Praha, město s bohatou historií a dynamickým rozvojem, se potýká s výzvami transformace svých industriálních zón a adaptace veřejného prostoru pro potřeby moderní společnosti. Příkladem je velká betonová plocha v Praze 7, která prošla významnou proměnou, a také diskuse o smysluplnosti a estetice obřích betonových květináčů v Praze 5.
Proměna betonové plochy v Holešovicích: Nový městský park
Historie a původní využití území
Území o velikosti tří hektarů se nachází v severní části holešovického poloostrova na levém vltavském břehu a je součástí příměstského parku Trojská kotlina. Od počátku 20. století se území využívalo zejména k průmyslovým účelům, dlouho jako překladiště sypkých hmot a jako součást nákladního přístavu. V první polovině 20. století zde byly položeny koleje vedoucí do přístavu naproti Holešovické kose, později koleje ústily do areálu betonárky, která zajišťovala dodávky materiálu pro výstavbu pražských sídlišť. V 70. letech byly koleje napojeny na nově vybudované nádraží Holešovice.
Cesta k proměně: Správa, participace a vize
V roce 2015 MČ Praha 7 požádala hlavní město Prahu o svěření pozemků parku do své správy, k čemuž došlo v roce 2019. Zlomovým okamžikem ve vnímání lokality jako parku bylo zrušení odtahového parkoviště a odstranění bývalého překladiště při předání pozemků do správy MČ. Tato proměna v roce 2019 byla tak radikální, že se časem začalo zapomínat, jak toto území vypadalo na začátku procesu a že tento stav je jen dalším krokem na cestě k přípravě městského parku.
Dalším krokem pro oživení zapomenutého místa je vtisknout dané ploše funkci, která zajistí alespoň minimální sociální dohled. Ve stejné době hledala místní komunitní zahrada nové místo, a tak vznikla oboustranně výhodná spolupráce. Komunitní zahrada Prazelenina, jež zde působila od roku 2016, ukázala, že dané místo lze vnímat a využívat i jinak než jen jako betonové plochy s parkujícími auty.
V kontextu těchto jednání a postupných příprav proběhla první participace s veřejností přímo na místě. Účast byla překvapivě vysoká a navzdory nepříznivému větrnému počasí se sešla skupina přibližně 50 lidí - rodičů s dětmi, pamětníků, zástupců místních komunitních organizací a spolků. V roce 2020 následovala druhá participace formou dotazníku, aby se ověřil nejen zájem o nový park, ale aby se názory budoucích návštěvníků promítly do zadání připravované soutěže. V porovnání s rokem 2017, kdy proběhla veřejná vycházka, se významně změnil celkový pohled na území, upravil se způsob využití parku i očekávání jeho návštěvníků a rozšířilo se spektrum uživatelů. Nyní téměř 80 % dotazovaných odpovědělo, že park vnímají jako bezpečný, a více než polovina uvedla, že po odstranění betonových ploch ho již nepovažují za zanedbané místo. Návštěvníci si začali k parku budovat nový vztah a vnímat ho více pobytově.
Čtěte také: Parametry a rozměry míchaček na beton
Významné propojení a udržitelnost
Velkým úspěchem pro fungování budoucího parku bylo dojednání prostupu skrz sousední areál na území bývalé betonárky západně od parku. Před touto domluvou se v místě nacházela pouze úzká mezera vinoucí se mezi zdí betonárky a řekou, kterou se naučili využívat jen obratnější pěší uživatelé. Šlo však o jediné možné spojení podél řeky od Holešovic ke Stromovce. Otevřely se nové možnosti propojení, jak v návaznosti na park, tak ve smyslu celoměstských tras cyklodopravy. Cyklodoprava byla v parku vítána a díky ní se začala řešit i nová témata související s vedením cyklotras v parcích v kontextu řeky. Rozhořela se diskuze o tom, zda má cyklotrasa vést v komfortní šíři a provedení přímo podél řeky, anebo by měla být naopak oddálena od řeky, aby břeh mohl být ponechán v přírodě blízkém stavu. Výsledkem byl kompromis.
Velkým tématem v té době byla i klimatická situace měst. MČ Praha 7 v roce 2019 vyhlásila klimatickou nouzi a zavázala se hledat opatření, která povedou ke zlepšení aktuální situace. Podstatnou stránkou zadání byla i ekonomická udržitelnost řešení. Aby některé věci nebyly ze strany odborné poroty podceněny, byla tato porota doplněna o odborné znalce ve specifických oblastech (záplavové území, následná údržba, posouzení vhodnosti navržených taxonů zeleně atd.).
Jako další krok postupného osvojování si místa veřejností vyhlásila MČ anketu týkající se jména parku. Smyslem a cílem zadání bylo znovunavázání vztahu s řekou, posílení jedinečného charakteru parku se zachovanou stopou průmyslového provozu a využití potenciálu jednoho z mála veřejných míst v městské struktuře s rozlehlou zelenou plochou. Proto bylo pro zadání zvoleno motto: „Park u řeky. Divoký i udržovaný. Industriální. Holešovický. Komunitní.“
Výsledky soutěže a realizace
Do soutěže se přihlásilo 20 soutěžních návrhů, které představovaly široké spektrum odborných názorů na dané území a řešení parku. Byly uděleny ceny za 1. a 2. místo a čtyři návrhy byly oceněny odměnou za inspirativní řešení. Vítězem a také osloveným týmem pro zpracování další fáze projektu byl zvolen ateliér YYYY. Koncept návrhu se opírá o industriální minulost, která hraje zejména v materiálovém řešení a detailech důležitou roli, celkové řešení je založeno na „rozprscích“, parkových náměstích zapojených do parku paprskovitou cestní sítí.
Podpora Norských fondů a výzvy při realizaci
Koncem roku 2020 se objevila možnost kofinancování projektu z Norských fondů. Vidina výrazné finanční podpory projektu a tím i jeho realizovatelnosti nakonec rozhodla, žádost byla podána a v květnu 2021 byla na základě rozhodnutí ministerstva životního prostředí schválena dotace ve výši 21 milionů korun. Díky podpoře z Norských fondů se podařilo zrealizovat několik velmi úspěšných interaktivních seminářů v základních a mateřských školách na téma voda - o její cestě a koloběhu. Proběhla i výtvarná soutěž pro děti ze základních škol na téma řeka ve městě. Jedno z vítězných děl se dokonce stalo předlohou pro oficiální logo nového parku.
Čtěte také: České asfaltové plochy
V květnu 2022 byla uspořádána mezinárodní konference věnovaná motivu města a řeky, koncepci a rozvoji nábřeží i šetrnému přístupu k původním technickým a architektonickým prvkům v cenném přírodním prostředí. Dle smlouvy uzavřené s dodavatelem bylo na vypracování projektové dokumentace, zajištění a zapracování vyjádření dotčených orgánů státní správy a získání kladného rozhodnutí stavebního úřadu osm měsíců. Nakonec se potvrdily obavy ohledně projednávání stavby v aktivní zóně záplavového území. Zajištění stanoviska správce vodního toku se přes veškeré úsilí a dobrou vůli všech zúčastněných protáhlo na sedm měsíců.
V prosinci 2022 byla oficiálně zveřejněna výzva podání nabídek na zhotovitele parku. Lhůta na podání nabídek byla stanovena na druhou polovinu ledna 2023. Uzavření smlouvy se zhotovitelem Environmental Building došlo v druhé půlce dubna 2023. Realizace měla být zahájena předáním staveniště, které proběhlo v květnu 2023. Fakticky však byly práce v parku zahájeny o dva měsíce později. Nespokojenost s pomalým rozjezdem stavby projevovala i veřejnost, která opakovaně reklamovala, že se na stavbě nic neděje, přestože je staveniště oplocené. V té době byl park již velmi oblíbený, což dokazuje jeho návštěvnost, která v letních měsících před zahájením realizace dosahovala i více než 500 návštěvníků denně.
Je polovina roku 2024, uplynulo tedy téměř desetiletí od zahájení příprav nového parku. To je poměrně dlouhá doba, ale realizace stále není dokončena. V poslední době došlo k otevření části parku v předstihu před finálním termínem předání kompletní stavby, aby jej obyvatelé mohli s příchodem letního počasí využívat. Současně se tím otevřelo významné propojení pro pěší a cyklisty směrem do Stromovky. Cyklostezka i stezka kolem řeky je dokončena. Počínající zelení prosvítá nová cestní síť, workoutové hřiště, proběhla nová výsadba. Stavební práce se blíží do cílové rovinky.
Osud obřích betonových květináčů v Praze 5
Radnice městské části Praha 5 se rozhodla nabídnout nepoužívané obří květináče zájemcům na základě smlouvy o daru. Od rozmístění v roce 2012 jich zůstalo v ulicích pražského Smíchova jen několik. „O darem nabízené betonové květináče byl enormní zájem,“ řekla mluvčí městské části Markéta Drešlová. Radnice nabídku vyvěsila v pondělí a už v úterý dopoledne byly všechny nádoby rozebrány. O nádoby byl velký zájem a všech 239 kusů se podařilo během jediného dne udat.
Praha 5 pořídila 245 betonových truhlíků za 20 milionů korun za éry starosty Milana Jančíka z ODS. Zaplatila je z větší části z evropské dotace z projektu Snížení imisní zátěže z dopravy ozeleněním ulic. Instalovat je začala v létě 2012. Zanedlouho si ale na ně začali stěžovat obyvatelé. Podle nich květináče překážely na chodnících a omezovaly průchod. Někteří kritizovali i jejich nevzhlednost. Památkáři dokonce v roce 2013 udělili Praze 5 pokutu, protože radnice umístila některé truhlíky i do památkově chráněného území bez povolení.
Čtěte také: Plastová okna: Recenze a tipy
Pátá městská část se obří květináče minulý rok snažila prodat, ale neúspěšně. Nabízela je za 35 tisíc korun za kus, nikdo je však nechtěl. „Prodejní cena spolu s cenou za odvoz byla tehdy vysoká, a z toho důvodu o ně nebyl takový zájem,“ uvedla Andrea Holečková z Oddělení správy veřejného prostranství a zeleně Prahy 5. Radnice nabídla čtyři typy květináčů. Váží od 2,3 do více než 12,5 tuny. Ten největší se musí převážet rozpůlený.
Po vlně kritiky se radnice rozhodla, že část truhlíků umístí tam, kde nebudou vadit. Objevily se tak i tam, kde vegetace rostla i ze země. V současnosti jsou na několika místech páté městské části. Například v ulici Strakonická nebo Ostrovského zůstaly na svém původním místě, některé jsou „uklizené“ nedaleko zastávky Lihovar nebo na bývalém hřišti u Radlické ulice. Až do konce minulého roku se jich radnice zbavit nesměla.
Shrnutí parametrů a osudu betonových květináčů
Následující tabulka shrnuje klíčové informace o obřích betonových květináčích v Praze 5.
| Parametr | Hodnota / Popis |
|---|---|
| Počet pořízených kusů | 245 |
| Pořizovací cena | 20 milionů Kč |
| Financování | Převážně z evropské dotace (projekt Snížení imisní zátěže z dopravy ozeleněním ulic) |
| Rok instalace | Léto 2012 |
| Kritika | Překážely na chodnících, omezovaly průchod, nevzhlednost |
| Pokuta památkářů | V roce 2013 za umístění do památkově chráněného území bez povolení |
| Pokus o prodej | Neúspěšný, cena 35 tisíc Kč za kus |
| Váha květináčů | Od 2,3 do více než 12,5 tuny (největší se převáží rozpůlený) |
| Aktuální osud | 239 kusů rozdáno zájemcům zdarma (dar), několik kusů zůstalo v ulicích |
tags: #velka #betonova #plocha #v #praze