V sousedství věhlasné Bílé Hory v Praze se rozkládá Obora Hvězda, kterou ve 30. letech 16. století založil král Ferdinand I. Habsburský. Protože sloužila pro královské honitby, slavnosti i diplomatické návštěvy, byla obehnána zdí. Uprostřed obory nechal jeho druhorozený syn Ferdinand Tyrolský, jinak císařský místodržitel v Čechách, vybudovat v letech 1555-1556 podle vlastního návrhu letohrádek v podobě šesticípé hvězdy. Dvoupatrový lovecký letohrádek na unikátním půdorysu šesticípé hvězdy je perlou severské renesance. Byl postaven nejen jako užitková stavba, ale díky autorovi projektu a stavebníkovi, habsburskému arcivévodovi Ferdinandovi Tyrolskému, také jako „filozofický příbytek“. Letohrádek byl dokončen za jediný rok.
Historie Letohrádku Hvězda: Příběh psaný hvězdami
Les zvaný Malejov, který od 10. století patřil do majetku Břevnovského kláštera, získal na počátku 16. století král Ferdinand I. Habsburský a roku 1534 zde založil oboru. V roce 1555 si místo pro stavbu letohrádku vybral jeho syn, místodržící v českých zemích Ferdinand II. Tyrolský. Letohrádek Hvězda byl vystavěn v letech 1555 až 1556 arcivévodou Ferdinandem Tyrolským v duchu manýristických architektonických koncepcí 16. století. Ferdinand se nechal inspirovat podobnými stavbami v Itálii. Ideový návrh stavby vytvořil sám Ferdinand, avšak samotné plány sám netvořil. Stavbu vedl stavebník Pražského hradu Hans Tirol. S ním spolupracoval a vystřídal ho další hradní architekt Bonifác Wohlmut. Zednické práce vedl mistr Juan Maria del Pambio. Tento zednický mistr dal ideovému návrhu Ferdinanda Tyrolského konkrétní podobu. Pak se vedení stavebních prací ujal Giovanni Lucchese. Na pracích a dohledu se podíleli Giovanni Maria Aostalli a Giovanni Lucchese pod vedením Hanse Tirola, později Bonifáce Wohlmuta.
Letohrádek v renesančním stylu měl sloužit zřejmě jako lovecký i odpočinkový zámeček. Obora sloužila k lovu, po její obnově v 18. století se sem však již honitba nevrátila. Zůstala pouze bažantnice. Ferdinand Tyrolský měl velmi dobré vzdělání, orientoval se v umění, alchymii, byl ovlivněn idejemi vyznávajícími principy harmonie, proporcí, symetrie a číselnou symboliku. Legenda praví, že sám Ferdinand navrhl unikátní půdorys ve tvaru šesticípé hvězdy. Proč zrovna hvězda? Někteří říkají, že to byla pocta Panně Marii, jiní v tom vidí odkaz na alchymii a tajné vědy. Propojení trojúhelníků představuje spojení protikladů, živlů, mužské a ženské energie, nebe a země do vzájemné harmonie. Samotné číslo šest je symbolem harmonie a souladu, lásky. Ve středu hexagramu může člověk pocítit příliv životní síly. A tak není divu, že letohrádek byl postaven snad pro jeho lásku, hvězdu jeho života a od roku 1557 i manželku Filipinu Welserovou. Filipina byla „pouhou“ měšťanskou dcerou z Augsburgu. Jistě ji obdivovala i dcera bohatého kupce Filipína Welserová, se kterou se dal Ferdinand Tyrolský tajně oddat. Jednalo se totiž o stavovsky nerovné manželství. Sňatek byl uznán až roku 1576, až do té doby byl před veřejností tajen. Ferdinandův otec, římskoněmecký císař, český a uherský král Ferdinand I. Habsburský ale o něm věděl už od roku 1559. Ferdinand II. Tyrolský si dokonce kvůli tajnému manželství s Filipinou nechal ujít polský trůn, jehož získání bylo podmíněno rozvodem. Roku 1580 ale Filipina zemřela. A tak Hvězda může být symbolem lásky, pomníkem nehynoucí lásky…
V letohrádku byly nadále pořádány hostiny, oslavy, diplomatická jednání, v oboře byly pořádány hony. V roce 1526 zde proběhla oslava korunovace Maxmiliána II. Císař Rudolf II. zde také v roce 1610 pořádá oslavu. Roku 1620 se letohrádek stal svědkem bitvy na Bílé Hoře. Až v období třicetileté války je areál pleněn. Od roku 1779 v něm z rozhodnutí Josefa II. téměř sto let fungovalo skladiště střelného prachu, takzvaná mírová prachárna. Díky tomu, že vojáci stavbu udržovali, se letohrádek dochoval do 20. století. Po vzniku ČSR byl letohrádek převeden do správy Pražského hradu (1918). Odchod armády, který se uskutečnil v roce 1874, prohloubil badatelský zájem. Od roku 1952 do r. 1996 zde bylo Muzeum A. Jiráska a M. Alše. Budovu za tímto účelem rekonstruoval Pavel Janák. Objekt poté fungoval jako Muzeum Aloise Jiráska a Mikoláše Alše. Letohrádek i Obora Hvězda byly zapsány do seznamu národních kulturních památek v roce 1962. Od roku 1958 až dodnes objekt spravuje Památník národního písemnictví a je pro veřejnost otevřen v turistické sezoně. Mezi lety 1986 a 2000 proběhla náročná rekonstrukce letohrádku pro výstavní a programovou činnost Památníku národního písemnictví. Dnes v něm najdete expozici Minulost a přítomnost, věnovanou stavbě a jejímu zakladateli.
Architektura Letohrádku Hvězda: Kde se snoubí krása s genialitou
Dvoupatrová budova na půdorysu šesticípé hvězdy. Celý objekt letohrádku Hvězda provází číselná symbolika. Zakomponován do samotné stavby je letopočet začátku stavby rok 1555. V prvních třech patrech zezdola nahoru je pět místností v každém cípu hvězdy. V šestém cípu hvězdy je schodiště vedoucí nahoru. Ve čtvrtém nejvyšší podlaží je pouze jeden prostor, tzv. Hodovní síň. Důležité číslo je zde tedy posvátné číslo 5. Toto číslo právě souvisí se změnou, transformací, transmutací a alchymií. Čtyři patra stavby zde odpovídají také čtyřem živlům. Podzemí odpovídá zemi, přízemí vodě, první poschodí odpovídá vzduchu a poslední patro ohni.
Čtěte také: Objevte skalní města Česka
Štuková výzdoba
Zajímavá je také renesanční štuková výzdoba interiérů. Štuková výzdoba klenbových stropů v přízemí, která byla první v zaalpských zemích, dosáhla vynikajících kvalit. Náročná štuková pole byla vytvořena italskými mistry. Předlohy pro štuky lze najít v antickém Římě. Jsou obsahově spojovány s ideou vítězství a triumfu. V přízemí je strop rozdělený do 334 polí vyzdobených figurami i ornamenty. Uprostřed patra je kruhový sál Aenea. Ten je věnován oslavě vládnoucího habsburského rodu. Aeneas je předkem římského panovnického rodu. Tímto chtěli Habsburkové navázat na tradici římských císařů. Šest polí okolo symbolizuje „Zrcadlo ctností“ podle antického pojetí (např. Odvaha, oběť, synovská láska,..) Jsou to příběhy z antické mytologie a historie Říma. V cípech půdorysu hvězdy jsou kosočtverné sály. Jsou zasvěceny antickým bohům spojených s hvězdnou oblohou a planetám. Jsou jimi Luna - Diana, Saturn, Cheirón - Střelec, Merkur, Jupiter a Silén. Mezi kosočtvernými místnostmi jsou chodby, jejichž štuková výzdoba rovněž zpodobňuje planety a antická božstva. Jsou jimi Minerva, Atalanta, Mars, Kleopatra, Venuše, Neptun. Planety zároveň vyjadřují hlavní alchymistické prvky.
| Planeta | Alchymistický prvek |
|---|---|
| Mars | Železo |
| Venuše | Měď |
| Merkur | Rtuť |
| Saturn | Olovo |
| Slunce | Zlato |
| Měsíc | Stříbro |
V každém z nadzemních podlaží se dochovala podlaha z italského teraca a má v každém patře jiný vzor. V přízemí uprostřed stavby najdeme z dlaždic vyskládanou hvězdu a právě tam, ve středu dvou překrývajících se trojúhelníků lze pocítit nejsilnější energii. V 1. patře připomíná podlaha stolní hru mlýn, tj. symbol tvořivosti. Nejvyšší patro, tzv. Hodovní síň je jako jediné z celého letohrádku veřejnosti uzavřeno.
Obora Hvězda: Zelený ráj uprostřed velkoměsta
V sousedství věhlasné Bílé Hory v Praze se rozkládá Obora Hvězda. V roce 1534 zde založil oboru král Ferdinand I. Habsburský. Obora Hvězda je jako balzám na duši. Je to 85 hektarů lesa, luk a cest, kde si můžete odpočinout od městského shonu. V oboře jde o hustý až skoro neprostupný porost starých dubů, buků a jiných listnatých stromů. Najdou se i jehličnaté stromy, listnaté však převažují. Obora, která sloužívala pro zábavu a lovy renesanční šlechty, je dnes místem, kam se chodí na procházky, se psy, za relaxací nebo se projet na kole. Obora Hvězda je otevřená celoročně a vstup je zdarma!
Co můžete v Letohrádku Hvězda vidět: Výstavy a expozice
Dnes v něm najdete expozici Minulost a přítomnost, věnovanou stavbě a jejímu zakladateli. Kromě toho se pořádají sezónní výstavy týkající se klasické a moderní české literatury i knižní kultury, různé pořady, koncerty, konference a společenské události. Od roku 2017 se zde nachází stálá expozice věnovaná zakladateli letohrádku Ferdinandu II. Tyrolskému a architektuře. Prostory přízemí letohrádku jsou věnovány Ferdinandu II. Tyrolskému a historii Hvězdy, štukové výzdobě interiéru, dobovému umění a vědě, bělohorskému období českých dějin a jeho ohlasu ve výtvarném umění, především v literatuře 18.-19. století a rekonstrukci a využití letohrádku ve 20. století. V suterénu letohrádku je k vidění model bitvy na Bílé Hoře. Letohrádek Hvězda je otevřen do 1. listopadu, denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.
tags: #letohradek #hvezda #stuky