Při plánování jakékoli stavby, ať už se jedná o rodinný dům, bazén, skleník nebo jinou technickou infrastrukturu, je nezbytné dodržovat platné právní předpisy a technické normy. Zvláště důležité je to v případě staveb, které se nacházejí v blízkosti elektrických zařízení, jako jsou vedení nízkého napětí (NN) nebo vysokého napětí (VN). Tento článek poskytuje komplexní přehled o umisťování staveb v kontextu české legislativy, s důrazem na ochranná pásma a typy staveb.
Rozhodnutí o umístění stavby a územní souhlas
Dle § 79 odst. (1) Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
Při umisťování souboru staveb v areálech jaderných zařízení se v rozhodnutí vymezí areál jako stavební pozemek a v jeho rámci se stanoví skladba, druh a účel staveb a rámcové podmínky pro jejich umístění v maximálních nebo minimálních prostorových parametrech (zejména vnější půdorysné a výškové ohraničení, odstupové vzdálenosti staveb od hranic pozemků a sousedních staveb) a napojení na dopravní a technickou infrastrukturu; v rámci stanovených podmínek se stavby umístí při povolení staveb.
Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas dle § 79 odst. (2) nevyžadují:
- informační a reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m2 umisťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací,
- stožáry pro vlajky do výšky 8 m,
- povrchové rozvody nebo odvody vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,
- signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely, body seismické monitorovací sítě,
- podpěrné konstrukce dopravního značení a zařízení pro provozní informace na pozemních komunikacích,
- opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím a které se nacházejí v zastavěném území či v zastavitelné ploše,
- propustky na neveřejných účelových komunikacích,
- cirkusové stany a scénické stavby pro film, televizi nebo divadlo,
- sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovitosti,
- antény do výšky 8 m včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení umisťované samostatně na pozemku nebo na budovách,
- oplocení lesních školek, oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability, která jsou bez podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení provozu na pozemní komunikaci nebo k přerušení turisticky značené trasy,
- stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti do 30 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení,
- důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy podle horních předpisů,
- skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení,
- stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderné zařízení, nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
- bazén do 40 m2 zastavěné plochy na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, a jeho související technické zařízení,
- stavby mostních vah,
- přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky,
- výměna vedení technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, nebo výměna vedení technické infrastruktury, pokud dochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, bez rozšíření jeho stávajícího rozsahu, výměna vedení a změna hranice stávajícího ochranného a bezpečnostního pásma se dotýká pouze pozemků dotčených stávajícím vedením a stávajícím ochranným nebo bezpečnostním pásmem a pro umístění výměny vedení mimo stávající trasu je s vlastníkem uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene nebo smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene; v případě, že je předmětem těchto výměn výměna nadzemního vedení o napěťové hladině 110 kV, lze v zastavěném území zachovat jeho umístění nad zemí,
- prodejní stánky, konstrukce a zařízení pro slavnostní výzdobu a osvětlení budov, jejichž umístění nepřesáhne 30 po sobě jdoucích dnů,
- dobíjecí stanice vybavené výlučně běžným dobíjecím bodem, splňující podmínky zvláštního právního předpisu,
- stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, pokud jsou v souladu s územně plánovací dokumentací, s výjimkou stavby vodního díla, kulturní památky a stavby ve zvláště chráněném území, památkové rezervaci nebo památkové zóně,
- připojení k distribuční soustavě pomocí elektrické přípojky nebo smyčky, to vše v hladině nízkého napětí a v maximální délce do 25 m od vedení stávající distribuční soustavy zřizované provozovatelem distribuční soustavy, jehož distribuční soustava je připojena k přenosové soustavě a k jehož soustavě je připojeno více než 90000 odběrných míst.
Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na záměry, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. Pokud stavby uvedené v odstavci 2 vyžadují provedení zemních prací nebo terénních úprav, je stavebník povinen zjistit si informace o existenci podzemních staveb technické infrastruktury a zajistit jejich ochranu.
Čtěte také: Sousedské spory o plot
Ochranná pásma a související legislativa
Základním legislativním podkladem pro elektrotechniku s velkým dopadem na projektování elektroinstalací je Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Tento zákon, platný od 29.12.2000 a účinný od 01.01.2001, stanovuje mimo jiné i tzv. ochranná pásma.
Definice ochranných pásem
Dle § 46 odst. (1) Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu.
Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.
Šířka ochranných pásem nadzemního vedení
Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany:
| Napětí | Typ vodiče | Vzdálenost (m) |
|---|---|---|
| nad 1 kV a do 35 kV včetně | pro vodiče bez izolace | 7 |
| pro vodiče s izolací základní | 2 | |
| pro závěsná kabelová vedení | 1 | |
| nad 35 kV do 110 kV včetně | 12 | |
| nad 110 kV do 220 kV včetně | 15 | |
| nad 220 kV do 400 kV včetně | 20 | |
| nad 400 kV | 30 | |
| závěsné kabelové vedení 110 kV | 2 | |
| zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence | 1 |
V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b).
Čtěte také: doporučení pro instalaci venkovní poštovní schránky
Historický kontext ochranných pásem
Při posuzování stávajících elektrických zařízení je nutno respektovat dřívější vymezení ochranného pásma. Ochranná pásma, stanovená dle dřívějších předpisů a výjimky z ustanovení o ochranných pásmech, udělené dle dosavadních předpisů, zůstávají zachována i po době účinnosti zákona č. 458/2000 Sb.
- Od 1.1.1958 platil zákon č. 79/1957 Sb., který sice neobsahoval konkrétní zmínku o šíři ochranného pásma, ale navazující zákon č. 80/1957 Sb. uváděl pásmo pro VN 10 m.
- Toto pásmo bylo v zákoně č. 153/1961 Sb. v lesních průsecích zmenšeno na 7 m, avšak mimo les stále platilo 10 m.
- Od 1.1.1995 platil zákon č. 222/1994 Sb., kde je již obecně uvedeno oněch 7 m.
- Od 1.1.2001 platí zákon č. 458/2000 Sb., který specifikuje ochranná pásma, jak je uvedeno v tabulce výše.
Vzdálenosti vedení nízkého napětí (NN) od staveb
V současné době neexistuje předpis nebo norma ČSN, které by řešily otázku vzdáleností elektrických venkovních vedení NN od neschůdných a schůdných částí budov a konstrukcí. Tuto otázku řeší PNE 33 3301 (Elektrická venkovní vedení s napětím nad 1 kV AC do 45 kV včetně).
Pokud není tato norma k dispozici, doporučuje se držet se vzdáleností, které byly předepsány do roku 2007 v ČSN 33 3301:1997 (Stavba elektrických venkovních vedení se jmenovitým napětím do 52 kV) - tato norma byla zrušena z důvodu zavedení souboru EN 50423 (Elektrická venkovní vedení s napětím nad AC 1 kV do AC 45 kV včetně).
Podle ČSN 33 3301:1997 pro vzdálenosti holých vodičů platí:
A. Vzdálenosti od neschůdných částí budov a konstrukcí:
- Vodorovně: a = 1/100 vzdálenosti mezi místem přiblížení a nejbližší podpěrou, nejméně však 0,15 m. U vodivých budov a konstrukcí nejméně 0,35 m. U okapů a okapových svodů nejméně 0,15 m.
- Svisle: b = 0,6 m (při kontrole výpočtem) nebo b = 1 m (za obvyklých teplot při montáži bez kontroly výpočtem). U přípojek a připojených budov stačí vzdálenost b = 0,6 m (za obvyklých teplot bez kontroly výpočtem).
Kontrolu výpočtem není třeba dělat, není-li rozpětí pole v místě přiblížení větší než 20 m nebo není-li místo přiblížení od závěsu ve větší vzdálenosti než 1/10 rozpětí.
Čtěte také: Klíč k efektivní parozábraně střechy
B. Vzdálenosti od schůdných částí budov a konstrukcí:
- Vodorovně: a = 2 m.
- Svisle: b = 3 m (jsou-li vodiče nad objektem) nebo b = 2 m (jsou-li pod ním - např. pod balkonem).
Od vnějšího horního okraje okenního otvoru alespoň 0,2 m, od postranních okrajů alespoň 0,5 m, pod oknem alespoň 1 m. Od těchto vzdáleností je možné odečíst hloubku uložení okenního rámu od venkovní stěny. Vodiče nemají být před oknem. Je-li to nevyhnutelné, musí být vzdáleny alespoň 2 m. Tam, kde vzhledem k okolnostem je nebezpečí nahodilého dotyku při normálním používání objektu, je třeba uvedené vzdálenosti přiměřeně zvětšit.
Elektrické přípojky nízkého napětí
Dle § 30 odst. (8) Energetického zákona, Elektrická přípojka nízkého napětí slouží k připojení jedné nemovitosti; na základě souhlasu vlastníka přípojky a provozovatele distribuční soustavy lze připojit i více nemovitostí. Elektrická přípojka nízkého napětí končí u venkovního vedení hlavní domovní pojistkovou skříní, u kabelového vedení hlavní domovní kabelovou skříní. Tyto skříně jsou součástí přípojky.
Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní pojistková skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí posledním kotevním bodem umístěným na této nemovitosti nebo na svorkách hlavního jističe objektu.
Elektrická přípojka jiného než nízkého napětí končí při venkovním vedení kotevními izolátory na stanici zákazníka, při kabelovém vedení kabelovou koncovkou v odběratelově stanici. Společné domovní elektrické instalace v domech sloužící pro připojení více zákazníků z jedné elektrické přípojky nejsou součástí elektrické přípojky.
Nový stavební zákon a jeho novely
Nový stavební zákon (NSZ) č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, prochází řadou novelizací, které mají dopad na umisťování staveb, včetně těch souvisejících s nízkým napětím.
Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu
Tato vyhláška, inspirovaná předchozími předpisy, komplexně řeší problematiku požadavků na výstavbu pro celé území České republiky. Je rozdělena do několika částí:
- Část první: Úvodní ustanovení a základní pojmy.
- Část druhá: Požadavky na vymezování pozemků (např. pro stavby pro bydlení a rekreaci, parkování, hospodaření se srážkovými vodami, veřejná prostranství).
- Část třetí: Požadavky na umisťování staveb (ve vztahu ke stavební čáře, pro reklamu a reklamní zařízení, pro umisťování technické infrastruktury). Při navrhování záměrů je třeba kromě požadavků této vyhlášky respektovat i obecné ustanovení § 143 odst. 1 stavebního zákona, podle něhož se "stavby umisťují s ohledem na charakter území, urbanistickou, architektonickou, kulturně historickou, přírodní a archeologickou hodnotu území a kvalitu vystavěného prostředí". Charakter území se určuje zejména podle funkčního využití, struktury a typu zástavby, uspořádání veřejných prostranství, dalších prvků prostorového uspořádání a urbanistických, architektonických, estetických, kulturních a přírodních hodnot území, včetně jejich vzájemných vztahů a vazeb, a to především vymezením v územně plánovací dokumentaci.
- Část čtvrtá: Technické požadavky na stavby (platí pro všechny druhy staveb).
- Část pátá: Požadavky pro jednotlivé vybrané druhy staveb.
- Část šestá: Požadavky pro velká sídla (hlavní město Praha a sídla krajů).
- Část sedmá: Společná a závěrečná ustanovení (např. uplatnění výjimek).
Sedmá novela NSZ (Lex OZE III)
Tato novela přináší řadu změn, které ovlivňují kategorizaci a požadavky na stavební činnost:
- Drobné stavby:
- Skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky bez podsklepení nebo bazén do 40 m2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku nově nevyžadují povolení stavebního úřadu.
- Stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW (dříve 50 kW) se stávají drobnými stavbami, s výjimkou vodních děl a staveb ve zvláště chráněných územích.
- Drobné stavby se nepovolují, nekolaudují a stavebník si většinu může provést svépomocí s neautorizovanou osobou stavebního dozoru.
- Stavební úpravy, které nezasahují do podstaty nosných konstrukcí stavby, jsou rovněž považovány za drobné stavby nevyžadující povolení.
- Jednoduché stavby:
- Dochází k navýšení výkonu u samostatných staveb OZE.
- Nově se mezi jednoduché stavby zařazují domovní čistírny a studny.
- U jednoduchých staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci nebude nově nutná projektová dokumentace pro povolení ani pro provádění stavby od autorizované osoby, postačí dokumentace zpracovaná kvalifikovanou osobou.
- Vedení stavebního deníku je nově nutné u všech jednoduchých staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci.
- Kolaudace se bude týkat pouze jednoduchých staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci.
- Vyhrazené a ostatní stavby:
- Vždy musí být provedeny a odstraňovány stavebním podnikatelem s odborným vedením stavbyvedoucím s příslušnou autorizací.
- Projektová dokumentace pro povolení i pro provádění stavby, kolaudace a povinný dozor projektanta jsou vyžadovány.
- Nově je vyhrazenou stavbou stavba pro hromadné bydlení (s celkovou podlahovou plochou od 10 000 m2).
Důsledky pro stavebníky
Snahou většiny stavebníků je získat co nejlevnější projektovou dokumentaci a razítko stavebního úřadu, umožňující zahájení stavby. Málo pozornosti se věnuje jejímu správnému umístění. Především je třeba připomenout, že podle stavebního zákona se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Z hlediska požární bezpečnosti musí být podle podrobností uvedených ve vyhlášce č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb., stavba umístěna a navržena tak, aby podle druhu splňovala technické podmínky požární ochrany mimo jiné na odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor, zdroje požární vody a jiného hasiva a přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku. Odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor se sice v projektové dokumentaci stanovují a návrhová česká technická norma říká, že nemá přesahovat hranice stavebního pozemku, ale v praxi slovo „nemá“ není bráno jako zákaz a tak se tím většinou nikdo nezabývá.
I když novela slibuje zjednodušení, může paradoxně vést k nejednoznačnostem a potenciálnímu zneužívání vymezení drobných staveb. Důležité je, aby stavebníci pečlivě posuzovali každý záměr a v případě pochybností se obrátili na odborníky, jako jsou stavební technici, projektanti nebo pracovníci v energetickém průmyslu.
Závěr
Pravidla pro umisťování staveb v blízkosti elektrického vedení jsou komplexní a podléhají neustálým změnám. Je klíčové být informován o platné legislativě, konzultovat s odborníky a získat všechna potřebná povolení a vyjádření od příslušných institucí. Pouze tak lze zajistit bezpečný a souladný průběh stavebního záměru.
tags: #umisteni #staveb #nizke #napeti #predpisy