Vlhké zdi patří mezi nejčastější problémy starších domů, ale v některých případech se nevyhnou ani novostavbám. Jelikož vlhkost obvykle přichází od země, nejvíce většinou trpí sklepy, suterény a přízemní místnosti. Když do konstrukce pronikne vlhkost, dochází ke korozi stavebních materiálů. Voda ničí stavební materiály hned dvěma způsoby.
Jednak při nižších teplotách mrzne, což způsobuje tlak, jemuž neodolá žádný omítkový materiál. Zadruhé se do zdiva spolu s vodou dostávají různé druhy rozpuštěných solí, které v něm postupně krystalizují a zaplňují póry v cihlách i omítce. V důsledku toho se na zdech začnou tvořit vlhké mapy se solnými výkvěty.
Proč bojovat s vlhkostí ve zdivu?
Důvodů, proč s vlhkostí bojovat, je hned několik. Poškozené zdivo nevypadá dobře a představuje ideální půdu pro růst řas a plísní, které škodí lidskému zdraví. Vlhkost samozřejmě ohrožuje i samotné zdivo. Snižuje jeho pevnost a zhoršuje jeho tepelně izolační vlastnosti.
Když si vezmeme například keramickou cihlu, desetiprocentní hmotnostní vlhkost sníží její tepelně izolační vlastnosti až o 30 %. Máme-li doma vlhké zdivo, je pak tedy nutné výrazně víc topit.
Možné příčiny vlhnutí a praskání omítek
Kondenzace vody
JABRAKA se vyjádřil: "Tento úkaz je způsoben kondenzací vody na vychlazené části stěny." Zejména na severních zdech, které jsou chladnější, může docházet ke kondenzaci vlhkosti. Dlouhodobě vysoká vzdušná vlhkost v interiéru může přispívat k tomuto problému.
Čtěte také: Konstrukce betonového schodiště
Chybějící nebo poškozená hydroizolace
Vlhké zdi mohou být způsobeny nedostatečnou nebo poškozenou hydroizolací. Řešení spočívá v zabránění pronikání vlhkosti - tzn. obnově hydroizolace. To lze provést různými způsoby, z nichž nejspolehlivější je vložení izolačních pásů, tzv. podřezání.
Vzlínající vlhkost
Vzlínající vlhkost je neřád. Udeří nečekaně a pohlcuje zdivo kus po kusu, čímž znehodnocuje celou stavbu. Vlhkost se dostává do zdiva spolu s vodou, což vede k tvorbě vlhkých map a solným výkvětům. Společnost BIODRY ČR se zabývá řešením vzlínající vlhkosti ve zdivu.
Chyby v aplikaci omítky nebo materiálu
Skvrny podobné vlhkým flekům u klasických postupů vznikaly tehdy, pokud ve směsi omítky zůstaly nedokonale rozmíchané jednotlivé složky. Pokud by skvrny byly světlejší než okolní omítka, bylo to hrudkami vápna. V případě tmavších fleků se může jednat o nerozmíchaný cement.
Další možností je, že závada byla v omítce již před úpravou, ale malířská barva skvrny rozptýlila. Také je možné, že zeď byla politá nějakou látkou, nebo napuštěná penetrací či přípravkem na potlačení vlhkosti.Někdy se vlasové praskliny objeví po dvou měsících od nanesení nových vnitřních omítek, zejména pokud byla použita cementovápenná malta ve větší vrstvě pro srovnání zdí. Způsobuje to vysychání malty, která "pracuje".
Při zapravení špalet pytlovanou maltou na cihelné bloky došlo k popraskání v místě spár, kde nebyly spáry plně vyplněny až na okraj cihel. A to tam byl dán i roh s perlinkou zapraven do lepidla.
Čtěte také: Dlažby v OBI: Recenze
Pohyby základů domu
Problémem mohou být základy. Pokud není dům založen v nezámrzné hloubce, v zimě se vlivem mrazu celý nadzvedne a na jaře zase klesne, což může způsobit praskání omítek. Zpráva od Milancukrar poukazuje na to, že hloubka základů je 80 cm a na starých původních omítkách praskliny již byly. Problémem může být i štěrkopískové podloží, které může být pohyblivé.
Vnější otřesy
Majitelka domu zmínila, že se v okolí staví nové domy a centrum pro seniory, kde se používá vibrační deska. Otřesy byly znát i doma a mohly přispět k praskání omítek.
Dlouhodobá vlhkost a nákladné opravy historických budov
Opakované opravy opadaných omítek historických budov bez odstranění příčiny vlhkosti vedou podle odborníků k neefektivnímu vynakládání prostředků. Italský architekt Paolo Sala, který se dlouhodobě věnuje problematice vzlínající vlhkosti, se podobně vyjádřil. Franco Baga, technický ředitel celosvětové sítě Biodry, představil fyzikální principy neinvazivní technologie pro řešení vzlínající vlhkosti.
Řešení problémů s vlhkostí a praskáním omítek
Sanační omítky
Sanační omítky představují nejrozšířenější řešení pro sanaci vlhkého zdiva. Jejich princip spočívá v množství vzduchových pórů, které se v jejich struktuře vytvoří po rozmíchání ve vodě a nanesení na zeď. Póry pak ze zdiva odvádějí vlhkost. Sanační omítky se od běžných omítek liší především vysokou pórovitostí a prodyšností, díky čemuž jsou velmi lehké.
Mají nízkou kapilární nasákavost, případně vodu zcela odpuzují. Sanační omítkou voda neproniká skrze kapiláry do zdiva a odpařování vody ze zdiva a případné srážení solí probíhá pouze na vnitřní straně omítky. Povrch stěny nahozené sanační omítkou tedy zůstává suchý a neměl by trpět ani výkvěty soli typickými pro vlhké zdivo.
Čtěte také: Inspirace pro cihlové obklady
Typy sanačních omítek:
- Tradiční hydrofobní: dobře odolávají srážkové vlhkosti, hodí se zejména do exteriéru.
- Hydrofilní: lépe poslouží v interiéru, díky nim nedochází k omezení difúze do vnějšího prostředí.
- Tepelně-izolující: ovlivňují povrchovou teplotu zdiva, která je zásadní pro to, zda se na něm uchytí spora a začne z ní růst řasa či plíseň. Tento typ je ideální pro sezónně užívané rekreační objekty.
- Speciální protiplísňové: jsou navrženy tak, aby pálily kořínky spor, a ty se tak neměly šanci uchytit.
- Multifunkční sanační omítka SANAVER DUO s tepelně izolačními vlastnostmi: obsahuje expandovaný skleněný granulát. Je určená pro povrchovou úpravu stěn ve vnitřním i vnějším prostředí. Je vhodná pro použití jako podkladová omítka i jako finální povrchová úprava především při rekonstrukci a restaurování památkových a historických objektů. Lze ji použít i při modelování členitých a složitých prvků fasád.
Důležité při aplikaci sanačních omítek:
- Původní omítku zasaženou vlhkostí je nutné odstranit minimálně 80 cm nad viditelně postiženým místem. Okopanou omítku je nutné ihned odstranit z pracovního prostoru.
- Spáry ve zdivu pak vyškrábejte do hloubky jednoho až dvou centimetrů, zdivo očistěte kartáčem nebo proudem tlakového vzduchu. Pro zvýšení stability zdiva je možné vyškrábané spáry nahradit jinou omítkou s požadovanými parametry nebo již přímo vyplnit sanačním podhozem.
- Nerovnosti vyrovnejte sanační omítkou, do které lze vkládat úlomky cihlových tašek a cihel. Nepoužívejte úlomky betonu a betonových tašek. Při vyrovnání větších nerovností omítkou je nutné omítku vyztužit ocelovou sítí.
- Sanační omítku nahazujte na speciální postřik. Při míchání postřiku i samotné omítkové směsi dodržujte doporučené množství vody i dobu míchání. Postřik by měl vyzrávat tři dny.
- Omítka se nahazuje na navlhčený povrch zpravidla v jedné nebo dvou vrstvách, strhává se latí a dohlazuje hladítkem.
- Na jádrovou sanační omítku přijde sanační štuk. Používejte produkty shodné značky. Konečnou úpravu povrchu je nutné dělat speciální jemnou omítkou na sanační omítky.
Existují i sanační omítky zcela vodotěsné, jejichž použití se dříve doporučovalo na vlhké zdivo v místnostech s vysokou vzdušnou vlhkostí. Dnes se nahrazují spíše hydroizolačními stěrkami.
Sanační omítky je nutné chápat pouze jako dočasné a částečné řešení a kombinovat je i s dalšími kroky ke snížení či odstranění vlhkosti zdiva. Sanační omítky jsou účinné pouze tehdy, pokud je zdivo namáháno kapilární nebo hygroskopickou vlhkostí při nízkém stupni zavlhčení.
V případě, že se jedná o prosakující vodu nebo vlhkost kondenzující ze vzduchu, je účinek minimální. Rychle totiž dojde k zaplnění pórů omítky vodou a k propojení podkladu s povrchem. Soli ze zdiva pronikají na povrch a to je doprovázeno výkvěty a dalšími poruchami. Omítka ztratí svou funkci. Sanační systém nemůže odolat zatékání vlhkosti z rubu zdiva nebo masivnímu vzlínání vlhkosti.
Hydroizolace a injektáž
Aby se životnost sanačních opatření prodloužila, je vhodné doplnit sanační omítky hydroizolací, například takzvanou injektáží. Ta ochrání spodní část stavby, která je vzlínající vlhkostí nejvíce zasažena.
Injektáže zdiva jsou kapalné či krémové hmoty na bázi silikonů, které se navázáním na kapalnou vlhkost ve zdivu postupně rozšiřují do jeho porézního systému. Tam, kde je vlhkost přítomna, tak vytváří hydroizolační membránu. Jejich prostřednictvím můžeme přerušit vstup kapalné vlhkosti ze základové spáry do konstrukce, čímž zaručíme dlouhodobé fungování sanační omítky.
Injektáž se aplikuje do vyvrtaného otvoru ve zdi, který ponechává jen pět posledních centimetrů zdiva. Máme-li tedy například zeď tlustou 45 cm, vyvrtáme do ní otvory dlouhé 40 cm. Před aplikací injektáže je také nutné vyfoukat stlačeným vzduchem prach z otvorů ve zdi, abychom ji mohli nanést skutečně všude.
Oprava postižených míst
Pokud se nechcete pouštět do kompletní výměny omítek, je možné opravit pouze postižená místa. Postižené místo se otluče, vyčistí (vyškrábe, co je volné musí pryč), namočí, nahrubo nahodí, srovná na úroveň (nebo spíš cca 2mm pod) okolní zdi, přeštukuje a pečlivě roztočí (rozštukuje) tak, aby nový štuk (musí být co nejjemnější, aby to pak bylo hladké jako okolní zeď) byl právě jen na opravených místech.
Je to snadnější, pokud je malba pečlivě oškrábaná až na původní štuk na celé zdi (přesněji od hrany k hraně). Jinak by se při škrabání malby objevily boule a nerovnosti.
Odsolovací omítka
Problém zasolení sanační omítka pouze odsune, ale neodstraní. Vhodným řešením je tzv. odsolovací omítka, což je omítka složená pouze z trochy vápna a hlinitého písku nebo hlíny, kterou nahodíme na zeď (zbavenou staré omítky a s vyškrábanými spárami) a poté denně několik týdnů kropíme. Když omítka do sebe natáhne velkou část solí, osekáme ji. Podle potřeby celý postup opakujeme. Pak teprve stěnu omítneme finální vápennou omítkou.
Prevence a dodatečná izolace
V případě masivního vzlínání vlhkosti je nutné doplnit svislé a vodorovné izolace. Problémy nastávají také u fasád ve styku omítky s terénem, kde srážková voda nebo tající sníh dokážou velmi rychle vyplnit pórový systém vodou. Samotná hydrofobizace povrchu obvykle nestačí. Řešením je utěsnění zdiva pod omítkou minerální izolační stěrkou nebo provedení odolnější soklové omítky. Od terénu lze sanační omítku oddělit např. podříznutím.
Niekedy sa praskání dá předcházet složením malty, někdy prací v menším horku, někdy i občasným postříkáním při zrání omítky, nebo použitím, aspoň zčásti tzv. ostrého, betonářského písku.
Doporučení a tipy
- Pro odstranění starých nátěrů nebo mastných fleků na stěně se doporučuje oškrabat malbu, penetrovat a přeštukovat. Použití naředěné malby s penetrací jako první vrstvy může pomoci zabránit opětovnému výskytu fleků.
- Pro posouzení prasklin v omítce platí pravidlo: "Pokud do praskliny nevsunete prsty a dlaň, není důvod k poplachu."
- V případě starších domů s kamennými základy a vápennými omítkami, kde dochází k praskání, může pomoci zatmelení prasklin akrylovým tmelem s plnivem.
- Při sanaci vlhkého zdiva je klíčový sanační průzkum, odběr vzorků a vypracování sanačního posudku.
- Pro fasády platí, že vodoodpudivost povrchové úpravy a její propustnost pro vodní páru musí mít hodnoty minimálně stejné jako sanační omítka. Jako fasádní nátěry jsou vhodné modifikované minerální barvy silikátové (popř. i vápenné) a také silikonové barvy. Nevhodné jsou parotěsné disperzní nátěry s organickými pojivy.
Shrnutí problémů a řešení
| Problém | Příčiny | Řešení |
|---|---|---|
| Vlhkostní fleky a mapy na omítce | Kondenzace vody na chladných stěnách, vzlínající vlhkost, poškozená hydroizolace, nedokonale rozmíchané složky omítky, znečištěná zeď | Sanační omítky (hydrofobní/hydrofilní), injektáž, oprava hydroizolace, oprava postižených míst, odsolovací omítka |
| Praskání omítek | Pohyby základů (nezámrzná hloubka), vysychání nové omítky (velká vrstva, špatné složení malty), vnější otřesy, špatné vyplnění spár | Zatmelení prasklin akrylovým tmelem, správné složení malty, postřikání omítky při zrání, kontrola základů, kvalitní provedení omítek |
| Plísně a řasy | Vysoká vlhkost, špatné tepelně izolační vlastnosti zdiva | Tepelně-izolující sanační omítky, speciální protiplísňové omítky, snížení vzdušné vlhkosti, větrání, zvýšené topení |
| Solné výkvěty | Pronikání solí do zdiva s vlhkostí a jejich krystalizace | Sanační omítky (s nízkou kapilární nasákavostí), odsolovací omítka, injektáž |
tags: #vlhnutí #vnitřní #omítky #příčiny #a #řešení