Zlaté časy klasických pálených cihel už jsou zřejmě pryč. O to víc je třeba všímat si jedinečnosti, kterou se tento staletími prověřený materiál vyznačuje, a použít ho tam, kde je jen těžko nahraditelný.
V tomto článku je však řeč o tradiční pálené cihle vyrobené formováním cihlářské hlíny do tvaru kvádru s poměrem stran 4 : 2 : 1 a následným vypalováním v peci. Tyto cihly se nazývají klasickými cihlami velkého formátu a státní norma (ČSN 72 2601, 05, 10) určuje i jejich rozměr (290 × 140 × 65 mm), což usnadní výpočty spotřeby a následný nákup.
Vlastnosti cihel
Jaké jsou vlastnosti cihel? Měla by mít obdélníkový tvar, pravidelný povrch a červenou barvu. Její velikost by měla odpovídat zadaným rozměrům, které se dost liší podle jednotlivých zemí i kontinentů. Měla by být řádně vypálená.
To lze zjistit tak, že se dvě cihly drží volně, jedna v každé ruce, a udeří se do nich. Ostrý kovový zvuk znamená dobré vypálení, zatímco tupý úder by znamenal neúplné vypálení. Dobrá stavební cihla by neměla absorbovat více než 15 % své suché hmotnosti vody. Absorpce by v žádném případě neměla překročit 20 procent. Kvalitní stavební cihla by měla mít požadovanou pevnost v tlaku, která by měla být 15-80 MPa.
Přibližnou zkouškou pevnosti cihly je nechat ji volně spadnout z výšky asi jednoho metru na tvrdou podlahu. Cihla by se neměla rozbít. Cihla by měla být dostatečně tvrdá, aby se nedala poškrábat nehtem. Dobrá cihla má jednotnou barvu a strukturu po celém těle. To lze zkontrolovat tak, že vezmete cihlu z partie a rozlomíte ji na dvě části.
Čtěte také: Vše o váze a rozměrech plné pálené cihly
Tvar, velikost a barva cihel
- Tvar: Standardní tvar ideální cihly je skutečně obdélníkový. Má definované rozměry a ostré hrany. Povrch cihel je pravidelný a rovný. Cihly pro speciální účely však mohou být buď broušené, nebo vyráběné v různých jiných tvarech.
- Velikost: Velikost cihel používaných ve stavebnictví se v jednotlivých zemích a na různých místech téže země liší. WF - Waalformat - mezinárodně standardizovaná jednotka pro lícové cihly; 1 WF = cihla o rozměrech 210 x 100 x 50 mm. V České republice je tímto rozměrem 29 x 14 x 6,5 cm.
- Barva: Nejběžnější barva stavebních cihel spadá do třídy červená. Může se lišit od sytě červené přes světle červenou až po fialovou.
Hustota a pevnost cihel
Hustota cihel neboli hmotnost na jednotku objemu závisí především na druhu použité hlíny a způsobu tvarování cihel (měkké bláto, tuhé bláto, tvrdě lisované atd.). V případě standardních cihel se hustota pohybuje od 1600 kg/m3 do 1900 kg/m3. Pod tuto položku vlastností cihel patří pevnost v tlaku a pevnost v ohybu.
S pevností materiálu souvisí celá další oblast vlastností stavební konstrukce jako je např. únosnost, stabilita, trvanlivost, rozměrová stálost atd. Cihly mají obecně vysokou pevnost (např. speciální výrobky dosahují pevnosti v tlaku 30-40 MPa), dnes nejrozšířenější tvarovky typu THERM jsou standardně dodávány s pevnostmi 8, 10 a 15 MPa.
Od stavebního materiálu požadujeme vysokou pevnost, což splňují např. kámen nebo beton, ale tyto materiály mají z hlediska tepelné izolace velmi nepříznivý součinitel prostupu tepla. Materiály s výbornými tepelněizolačními vlastnostmi (např. pěnový polystyren, minerální vata) zase mají minimální pevnost. Cihelné tvarovky typu THERM sice nedosahují nejlepších hodnot ani v pevnosti, ani v prostupu tepla, ale v kombinaci obou vlastností (což je pro uživatele stavby velice důležité) jsou mezi stavebními materiály nejlepší.
Pevnost cihel v tlaku je nejdůležitější vlastnost cihel, zejména pokud se používají v nosných stěnách. Pevnost v tlaku cihel závisí na složení hlíny a stupni vypálení. Cihly se často používají v situacích, kdy je v budově možné zatížení v ohybu. Jako takové by měly mít dostatečnou pevnost proti příčnému zatížení.
Spotřeba cihel
Udávaná spotřeba klasické normované pálené cihly na metr čtvereční se u různých prodejců v detailech liší, ale podle tloušťky zdi se udává nejčastěji v hodnotách 89 / 45 / 22 ks/m², přičemž 89 cihel budete potřebovat na zeď o tloušťce 290 mm, 45 kusů na zeď o tloušťce 140 mm a 22 cihel na zeď, tlustou 65 mm.
Čtěte také: Využití betonové skruže 1000
Počet cihel ovlivní i tloušťka vrstvy malty, takže poměrně silný nános klasické zdicí malty může spotřebu cihel o něco snížit, zatímco případné zdění na tenkovrstvou cementovou maltu (lepidlo) zase ušetří zpracovávaný objem pojiva.
Výhody a nevýhody cihel
Stejně jako každý jiný stavební materiál mají i klasické pálené cihly své výhody a nevýhody. Důvody ústupu od jejich masového používání spočívají zejména v pracnosti a zdlouhavosti stavění z cihel: zeď shodných parametrů jednoduše postavíte z rozměrných keramických či pórobetonových tvárnic rychleji, než když ji musíte vyzdívat a složitě provazovat z cihel podélně i napříč.
Pracnost cihlové stavby výrazně zvýší cenu práce ve srovnání s jinými materiály víceméně shodných parametrů, proto zvláště při dodavatelském způsobu stavění příliš nedává smysl. Jiná věc je samozřejmě stavba menšího rozsahu svépomocí, zvláště když připadá v úvahu i použití recyklovaných očištěných cihel.
Cihelné zdivo si udržuje příjemné vlhkostní i teplotní mikroklima, vyznačuje se dobrou propustností vodných par i schopností dobře akumulovat teplo. Podstatnější jsou zejména pro majitele chalup příznivé schopnosti pálených cihel vyrovnávat se s vlhkostí.
Vazba zdiva
Základem úspěšného zdění z cihel je dodržení některé ze základních typů vazeb. Zdění ve vazbě znamená, že cihly v druhé a dalších řadách je nutné klást tak, aby vždy celý kus překryl styčnou spáru cihel v předchozí řadě. Pro budoucí pevnost a stabilitu zdí je nezbytné docílit toho, aby v jednotlivých řadách kladených na sebe nevznikala průběžná linie styčných spár.
Čtěte také: Betonový plot: Váha a její vliv
Princip správné vazby ostatně neplatí jen pro klasické cihly, ale uplatní se i při použití tvárnic či opracovaných kamenů. Typy vazeb se vyvíjely víceméně od počátku používání cihel pro stavění zdí. Jejich dodržení velmi usnadňuje normovaná velikost: jsou-li cihly rozměrově shodné, není problém dodržet rytmus pravidelně se opakujících vzorců.
Základní typy vazeb
- Běhounová vazba: Nejjednodušší cihelná vazba používaná především pro zdění příček. Nehodí se pro zdi, které mají nést další konstrukce. Cihly se převazují o polovinu nebo čtvrtinu své délky.
- Vazáková vazba: Používá se pro zdění stěny o tloušťce 30 cm. Takto vyzděná stěna má již vyšší nosnost a může být použita pro uložení například stropních konstrukcí. Cihly se převazují o polovinu své šířky.
- Polokřížová vazba: Připadá v úvahu pro zdění zdí tloušťky 45 cm. Zeď vyzděná polokřížovou vazbou může být použita jako nosná i obvodová stěna. V líci se v tomto případě střídají běhounové a vazákové vazby.
- Křížová vazba: Určena pro vyzdívání zdí tloušťky 60 cm. Také takto vyzděná stěna může sloužit jako nosná nebo obvodová. Kombinují se u ní rovněž běhounové a vazákové vazby, ale oproti polokřížové jsou u této vazby běhouny v líci nad sebou a kryjí se jen ve vrstvě první, páté, deváté atd.
- Gotická vazba: Rovněž nazývá polská a je založena na zděných hlavách ve sloupci, přičemž každá kratší strana je posunuta o polovinu délky cihel v řadě nad a pod ní. Je to pracná vazba, jejíž hlavní výhodou je možnost vytvoření atraktivního pohledového vzoru.
Postup zdění z cihel
- Zdí se vždy na vodorovný podklad, případné nerovnosti základu je potřeba vyrovnat maltou. Mezi základové pasy a cihlovou zeď se vkládá izolační asfaltový pás.
- U zdění na šířku jedné cihly je pro správné vyrovnání nutné silné maltové lože. Na oba konce zamýšlené zdi položte do malty cihlu, vyrovnejte ji pomocí vodováhy a pak mezi obě cihly napněte provázek, podle nějž se dorovnávají další cihly v řadě.
- Tloušťka maltou vyplněné spáry by neměla přesáhnout 1,5 cm.
- Cihly se vyrovnávají poklepem kladívka nebo gumové paličky, rovinu kontrolujte vodováhou.
- Mezi položenými cihlami se nechává mezera asi 1 cm, která se vyplňuje maltou. Přebytečná stékající malta se hned odstraňuje zednickou lžící.
- Přilnavost malty posílíte navlhčením cihel.
- Při žádné ze zvolených vazeb se styčné (svislé) spáry v jednotlivých řadách nesmějí opakovat nad sebou na stejném místě. Posouvejte je do vazby o 1/4 až o 1/2 cihly.
- Vyzdívání rohu nebo napojení dvou zdí do sebe vyžaduje správné provázání. To znamená, že je nutné zachovat vazbu (posunutí svislých styčných spár) mezi sousedními vrstvami cihel minimálně o 1/4 cihly. Kříží-li se vám zdi, necháte vždy jednu proběhnout a druhou přizdíte. V další vrstvě je to naopak, druhá probíhá, první je přizděna.
- Pokud přizdíváte novou příčku ke stávající nosné konstrukci, svážete je vysekáním kapes nebo vložením armovacího železa do spáry nové zdi a zavrtáním do zdi stávající.
Srovnání s pórobetonem
Váháte nad použitím pórobetonu (například ytongu) či pálené cihly na vaši stavbu? Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých řešení? Stavění domu je náročné na rozhodování, protože na internetu je přehršel informací, navíc vaši známí ví všechno nejlépe a do toho mluví stavaři s mnohdy protichůdnými názory.
Stavba s pomocí pórobetonu je rychlejší, lépe se tvaruje, ořezává a neztrácí tím nic na svých vlastnostech. Lepší tepelné vlastnosti se udávají u pórobetonu. Jestliže vám pórobeton na stavbě navlhne, tak jeho tepelné vlastnosti klesají, na což upozorňuje řada stavařů.
Pórobeton je obecně dražším řešením, což mnohé lidi odradí. Nasákavost je u pórobetonu vyšší než u cihel a při nesprávném zacházení může pórobeton navlhnout, což vám způsobí komplikace a stavba se kvůli tomu může zpozdit. Při důkladné péči o stavbu i dům se není u pórobetonu čeho bát. Pevnost materiálu je větší u cihly. Pevnost materiálu není vždy výhoda, cihla je sice pevnější, ale díky děrování křehčí.
Tuto otázku si klade nejeden stavitel a neexistuje na ní univerzální odpověď.
tags: #vaha #palene #cihly #vlastnosti