit vs. Anhydrid
Proč se setkáváte s názvem ANHYDRID a jindy ANHYDRIT? Vysvětlení je vlastně úplně prosté. Anhydrit je materiál, který se používá pro výrobu vaší podlahy. Může být přírodní nebo syntetický, může se vyrábět záměrně nebo vznikat jako odpadní produkt při výrobě jiných látek. Naproti tomu anhydrid je chemická sloučenina. Existuje několik různých anhydridů. Např. anhydrid kyseliny sírové nebo hydroxidu sodného nebo anhydrid kyseliny dusičné, případně kyseliny octové. Nejznámější je forma anhydridů karboxylových kyselin. Důvodem používání nesprávného termínu anhydrid pro lité podlahy bývá snaha některých firem získat více zakázek, neboť laická veřejnost často zadává do vyhledávačů právě tento chybný název.
Možné problémy a jejich prevence
- Vysoká stlačitelnost izolace: vysoká vrstva polystyrenu se standardní stlačitelností. Sednutí velkých vrstev izolace u pasivních domů, nebo při použití nekvalitních polystyrenů může dosáhnout až 20 mm.
- Nesouměrná vrstva litého potěru: podlaha je vylita na nerovný podklad, díky čemuž je pak v jednom místě 4 cm potěru a o pár metrů vedle je 8 cm potěru.
- Rychlé vysychání: Mějte na paměti rychlé vysychání potěru a dbejte na zastínění slunečního svitu.
Podlahy je vhodnější provádět až po dokončení omítek. Snadněji se totiž instalují obvodové dilatace. Navíc se omezí pohyb po podlahových vrstvách, a tudíž i zátěž a znečištění, které s sebou nese realizace omítek. Kromě toho nedochází k dalšímu „přinášení“ vlhkosti do prostoru, což by zpomalilo vysychání potěrů. V případě, že se podlaha realizuje dříve než omítky, může být následné napojení omítek na podlahu zdrojem přenosu kročejového hluku z podlahy do stěn, zejména při zohlednění přirozeného kroucení cementových potěrů.
Shrnutí výhod litých podlah
Litý potěr na bázi síranu vápenatého, tj. vhodně modifikovaného pojiva a písku, je samonivelační litý potěr. Jeho důležitými dlouhodobými vlastnostmi jsou pevnost a tepelná vodivost. K dalším výhodám litých podlahových potěrů na anhydritové bázi oproti klasickým betonům můžeme přiřadit zdravotní nezávadnost a celistvou téměř bezpórovitou pevnost povrchu. Již zmíněná vysoká pevnost při nízké tloušťce (v tlaku i tahu za ohybu) znamená menší zatížení konstrukce objektu, proto je potěr mimořádně vhodný pro rekonstrukce starších objektů. Potěr navíc díky samonosnosti i při nižších tloušťkách nevyžaduje použití výztuží a dalšího armování. Při práci s anhydritovým potěrem každý ocení zejména rychlost pokládky a jeho vynikající zatékavost - ta umožňuje, aby hmota dobře „obtékala“ například povrch trubek nebo topných rohoží podlahového vytápění.
Pokud se však rozhodne i zarytý stavitel svépomocí pro anhydrit, měl by důkladně zvážit pomoc profesionálů. Prodejci stavebních materiálů dnes mají většinou dostatek informací o materiálech i službách poskytovaných přímo výrobcem ve spolupráci s realizační firmou. Výrobce by měl poskytovat bezplatný technický servis a to i v případě aplikace pomocí strojního zařízení vlastními silami se zaškolením pracovníků. Zdarma je též doprava materiálu a míchání přímo na stavbě. Tyto služby výrobci zajišťují pomocí mobilního zařízení TransMix - energeticky nezávislý samostatný tahač s návěsem, na kterém je míchací zařízení, čerpadlo s hadicemi pro dopravu materiálu na místo lití a zásoba pojiv a přísad pro výrobu směsi. Další výhodou je, že můžete očekávat platbu pouze za spotřebovaný materiál.
| Typ podlahy | Vhodnost použití | Cena (bez DPH) - 110 m2, tloušťka 6 cm | Hlavní výhody |
|---|---|---|---|
| Litá podlaha na bázi sádry (anhydritová) | Podlahové topení, bytové a komerční prostory (suché) | 52 280 Kč | Vysoká pevnost, minimální roztažnost, nepraská, ideální pro podlahové topení (rychlý průchod tepla) |
| Litá podlaha na bázi cementu | Garáže, lehký průmysl, prostory s vyšší vlhkostí (historická zástavba, sklepy, wellness) | 62 080 Kč | Vysoká pevnost v tahu za ohybu, rychlý nárůst pevností po zatvrdnutí, vhodná pro vlhké prostory |
tags: #lite #betonove #podlahy #cara #po #vyliti