Pára, vlhkost, plíseň - to všechno hrozí při nesprávném odvětrání koupelny. K místům s nejvyšší koncentrací vlhkosti patří koupelna, kde dochází k odpařování teplé vody a následně k jejímu srážení na chladnějším povrchu, jakým jsou obklady, zrcadla či nábytek. Při delším působení vlhka se tak může začít tvořit nepříjemná plíseň, které se pak jen těžko zbavuje.
Účinné odvětrávání koupelny a WC je jedním z nejdůležitějších faktorů pro udržení optimální vlhkosti (v koupelně se udává mezi 40-50 %) a zdravého prostředí nejen zde, ale v celé domácnosti. Vlhkost v nevětraných prostorách se může vyšplhat až na hodnotu 100 %, což může vést ke vzniku plísní a bakterií, které poškozují obklady a dlažbu, sanitu a další vybavení koupelny, ale hlavně ohrožují naše zdraví.
Proč je koupelnový ventilátor důležitý?
Dostatečná cirkulace vzduchu je důležitá v každé místnosti a pokud jde o koupelnu, která má vysokou hladinu vlhkosti, je to o to důležitější. Vzhledem k činnostem prováděným v koupelně je v této místnosti specifické mikroklima, a tudíž úroveň vlhkosti je mnohem vyšší než v jiných částech Vašeho domova. Dobře fungující ventilační systém je v koupelně nutností, a pokud v koupelně chybí, mohlo by to vést k vážným následkům.
Vlhkost v koupelně může způsobovat řadu problémů:
- Vznik plísní na zdech, stropu a spárách mezi obklady.
- Poškození nábytku a stavebních materiálů, zejména pokud je v koupelně dřevo.
- Kondenzace na zrcadle a oknech, což zhoršuje viditelnost a způsobuje mokré skvrny.
- Nepříjemné pachy, které se mohou držet v prostoru.
Koupelnový ventilátor pomáhá tyto problémy eliminovat tím, že odvádí vlhký vzduch ven.
Čtěte také: Použití betonové stěrky v koupelně
Způsoby větrání koupelny
Cílem úspěšného odvětrávání koupelny je dostat do interiéru co nejvíce čerstvého vzduchu za co nejkratší časový úsek. Jak problémům s nežádoucí vlhkostí předcházet?
1. Přirozené větrání (větrání oknem)
Nejjednodušším řešením odvodu vlhkosti z koupelny je přirozená výměna vzduchu, tedy větrání. V ideálním případě pomocí okna nebo odvětrávacích klapek. Větrání oknem je přirozené a efektivní. Je nejjednodušší a nejúspornější. Účinnost závisí i na počasí. Otevřete okno po sprchování nebo koupání a nechte koupelnu vyvětrat. Pokud máte možnost větrat oknem, je to ideální doplněk k ostatním typům větrání.
U okna je však potřeba řešit i otázku soukromí. Zvlášť v přízemních bytech či domech s koupelnami orientovanými do ulice je vhodné chránit se před nechtěnými pohledy zvenčí. Estetickým a praktickým řešením jsou matné nebo dekorativní okenní fólie, které propouštějí světlo, ale zajišťují dostatečnou míru soukromí.
Větrání v létě nebo při teplém počasí je téměř standard, ale co v zimě? V zimním období může docházet k výrazné ztrátě tepla. V chladném počasí je ideální intenzivní krátké větrání (tzv. „průvanem“) po dobu 4 - 6 minut, místo dlouhého pootevření okna. Větrání by nemělo být dlouhé, aby se minimalizovaly tepelné ztráty, protože stěny a nábytek zůstanou teplé, ochladí se jen vzduch. Rychle se vymění vlhký vzduch za čerstvý, což snižuje riziko plísní. Takové větrání má lepší účinnost než mikroventilace. Ta sice pouští málo vzduchu, ale ochlazuje stěny v okolí okna, což může vést ke kondenzaci.
2. Mechanické větrání (ventilátory)
Kde není přirozené odvětrávání koupelny z různých důvodů možné, přichází na pomoc nucené větrání (to byste v koupelně měli určitě mít ale i tehdy, máte-li luxus okna). Ventilátory do koupelen jsou obvykle ovládány buď jednopólovým přepínačem nebo časovačem. Vývojem prošly i samotné designy ventilátorů. S odvodem přebytečné vlhkosti v koupelně vám pomohou koupelnové ventilátory a ventilační mřížky, které si poradí s nadměrnou vlhkostí místnosti.
Čtěte také: Obklady imitující beton: Trendy pro vaši koupelnu
Nejběžnějším technickým prostředkem pro větrání koupelny jsou ventilátory. Ventilátory jsou efektivní při odvodu vlhkosti a zápachu, zařídí rychlé a řízené větrání. Jde o poměrně laciné zařízení, které se nainstaluje do horní části koupelny nebo do stropu. Ventilační systém v koupelně je ze zákona povinný a koupelna bez něj by neměla být povolena k používání.
3. Rekuperace
Stále oblíbenější je takzvaná rekuperace, která teplo ze vzduchu tlačeného z místnosti využívá k ohřevu toho, který do ní naopak vrací. Vyhledávaným řešením pro komplexní systém větrání celého domu je instalace rekuperace. Jde o proces zpětného získávání tepla z odváděného (odpadního) vzduchu při větrání. V praxi to znamená, že rekuperační jednotka nasává čerstvý vzduch zvenčí a zároveň odvádí vydýchaný, teplý vzduch z interiéru. Hlavní předností je úspora tepla. Není potřeba znovu ohřívat studený venkovní vzduch na teplotu místnosti. Zaručeno je i zdravější prostředí. Do domu proudí neustále filtrovaný a čerstvý vzduch, což je ideální pro astmatiky, malé děti či alergiky. S výměnou dochází k odvodu vlhkosti z kuchyní, koupelen a dalších místností. Zatímco v zimě rekuperace přiváděné teplo předehřívá, naopak v létě může rekuperace pomoci částečně ochladit přiváděný vzduch. Jde o ideální řešení pro moderní a pasivní domy. Při pořízení centrální rekuperace je nutné počítat s vyšší pořizovací cenou a složitější instalací, proto je nutné plánovat její pořízení při stavbě nebo větší rekonstrukci domu.
Pokud se pro rekuperaci rozhodnete později, doporučujeme stěnovou rekuperaci, která zvládne výměnu vzduchu v místnosti okolo 50 m2 a stojí okolo 10 tisíc korun.
Jak vybrat správný koupelnový ventilátor?
Nabídka ventilátorů je široká a na jejich výběru si dejte záležet. Dnes je na trhu nepřeberné množství malých koupelnových ventilátorů nejrůznějšího provedení a kvality. Různé konstrukční řešení, vzduchový výkon, krytí, spotřeba energie, hlučnost nebo vzhled malých ventilátorů umožňují každému vybrat si vhodný výrobek pro svůj prostor.
1. Výkon ventilátoru (dopravované množství vzduchu)
Základním parametrem pro výběr ventilátoru je dopravované množství vzduchu. Pro bytové účely je možné aplikovat údaje dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví 6/2003 Sb. 35 - 110 m3/h, i když není určena pro byty. Tento rozptyl odpovídá rozdílnému vybavení dnešních koupelen, od jednoho umyvadla a sprchového koutu až po sestavu umývadel, sprchového koutu, vany, WC i bidetu. Pro malé koupelny tedy platí hodnota menší, pro velké koupelny hodnoty vyšší. Běžně se vystačí s výkonem 60 - 150 m3/h. Záleží samozřejmě také na tom, jak dlouho je ventilátor v chodu. Pokud větrání běží trvale vystačí s menším průtokem vzduchu a obráceně.
Čtěte také: Jak vybrat hydroizolaci do koupelny
Obecně platí:
- Malá koupelna (do 5 m²) - výkon cca 50-80 m³/h.
- Středně velká koupelna (5-10 m²) - výkon 80-150 m³/h.
- Velká koupelna (nad 10 m²) - výkon 150 m³/h a více.
K výpočtu potřebného výkonu je nutné změřit odvětrávanou místnost v m3 (délka x šířka x výška) a výsledek vynásobit koeficientem daného prostoru (např. 6-8x za hodinu by se měl vzduch v místnosti vyměnit).
2. Typ ventilátoru
Při výběru koupelnového ventilátoru je nutné zohlednit několik klíčových faktorů, mezi které patří i typ ventilátoru.
- Axiální ventilátory - Lopatky se otáčejí kolem své osy, nasávají a vypouštějí vzduch. Axiální ventilátor je schopen zajistit vysoký průtok vzduchu pod nízkým tlakem. Vhodné pro krátké větrací kanály (do 3 metrů) a pro přímý odvod vzduchu přes zeď do venkovního prostoru. Tyto ventilátory jsou velmi elegantní, oběžné kolo i motor je schován ve zdi na stěně je viditelná pouze krycí mřížka. Díky malému dopravnímu tlaku má malou spotřebu energie (do 50W) a nízkou hlučnost.
- Radiální ventilátory - Jejich základem je oběžné kolo, kolem kterého jsou ve spirále umístěné lopatky. Ideální pro delší potrubí a vyšší tlakové ztráty, například do společného svislého potrubí v bytovém domě. Oproti svým předchůdcům mají menší průchod vzduchu, vynikají ale výkonem. Díky němu si poradí i s delším potrubím, aniž by se ventilátor přetěžoval. Luxusnější radiální ventilátory lze montovat do podhledu nebo na stěnu tak, že krycí deska ventilátoru je v rovině s podhledem nebo obkladem a vlastní tělo ventilátoru je skryté.
Dopravní tlak
Dopravní tlak značí, jaký tlakový odpor je ventilátor při dopravě vzduchu schopen překonat. Pokud ventilátor odvádí vzduch pouze přes zeď do venkovního prostoru, postačí ventilátor s menším dopravním tlakem (většinou axiální). Pokud však ventilátor dopravuje vzduch dále potrubím, např. do společného svislého potrubí v bytovém domě, je nutné vybrat ventilátor s vyšším dopravním tlakem (často radiální). O tom, jak dlouhé potrubí a jakého průměru lze k ventilátoru připojit, vypovídá charakteristika ventilátoru. Pokud počítáte s odvodem vzduchu jen přes zeď a průřez potrubí odpovídá hrdlu ventilátoru, postačí 20 - 30 Pa. Pokud se připojujete do delšího potrubí (např. společného potrubí v bytovém domě o více podlažích), lze doporučit provedení výpočtu tlakové ztráty odborníkem ale obvykle je potřebný dopravní tlak 50 až 100 Pa podle větvení a dimenzování potrubí.
3. Stupeň krytí (IP)
Koupelny jsou místnosti se zvýšenou vlhkostí, proto jsou zde zvýšené nároky na provedení elektrických spotřebičů i elektroinstalace. Prostor koupelny se dělí do několika zón, ve kterých jsou různé nároky na krytí použitých spotřebičů (týká se svítidel, ventilátorů, bojlerů apod.). Stupeň krytí značí odolnost proti vniknutí cizího tělesa nebo kapalin.
Zóny v koupelně:
- Zóna 0 - Vnitřní oblast vany či sprchového koutu.
- Zóna 1 - Prostor, který se nachází v těsné blízkosti vany či sprchy. I zde je styk s vodou prakticky nevyhnutelný. V prostoru přímo nad vanou nebo sprchou je zóna 1, kde jsou požadavky nejpřísnější. Zde je možno instalovat pouze ventilátor z plastu (izolantu) s dvojitou izolací s krytím nejméně IP 44 (druhá číslice 4 značí odolnost proti stříkající vodě, na trhu jsou i ventilátory s krytím IP 45 ... proti vodě tryskající) a to do výšky 1,8m a výše.
- Zóna 2 - Do této zóny spadá okolí vany a sprchového koutu do vzdálenosti 2,25 m a 0,6 m od umyvadla.
Předpisy stanoví, že spotřebič s napětím 220V musí být umístěn nejméně 1,25 m od vzpřímené osoby, která se koupe. V opačném případě by hrozilo vysoké riziko, že se spotřebič dostane do kontaktu s vodou. O něco blíže lze umístit nízkonapěťový ventilátor, tedy ten s napětím 12V společně s transformátorem.
4. Hlučnost
Hlučnost ventilátoru je významným uživatelským parametrem. Ventilátory jsou vždy zdrojem hluku, a hlučnost obecně roste s jejich výkonem. Koupelny jsou navíc poměrně malé a "akusticky tvrdé" místnosti, takže hluk ventilátoru se negativně projevuje na postoji uživatelů k větrání vůbec. Výrobce zpravidla udává akustický tlak ve vzdálenosti 1 nebo 3, příp. i 5 m. Technicky dosažitelná hlučnost je kolem 40 dB ve vzdálenosti 3m od ventilátoru. Obtěžuje-li vás hluk ventilátoru, najdete už dnes na trhu i ty opravdu tiché s hlučností 20 dB a méně.
5. Spotřeba energie
Koupelnové ventilátory mají příkon mezi 15 a 100 W, což v kombinaci s poměrně krátkou dobou provozu je řadí v domácnosti mezi nevýznamné spotřebiče. Za průměrný výkon ventilátoru provozovaného 1 h denně jsou náklady na roční spotřebu elektrické energie do 100 Kč. Větráním však odebíráme místnosti i teplo a hledáme-li tedy úsporné řešení, pak zejména v řízení ventilátoru, které místo ruční obsluhy převezme vhodně např. hygrostat.
6. Funkce a ovládání ventilátoru
- Ventilátory s časovačem - vypnou se automaticky po určité době. Základní ovládání ventilátoru bývá realizováno vypínačem, může však být zajištěno tlačítkem s časovým doběhem, který lze nastavit běžně v rozsahu několika minut a který zajistí automatické vypnutí ventilátoru.
- Ventilátory s hygrostatem (čidlem vlhkosti) - Ten automaticky spustí odvětrávání, když vlhkost v místnosti přesáhne nastavenou hodnotu. Obvykle jde o tzv. relativní vlhkost (%). Při překročení nastaveného limitu (např. 60 %) ventilátor sám zapne a běží tak dlouho, dokud vlhkost neklesne pod nastavenou hranici, popřípadě dokud neuplyne nastavený čas doběhu. Po dosažení normální vlhkosti se ventilátor automaticky vypne, čímž šetří energii i životnost motoru. Tento typ ventilátoru je ideální do koupelen, kde se často sprchujete, protože reaguje na vzniklou páru a není nutné myslet na jeho zapínání.
- Ventilátory se zpětnou klapkou / automatickou žaluzií - zabrání návratu studeného vzduchu do koupelny. Nejjednodušší provedení je mechanická zpětná klapka, která však spotřebuje pro své otevření část výkonu ventilátoru (a při špatné montáži a volbě ventilátoru se nemusí vůbec otevřít), proto jsou výhodnější žaluziové klapky elektricky ovládané, které však potřebují pohon pro automatické spínání. Při připojování ventilátoru na společné potrubí odpadního vzduchu, např. v obytném domě, je podstatná také těsnost zpětné klapky, protože pokud není potrubí těsně uzavřeno, může dojít k přefuku vzduchu z jiných bytů právě do vaší koupelny.
- Ventilátory s čidlem pohybu - spustí se při detekci pohybu v místnosti.
- Regulátor otáček - K řadě ventilátorů existuje jako příslušenství regulátor otáček, který umožňuje měnit plynule vzduchový výkon podle potřeby uživatele.
- Zpožděný start - některé modely umožňují nastavení zpožděného startu (při sepnutí vypínač zapne až po určité době).
7. Vzhled a design
Vadí-li vám jejich „neestetičnost“, poohlédněte se po designových ventilátorech, které vzhled vaší koupelny určitě nenaruší, právě naopak. Krycí mřížky se dnes vyrábí v mnoha barvách a texturách, vzhled může napodobovat jiné materiály jako např. dřevo apod. Lepší ventilátory mají skryté šrouby a decentní loga výrobce.
Instalace koupelnového ventilátoru
Při instalaci ventilace v koupelně nezapomínejte, že elektrický ventilátor patří mezi elektrická zařízení, na která pamatuje norma o ochranných zónách v koupelně.
Umístění ventilátoru
Účinnost ventilačního systému závisí na tom, kam v koupelně umístíme mříže a ventilátory. Předpokládá se, že bude nasávat použitý vzduch a vytlačovat ho ven. Proto je nutné ho umístit na takové místo, kde bude moci nasávat vzduch z celé nebo z větší části koupelny. To znamená, že by měl být umístěn co nejdále od přívodu vzduchu - od okna a dveří do koupelny. V opačném případě bude nasávat vzduch zvenku nebo z místnosti přiléhající k koupelně. Vzhledem k tomu, že z prostoru koupelny je potřeba odvádět zejména vodní páru, a nejvlhčí vzduch se zdržuje pod stropem, je všeobecně nejvýhodnější instalovat ventilátor přímo pod stropem, např. nad sprchovým koutem, kde je i nebezpečí zasažení proudem vody.
Při výběru ventilátoru je třeba se zaměřit také na to, v jaké poloze ho lze namontovat - zda na stěnu, nebo na strop, nebo v libovolné poloze. I když se jedná o malé ventilátory, jsou to pořád točivé stroje, které jsou zdrojem určitých vibrací a proto je nutné ventilátory (zvláště radiální) motovat k pevné konstrukci (stěna, strop) a nikoliv jen pokládat na podhled.
Příprava elektroinstalace
Zajistěte přívod elektřiny. Pokud nemáte elektroinstalaci připravenou, obraťte se na odborníka. Nezapomeňte pořídit správný kabel! Volte vždy variantu kabelu pro stálou a spínanou fázi od spínače osvětlení pro časové doběhy.
Větrání v koupelnách s plynovým topením
Pokud je v koupelně plynové topení, význam efektivního větrání je ještě větší. Pokud se jedná o okamžitý ohřívač vody, provede práci mechanický ventilační systém nebo mřížka. Je důležité mít na paměti, že větrací mříže nesmí být ucpaná, protože by to omezilo přísun čerstvého vzduchu, což je v tomto případě nutné. Při spalování plynu je nezbytný kyslík. Je-li ho příliš málo, celý proces se může pokazit. Výsledkem je jedovatý plyn bez zápachu, ale smrtelně nebezpečný - oxid uhelnatý. Bohužel nehody spojené s otravou oxidem uhelnatým nejsou ničím neobvyklým.
Věc vypadá jinak, pokud je v koupelně dvouúčelové topení s otevřenou spalovací komorou, což znamená, že je odpovědné nejen za ohřev vody, ale i za ústřední topení. V takovém případě bychom kromě ventilačního systému měli připravit další potrubí zvenku. Stejně jako v předchozím případě by měla být mřížka v koupelně vždy bez překážek a při odchodu z domu je nejlepší nechat dveře koupelny otevřené. Toto řešení však nemůžeme použít, pokud máme v koupelně plynové topení.
Údržba koupelnového ventilátoru
Aby ventilátor fungoval, jak má, musí se pravidelně čistit. Pravidelná údržba zabraňuje hromadění nečistot, které mohou snižovat výkon ventilátoru a vést k jeho přehřívání. Doporučuje se provádět údržbu alespoň jednou za 6 měsíců, v prašnějším prostředí i častěji. Při čištění odpojte ventilátor od elektrické sítě. Očistěte mřížku a lopatky ventilátoru. Můžete použít teplou mýdlovou vodu, vlhký hadřík, případně malý štěteček na odstranění nečistot ze záhybů. Zkontrolujte a vyčistěte případné další části ventilátoru. Některé ventilátory mají prachové filtry, které je potřeba vyčistit nebo vyměnit.
Na konstrukčním řešení ventilátoru také závisí, jak bude Váš ventilátor vypadat po letech provozu. Je dobré mít na paměti, že ventilátorem proudí vzduch, který je vlhký a obsahuje prachové částice, které při zvýšené vlhkosti vzduchu na plastových dílech ventilátoru ulpívají. Proto je ventilátory nutné čistit, nebo jim vyměňovat filtry a záleží na konstrukci ventilátoru, jak snadno a efektivně je možné údržbu provést. Je jasné, že mřížky umísťované na sání ventilátoru a následně lopatky oběžného kola jsou plochy exponované prachu a čím jsou členitější, tím dříve se prachem zanesou. Na druhé straně hladké plochy či demontovatelné kryty jsou na zachycování prachu méně náchylné.
Výkonnější a luxusnější radiální ventilátory mívají na sání vzduchu vřazen filtr, který může sloužit částečně i jako tlumič hluku. Možnost použití filtru má za následek prodloužení životnosti celého větracího systému, nedochází k zanášení potrubí.
Dodatečné tipy pro snížení vlhkosti
Odstraňovat již vzniklou vlhkost je jedna věc, předcházet jí, kdykoliv je to jen možné, je ale samozřejmě ještě lepší.
1. Vytápění koupelny
Dalším způsobem (a doplňkem odvětrávání, ne jeho náhradou), jak z koupelny odvést přebytečnou vlhkost, je správné vytápění. Stále oblíbenější je takzvaná rekuperace, která teplo ze vzduchu tlačeného z místnosti využívá k ohřevu toho, který do ní naopak vrací. Nemáte-li možnost umístit vytápění pod podlahu, instalujte do koupelny radiátor, třeba v podobě topného žebříku. Také bychom se měli ujistit, že teplota v koupelně je vyšší než v jiných místnostech.
Jaká je ideální krytina pro podlahové vytápění? Keramická velkoformátová dlažba!
2. Dveře do koupelny
Ventilaci v koupelně lze podpořit vhodnými dveřmi. Pokud jde o koupelnu, neměly by být příliš slabé. Kromě toho ve spodní části musí mít otvory, které jsou zodpovědné za výměnu vzduchu s jinými místnostmi. Nejoblíbenější jsou stále obdélníkové otvory, ale čím dál častěji najdete dveře s kulatými otvory. Mají jemnější vzhled a jsou k dispozici v mnoha barvách. Jsou-li naše dveře pevné, měli bychom v nich provést podtržení ventilace, což znamená lehce podřezat dveřní list v jejich spodní části. Jak již bylo zmíněno, dobrým nápadem jsou i větrací podrážky asi 2,5 cm v dveřním listu.
3. Pohlcovače vlhkosti
Dobře fungující ventilační systém je nutností v každé koupelně. Někdy je však stále problém s příliš velkou vlhkostí vzduchu. V takovém případě se vyplatí sáhnout po tlumiči vlhkosti, který zachycuje přebytečnou vlhkost. To následně zabrání zatuchlému zápachu a sníží riziko růstu plísní a plísní. Vůně v koupelně bude také příjemnější a svěží. Nicméně, jednoduchý tlumič vlhkosti problém nevyřeší. Mohl by eliminovat přebytečnou vodu, ale pouze jako doplněk účinné ventilační soustavy.
4. Pokojové rostliny
Pokud máme v koupelně okno a zároveň problém s nadbytečnou vlhkostí vzduchu, můžeme tam umístit nějaké rostliny. Mnohým druhům se v takových podmínkách nejen daří, ale také absorbují přebytečnou vodu. Tak je tomu například v případě toulcovky. O dalších rostlinách, které jsou dobré do koupelny, se dozvíte v našem článku “Rostliny v koupelně“.
5. Každodenní návyky
Za zmínku stojí i to, že nadbytek vlhkosti v koupelně je ovlivněn každodenními návyky uživatelů. Po každé koupeli nebo sprše bychom měli otevřít okno nebo dveře. Také bychom si neměli sušit prádlo v koupelně.
Systémy větrání v bytových domech
Větrání obytných a hygienických místností v bytě jsou spojité nádoby. Větrání hygienických místností - koupelen, WC, případně prádelen apod. se tak odvíjí od koncepce větrání celého bytu nebo domu. Zásadní myšlenka v bytovém větrání je jednoduchá, její naplnění však bývá mnohdy složité. Větrání znamená výměnu spotřebovaného, vydýchaného, nekvalitního vnitřního vzduchu za vzduch čerstvý, venkovní. Z toho vyplývá zásadní skutečnost - vzduch nelze jen odvádět, je nutno zajistit také přísun nového vzduchu ve stejném množství, jako je odváděno.
1. Kaskádové větrání s nuceným odvodem vzduchu
První, klasický, je kaskádové větrání s nuceným odvodem vzduchu z koupelny, WC a kuchyně. Vzduch se přivádí do místností obytných, dále prochází méně významnými (z hlediska čistoty prostředí) místnostmi bytu a odvádí se z místností hygienických, jako jsou koupelny, WC a také z kuchyně. Směr proudění vzduchu od nejnáročnějších ke "znečištěným" místnostem zabraňuje rozšiřování pachů a škodlivin "do protisměru". Tak se např. nedostane tabákový kouř z obytné místnosti do dětského pokoje a rovněž tak se nemohou zápach z WC nebo vodní páry z koupelny rozšířit proti proudu do bytu. V tomto případě je vzduch z místnosti koupelny odváděn nuceným způsobem - podtlakovým větráním, které zajišťuje ventilátor. Přívod vzduchu do koupelny může být zajištěn mřížkou ve dveřích nebo stěně, nebo pod dveřmi, pokud je zde štěrbina jak je běžné u bezprahových dveří. Je třeba podotknout, že funkce tohoto systému je závislá na přívodu vzduchu do budovy (bytu) - pokud jsou všude instalována moderní těsná okna, ventilátor není schopen překonat takovou vzduchotěsnost obálky, po chvíli se točí naprázdno a větrání není zajištěno.
2. Individuální větrání místností
Druhou, méně užívanou variantou je individuální větrání místností, tedy i koupelny. Do prostoru koupelny je tak zajištěn samostatný přívod i odvod vzduchu, nejjednodušší možnost je otevřít okno - to přichází v úvahu v teplém ročním období, pro celoroční užívání tato varianta neodpovídá dnešním požadavkům na komfort bydlení, i když z hlediska hygienického je možná. V úvahu přichází použití větracích jednotek s rekuperací tepla. Příkladem může být jednotka, která je vestavěna ve zdi, na stěně je jen jedna plochá mřížka, která zajišťuje přívod i odvod vzduchu. Pro umístění jednotky je nutný otvor ve zdi o průměru 152 mm, tloušťka stěny může být v rozmezí 310 až 425 mm.
3. Centrální nucené větrání
Pokud je byt nebo rodinný dům vybaven celkovým nuceným větráním, což se u moderních nízkoenergetických objektů stává standardem, je větrání koupelny zahrnuto již v tomto systému. Stále nejrozšířenější je ale první způsob tj. kaskádové větrání s nuceným odvodem vzduchu z koupelny.
Při instalaci ventilátorů v bytových domech je třeba mít na paměti, že instalační šachty, které procházejí po výšce podlažími a ve kterých je umístěno i potrubí odpadního vzduchu, může mít různé požární řešení. Jednotlivá podlaží v domě tvoří samostatné požární úseky a šachta je buď požárním úsekem samostatným, nebo je předělena v úrovni stropu. Konkrétnímu řešení je třeba se vždy přizpůsobit, k tomu dnes existují i ventilátory, které mají na výtlaku vřazenou požární klapku.
tags: #vetrak #z #koupelny #izolace #bungalov #průvodce