Těhotenství je pro nastávající maminku období plné změn, které klade vysoké nároky na celý organismus. Vyživování nového života v bříšku je náročné nejen psychicky, ale také fyzicky. Maminka slouží jako taková „zásobárna živin” pro miminko, s čímž přichází i zvýšená potřeba vitamínů, minerálů a dalších látek. Pro každou nastávající maminku je správný vývoj a zdraví miminka nejdůležitější. V tomto krásném období jsou mnohem vyšší nároky na přísun důležitých živin pro nastávající maminku a miminko, je vhodné a někdy dokonce nutné některé vitamíny a minerály doplňovat.
V ideálním případě by měla budoucí maminka zajistit dostatečnou hladinu těchto látek již před otěhotněním. Období těhotenství a kojení patří mezi velmi citlivá období života ženy nejen z pohledu výživy. Zdravá výživa s dostatkem vitaminů a minerálních látek hraje důležitou roli již v období před plánovaným početím.
Důležitost vitamínů a minerálů
Vyjmenovat alespoň nějaké vitamíny zvládne už i mladší školák. Jste na tom stejně i s vyjmenováním stopových prvků nebo minerálů? Pravda je, že trvalý nedostatek vitamínů ohrožuje naše zdraví mnohem více než nedostatek minerálů a stopových prvků. Minerály a stopové prvky jsou důležité pro tvorbu kostí a zubů a významným dílem se podílejí na mnoha biochemických reakcích v našem těle. Důležité jsou také pro vstřebávání vitamínů a v neposlední řadě jejich nedostatek může způsobit, že se necítíme dobře, že nejsme v pohodě. Oboje patří do jedné skupiny - minerály. Ta větší skupina jsou minerály „známější“ a také více potřebné pro naše zdraví.
Příjem živin ze stravy a doplňků
Zdravá a pestrá strava vám v těhotenství pomůže získat většinu vitamínů a minerálů, které potřebujete. Některé potraviny zajišťují zdravý a správný přísun minerálů a stopových prvků. Nejsou to sice vyloženě laskominy, ale ze svých jídelníčků byste je určitě neměli škrtat. Jídelníček je důležitý, ale zpravidla se nám nepodaří dodat tělu všechny potřebné minerály během celého roku. Proto tu jsou různé tablety a šumivé nápoje, které vám se správnou hladinou minerálů a stopových prvků pomohou. V tomto období, kdy vyživujete nejen sebe, ale také svého potomka, je však fajn podpořit příjem doplňky stravy, díky kterým budete mít klid na duši, že děláte pro vás oba maximum.
Doplňování některých vitaminů a minerálů ve formě tablet je vhodné určitě pro ženy, které svou stravou nejsou schopny pokrýt veškeré nároky na výživu, například pokud trpí některou potravinovou alergií, intolerancí nebo jsou vegetariánky či veganky. Ani když budoucí maminka užívá nejlepší vitamíny pro těhotné, nesmí zapomínat na pestrou stravu a zdravý životní styl.
Čtěte také: Jaké jsou vlastnosti minerálního betonu?
Doporučení před otěhotněním
Pokud se snažíte otěhotnět, měla byste dbát především na dobře známé zásady zdravého stravování, tedy na stravu s dostatkem ovoce a zeleniny (200 g ovoce a přibližně 500 g zeleniny denně), s omezeným množstvím nasycených mastných kyselin (živočišných tuků) a s navýšeným množstvím nenasycených omega 3 mastných kyselin, které se nacházejí především v rybách a mořských plodech. Rybí tuk obsahuje kyselinu eikosapentaenovou a kyselinu dokosahexaenovou, což jsou látky označované jako esenciální mastné kyseliny. Kyselina dokosahexaenová (DHA) přispívá k udržení normální činnosti mozku a k udržení normálního stavu zraku (příznivého účinku se dosáhne při přívodu 250 mg DHA denně).
V ideálním případě byste měla s užíváním vitamínů a minerálů začít už před plánovaným otěhotněním. Máte tak nejvyšší šanci, že do těhotenství vstupujete s dostatkem živin potřebných pro zdraví vás i vašeho miminka. V období před otěhotněním a během těhotenství je velmi důležité dbát na dostatečný příjem kyseliny listové (vitaminu B9). Pokud jste se rozhodla založit rodinu, doporučujeme užívat kyselinu listovou už 3 měsíce nebo minimálně 4 týdny před tím, než se začnete snažit o miminko.
Na co by se ale měli těhotné ženy skutečně soustředit a co je vhodné v těhotenství zařadit? V první řadě je velice zásadní dodržovat pitný režim, kdy se jedná především o čistou vodu. Sáhnout můžete taktéž po některých čajích, zde je ale nutné si pečlivě zjistit, jakým bylinkám byste se měli v tomto období vyhnout. Dostatečný příjem tekutin totiž podporuje mimo jiné lepší cirkulaci krve. Jídelníček by měl být rozmanitý a měli by v něm být zastoupeny veškeré makroživiny (cukry, tuky, bílkoviny). Významná je rovněž vláknina. V těhotenství jsou ovšem stejně i tak vyšší nároky na určité vitamíny a minerální látky, a přestože se třeba sebevíc snažíte o kvalitní a pestrý jídelníček, těhotenské nevolnosti vám mohou vaši snahu ještě k tomu znesnadňovat.
Podpora plodnosti u mužů
Výživa před otěhotněním se však týká i mužů. Muži by měli, vedle zásad zdravé výživy, dbát především na dostatečný příjem vitaminu C a zinku. Zinek přispívá k normální plodnosti a reprodukci a k udržení normální hladiny testosteronu v krvi. K podpoře plodnosti mohou muži také využít bylinných přípravků. Vyzkoušet můžete například přípravky s výtažkem z kotvičníku zemního, který přispívá k normální plodnosti a reprodukci a k normální funkci močového ústrojí.
Ještě před otěhotněním Vy i Váš partner se raději vyhněte konzumaci alkoholu v jakémkoliv množství. Vhodné je také omezit pití nápojů s kofeinem. Pití kávy více než 4x denně může prodlužovat dobu otěhotnění. Před plánovaným otěhotněním byste oba měli přestat kouřit. S tím Vám mohou pomoci také léky na odvykání kouření.
Čtěte také: Minerální vata a cihla: Kombinace pro dokonalou izolaci
Vitamíny a minerály v těhotenství
V těhotenství jsou klíčové zejména kyselina listová, vitamíny D, B6, B12, omega 3 mastné kyseliny, železo, jód, hořčík a vápník.
Kyselina listová (vitamin B9)
Kyselina listová neboli folát (vitamin B9) je v těhotenství ze všech úplně nejvýznamnější. Kyselina listová je označení pro oxidovanou formu vitaminu B9, která se běžně vyskytuje v doplňcích stravy. Naopak jako folát označujeme tetrahydrofolátové deriváty, které se přirozeně nacházejí v potravinách. Je to vitamin rozpustný ve vodě a patřící do skupiny vitaminů B. Kyselina listová se totiž podílí na správném dělení buněk. Proto je důležitá pro růst zárodečných tkání embrya už od úplného začátku a je nepostradatelnou součástí veškerých vývojových a růstových procesů. Větší množství se užívá zejména v prvním trimestru, kdy je dostatek kyseliny listové zásadní v prevenci proti vrozeným vývojovým vadám a náležitý rozvoj celé nervové soustavy miminka.
Doplňkový příjem kyseliny listové zvyšuje u těhotných žen hladinu folátu. Nízká hladina folátu u těhotných žen je rizikovým faktorem pro vznik vad neurální trubice u vyvíjejícího se plodu.
Železo
Další důležitou látkou, která spoustě těhotným ženám dříve či později začne chybět, je železo. Tomuto stavu se říká těhotenská anémie a postihuje více než polovinu všech těhotných žen. Nedostatek železa může způsobit únavu a slabost. Železo je zase nutné pro správnou krvetvorbu, a jeho potřeba se v této době dostává téměř na dvojnásobek. Podle výzkumů může jeho užívání výrazně snížit riziko vzniku anémie u těhotných žen. Potřeba železa v těhotenství je téměř dvojnásobná pro správnou krvetvorbu. Při jeho nedostatku hrozí chudokrevnost a zvýšená únava. Nedostatek železa pak může způsobovat nízkou porodní váhu novorozence či předčasný porod. Pro lepší vstřebatelnost je vhodné užívat železo (organického původu) spolu s vitamínem C, esenciálními mastnými kyseliny a na lačno. Oproti tomu vstřebávání snižuje společná konzumace polyfenolů, které se nacházejí v čaji i kávě.
Vápník
Dalším důležitým minerálem je rozhodně vápník, jenž spolu s hořčíkem a vitaminem D přispívá k náležitému vývoji kostí a zubů. Vápník je důležitým stavebním kamenem pro kosti miminka. Budoucí maminky by proto měly mít dostatečný příjem tohoto minerálu, aby u nich nedocházelo k jeho vyplavování z kostí a tím k jejich oslabení. Ačkoli od 2. trimestru dostává plod z těla matky 200 - 250 mg vápníku denně, není nutné nijak výrazně navyšovat doporučenou denní dávku, neboť tělo těhotné ženy umí vápník vstřebávat až dvakrát efektivněji a v případě potřeby může využít zásoby uložené v kostech. Studie neprokázaly, že by zvýšená suplementace během těhotenství měla výrazně pozitivní vliv na zdraví kostí matky nebo dítěte. Jelikož pro správné vstřebávání vápníku je třeba přítomnost vitamínu D a parathormonu (hormon příštítných tělísek), doporučuje se buď užívání vápníku podpořit tímto vitamínem, případně adekvátním sluněním. Několik studií naznačuje, že suplementace vápníkem během těhotenství snižuje riziko těhotenské hypertenze či preeklampsie u ohrožených skupin.
Čtěte také: Řešení problémů s minerální izolací
Hořčík (magnézium)
Hořčík (magnézium) se v těle podílí na mnoha procesech, ať už jde o fungování svalů, imunity nebo nervů. V těhotenství je důležitý jako prevence preeklampsie nebo křečí, které by mohly vyvolat předčasné kontrakce. Adekvátní příjem hořčíku je nutný pro normální vývoj embrya a plodu. Nedostatek může způsobit předčasný porod a hraje roli při výskytu Syndromu náhlého úmrtí novorozenců. Dostatečný příjem hořčíku v době do 25. týdne těhotenství snižuje riziko předčasného porodu a nízké porodní váhy novorozence. V těhotenství je doporučená denní dávka 350-400 mg hořčíku.
Jód
Neměl by chybět ani jód, jelikož ten ovlivňuje funkci štítné žlázy a její činnost je opravdu podstatná pro metabolismus celého organismu a vyvíjí se již od 12. týdne. Potřeba jódu během těhotenství vzrůstá až o 45 %. Jód je potřebný pro správnou funkci štítné žlázy a produkci odpovídajících hormonů, které posléze ovlivňují i správný vývoj mozku plodu. Nedostatek jódu může vést k zvýšenému riziku potratu, narození miminka s vrozenými vadami či mrtvého plodu a může poškodit vývoj mozku. V případě velkého deficitu může dojít k poruchám štítné žlázy a neurokognitivním defektům novorozenců, které mohou vést až ke kretenismu.
Zinek
Zinek je další z kovů, které většinou těhotným ženám chybí. Jeho špatný nutriční status může vést k nízké porodní váze novorozenců, předčasnému porodu či porodním problémům. Zinek také ovlivňuje naše vnímání chuti, při jeho nedostatku se zvyšuje tendence solit a sladit, takže nastávající matka bude mít potřebu intenzivnějších chutí, které jsou většinou přítomny v nezdravých pokrmech. Nedostatek zinku tím pádem může mít negativní vliv na stravovací zvyklosti těhotné ženy a nutriční status dalších mikronutrientů. Zinek se v těle zapojuje do mnoha procesů spojených s metabolismem a imunitou. Vstřebávání zinku je negativně ovlivněno společným užíváním železa či kyseliny listové nebo nadměrných dávek vápníku. Užívání zinku spolu s železem může snížit vstřebávání zinku.
Vitamín D
Vitamín D bude provázet miminko během těhotenství a po porodu až do 2 let věku. Jde totiž o vitamin důležitý pro správný vývoj kostí. Jeho nedostatek bývá ale spojován také s těhotenskou cukrovkou, oslabenou imunitou nebo nízkou porodní váhou dítěte. Těhotným ženám se doporučuje denní příjem 200 UI vitaminu D, může být ale doporučeno i více.
Vitamín C
Vitamín C má v našem těle spoustu důležitých funkcí. Podílí se procesu krvetvorby a budování kostní hmoty. Zvyšuje obranyschopnost, pomáhá proti únavě a působí proti celkovému vyčerpání. Je nezbytný pro tvorbu kolagenu, proto pomáhá proti vzniku strií. Kolagen potřebuje také miminko. Doporučená dávka vitaminu C v těhotenství je maximálně 100 mg.
Vitamíny skupiny B
Vitamíny ze skupiny B nebo také B-komplex v těhotenství se podílí na správném fungování buněk. Vitamin B1 se podílí na energetickém metabolismu. Jeho nedostatek může být spojen s nízkou porodní hmotností. Společně s vitamínem B6 se používá při těhotenské nevolnosti. Doporučená dávka vitamínu B1 v těhotenství je 1,1 mikrogramu denně. Riboflavin přispívá ke zdraví kůže a tvorbě červených krvinek. Pyridoxin se podílí na krvetvorbě a metabolismu živin. Vitamin B6 pomáhá na těhotenské nevolnosti. Vitamin B12 se podílí na správném dělení buněk a krvetvorbě. V těhotenství se proto doporučuje přijímat 4,5 mikrogramů denně.
Cholin
Další živinou, jejíž potřeba se během těhotenství zvyšuje, je cholin. Cholin je důležitý pro vývoj nervového systému. Cholin bývá přidáván do některých multivitamínů pro těhotné ženy, samotných doplňků stravy s cholinem na trhu je pouze omezené množství.
Selen
Stopový prvek selen plní v těle důležitou úlohu jako antioxidant a přispívá také ke správné funkci štítné žlázy.
Doplňky stravy v těhotenství
Na trhu dnes existuje nespočet různých multivitaminových preparátů určených pro těhotné ženy. Ty bývají buď rozděleny dle trimestrů, nebo je lze brát po celou dobu těhotenství, někdy i po porodu a během kojení. Multivitaminové doplňky pro těhotné ženy nejsou vůbec žádnou nutností, kterou by musela užívat každá těhotná žena bez rozdílu. Pokud je žena zdravá a těhotenství probíhá fyziologicky, není vůbec nutné těhotenské vitaminy užívat. V multivitamínu mohou chybět důležité živiny, které tělo potřebuje (např. omega 3) a které je pak třeba doplňovat dalším doplňkem stravy. Těhotenské multivitamíny obsahují širokou škálu vitamínů a minerálů.
Spousta maminek v těhotenství jde pro jistotu cestou speciálních multivitamínů pro těhotné. Aby budoucí maminky nemusely hlídat všechny potřebné těhotenské vitamíny a užívat mnoho doplňků zvlášť, existují pro ně komplexní vitamínové doplňky. Zpravidla tyto přípravky reflektují, jaké požadavky a dávkování mají vitamíny pro těhotné 1. trimestr, 2. trimestr a 3. trimestr se pak zpravidla neliší. Před zařazením jakéhokoliv doplňku stravy se orientujte dle krevního obrazu a doporučení lékaře.
Doporučení dle trimestrů
1. trimestr
Výživa v prvním trimestru těhotenství je ve své podstatě především kvantitativně stejná jako v období před otěhotněním. Typickým nepříjemným projevem jsou v tomto období ranní nevolnosti, které, pokud jsou spojené s nechutenstvím, mohou vést k riziku podvýživy. Pokud Vás tyto obtíže v těhotenství trápí, je dobré se vyvarovat místům s intenzivními vůněmi a konzumaci dráždivých a chuťově výrazných jídel. Ve večerních hodinách, kdy je obtíží zpravidla nejméně, jezte stravu bohatou na plnohodnotné bílkoviny. V prvním trimestru byste měla po domluvě s lékařem pokračovat v užívání doplňků stravy s kyselinou listovou, omega 3 mastnými kyselinami a železem. Kyselina listová je bezesporu nejdůležitějším vitaminem v období těhotenství. Zvláště v 1. trimestru je její dostatečný příjem důležitý pro prevenci vrozených vývojových vad. Doporučujeme vybírat především doplňky stravy s obsahem aktivní formy kyseliny listové. V prvním trimestru kromě kyseliny listové je vhodné užívat i vitamin B6, vitamin D a jód.
2. trimestr
V druhém trimestru těhotenství dochází k intenzivnímu růstu plodu, a proto je potřeba navýšit také příjem energie a živin, to však neznamená se zbytečně přejídat. Nezapomínejte ani na dostatek pohybu v podobě nenáročných sportovních aktivit a procházek na čerstvém vzduchu. Nároky na příjem vápníku jsou zvýšené vzhledem k probíhající novotvorbě kostí plodu. Vápník se z těla matky získává odvápňováním z kostí. Dobrými zdroji hořčíku z potravy jsou vlašské a burské ořechy a sója. V druhém trimestru se zvyšují také nároky na příjem jódu. Snažte se proto konzumovat tepelně upravené ryby nejméně 2-3x týdně. Dobrým zdrojem jsou také minerální vody (například Vincentka). Na vaření je vhodné používat jodizovanou sůl. Dbejte také na dostatečný příjem železa. Nejlépe vstřebatelnou formu železa (hemové železo) naleznete v libovém mase a rybách. Z rostlinných zdrojů můžeme doporučit luštěniny, kapustu, brokolici, dýňová semínka anebo třeba sladkovodní řasu chlorelu. Vstřebatelnost z rostlinných potravin je však nižší, a proto by se těhotné ženy měly vyhnout vegetariánským, a především pak veganským dietám.
3. trimestr
V posledním období těhotenství jsou také zvýšené nároky na příjem energie a bílkovin vzhledem k růstu plodu. Nedostatkový může být v tomto období především příjem již zmiňovaných minerálních látek vápníku, hořčíku, jódu a železa. Pokud se u Vás v tomto období objeví odpor k mléčným výrobkům, je vhodné vápník a hořčík suplementovat pomocí doplňků stravy vhodných pro ženy ve 3. trimestru. Doplňky stravy vybírejte s obsahem vápníku i hořčíku v poměru 2:1 (vápník : hořčík). Doplňky stravy s hořčíkem a vápníkem by se neměly užívat poslední 3 týdny před porodem. Ve třetím trimestru dbejte také na dostatečný příjem zinku, vitaminu D a vitaminu C. Zinek přispívá k udržení normálního stavu kostí a zraku a podílí se na procesu dělení buněk. Zinek společně s vitaminem C přispívá k normální funkci imunitního systému a k ochraně buněk před oxidativním stresem. Vitamin D přispívá k udržení normálního stavu kostí, zubů a svalů, k využití a vstřebávání vápníku a fosforu a také se podílí na procesu dělení buněk. Dbejte také na dostatečný příjem vlákniny, která slouží jako prevence rozvoje zácpy. V poslední části těhotenství se doplňky stravy pro těhotné nemění. Pouze stačí kontrolovat dostatečné hladiny vitaminů a minerálů.
Čemu se v těhotenství vyhnout
Na druhé straně existují také látky, kterým je vhodné se v těhotenství vyvarovat či pohlídat, že jich nepřijímáme nadbytek. Mezi doplňky stravy, které není vhodné užívat během těhotenství patří především ty s vitaminem A tzv. retinolem. Vitamin A je sám o sobě důležitý i v průběhu těhotenství, ale pouze z přirozených zdrojů. Ženy ve fertilním věku, zvláště ženy v počáteční fázi těhotenství, by neměly zvyšovat příjem vitaminu A nad 3 000 mikrogramů za den. Doporučené hodnoty retinolu v těhotenství jsou 1 200 mikrogramů za den. Vitamin A si tělo dokáže syntetizovat také ze svého prekurzoru, kterým je betakaroten. Betakaroten se nachází především ve žlutě a oranžově zbarvené zelenině a ovoci. Světová zdravotnická organizace (WHO) tak doplňování vitamínu A doporučuje jen ženám ze zemí s vážným nedostatkem tohoto vitamínu (tj. především z Afriky a jihovýchodní Asie). Játra, játrové paštiky či rybí oleje z rybích jater jsou bohatými zdroji vitamínu A. V těhotenství je tedy raději z jídelníčku vyřaďte.
Světová zdravotnická organizace těhotným nedoporučuje užívání doplňků stravy s vitamínem E. Je možné, že v různých multivitamínech pro těhotné vitamín A či E uvidíte. To rozhodně není špatně. Tyto vitamíny jsou totiž během těhotenství velmi důležité, pouze jejich nadbytek bývá spojován se zdravotními riziky. Doplňky stravy pro těhotné prochází přísnými kontrolami, a tak se závadnosti není třeba obávat. Složky bývají obsaženy v bezpečném množství nebo ve formách, které snižují riziko předávkování (např. vitamín A ve formě betakarotenu).
U bylinkových čajů a doplňků stravy se během těhotenství mějte na pozoru. Spousta bylinek totiž může uškodit nejen těhotným ženám, ale také plodu. Během těhotenství byste se měla vyvarovat především vysoce zpracovaným potravinám, které jsou často plné nasycených tuků a soli. Uzeniny zařazujte maximálně 1x týdně. Dále nekonzumujte syrové ryby, korýše, maso a vejce vzhledem k riziku přenosu salmonelózy a listeriózy. Vyvarujte se také konzumaci nepasterizovaných mléčných výrobků. Zdrojem bakteriálních infekcí mohou být také neomyté ovoce a zelenina nebo syrové klíčky. Vnitřnosti, a to i po tepelné úpravě, nejsou vhodné z důvodu vysokého obsahu vitaminu A, který jak již bylo zmíněno, není v těhotenství ve větší míře vhodný. Vyvarujte se také přílišné konzumaci sladkých jídel, i když Vás bude honit mlsná.
Kojení
Mateřské mléko je nejlepší a nejpřirozenější výživa, kterou můžete dítěti poskytnout ihned po narození pro jeho optimální růst a vývoj. Kojení prospívá nejen novorozenci, ale také kojící matce. Pomáhá rozvíjet vzájemný vztah mezi Vámi a Vaším dítětem, šetří peníze a je ekologické. Dle Světové zdravotnické organizace je doporučeno výlučně kojit do ukončeného 6. měsíce věku. Množství potřebné energie a kvalitativní složení stravy je v období kojení podobné jako v případě těhotenství. Stravu doporučujeme vybírat co nejpestřejší s dostatkem čerstvého ovoce, zeleniny a kvalitních bílkovin. Nezapomeňte, že složení přijímané stravy ovlivňuje také kvalitu mateřského mléka. Vyvarujte se proto nadýmavým a příliš tučným potravinám. V případě, že má vaše miminko některou z potravinových alergií, je nutné se vyvarovat také potravinám obsahujících alergeny. V období kojení je také důležité dbát na dostatečný pitný režim. Během kojení můžete využít doplňků stravy, které jsou určené těhotným ženám. Tyto přípravky často obsahují vápník, železo, zinek, vitamin D a kyselinu listovou. Co se týče vitaminů pro miminka, pediatři doporučují profylaktické podávání vitaminu D ve formě kapek všem novorozencům.
Přehled doporučených živin v těhotenství
| Živina | Doporučení/Funkce | Zdroje |
|---|---|---|
| Kyselina listová (B9) | Prevence vrozených vad nervové soustavy, dělení buněk | Zelená listová zelenina, luštěniny, doplňky stravy |
| Železo | Prevence anémie, krvetvorba, vývoj plodu a placenty | Červené maso, luštěniny, obilniny, doplňky stravy |
| Vápník | Vývoj kostí a zubů plodu, zdraví kostí matky | Mléčné výrobky, mák, ořechy, doplňky stravy |
| Hořčík | Prevence preeklampsie, křečí, předčasného porodu | Vlašské a burské ořechy, sója, doplňky stravy |
| Jód | Správná funkce štítné žlázy matky i plodu, vývoj mozku | Mořské ryby, mléčné výrobky, jodizovaná sůl |
| Zinek | Imunita, metabolismus, prevence nízké porodní váhy | Maso, ryby, ovesné vločky, ořechy, doplňky stravy |
| Vitamín D | Vývoj kostí, imunita, prevence těhotenské cukrovky | Tučné ryby, vejce, mléčné výrobky, slunce, doplňky stravy |
| Vitamín C | Imunita, krvetvorba, tvorba kolagenu, vstřebávání železa | Ovoce, zelenina, doplňky stravy |
| Vitamíny B (kromě B9) | Energetický metabolismus, krvetvorba, funkce buněk | Maso, vejce, mléko, luštěniny |
| Omega 3 mastné kyseliny | Vývoj mozku a zraku plodu | Ryby, mořské plody, doplňky stravy |
| Cholin | Vývoj nervového systému | Mléko, vejce, maso |
| Selen | Antioxidant, funkce štítné žlázy | Maso, ryby, obilniny |
tags: #vitaminy #mineralni #latky #a #stopove #prvky