V poslední době se ukazuje, že mezi odbornou veřejností stále není, ani po více než třech letech od účinnosti nového občanského zákoníku, zcela jasné, zda jsou vodovody a kanalizace (a inženýrské sítě obecně) věcí movitou či nemovitou. Otázka právní povahy vodovodu a kanalizace (resp. inženýrských sítí jako celku) jako movitých či nemovitých věcí nemá jednoznačné řešení, a konkrétní případy bude nutné zkoumat individuálně.
Právní úprava inženýrských sítí v občanském zákoníku
Vodovody a kanalizace, resp. inženýrské sítě obecně, jsou liniovou stavbou podle ustanovení § 509 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb. (dále jen „OZ“).
Novelizované ustanovení § 509 OZ definuje od 28. února 2017 liniové stavby obdobným způsobem jako do 27. února 2017 inženýrské sítě:
„Liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.“
Znění ustanovení § 509 OZ před účinností novely, tj. do 27. února 2017, bylo následující:
Čtěte také: Práce projektanta ve Znojmě
„Inženýrské sítě, zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí inženýrských sítí jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.“
Pro tuto oblast se o zásadní změnu nejedná, liniové stavby jsou pouze obecně pojem, který je využíván spíše v odvětví stavebního práva. U liniových staveb převládá jeden rozměr, tj. délka nad šířkou a výškou. Jedná se o širší oblast, jejíž podmnožinou jsou inženýrské stavby, tudíž i vodovody a kanalizace.
Inženýrská síť jako věc v právním smyslu
V souladu s ustanovením § 509 OZ je liniovou stavbou předně vedení; stavby a zařízení provozně s inženýrskou sítí související jsou potom součástí, příp. příslušenstvím liniové stavby - inženýrské sítě. Součástí inženýrské sítě (bez ohledu na to, zda pouze pro účely vymezení inženýrské sítě jako samostatné věci či obecně) potom budou stavby a zařízení sloužící výlučně provozu sítě, tj. dopravě a dodávání vody v případě vodovodu nebo odvádění odpadních nebo srážkových vod v případě kanalizace (např. přečerpávací stanice). Ostatní stavby, tzn. výrobny elektrické energie, plynárny, čistírny odpadních vod či úpravny vody, součástí inženýrské sítě nejsou, mohou však být jejím příslušenstvím.
Oproti předchozí úpravě (před OZ, tj. úpravě občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb.), kdy vedení byla považována spíše za příslušenství staveb a zařízení na inženýrských sítích, jsou podle OZ vedení považována za „věc hlavní“ a stavby a zařízení s vedením provozně související pouze za součást vedení. Z tohoto důvodu nemůže být právní povaha vedení určena podle právní povahy staveb a zařízení s inženýrskou sítí provozně souvisejících, neboť ty představují od 1. ledna 2014 toliko součást vedení.
Podle § 498 OZ jsou všechny věci buď věcmi movitými, nebo nemovitými. Platí přitom, že všechny věci, které jsou uvedeny v taxativním výčtu podle ustanovení § 498 odst. 1, § 1159, § 1242 a § 3055 OZ, jsou věcmi nemovitými, ostatní věci jsou pak věcmi movitými.
Čtěte také: Zjistěte více o pasportizaci staveb
Zásadním kritériem pro určení právní povahy inženýrské sítě bude tedy to, zda bude splňovat definice ustanovení § 498 odst. 1 OZ. Podle tohoto ustanovení „Nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Pokud jednotlivé části inženýrských sítí půjde přenést z místa na místo bez porušení jejich podstaty, budou tyto části inženýrských sítí věcí movitou. Názor, že inženýrské sítě jsou bez dalšího nemovitou věcí, nemá právní opodstatnění. Vždy v konkrétním případě bude nutné řešit, zda přenesením z místa na místo dojde k porušení podstaty části inženýrské sítě.
Inženýrské sítě jsou tak souborem sestávajícím z movitých a nemovitých částí podle povahy, kterou by tyto části měly, pokud by nebyly součástí inženýrské sítě. Nemovitou částí inženýrské sítě pak budou ty části inženýrských sítí, které by měly samostatně povahu nemovité věci; právní povahu každé části inženýrské sítě bude potřeba posuzovat individuálně, a to zejména z toho důvodu, že si lze jen obtížně představit situaci, kdy by se nemovitá věc (stavba na inženýrské síti) stávala součástí věci movité (vedení inženýrské sítě).
V návaznosti na novelu OZ, která do ustanovení § 509 OZ doplnila formulaci „...a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků...“, lze uvažovat také o výkladu, podle kterého mohou být předměty pouze movité věci. Tímto výkladem by tedy bylo možné dospět k závěru, že veškeré inženýrské sítě jsou movitými věcmi. Tento výklad nelze pokládat bez dalšího za správný a jediný možný, nicméně poskytuje další podporu tvrzení, že nelze jednoznačně označit veškeré inženýrské sítě za nemovité věci, jak uvádí někteří autoři (případně veřejnoprávní autority).
Konkrétní určení vodovodů a kanalizací jako movité či nemovité věci
Vodovody a kanalizace jsou podmnožinou pojmu liniové stavby a nejsou v OZ rovněž definovány. Definici vodovodů a kanalizací lze nalézt v ustanovení § 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
Podle zákona o vodovodech a kanalizacích je vodovod definován jako „...provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování.“ Kanalizace je pak „...provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace.“
Čtěte také: Vzdělávání v dopravním stavitelství
Veřejnoprávní definice vodovodů a kanalizací však s ohledem na dualitu českého právního řádu, která je vyjádřena v ustanovení § 1 odst. 1 OZ, není pro soukromoprávní jednání použitelná. Výše uvedená veřejnoprávní definice je rovněž částečně v rozporu s definicí dle OZ - zákon o vodovodech a kanalizacích zahrnuje do definice vodovodu a kanalizace i stavby, které neslouží výlučně k převodu média - vody, např. stavby pro úpravu vody či čistírny odpadních vod. Takové stavby nejsou součástí inženýrských sítí podle § 509 občanského zákoníku.
V souladu s obecným vymezením lze vedení vodohospodářské infrastruktury, tj. vodovody a kanalizace, resp. vodovodní řady a přivaděče a kanalizační stoky a šachty, považovat za movitou věc, pokud lze vedení přenést z místa na místo bez porušení jeho podstaty. V tomto ohledu nehraje žádnou roli charakter materiálu vedení (plastový či betonový), jeho rozměry či hmotnost. Nelze například říci, že rozsáhlé betonové vedení inženýrské sítě je nemovitou věcí pouze z toho důvodu, že jej nelze současnou technikou z důvodu jeho objemu či hmotnosti přenést z místa na místo. Není možné tudíž dovozovat, že objemnější a těžší věc je nemovitou věcí pouze z důvodu svého objemu a rozsahu a menší a lehčí, charakterem a uložením v zemi totožná věc, kterou bezproblémově např. těžkou technikou přenést lze, je movitou věcí. Občanský zákoník žádnou takovou fakticitu jako podmínku vymezení movité či nemovité věci neobsahuje.
Vedení vodohospodářské infrastruktury se v současné době realizují z jednotlivých segmentů (dílů), plastového či betonového charakteru, které jsou ukládány na dno výkopu. Tato vedení nebývají nijak ukotvena ani jinak pevně spojena se zemí. Po jejich uložení do země jsou toliko zasypány vhodnou zeminou. V případě potřeby je možné vedení odkrýt, jednotlivé segmenty rozebrat a ze země vyjmout. Rozebrané díly je možné jednoduše opět spojit na jiném místě. Toto platí také pro přečerpávací stanice na vedeních (inženýrských sítích), které lze zjednodušeně popsat jako vedení s akumulačním prostorem vybavené technologií pro čerpání.
Zásadním hlediskem pro rozlišení tedy bude, zda je ta která část vodovodu a kanalizace pevně ukotvena v zemi, zejména betonovým založením (zabetonována). Pakliže bude část vodovodu a kanalizace v zemi pouze položena a zasypána bez pevného ukotvení, bude se jednat o věc movitou. Pouze pokud bude část vodovodu a kanalizace v zemi pevně ukotvena, půjde o věc nemovitou. Movitá povaha části inženýrské sítě není narušena jejím spojením s nemovitou částí inženýrské sítě.
Je zřejmé, že zabetonovaná kanalizační potrubí pevně spojená s pozemkem, které nelze přenést z místa na místo a využít jinde, jsou ze své povahy nemovitou věcí a tato skutečnost ani v současné době není nikterak rozporována. Nedává ale smysl, aby se stejná pravidla uplatnila i pro daleko modernější části vodovodů a kanalizací; zákon vyložený takovýmto způsobem by nebyl ku prospěchu veřejnoprávní regulaci oblasti, tím spíše by nebyl ku prospěchu vztahům soukromoprávním.
Daňové aspekty inženýrských sítí
Určení, zda je inženýrská síť nemovitou či movitou věcí, může mít rovněž zásadní dopad na vyčíslení daně z nabytí nemovitých věcí při nabytí vodohospodářské (či jiné) infrastruktury. Toto se týká majetku nabytého v období od 1. ledna 2014 do 31. října 2016, kdy bylo účinné původní znění zákonného opatření senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, v původním znění pozdějších předpisů (dále jen „zákonné opatření“).
Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákonného opatření účinného v období od 1. ledna 2014 do 31. října 2016 bylo předmětem daně z nabytí nemovitých věcí „úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která je pozemkem, stavbou, částí inženýrské sítě nebo jednotkou nacházející se na území České republiky“.
Z textu výše uvedeného ustanovení je na první pohled zřejmé, že minimálně část inženýrské sítě nebyla v tomto období předmětem daně z nabytí nemovitých věcí. Pojem „část inženýrské sítě“ není (a nebyl ani v období od 1. ledna 2014 do 31. října 2016) právním řádem definován; stejně tak není definován obecný pojem části věci. Je však zřejmé, že část věci není totožným pojmem jako pojem „součást věci“. Se součástí věci nelze samostatně disponovat, kdežto s částí věci samostatně disponovat lze, což vyplývá například z § 2202 OZ umožňující nájem části věci.
Částí inženýrské sítě je tedy část vedení, případně stavba či zařízení provozně související s provozem inženýrské sítě, se kterou lze samostatně nakládat a která by mohla být samostatným předmětem právních vztahů.
Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí byla v souladu s citovaným ustanovením pak v tomto období od 1. ledna 2014 do 31. října 2016 pouze část inženýrské sítě, která je nemovitou věcí. Zákonné opatření tedy počítalo s tím, že část inženýrské sítě může být nemovitou věcí a rovněž tedy (a contrario), že část inženýrské sítě může být věcí movitou. Zdanění by pak měla podléhat pouze ta část inženýrské sítě, která měla samostatně charakter nemovité věci.
Pokud byla daň z nabytí nemovitých věcí v období 2014-2016 vypočítána z celého komplexu inženýrských sítí, lze uvažovat o úpravě daňové povinnosti v souladu s výše uvedeným, a to až tři roky zpětně.
Správnost tohoto výkladu pak potvrzuje přijatá změna (upřesnění) ustanovení § 2 zákonného opatření, které bylo změněno zákonem č. 254/2016 Sb., platným od 5. srpna 2016 a účinným od 1. listopadu 2016, podle nějž je stávající § 2 zákonného opatření doplněn o odstavec 2 v následujícím znění: „Jde-li o nabytí vlastnického práva k inženýrské síti nebo spoluvlastnickému podílu na ní, je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí pouze úplatné nabytí vlastnického práva k budově podle katastrálního zákona, která je částí této sítě a která se nachází na území České republiky, nebo spoluvlastnickému podílu na takové budově; tato budova nebo spoluvlastnický podíl na ní se pro účely daně z nabytí nemovitých věcí považují za nemovitou věc.“
Stavební právo a vodohospodářské stavby
Podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 2 odst. 3.4, se za stavbu považují veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání. Za stavbu se považuje též, podle okolností, i její část nebo změna dokončené stavby nebo také výrobek plnící funkci stavby.
Vodní stavby jsou charakterizovány nakládáním s vodami, např. jímání, úprava, akumulace, rozvody, meliorace, odvádění a zneškodňování odpadních vod, využívání a ochrana podzemních a srážkových vod, včetně vodotečí a staveb na nich.
Vymezení charakteru staveb vodovodů, kanalizace, vodovodní a kanalizační přípojka je zakotveno v ust. § 55 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon). Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu jsou stavbami pro veřejnou potřebu, na které se vztahuje zákon č. 274/2001 Sb.
Dle zákona č. 274/2001 Sb. vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace.
Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě.
Povolování staveb vodovodů a kanalizací
K povolování staveb vodovodů a kanalizací je věcně příslušným správním orgánem obecný stavební úřad. Ten plní funkci speciálního stavebního úřadu pro vodní díla (kterým stavby vodovodů a kanalizací jsou) - ust. § 15 odst. 4 vodního zákona a ust. § 15 odst. 1 stavebního zákona, pro danou oblast - vodoprávním úřadům pro oblast vodních děl.
Umisťovat stavby vodovodů a kanalizací, jejich změny, lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Za určitých podmínek je možné nahradit územní rozhodnutí územním souhlasem nebo veřejnoprávní smlouvou. Územní rozhodnutí se nevydává, pokud jej nahrazuje regulační plán. Stavební úřad také může vést společně územní a stavební řízení. Vydání územního rozhodnutí předchází územní řízení. Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad na odůvodněnou žádost prodloužit.
Stavební povolení je správní rozhodnutí, jehož právní mocí vzniká stavebníkovi právo zahájit a provést stavbu. K provedení vodních děl (tj. i vodovodů a kanalizací) je zapotřebí povolení vodoprávního úřadu (ten je tedy příslušným správním orgánem). Stavební řízení, které předchází vydání stavebního povolení, se zahajuje pouze na žádost stavebníka.
Různé způsoby povolování staveb
- Územní rozhodnutí: Vydává se v územním řízení na základě žádosti stavebníka.
- Územní souhlas: Vydává se za určitých podmínek namísto územního rozhodnutí.
- Veřejnoprávní smlouva: Může nahradit územní rozhodnutí nebo stavební povolení.
- Stavební povolení: Klasický proces, který se zahajuje na žádost stavebníka.
- Oznámení stavebního záměru s autorizovaným inspektorem: Autorizovaný inspektor supluje funkci stavebního úřadu pro některé stavby.
Dokumentace a dozor při realizaci staveb
Projektová dokumentace je souhrnně pojem užívaný pro všechny fáze a stupně dokumentace v procesech stavebního řízení a realizace stavby. Zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení, nebo pro veřejnoprávní smlouvu nahrazující územní rozhodnutí, je vybranou činností ve výstavbě.
Rozsah jednotlivých dokumentací je uveden ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.
Typy dozorů:
- Autorský dozor: Dohled autorizované osoby - projektanta - nad postupem technické přípravy, zpracováním dalších stupňů dokumentace i nad realizací stavby. U stavby financované z veřejného rozpočtu je stavebník autorský dozor projektanta povinen zajistit.
- Technický dozor: Dozor nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem investora. U stavby financované z veřejného rozpočtu je stavebník povinen zajistit technický dozor nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle autorizačního zákona.
- Stavební dozor: Odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí.
Kolaudace a užívání staveb
Stavbu lze užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí, popřípadě na základě oznámení stavebnímu úřadu o záměru užívat stavbu. Kolaudační souhlas se vydává v těch případech, nejde-li o stavbu, pro kterou musí být vydán kolaudační souhlas. U vodních děl je zapotřebí povolení vodoprávního úřadu.
Zkušebním provozem stavby se ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle dokumentace či projektové dokumentace. Vyhodnocení zkušebního provozu se přikládá k žádosti o vydání zkušebního provozu nebo kolaudačního rozhodnutí.
Povinnosti vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací
Povinnosti vlastníků vodních děl, tj. v tomto případě vlastníků vodovodů a kanalizací, jsou zakotveny v ust. § 59 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Mezi základní povinnosti patří:
- Zajištění plynulého a bezpečného provozování vodovodu a kanalizace.
- Vedení majetkové evidence svých vodovodů a kanalizací.
- Poskytování údajů o technickém stavu na vyžádání ministerstva.
- Zpracování a realizace plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací na dobu nejméně 10 kalendářních let.
- Umožnění připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávání pitné vody nebo odvádění odpadních vod, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti.
- Uzavření písemné smlouvy o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem.
- Zajištění odborného vedení provádění stavby.
Vlastníci vodovodních a kanalizačních přípojek, jakožto vlastníci obecných staveb, jsou vázáni ustanoveními stavebního zákona. Jsou povinni zajistit, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu, a aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.
Provozovatel je povinen provozovat vodovod nebo kanalizaci v souladu s právními předpisy, kanalizačním řádem, podmínkami stanovenými pro tento provoz rozhodnutími správních úřadů a v souladu se smlouvou uzavřenou podle § 8 odst. 2 a dohodou podle § 8 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích.
Technické požadavky na vodovody a kanalizace
Vymezení technických požadavků na vodovody a kanalizace je stanoveno ve vyhlášce č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb.
Vodovody
- Vodovody musí být navrženy a provedeny tak, aby bylo zabezpečeno dostatečné množství zdravotně nezávadné pitné vody pro veřejnou potřebu ve vymezeném území a aby byla zabezpečena nepřetržitá dodávka pitné vody pro odběratele.
- Vodovody musí být chráněny proti zamrznutí, poškození vnějšími vlivy, vnější a vnitřní korozi s ohledem na vlastnosti trubního materiálu, jakost dopravované vody a prostředí, ve kterém bude uloženo.
- Minimální provozní přetlak ve vodovodní síti se navrhuje v místě napojení vodovodní přípojky nejméně 0,15 MPa. Při zástavbě nad dvě nadzemní podlaží nejméně 0,25 MPa.
- Maximální provozní přetlak ve vodovodní síti se navrhuje 0,6 MPa. V odůvodněných případech se může zvýšit na 0,7 MPa.
Kanalizace
- Kanalizace musí být navržena a provedena tak, aby byly spolehlivě odváděny odpadní a srážkové vody. Současně musí být zajištěno, aby bylo omezováno znečištění recipientů způsobené dešťovými přívaly.
- Kanalizační konstrukce musí být chráněny před zamrznutím a proti poškození vnějšími vlivy.
- Stoky a objekty na stokách se navrhují jako vodotěsné konstrukce. Spoje trub musí být vodotěsné.
- Kanalizační potrubí musí být uloženo v konstantním sklonu a nesmí na něm vzniknout protisklon.
- Kontrolní šachty se navrhují na všech místech změny směru, spádu a průměru potrubí, vždy, kde je to nutné z hlediska čištění a kontroly.
- Kanalizační šachty musí být navrženy tak, aby byly chráněny před vniknutím nečistot, podzemní a povrchové vody a musí být odvětrány a přístupné.
Modrozelená infrastruktura
V oblasti modrozelené infrastruktury se poskytují komplexní projekční služby zaměřené na udržitelné nakládání s dešťovou vodou v urbanizovaném prostředí. Navrhují se systémy vsakovacích a retenčních zařízení, regulace odtoku, akumulace a zpětné využití vody pro vegetaci i budovy. Součástí řešení jsou zelené střechy, infiltrační pásy, dešťové zahrady a další prvky podporující udržitelné odvodnění území a odlehčení kanalizačních sítí. Tyto projekty kombinují technické, hydrologické a ekologické principy, minimalizují rizika povodní, zlepšují mikroklima a přinášejí dlouhodobě funkční a efektivní řešení.