Historici a heraldici se dodnes dohadují, jak se dostal bílý beránek do městského znaku třicetitisícového Vsetína. Přesto se stal pro neoficiální hlavní město Valašska zažitým symbolem. Vsetín je pro většinu cestovatelů a turistů synonymem pro setkávání s malebným krajem lesů, hor a bělavých ovčích stád na jeho svazích. Je sice fakt, že pastevci z rumunského Valašska, kteří sem během věků se svou živností doputovali, dali kraji jméno, ale v době, kdy znak města vznikal, nemohlo být o chovu ovcí ani řeči. Tehdy, v 17. století, chovali Vsetíňané nanejvýš pár koz.
Období komunismu a politické procesy
Ve dnech 9. až 11. prosince 1952 se ve vsetínském kulturním domě před tzv. organizovanou veřejností konalo hlavní líčení Státního soudu Brno, který v něm vynesl tři rozsudky smrti. Jelikož proces souvisel se špionáží ve zbrojním průmyslu, tvořili hlavní část veřejnosti pracovníci místní zbrojovky. V procesu „Fajkus a spol.“ bylo odsouzeno jedenáct osob, většinou technických pracovníků a dělníků zbrojních závodů ve Vsetíně a v Jablůnce nad Bečvou a Moravských elektrotechnických závodů (MEZ) Vsetín.
Skupina „Fajkus a spol.“
Tato ilegální skupina byla obviněna z plánování ozbrojeného útoku na vládní delegaci v čele s Antonínem Zápotockým. V roce 1949, v době konání režimních akcí (9. sjezd KSČ, výstava Valašsko v práci), uskutečnila několik sabotáží na elektrických, telefonních a železničních spojích jako výraz občanského protestu proti poúnorovému politickému vývoji. Později se zaměřila na průmyslovou špionáž v místních zbrojních závodech. Jejich zprávy měl na Západ předávat člen skupiny Ladislav Fojtík (1928-1966), který v obavě před zatčením utekl do Rakouska a stal se kurýrem. Skupina byla zatčena v zimě na přelomu let 1951 a 1952.
Důsledky procesu „Fajkus a spol.“
V odvolacím řízení byly potvrzeny dva ze tří absolutních trestů. Technický úředník MEZ Luděk Fajkus (1925-1953) a dělník ve vsetínské zbrojovce Josef Vašek (1921-1953) byli popraveni 16. června 1953 v Praze na Pankráci. Ladislav Fojtík podepsal po zatčení spolupráci se Státní bezpečností.
Další oběti komunistického režimu z Vsetínska
Kromě členů skupiny „Fajkus a spol.“ postihl komunistický režim i mnoho dalších osob z Vsetínska:
Čtěte také: Ploty Vsetín - Bobrky: Co zvážit před stavbou?
- Štěpán Gavenda (1920-1954): Stal se jedním z nejúspěšnějších kurýrů, pracujícím pro americkou zpravodajskou službu. Spolu s Milošem Zemánkem (*1924) vytvořili síť spolupracovníků a převedli přes šedesát uprchlíků. Po zatčení 1. srpna 1949 byli v červnu 1950 odsouzeni Státním soudem na doživotí. V lednu 1952 Gavenda spolu s dalšími pěti vězni uprchl z věznice v Leopoldově a podařilo se mu překročit hranice. Po zadržení východoněmeckými orgány a vydání do Československa byl 15. dubna 1954 Krajským soudem v Uherském Hradišti odsouzen k trestu smrti.
- Záviš Kalandra (1902-1950): Byl souzen v procesu s Miladou Horákovou jako vůdce smyšlené trockistické skupiny a popraven 27. června 1950 v Praze na Pankráci.
- Jan Křižan (1915-1951): Z Valašského Meziříčí byl odsouzen v procesu v Mikulově 12.-14. prosince 1950 a popraven 14. června 1951 v Brně.
- Členové organizace Světlana: Antonín Janošík (1926-1950), Rudolf Lenhard (1918-1950), František Mana (1910-1950) a Alois Šimara (1921-1950) byli popraveni v Uherském Hradišti. Další členové Světlany, jako Ferdinand Brindza (1926-1958), Josef Leskovjan (1907-1951), Karel Štrbík (1900-1950), Alois Pohůnek (1914-1949) a Jan Skřipka (1895-1957), zemřeli ve vězení nebo ve vyšetřovací vazbě.
- Oldřich Pajdla (1911-1954): Člen skupiny Hory Hostýnské, odsouzen na jedenáct let, zemřel ve věznici v Praze na Pankráci.
- Jan Janoušek (1900-1954): Zemřel ve věznici v Praze na Pankráci.
- Josef Plánka (1930-1951): Student vsetínského gymnázia, zemřel při útěku z jáchymovských pracovních táborů.
- Zdeněk Šipula (1931-1952): Zatčen v dubnu 1951, zemřel ve vyšetřovací vazbě v Uherském Hradišti v březnu 1952.
Památník obětem politické perzekuce
Pomník tvoří hořící svíce na měděném trojhranu, na kterém jsou uvedena jména obětí politické perzekuce padesátých let pocházejících ze Vsetínska. Autorem pomníku, jenž byl odhalen v lednu 1994, je akad. sochař Jiří Klíma.
Urbanistický a architektonický vývoj Vsetína
Horní náměstí na Vsetíně je historickým centrem města. Je to nejvýznačnější část města, kde se nachází zámek, kostel a výrazný park. Bohužel, Horní náměstí nefunguje. Lidé sem nechodí, náměstí nežije. Jednou z dalších ostud je i budova bývalého okresního úřadu. Pětipodlažní objekt se nachází v historickém jádru města na Horním náměstí v sídlišti Sychrov. Objekt není památkově chráněn, avšak je součástí památkové zóny ochrany areálu Zámku zahrnující dále Maštaliska (bývalý panský dvůr), Starou radnici a Novou radnici. Oprýskaná, dříve zářivě bílá okna s občas chybějící tabulkou skla, opadaná fasáda, posprejovaný vchod. Rezavá vitrína s potrhanými papíry asi žádné nové informace kolemjdoucím nepřinese. Jako smutná třešnička na dortu nad celou budovou bývalého okresního úřadu bdí nedávno obnovená socha Julia Fučíka.
Plány na oživení centra
Vsetín potřebuje oživit a doplnit tak, aby vzniklo centrum. Město má potenciál pro rozvoj do budoucna, ale omezují ho dvě bariéry: dráha a silnice č. 57. Návrhy zahrnují zrušení silniční dopravy blíže historickému centru Vsetína a přesun vlakového a autobusového terminálu z větší části pod zem. Budova terminálu by měla být protáhlý hranol, zahloubený pod zem. Její nižší část by mohla plynule přecházet v park okolo dráhy.
Zelená linie a veřejná prostranství
Propojení centra města navrhujeme vznik zelené linie, rozšířené Panské zahrady. Součástí plánu je i vytvoření pěšího korza pro místní obyvatele a zpřístupnění sídliště Sychrov a dalších částí města novými cestami a „průchody“. Dnešní dolní náměstí je zanedbané, ale může být vydlážděno v jedné úrovni, což by pomohlo oživit celý prostor. Město se snaží vyvarovat rozšiřováním zástavby do okolní krajiny a místo toho se zaměřit na zahušťování stávající zástavby a zlepšení kvality veřejných prostranství.
Přehled pamětních událostí ve Vsetíně
Vsetín si pravidelně připomíná významné události české historie:
Čtěte také: Recenze oken Vsetín
| Datum připomenutí | Událost |
|---|---|
| 7. března / 6. března | Výročí narození T. G. Masaryka (165., 167., 168., 170., 171.) |
| 14. září | Výročí úmrtí T. G. Masaryka (78 let) |
| 19. března | 85. výročí vypálení židovské synagogy |
| 25./26./28. října | Výročí vzniku samostatné Československé republiky (97., 99., 101., 103., 104., 105., 106., 107.) |
| 4. května | Výročí osvobození Vsetína od fašismu/německé okupace (75., 76., 77., 81. let) |
| 17. listopadu | Připomenutí 17. listopadu (Den boje za svobodu a demokracii) |
| 21. srpna | Výročí srpnových událostí let 1968 a 1969 |
Tyto pietní akty se obvykle konají u pomníku T. G. Masaryka na Palackého ulici nebo u památníku na ulici Štěpánské.
Literatura k tématu:
- POSPÍŠIL, Jaroslav: Hyeny v akci. Vizovice 2003.
- ROKOSKÝ, Jaroslav: Odboj za časů hanebnosti: protikomunistická skupina Štěpán Gavenda, Miloš Zemánek a spol. In: Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve Střední Evropě. 16.
Čtěte také: Aplikace lepidel SIKO Vsetín krok za krokem
tags: #Vsetín #komunismus #fasády #historie