Vlastnictví lesa s sebou přináší nejen krásu a klid přírody, ale také určitá omezení a povinnosti. Mnozí vlastníci lesů si kladou otázku, jaké stavby mohou ve svém lese vybudovat, aniž by narazili na právní překážky. Odpověď na tuto otázku není vždy jednoznačná a závisí na řadě faktorů, které by měl vlastník lesa znát.
Lesní zákon a definice lesa
Podle českého práva je les definován jako pozemek určený k plnění funkcí lesa, který je zařazen do kategorie lesních pozemků. Jakákoli činnost na takovém pozemku je pod přísným dohledem zákona a regulována Lesním zákonem (zákon č. 289/1995 Sb.).
Kategorie lesních pozemků dle § 3 Lesního zákona:
- a) pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 5 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst.
Pozemky, které nejsou uvedeny v odstavci 1, může orgán státní správy lesů na návrh vlastníka pozemku nebo s jeho souhlasem prohlásit rozhodnutím za pozemky určené k plnění funkcí lesa.
Lesy zvláštního určení dle § 8 Lesního zákona:
- a) v ochranných pásmech vodního zdroje I.
Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, které nejsou lesy ochrannými, vykazují převažující mimoprodukční funkce, vlastník lesa ve prospěch těchto funkcí hospodaří a veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je u nich nadřazen funkcím produkčním.
O zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení podle odstavce 2 a o vyřazení z této kategorie rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. O zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení podle odstavce 2 písm. (3) Vlastník lesa má právo na náhradu újmy vzniklé v důsledku omezení hospodaření v lese vůči orgánu státní správy, který o tomto omezení rozhodl.
Čtěte také: Sousedské spory o plot
Přípustné stavby v lese
Mezi stavby, které lze v lese postavit, patří především stavby související s lesním hospodařením, jako jsou lesní cesty, skladovací prostory pro dřevo, přístřešky pro lesní techniku nebo oplocenky. Je však důležité zdůraznit, že v lese nelze bez povolení stavět rekreační objekty, chaty či jiné stavby, které nesouvisejí přímo s lesním hospodařením.
Lesní pozemky jsou určené k plnění funkcí lesa a musí být účelně obhospodařovány podle lesního zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. Na lesním pozemku si tedy klasickou chatu s krbem, terasou a bazénem nelze postavit. Je možné pouze umístit do lesa chatku, která bude splňovat požadavky stavebního a lesního zákona. Bude tedy určena pro účely hospodaření v lesích a výkon práva myslivosti.
Povoluje stavbu, která bude mít charakter stavby pro hospodaření v lesích. Co by to mělo být jiného, než právě posed - stavba pro výkon práva myslivosti. Zde doporučujeme zkusit se nejdříve dohodnout s myslivci, respektive tzv. místní honitbou. Ty by si posed měli zaregistrovat a pro vás se tím otevírá ta nejjednodušší možnost mít svůj posed v lese.
Povolení a souhlasy pro stavby v lese
Umístění stavby na lesním pozemku se řídí podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (dále též "lesní zákon"); jedná se o jiné využití a odnětí lesních pozemků podle § 13, 15, 16 a 17 lesního zákona - odnětí pozemků plnění funkcí lesa (dále též "odnětí") a omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa (dále též "omezení").
Lesní zákon výslovně stanoví, že využití lesních pozemků k jiným účelům je obecně zakázáno. Tento zákaz však nemůže být bezvýjimečný a o výjimce, která zpravidla předchází vlastnímu rozhodnutí o odnětí (o omezení), rozhoduje orgán státní správy lesů. V režimu ustanovení § 15 a 16 lesního zákona se provádí odnětí nebo omezení lesních pozemků pro plnění funkcí lesů, které může být trvalé nebo dočasné.
Čtěte také: doporučení pro instalaci venkovní poštovní schránky
Dotýká-li se řízení podle zvláštních předpisů zájmů chráněných tímto zákonem, rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. K záměru stavby je tedy nutno požádat vlastníka pozemku o souhlas se stavbou na lesním pozemku. Udělení souhlasu může být vázáno podmínkami popř.
Ovšem posoudit, zda se jedná o stavbu sloužící k hospodaření v lese, musí příslušný orgán státní správy lesů, který je jako jediný kompetentní k rozhodnutí o odnětí pozemků plnění funkcí lesů. Podstatný je především rozsah, v jakém se stavba může a bude podílet na hospodaření v lese, případně v jakém rozsahu bude plnit funkce lesa. Dřevěný objekt se sedlovou střechou, s odpočinkovou místností, nenápadný s pracovitými návštěvníky, kteří sázejí v okolí nové stromky a čistí les, bude zřejmě povolen.
Monika Lukášová, ředitelka projektu Realiťák roku, k tomu dodává: „Stavba na lesním pozemku je složitý proces, který vyžaduje nejen znalost právních předpisů, ale také pečlivou přípravu a plánování. Pokud uvažujete o stavbě na svém lesním pozemku, je důležité postupovat systematicky a s rozvahou. Prvním krokem by mělo být ověření, zda je zamýšlená stavba v souladu s lesním hospodářským plánem a zda ji povoluje Lesní zákon. Důležité je také zvážit vliv stavby na okolní přírodu a ekosystém lesa."
Územní plánování a stavební povolení
Kvalifikovaně posoudit otázku přípustnosti stavby a souladu stavby s územně plánovací dokumentací je plně v kompetenci místního příslušného stavebního úřadu a úřadu územního plánování.
Předmětný pozemek by měl být uveden v platném územním plánu obce jako zastavitelný. Příslušná ustanovení stavebního zákona o stavbě rodinných domů a objektů rekreace říkají, že pro stavbu rodinného domu nebo rekreačního objektu musí být vydáno stavební povolení ani územní souhlas, ale při plánování stavby v lese je třeba respektovat další zákony a nařízení.
Čtěte také: Klíč k efektivní parozábraně střechy
Jednak by měl být pozemek, na němž je zvažována stavba, uveden v platném územním plánu obce jako zastavitelný. Pokud není takto definován, bude potřeba požádat příslušnou obec o změnu územního plánu a zařazení pozemku do zastavitelných. Pokud se ale rozhodnete jít na této půdě cestou rekreace a územního řízení, je nutné nejdříve požádat o změnu na zahradu.
Pro pozemek vedený v územním plánu jako zahrada nepotřebujete stavební povolení do 25m resp. 40m2 od června 2024. Pokud se jedná o ostatní pozemky, existují v návaznosti na územní plán varianty řešení.
Ochranné pásmo lesa
Umístění stavby v blízkosti lesa vyžaduje specifický postup a pečlivou přípravu. Ochranné pásmo lesa pro stavbu je definováno v zákoně č. 289/1995 Sb., o lesích. Podle tohoto zákona musí být stavby umístěny mimo ochranné pásmo lesa. Zde došlo k 1. V tomto pásmu se nacházejí omezení na stavební činnosti, a jakákoli výstavba vyžaduje souhlas příslušného orgánu státní správy lesů.
Pokud je váš pozemek v blízkosti od státního nebo soukromého lesa, bude potřeba získat souhlas vlastníka lesa. V minulosti jsme narazili na případy, kdy stavební úřad i lesní správa stavbu povolily, ovšem majitel lesa měl k záměrů výhrady. Důležité je zjistit, jak je daný pozemek veden v územním plánu obce. Lesy a jejich okolí často spadají pod zvláštní ochranu přírody.
Odstupové vzdálenosti
U řešení stavby na lesním pozemku bude nutno respektovat odstupové vzdálenosti od hranice pozemku. Na tuto problematiku se vztahuje prováděcí vyhláška ke stavebnímu zákonu č. Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m.
Požární bezpečnost
Samostatnou kapitolu tvoří požární bezpečnostní řešení. Dřevostavby jsou v tomto směru posuzovány přísněji. Klíčové jsou odstupové vzdálenosti mezi lesem a stavbou. Je důležité, aby konstrukce budov, které se nacházejí v blízkosti lesa, splňovaly minimální požární odolnost stanovenou v ČSN 73 0802 a souvisejících normách.
Povinnosti vlastníků nemovitostí a investorů staveb
Vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení jsou povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa; tato opatření jsou oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů, pokud není podle zvláštních předpisů příslušný jiný orgán státní správy.
Vyžaduje-li zajištění bezpečnosti osob a majetku kromě opatření uvedených v odstavci 1 i změnu ve způsobu hospodaření v lese nebo omezení ve využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa, rozhodne orgán státní správy lesů, pokud není podle jiných právních předpisů příslušný jiný orgán státní správy, o dalších opatřeních a určí, kdo ponese náklady s tím spojené a kdo nahradí vlastníku lesa případnou újmu.
Proces žádosti o odnětí či omezení lesních pozemků
Každé trvalé či dočasné rozhodnutí o odnětí lesních pozemků je podle § 17 lesního zákona zpoplatněno odvodem, z něhož se 60 % převádí do Státního fondu životního prostředí a 40 % obci, v jejímž katastrálním území k odnětí došlo. Výše odvodu je nedílnou součástí žádostí o odnětí a stanoví se výpočtem podle přílohy lesního zákona.
Žádost podává ten, v jehož zájmu má k odnětí či omezení dojít (např. vlastník pozemku).
Náležitosti žádosti
Předložte žádost obsahující náležitosti stanovené vyhláškou č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa, a to zejména:
- identifikaci žadatele (jméno a příjmení, bydliště, číslo občanského průkazu),
- zdůvodnění žádosti,
- rozsah odnětí nebo omezení, jeho způsob (trvalé, dočasné na dobu),
- údaje o dotčených pozemcích (obec, katastrální území, číslo parcely, druh pozemku, výměra, údaje o vlastnících, spoluvlastnících či nájemcích pozemků),
- snímek z mapy katastru nemovitostí, popřípadě geometrický plán,
- údaje lesního hospodářského plánu (lesních hospodářských osnov) o dotčených lesních porostech,
- výpočet náhrad škod na lesních pozemcích a předpoklad zvýšených provozních nákladů,
- výpočet poplatků za odnětí,
- návrh plánu rekultivace (pokud je nutný),
- pravomocné územní rozhodnutí vydané příslušným stavebním úřadem,
- vyjádření vlastníka nebo nájemce dotčeného pozemku,
- vyjádření odborného lesního hospodáře,
- stanovisko příslušného orgánu státní správy ochrany přírody.
Předepsané formuláře nejsou stanoveny.
Příslušné úřady a lhůty
Žádost o umístění stavby podejte písemnou formou na příslušný úřad. O žádosti rozhoduje místně příslušný úřad obce s rozšířenou působností v rozsahu do výměry 1 ha (1. stupeň). V případě výměry 1 ha a větší rozhoduje o žádosti místně příslušný krajský úřad - referát životního prostředí (2. stupeň).
Zpoplatněno je pouze místní šetření prováděné správním úřadem podle položky 20 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve výši 100 Kč za každou i započatou hodinu. Poplatek se vyměřuje po ukončení místního šetření ve lhůtě do 1 měsíce. Vaše záležitost bude vyřízena do 30 dnů po podání žádosti. Další účastníci postupu nejsou stanoveni.
Taxační údaje o lesních porostech a příslušné výpočty náhrad škod a poplatků za odnětí vyhotoví na základě samostatné žádosti regionální pobočky Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů nebo pracoviště lesní projektové organizace. Podrobné informace podají orgány státní správy lesů. Je možné využít elektronické podatelny místně příslušných úřadů obcí s rozšířenou působností.
Role orgánů v procesu
| Orgán | Role a kompetence |
|---|---|
| Stavební úřad | Vydává stavební povolení, kde jsou zohledněny všechny podmínky týkající se stavby v ochranném pásmu lesa. Kvalifikovaně posoudit otázku přípustnosti stavby a souladu stavby s územně plánovací dokumentací je plně v kompetenci místního příslušného stavebního úřadu. |
| Orgán státní správy lesů | Rozhoduje o výjimce ze zákazu využití lesních pozemků k jiným účelům. Vydává závazné stanovisko, ve kterém lze stanovit podmínky v zájmu ochrany lesa. Rozhoduje o zařazení či vyřazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení. Stanovuje rozsah a způsob zabezpečovacích opatření. |
| Orgány ochrany přírody a krajiny | Kontrolují, zda plánovaná stavba nenarušuje ekosystém lesa a okolní přírodu. Vydávají stanovisko k územním plánům z hlediska zavádění nepůvodních druhů lesních dřevin. |
Důsledky nerespektování legislativy
Obecní úřad v Jesenici (stavební úřad) vydal nejprve oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby na pozemku ve vlastnictví žalobkyně. Po podání žádosti o dodatečné povolení stavby nazvané „dřevostavba určená k uskladnění materiálu, výpěstků, zahradní techniky a nářadí“ vydal stavební úřad rozhodnutí, kterým žádost zamítl. V odůvodnění uvedl, že stavba nesplňovala stanovenou maximální výšku 5 metrů a orgán státní správy lesů, vydal k této stavbě nesouhlasné stanovisko.
Při posuzování stavby zohlednil nejen bezpečnostní otázky nebo potřeby provozu lesního hospodářství, ale i dosavadní praktické poznatky a zkušenosti o vlivu bezprostřední zástavby na les. Správní orgán také upozornil, že se nelze domáhat kontinuity rozhodování s ohledem na stávající a často nevhodně umístěné objekty u lesa, neboť jejich výstavba proběhla ve valné většině za účinnosti předchozích lesních zákonů, tedy v jiném právním prostředí.
Proti rozhodnutí KÚ podala žalobkyně žalobu ke krajskému soudu. Krajský soud uvedl, že rozhodujícím důvodem pro vydání nesouhlasného stanoviska byla blízkost posuzované stavby pozemkům určeným k plnění funkcí lesa ve vazbě na ohrožení této stavby. Stavba je situována téměř na samé hranici lesa, v němž by se měl postupně vyvinout vysoký lesní porost, jenž by mohl v případě svého nepříznivého stavu nebo při kalamitní situaci ohrozit životy a zdraví osob užívajících dřevostavbu. Preventivní přístup správního orgánu směřující k zabránění vzniku situace, kdy by aplikací § 22 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích musela být činěna opatření na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, je dle soudu zcela legitimní.
Krajský soud tak upozornil, že podmíněnost povolení stavby souhlasem orgánu státní správy lesů je preventivním nástrojem ochrany lesa a lesního hospodaření. Je proto dostatečné, pokud dotčený orgán zmínil možné negativní vlivy stavby na les (jednak přímé účinky v podobě fyzických zásahů do kořenového systému či porostního pláště, a jednak požadavky opírající se o § 22 lesního zákona), které opřel o obecné zkušenosti v oblasti lesního hospodaření.
Proti rozsudku Krajského soudu v Praze podala žalobkyně kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten konstatoval, že žalobkyně provedla posuzovanou stavbu bez požadovaného územního rozhodnutí. Podle Nejvyššího správního soudu je v nyní posuzované věci stavba umístěna v bezprostřední blízkosti lesa (cca 2 metry), a dotčené orgány tvrzená rizika podrobně zdůvodnily.
Nejvyšší správní soud proto přisvědčil krajskému soudu, že dotčené orgány nepřekročily meze správního uvážení, které jim stanovuje § 14 odst. Nelze akceptovat, aby v částech území, které jsou potenciálně vysoce ohroženy škodami z lesních porostů, byly bez významných důvodů svědčících existenci veřejného zájmu na umístění staveb povolovány stavby spojené s pobytem osob. Je neudržitelné, aby byly povolovány stavby jen z důvodu, že obdobné stavby již v bezprostřední blízkosti lesa existují a doposud se zásadně negativně neprojevil jejich vliv na les, ani naopak. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31.07.2018, sp. zn. ze dne 3.
Shrnutí
Stavba na lesním pozemku může být náročným procesem plným právních a ekologických výzev. Aby byla realizována úspěšně a v souladu se všemi předpisy, je klíčové spolupracovat s odborníky, kteří mají hluboké znalosti této problematiky. Pokud plánujete stavbu na svém lesním pozemku, neváhejte se obrátit na profesionály.
tags: #umisteni #drevenych #staveb #v #lese #pravidla