Perlinka, umělá fasádní tkanina ze skelného vlákna, má podobu mřížky a dodává se v rolích. Protože je lehká, bude se vám s ní pracovat dobře. Perlinka je umělá tkanina tvořená sklovláknitou mřížkou, která je určená k armování. Funguje jako mechanické zpevnění a zároveň jako ochrana před popraskáním omítky. Perlinkou vyztužený povrch je tedy pevnější a pružnější.
Armovací tkanina má za úkol minimalizovat riziko vzniku prasklin a zvyšovat soudržnost podkladu. Praskliny totiž negativně ovlivňují nejen vzhled, ale i životnost a funkčnost konstrukce. Používání perlinky se nevyhýbejte. Malty, omítky, lepidla a další stavební hmoty pracují. Vlivem roztažnosti mohou začít praskat a drolit se. Perlinka dokáže ochránit vaše konstrukce jak u novostaveb, tak rekonstrukcí.
Proč používat perlinku a jaké jsou její typy?
Perlinku doporučujeme používat i pro zpevňování vnitřních omítek. Důležitá je zejména v místech, kde dochází ke kontaktu dvou materiálů s různou roztažností. Aplikací perlinky po celé ploše však zvýšíte mechanickou odolnost. Existují různé druhy perlinky a výběr tedy záleží na účelu použití. Obecně se dá říci, že čím těžší perlinka je, tím je i pevnější.
Pevnější typy perlinky se využívají například v místech, kde je vyšší riziko poničení. Typicky tedy okolo dveří či garážových vrat. V tomto případě lze použít takzvanou pancéřovou perlinku. Při srovnávání parametrů se zaměřte také na míru protažení, které by mělo být minimální. Nepodceňte ani chemickou odolnost, konkrétně vůči alkáliím. Perlinky vyráběné v Evropě se obvykle tuží látkou SBR, která je trvanlivá. U levných perlinek asijské produkce je ochrana často zajištěna jen obalem z levného akrylátu, který má horší vlastnosti a omezenou životnost.
Praskliny v omítce mohou vzniknout následkem vyzrávání omítky, vlivu počasí, pohybů izolačních desek či mechanického poškození. Praskliny snižují funkčnost a odolnost omítky a na pohled také nejsou líbivé.
Čtěte také: Konstrukce betonového schodiště
Další využití perlinky:
- Zateplování kontaktními systémy - zlepšuje stabilitu armovací vrstvy a zesiluje zateplenou vrstvu po celé ploše. Používá se i k lokálnímu armování míst, u kterých je pevné vyztužení žádoucí.
- Opravy poškozených fasád - vyztužuje popraskané zdivo a předchází opakovaným problémům. Současně zvyšuje odolnost v místech, která jsou náchylná k poškození.
- Omítání jednovrstvého zdiva - nanášení jádrové omítky perlinkou doporučujeme u domů bez přesahu střechy a u domů s výškou nad dvě podlaží.
- Výztuž potěru podlahy bez KARI sítí - oprava popraskaného potěru podlahy je náročná. Proto je důležité problémům předcházet kvalitní výztuží. Alternativou k tradičním KARI sítím je použití kompozitních sítí nebo výztužných tkanin.
Příprava podkladu a aplikace perlinky
Aby stavební hmota s tkaninou na podkladu držela, musí být podklad čistý, suchý a odmaštěný. Zdi je třeba očistit od zbytků tenkovrstvé malty a zadělat větší otvory a spáry. Projděte všechny stěny a zabruste případné nerovnosti. Pak přijde na řadu penetrace, bez té to nejde, například Porfix hrozně sál vodu. Perlinka by před pokládáním neměla obsahovat nečistoty. Obzvláště znečištění mastnotou je problematické. Mastná perlinka totiž špatně drží a je tedy lepší ji vůbec nepoužít. Před nanesením vhodného lepidla a přiložením perlinky je nutné povrch napenetrovat.
Pro vyztužení rohů, hran a ostění používejte rohové profily s integrovanou perlinkou. Vyztužení rohových konstrukcí začněte vždy montáží profilů. Nejprve do lepidla zatlačte samotný profil a vyrovnejte ho vodováhou. Následně zatlačte do lepidla i armovací tkaninu po stranách profilu. Lepidlo, které se vytlačí přes tkaninu, stáhněte a srovnejte zednickým ocelovým hladítkem do roviny.
Konec konců, autor článku zjistil, že do vnitřních rohů bylo snazší dávat pouze perlinku, která se dala snadněji zapravit a roh byl pěkně rovný, na rozdíl od rohových profilů, kde se perlinka často vlnila a profily neměly pravý úhel.
Lepidlo s perlinkou se nanáší ve dvou lidech, v jednom se to špatně stíhá, protože lepidlo na pórobetonu začalo i přes penetraci zasychat. Vždy natáhněte 1 m lepidla zubatým hladítkem, zapravte perlinku, a tak stále dokola po celém obvodu. Lepidlo po zapravení perlinky přehlaďte dlouhým fasádním hladítkem.
Čtěte také: Dlažby v OBI: Recenze
Na stěnu natáhněte flexibilní lepidlo nebo maltu pomocí zednické lžíce a zubového hladítka. Po vmáčknutí perlinky ji vyrovnejte a upravte pomocí hladítka. Perlinku postupně nanášejte v pruzích a dodržujte překryv pásu cca 10 cm.
Výběr materiálů a finanční aspekty
Zpočátku autor zvažoval sádrovou omítku, která je prý vhodnější pro pórobeton, ale nacenění celého domu vycházelo na 180 000 Kč. Klasika, lepidlo s perlinkou a štuk, stála zhruba 150 000 Kč. Nakonec se po domluvě s tchánem, který přislíbil pomoc, rozhodli si omítky udělat svépomocí. Volba padla na lepidlo, perlinku a štuk, tato varianta se zdála jednodušší na realizaci než sádrové omítky, s kterými nikdo neměl zkušenost. Materiál na vnitřní omítky vyšel zhruba na 26 000 Kč.
Štukování provedl hlavně tchán. Použili štuk od Cemixu a od Webera. S hrubším od Cemixu se lépe dělalo, jemnější od Webera byl hezčí na pohled. Dnes by autor udělal dvě vrstvy lepidla, aby byl podklad více srovnaný pod štukem. Usnadnilo by to práci při štukování.
Pokud se rozhodnete pro výztuž pomocí perlinky, dejte si při výběru pozor - existují různé typy, které se liší vlastnostmi i způsobem použití. Volte perlinky a další materiály od renomovaných výrobců, které vydrží a budou skutečně fungovat. Doporučujeme vyhýbat se materiálům bez označení výrobce a s podezřele nízkou cenou. Při výběru perlinky si můžete také osahat její strukturu. Ve vazných bodech musí být tkanina pevná.
Shrnutí nákladů a úspor
| Typ omítky | Cena s prací | Cena materiálu (svépomocí) |
|---|---|---|
| Sádrová omítka | 180 000 Kč | Není uvedeno |
| Lepidlo, perlinka, štuk | 150 000 Kč | 26 000 Kč |
Čtěte také: Inspirace pro cihlové obklady
tags: #vnitrni #roh #perlinka #informace