Dnes se budeme věnovat míchání betonu. Proč je třeba se tomuto tématu věnovat v samostatném článku, když se to zdá být tak jednoduché? Protože se to jednoduché opravdu jen zdá.
Co Budete Potřebovat k Míchání Betonu
Vše, co na stavbě k namíchání betonu potřebujeme, je míchačka, písek, štěrk, cement, voda a plastifikátor. Ptáte se, proč je plastifikátor potřeba, když dřív potřeba rozhodně nebyl? S postupujícím vývojem se totiž mění jak technologie celé stavby, tak i jednotlivých materiálů jako je například cement. Bylo by tedy velkou chybou míchat beton bez použití plastifikátoru.
Jako první je dobré dát do míchačky vodu, aby se trochu zvlhčila. Co se týká poměru ostatních ingrediencí, záleží vždy na typu betonu, pevnostní třídě a receptuře. Ta se mění v závislosti na typu cementu, kameniva atd. Takže univerzální recept na poměr ingrediencí říct nelze.
Typy Cementu
V dnešní době se vyrábí již několik desítek druhů cementu. Základní rozdělení je na čistý portlandský a směsný. Mění se v nich jednotlivé složky a jejich poměry.
Nejpoužívanějšími cementy jsou ty s označením 42,5 R, 32,5 R, případně 42,5 N, 32,5 N atd. Přičemž označení R značí, že se jedná o rychlý cement, N značí normální cement. Číslo udává pevnost po 28 dnech.
Čtěte také: Beton: Poměry a materiály pro dokonalý výsledek
Pro svépomocné stavebníky je nejběžnější cement 32,5, protože jde o univerzální, směsný cement. Tyto cementy mají vyšší odolnost vůči chloridu, solím atd. Cement 42,5 je pak spíše pro profíky.
Písek a Štěrk
Pro výrobu betonu je ideální říční tříděný písek frakce 0-4 mm. Nejjemnější, tedy kopaný písek používáme jako přísadu do malt a omítek.
U štěrku saháme po frakci 4-16 mm nebo 8-16 mm.
Vliv Typu Písku a Kameniva na Kvalitu Betonu
Odpověď je jednoduchá. Ano, záleží. Je to v podstatě gró betonu. Matrice by měla být tvořena převážně kamenivem a cement by měl být pouze jako doplněk a lepidlo, které kamenivo spojí. Je to nejslabší článek betonu. To znamená, že čím máme lepší frakční složení kameniva, tím lepší bude výsledný beton. Odborně se to nazývá zrnitostní křivka, která má být plynulá. Toho ale samozřejmě svépomocný stavebník na stavbě nedosáhne.
Dále záleží na tom, zda máte kamenivo kulaté nebo těžené, které je ostrohranné. Každé se pak používá za jiným účelem. Pro konstrukční betony je lepší použít drcené kamenivo, které je ostrohranné. To se do sebe lépe zasekne a beton má lepší pevnost.
Čtěte také: Složení betonu
Jaký by měl být písek?
V ČR máme hodně lokalit s pískem, tím pádem je mezi pískem obrovský rozdíl. Může být jemný, ale je i s hrubšími zrny. Toto má vliv na to, zda a jak výsledný beton drží nebo nedrží vodu a jak je stabilní.
Může být i beton pískový. Pro beton například do zahradních obrubníků vůbec nepoužíváme kamenivo, ale jen písek a cement. Je ale třeba mít hodně hustou konzistenci, to znamená přimíchat co nejméně vody. Čím je jemnější směs a více vody, tím větší je smršťování. Bavíme o tzv. presbetonech, které jsou suché a lisují se. Dosahují vysoké pevnosti, nepraskají a mají výborné parametry.
Voda
Vodu používáme čistou ze studny či vodovodu a do míchačky ji dáváme vždy jako první ingredienci. Míchačku tak dobře promočíme.
Postup Výroby Betonu
Poté, co do míchačky dáme vodu, míchačku zapneme, aby se dobře promočila. Následně můžeme začít přidávat další ingredience.
Dnes jsme použili poměr 1 díl cementu : 5 dílů písku a kameniva. To si rozdělíme tak, že dáme 3 lopaty písku a 2 lopaty kameniva.
Čtěte také: Betonová dlažba Brož
Poté, co do míchačky přidáme potřebné množství písku a kameniva, necháme směs promíchat. Následně můžeme přidat cement. Nakonec přichází na řadu plastifikátor. Na jednu naši míchačku použijeme přibližně 1 dl plastifikátoru.
Míchání betonu dnes je rozhodně jiné v porovnání s tím, jak se beton míchal za dob našich dědů, kdy se nepoužíval plastifikátor, vůbec ho neznali. Je to dáno tím, že dnes cement meleme na jemnější mletí, takže potřebujeme daleko víc vody na to, aby byl beton zpracovatelný. Cement potřebuje k hydrataci jen asi 25 % vody (vzhledem k váze cementu), což je ale málo a směs by byla příliš hustá a nedalo by se s ní pracovat. Proto vodu přidáváme. A plastifikátor nám pomáhá, abychom neměli té vody tolik.
Na 1 m3 betonu, kde máte 300 kg cementu, je potřeba cca 80 l vody. Ovšem reálně tam stavebník na stavbě dá 160-180 l vody, aby se mu se směsí dobře pracovalo. Takže jsme na cca 80-100 litrech vody, které jsou navíc a musí se odpařit. A tady nastává problém. Při odpařování vody totiž dochází ke smršťování a betony pak mají tendenci se kroutit a praskat.
Poměry Ingrediencí pro Různé Typy Betonu
Při míchání betonu rozlišujeme 3 jeho typy. Pro každý typ používáme jiný poměr vstupních surovin.
- K namíchání 1 m3 základového betonu potřebujeme 250 kg cementu. Při přepočtu na lopaty je to cca 1 díl cementu, 2 díly písku, 3 díly štěrku a odpovídající množství vody.
- Pro 1 m3 konstrukčního nosného betonu potřebujeme 350 kg cementu Přepočet na lopaty je pak 1 díl cementu, 2 díly písku, 2 díly štěrku a odpovídající množství vody.
- A pro betonový potěr v množství 1 m3 potřebujeme 300 kg cementu. Přepočet na lopaty je 1 díl cementu, 4 díly písku a odpovídající množství vody.
Tabulka Poměrů pro Míchání Betonu
| Typ betonu | Cement (kg/m3) | Poměr (lopaty) | Další složky |
|---|---|---|---|
| Základový beton | 250 | 1 díl cementu : 2 díly písku : 3 díly štěrku | Voda |
| Konstrukční nosný beton | 350 | 1 díl cementu : 2 díly písku : 2 díly štěrku | Voda |
| Betonový potěr | 300 | 1 díl cementu : 4 díly písku | Voda |
Nejčastější Chyby při Míchání Betonu
- Příliš vysoká teplota - Betonáž při vysokých teplotách nebo betonáž s materiálem o vysoké teplotě. Například při betonování v létě, kdy je kamenivo rozpálené od sluníčka, nebo voda braná v létě z kádě atd. Vysoká teplota urychluje hydrataci a náběh pevnosti, kvůli čemuž pak beton během pár hodin praská.
- Suchý podklad při betonáži věnců - Pokud cihla nebo keramika není provlhčená, vysaje z betonu vodu a ten následně praská.
- Správná volba směsi pro interiér či exteriér - Nelze použít jeden beton na vše. V exteriéru jsou podmínky výrazně jiné než v interiéru, působí zde více vlhkost a mráz. Pro venkovní betony se používá mrazuvzdorný provzdušněný beton. Ten má ještě jednu přísadu, a to provzdušňovací. Ta vytvoří ve struktuře malé mikrobublinky, které vznikající led rozloží do mnoha malých dílků. Nevznikne tedy pnutí velkého kusu ledu, ale více malých krystalků.
Na míchání betonu svépomocí na stavbě rodinného domu se nevztahují tak přísná kritéria, ale aby beton vydržel a měl požadované vlastnosti, je třeba ctít základní požadavky pro výrobu betonu a především pak jeho správné složení. Vždy záleží na tom, k čemu beton bude sloužit. Pokud na jednu lopatu cementu dáte 2 lopaty štěrkopísku a 2 lopaty písku, získáte kvalitní a pevný beton.
Pokud tedy do betonu dáte větší podíl štěrkopísku frakce 0 - 4 mm, je logické, že bude třeba použít více cementu.
Objem vody, který je potřebný pro zamíchání betonu, nelze jednoznačně určit. Vždy záleží na tom, zda je písek a štěrk suchý či mokrý (tedy pokud je skladován venku, nebo uvnitř budovy). Voda se dávkuje dle toho, jakou konzistenci betonu potřebujete. V některých případech je potřeba řidší směs, která zateče do spár, v jiném případě je potřeba směs hustší (například pro betonování podlahy).
Vlastoručně míchaný beton není vhodné na určité konstrukce používat, jelikož v každé míchačce namícháte beton s mírně odlišnými vlastnostmi a navíc konstrukce bude vlivem delší doby provádění prací nerovnoměrně zrát. To vše má negativní vliv na celkovou kvalitu, pevnost a únosnost betonové konstrukce.
Teploty pro míchání betonu by neměly být ani nízké, ani vysoké. Zhruba po hodině od namíchání betonu dojde k procesu krystalizace, to znamená, že beton začne tuhnout. Je však důležité si uvědomit, že tím celý proces nekončí.
Nejpevnějšího betonu dosáhnete tehdy, pokud do směsi přidáte písek s nižší frakcí, cement, vodu a štěrk s frakcí v rozmezí od 5 do 16 mm.
U obou dvou betonů se jedná o pevnost v tlaku. Běžný beton má objemovou hmotnost v rozmezí 2000 - 2600 kg/m3. Naproti tomu vysokopevnostní beton má objemovou hmotnost od 2000 - 2600 kg/m3.
Železobeton je naproti tomu tvořen betonem se železnou nebo ocelovou výztuží. Ta se do betonu přidává při jeho přípravě. Samotný beton totiž disponuje pouze odolností proti tlaku. Přidáním této výztuže získává rovněž odolnost v tahu. Železobeton se používá ve stavebnictví pro stavbu mostů, budov, tunelů nebo přehrad.
Správné namíchání betonu je důležité pro kvalitu a vzhled celého díla. V případě, že mícháte beton v nějaké nádobě (kolečko, plastová nádoba), tak je důležité nejprve smíchat sypké komponenty a následně přidat vodu. Směs můžete míchat lopatou do té doby, než dosáhnete požadované konzistence. Pro usnadnění práce je vhodné využít AKU míchadlo či obyčejné míchadlo na stavební směs. Beton namícháte rychleji a zároveň budou všechny složky 100% propojeny.
Pokud k práci využijete míchačku, postup je trochu odlišný. Nejprve do míchačky přidejte část vody, cement a kamenivo, po promíchání pak dodejte písek a další část vody.
Příprava betonové směsi, která bude pevná, stálá a odolná, je pro úspěšnou realizaci zásadní, bohužel se však často podceňuje. Špatně připravený beton se pak začne projevovat třeba až po několika měsících nebo letech, a tak bude oprava náročná, nebo nemožná.
Určení vhodného poměru vstupních surovin však vyžaduje zkušenosti, jinak hrozí, že připravíte beton nedostatečné kvality, špatné konzistence a malé pevnosti.
Dbát byste měli i na správnou okolní teplotu v průběhu betonování. Běžné druhy betonových směsí používejte nad 5 °C. V mrazech může voda v betonu zmrznout a narušit jeho strukturu.
Je důležité, aby se v cementové kaši obalilo každé zrnko písku. V opačném případě by se mohl beton drolit a neměl by dostatečnou pevnost. Pro přípravu betonové směsi doporučujeme používat pitnou vodu z vodovodu.
Beton pro vysoké pevnosti je vhodný pro vyztužené konstrukce i potěry, jako jsou pilíře, podpěry, balkonové desky, podlahy a další. V různých třídách jsou určené i do betonových základů pro staticky namáhané konstrukce.
Beton ztuhne zhruba hodinu od smíchání směsi, poté začíná tvrdnout. Po týdnu dosáhne 70 % své pevnosti. Výslednou stabilitu konstrukce ovlivňuje i teplota. V tropickém létě doporučujeme betonovat večer, nebo povrch pravidelně kropit, aby nevyschl.
Pokud jde o cement, opatřete si běžné 25kilové balení portlandského cementu, který najdete v každých stavebninách. Voda musí být čistá - to je asi nejdůležitější požadavek. Pokud jde o písek, používá se frakce 0-4 doplněná kamenivem (štěrkem) frakce 4-16. Pro méně náročné práce okolo domu se běžně můžeme setkat s tím, že do betonu jde jen písek uvedené frakce. S doplněním štěrku je ale beton pevnější.
Menší objemy betonu se dají namíchat i ve stavebních kolečkách nebo ve kbelíku pomocí zednické lžíce. Použít můžete i stavební míchadlo na směsi. Rozhodně se vyhněte míchání betonu obyčejnou vrtačkou a metlou na stavební směsi - pravděpodobně byste si vrtačku zničili.
Pro domácí méně náročné aplikace se ale můžeme řídit následujícími doporučeními. Poměr cementu a kameniva (písku) je u základů 1:8, v případě betonování plotových sloupků 1:4, u betonování podlahy 1:6.
Jako první si do bubnu zapnuté míchačky nalijte trochu vody, aby se na povrchu bubnu beton nelepil. Pak přidejte vypočítané množství písku (kameniva), přihoďte cement, a nakonec přiléváním vody rozřeďte beton do požadované hustoty.
Při přidávání vody buďte opatrní a postupujte pomalu, aby nebyl beton příliš řídký. Pokud to přeženete, bude se vám beton obtížně zahušťovat. Počítejte i s vlhkostí písku - jestli je mokrý, nebude potřeba přilévat tolik vody jako v případě písku suchého.
Do základů se volí beton řidší, naopak při betonování podlahy se hodí hustší beton, stejně tak i při osazování obrubníků - ty by se v řídkém betonu propadaly a nedržely by rovinu. Betonová směs by každopádně měla mít stejnou hustotu i barvu.
Hlavními složkami betonu jsou cement, voda a písek nebo štěrk. Stejně snadné jako jeho složení je také míchání betonu. Přitom je rozhodující správný poměr jednotlivých přísad.
Kromě cementu a vody patří do betonu také písek o zrnitosti do 2 mm nebo štěrk o zrnitosti do 32 mm. Poměr mezi cementem a pískem nebo štěrkem je 1 : 4. V zásadě platí, že čím vyšší je podíl cementu, tím je beton tvrdší.
tags: #jaký #poměr #míchat #beton