Vápenný Podol je malebná obec ležící na úpatí Železných hor (Bučina - 606 m n. m.). Spolu s osadami Nerozhovice a Cítkov se rozprostírá na ploše 912 ha. Obec se skládala z několika místních částí: Vápenný Podol (často také „Podol Vápenný“ nebo „Podol“), Nutice, Boukalka, Nerozhovice, Cítkov a Hrbokov.
Historie Vápenného Podola
Vznik této obce dle dostupných historických pramenů nelze přesně určit. V archivech se sice zmiňují o osadách jménem Podol, Podolí nebo Podolé již před rokem 1513, ale toto jméno mělo v té době v Čechách 21 osad. První písemná zmínka o obci Vápenný Podol však pochází z roku 1513. Jméno „Podol“ vysvětluje polohu osady: jednotlivá stavení se dříve i nyní rozkládají „po dolině“, a tak se dá usoudit, že vzniklo jméno „Podol“. Vznik této obce je kladen na přelom 13. a 14. století.
Lázeňská tradice a vápencové lomy
Obec proslula především bývalými lázněmi. Léčivý pramen byl znám již v roce 1586. Voda měla léčivý účinek na choroby kloubů, svalů, nervů, očí, nemoci jater a žaludku. Původně zde stály lázně sv. Václava. Dochoval se empírový lázeňský dům s památníkem Otakara Ostrčila. Půvabná horská krajina kolem Vápenného Podola a starobylé lázně vábily v minulosti k pobytu mnoho význačných osobností, jako byli V. K. Klicpera, J. Vrchlický, Sv. Čech, S. K. Neumann a O.
Více než lázně byly známy vápencové lomy v okolí obce. Vápence se používalo k pálení vápna až do roku 1965. Z konce 19. století se zachovala stará vápenka, která je kulturní památkou. V katastru obce se nacházejí dvě jeskyně: „Páterova“ a „Podolská“, v současné době nepřístupné.
Demografický vývoj Vápenného Podola
Dle posledních oficiálních měření žije v Vápenném Podolu přibližně 291 obyvatel a modelový odhad pro rok 2026 ukazuje hodnotu kolem 289.
Čtěte také: Expozice kamene v Podolí
Vývoj počtu obyvatel v letech 2000-2024
Zatímco v roce 2000 žilo v Vápenném Podolu 183 obyvatel, v roce 2024 se počet obyvatel dostal na 291. Od počátku sledovaného období se celkový počet obyvatel změnil o +108. Od roku 2013 se počet obyvatel v obci Vápenný Podol zvýšil o 38.
Aktuální demografické údaje (2024)
- V roce 2024 se v Vápenném Podolu narodily 2 děti a 3 obyvatelé zemřeli, přirozený rozdíl tedy činil -1.
- Do Vápenného Podola se přistěhovalo 17 osob a vystěhovalo se 18 lidí.
- V roce 2024 dosáhl přirozený přírůstek/úbytek hodnoty -1, zatímco migrační saldo činilo -1.
- V roce 2024 bylo uzavřeno 4 manželství a došlo k 2 rozvodům, což představuje rozdíl +2.
Predikce počtu obyvatel
Model pro rok 2025 předpokládá střední variantu kolem 289 obyvatel, s rozumným rozpětím modelu přibližně od 266 do 312. Průměrná modelovaná roční změna odpovídá přibližně hodnotě 2,52 ‰ z velikosti populace. Dominantní roli v predikci hraje především migrační složka.
Infrastruktura a turismus
Vápenný Podol má veškerou infrastrukturu - vlastní obecní vodovod, kanalizaci a biologickou ČOV, je plynofikován a také telefonizován. Proti budově obecního úřadu bylo vybudováno parkoviště pro 50 automobilů. Jsou zde dvě požární nádrže, které slouží v letních měsících ke koupání. Obec je křižovatkou turistických značek. Po modré se můžete z obce dostat přes Kostelec do Heřmanova Městce nebo na Seč, po červené přes Cítkov, Čejkovice do Chrudimi nebo podél lomů přes Prachovice do Pekla a Hedvikova, po zelené přes Bučinu do Kraskova, Hedvikova a Třemošnice. Místní lesní cesty dokonale prověří kondici cyklisty. Odměnou budou krásné výhledy do krajiny.
Kostel sv. Václava
Původně na místě dnešního kostela stála kaple, zasvěcená sv. Václavu. Byla postavena v roce 1726 za panování hraběte Jana Josefa Šporka. Zvýšený lázeňský ruch a náboženské cítění vyžadovaly, aby v blízkosti lázní byl také zřízen stánek pro služby Boží. Protože u pramene stávala socha sv. Václava a podle ní se pramen nazýval „Svatováclavský“, bylo rozhodnuto, že bude postavena kaple, která bude také zasvěcena zemskému patronu sv. Václavu. V nově postavené kapli se konaly služby Boží každé neděle a ve svátky. Za tímto účelem sem docházel duchovní z Heřmanova Městce, který toho času také Podol spravoval.
Historie farnosti a výstavba kostela
Hrabě sám dosadil a vydržoval tu také poustevníka, který měl za povinnost se starat o kapli, zvonit klekání atd. Žil v poustevně, která se nacházela uprostřed obce. Posledním poustevníkem v Podole byl Josef Ephrem a Sta Maria. Když císař Josef II. všechny poustevny zrušil, našel útočiště v městeckém špitále, kde v roce 1803 dokončil svou pozemskou pouť.
Čtěte také: Objevte Vápenný Podol
Ke konci 18. století, na základě reforem císaře Josefa II., který tehdy v Chrudimském kraji založil čtyři fary a 26 lokalií, byla zřízena i v Podole 28. dubna 1785 nová lokalie. Prvním lokalistou, který v Podole působil, byl kaplan Josef Peregrin Hrdlička. Dne 15. května 1788 se přistěhoval do Podola. Své povinnosti prozatím vykonával v kapli, kam se vešlo 50 osob. Tato kaple zde stála až do roku 1790 a poté byla zbořena.
Jelikož zde nebyla žádná farní budova, byl ubytován v hostinském lázeňském domě „U bílého lva“ až do roku 1801. Přízemní faru dal postavit baron Filip Karel z Greiffenklau v roce 1802. Opravována byla v letech 1869 a 1884, v roce 1899 k ní bylo přistavěno první patro a místnosti upraveny. V roce 1858 byla podolská expozitura povýšena na farnost. Od 1. ledna 2011 je farnost Vápenný Podol sloučena do farnosti „Heřmanoměstecké“.
Se stavbou kostela bylo započato v roce 1788 na místě původní kaple a dokončen byl v roce 1790. Stavební náklady byly hrazeny ze zádušního jmění hrbokovského kostela a z náboženského fondu, který byl v josefínské době vytvořen z prodeje rušených klášterů. Věž dostavěli později - v roce 1796. Do ní byly přeneseny dva zvony z 16. století z Hrbkova. Oba musely být v 19. století přelity. Ve 20. století byly zabrány pro válečné účely: větší, sv. Václav, v roce 1918, druhý - sv. Jan spolu s dalším menším zvonem v roce 1941. V roce 1874 byly na věž kostela zabudovány věžní hodiny. V roce 1892 byly na kůru kostela stavěny varhany věhlasným varhanářem Petrem z Prahy.
Architektura a výzdoba kostela
Kostel je jednolodní s předsíní na západní straně a s věží nad hlavním průčelím. Při vstupu hlavními dveřmi do chrámu je možno po pravé straně spatřit kříž s kropenkou a podstavcem. Vše je zhotoveno z jednoho kusu dřeva (z té větve, která se ulomila se stromu, když rodina hrabat Šporků vyjela hledat vhodné místo, kde se měla kaple postavit). Z původní kaple je nad postranními (v současné době zazděnými) dveřmi zasazen kámen, který nese latinsky psaný nápis, česky znějící: „Tato kaple stojí k větší cti a slávě sv. Václava, patrona našeho“.
Nad hlavním oltářem je obraz sv. Václava na koni s vévodskou korouhví, patrona našeho národa, namalovaný akademickým malířem Františkem Müllerem z Chrudimi. Nad ním je socha Pána Ježíše. Po obou stranách jsou sochy dvou klečících andělů a zemských patronů Cyrila a Metoděje a také sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Na okenních obrazech po stranách oltáře vyniká sv. Anežka a sv. Josef. Jsou označeny letopočtem 1848 - 1898 s věnováním od Jana Pleskota a J. Pazdery. Zajímavá je dřevěná soška mužské postavy, která ve zdvižených rukách drží misku pro paškál. Toto dílo vyrobil mistr Moštěk, bratr jednoho z administrátorů farnosti. Po stranách lodě je možno spatřit oltáře Panny Marie s Ježíškem a sv. Ludmily se sochou světice, dodané firmou Krejčík z Prahy. Ty byly společně s hlavním oltářem slavnostně posvěceny 6. května 1894. U jižní stěny je socha sv. Jana Nepomuckého z konce 19. století taktéž od řezbáře Krejčíka. Nad ní visí obraz Panny Marie. Na protější zdi doplňuje výzdobu barokní obraz „Klanění sv. tří králů“, provedený Janem Onghersem, žákem školy Braunovy.
Čtěte také: Vše o bílém hašeném vápně
Dne 25. června 2008 se ve večerních hodinách nad obcí přehnalo ničivé tornádo, které pohnulo věží kostela a strhlo i část střechy. Na jaře v roce 2009 se prováděly opravy.
Zajímavosti v okolí
- Přehrada Seč: Nachází se ve vzdušné vzdálenosti 7 km od obce Vápenný Podol. Sečská přehrada a její okolí je největší a nejvyhledávanější rekreační oblastí v Pardubickém kraji.
- Pardubice: Nejbližší obec nad 40 000 obyvatel (81 439 obyvatel) je Pardubice, vzdálená 18 km. Krajské město Pardubice se rozkládá v Polabské nížině na obou březích Labe u soutoku s Chrudimkou.
tags: #vapenny #podol #pocet #obyvatel