Od 1. července 2024 se v plné míře spustí povolování podle nového stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů - NSZ). Jedná se o zásadní rekodifikaci stavebního práva, která přináší nové definice i postupy a vytváří velmi turbulentní právní prostředí. Termínem „požadavky na výstavbu” se dle nového stavebního zákona rozumí požadavky na vymezování pozemků a umisťování staveb a technické požadavky na stavby.
Legislativní rámec a požadavky na výstavbu
Základ požadavků na výstavbu je nově upraven přímo v zákoně. NSZ v § 152 odst. 2 (ve spojení s § 333 odst. 3) umožňuje, aby Praha, Brno a Ostrava přijaly svoje vlastní městské předpisy, kde si mohou požadavky na výstavbu řešit odchylně s výjimkou požadavků na výstavbu staveb dálnic, silnic, drah a civilních leteckých staveb a požadavků na stavby technické infrastruktury. Stavby pro bydlení však nespadají do všech kategorií a například stavbou drobnou nikdy nemůže být stavba pro bydlení.
Sedm základních požadavků na stavby stanoví § 145 NSZ. Požadavky na výstavbu musí při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb dodržovat každý. Z požadavků na výstavbu lze povolit výjimku, avšak pouze z těch, u nichž to prováděcí právní předpis výslovně umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví nebo života osob nebo zvířat, životní prostředí, sousední pozemky nebo stavby.
Regulace výškových staveb v Praze
Proč se v Praze nestaví do výšky? Tato otázka dlouhodobě trápí jak pražské stavaře a developery, tak politiky na magistrátu. Praha nestaví do výšky kvůli složitým povolovacím procesům, nedostatku dlouhodobé koncepce a odporu ze strany památkářů a některých organizací, které chtějí zachovat historický charakter města. Nový Metropolitní plán Prahy, který má určit rozvoj města na několik desetiletí dopředu, přináší jasné výškové limity pro nové budovy.
Podle aktuálních dat je 56 procent domů v Praze nižších než 10 metrů a regulace brání stavět vysoké budovy. V Praze je výška nových budov regulována ustanoveními nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy (Pražské stavební předpisy), která zavádějí tzv. výškové hladiny. Výškových hladin je celkem 8 a stanovují jak maximální, tak i minimální výšku nových budov.
Čtěte také: České stavební předpisy
Výhody a výzvy vysokých budov
S rostoucí populací ubývá prostor a zdrojů. Výškové stavby mají řadu výhod, jako je využití menšího prostoru na výstavbu základů, nižší energetická náročnost a potenciál využití prostoru k instalaci solárních panelů či větrných turbín. Vysoké budovy přináší ale i mnoho výzev:
- Nutnost vyrovnávání výkyvů budovy speciálními mechanismy kvůli náporu větru.
- Architektonicky náročná a energeticky nákladná instalace výtahů, eskalátorů a požárních zařízení.
- Environmentální vliv v podobě zastínění okolního prostoru a nežádoucího proudění vzduchu.
- Možný pocit izolace či klaustrofobie u obyvatel.
Architekti si přesto do budoucna pohrávají s myšlenkou začít stavět nejen samostatné mrakodrapy, ale zcela soběstačná vertikální města v oblacích. I přes tato teoretická řešení zůstává česká legislativa v otázce výškové výstavby konzervativní, přičemž tendence regulovat je dle zkušeností odborníků součástí úřední DNA.
| Aspekt | Popis situace |
|---|---|
| Současná regulace | Důraz na ochranu historických panoramat a charakteru území. |
| Hlavní bariéry | Památková ochrana, odpor politiků a veřejnosti, složité povolovací procesy. |
| Budoucí vývoj | Metropolitní plán Prahy s jasně stanovenými limity podlažnosti a výšky. |
Čtěte také: územní plánování a projektování staveb
Čtěte také: Udržitelné plasty ve stavebnictví
tags: #uzemi #se #zakazem #vyskovych #staveb #informace