Moderní zahradní architektura je fascinující obor, který nám umožňuje transformovat obyčejné venkovní prostory v osobní oázy klidu, krásy a funkčnosti. V současnosti se v trendech zahradní architektury výrazně prosazují prvky, které vynikají svou praktičností, dlouhou životností a schopností dodat prostoru moderní a uhlazený vzhled. Mezi ty nejpopulárnější bezpochyby patří vyvýšené záhony a elegantní betonové květináče.
Betonové květináče a vyvýšené záhony
Kromě vyvýšených záhonů hrají významnou roli v moderním pojetí venkovních prostor také betonové květináče. Tyto robustní a elegantní nádoby jsou perfektním doplňkem k vyvýšeným záhonům a skvěle se hodí pro pěstování rostlin v místech, kde není možné vytvořit klasický záhon, jako jsou terasy, balkony, vstupy do domu nebo zpevněné plochy v zahradě. Jejich váha zajišťuje stabilitu i při silném větru a minimalistický, čistý design se snadno kombinuje s různými styly zahradního uspořádání.
Výhody vyvýšených záhonů
- Ergonomie práce: Díky zvýšené výšce záhonu se při setí, sázení, pletí nebo sklizni nemusíte tolik ohýbat a namáhat svá záda a kolena.
- Kontrola nad půdními podmínkami: Můžete si sami namíchat substrát přesně podle potřeb rostlin, které plánujete pěstovat, a zajistit tak optimální složení, strukturu a pH.
- Estetický přínos: Vyvýšené záhony dodávají zahradě řád, definují prostory a stávají se architektonickým prvkem samy o sobě.
Pěstování v květináčích
Ať už máte malý balkón, terasu nebo malou předzahrádku, rozhodně se nemusíte vzdávat bujné zeleně. Květináče musí odolat větru i dešti. U nás samozřejmě musíme brát ohled na proměnlivé počasí a velké teplotní výkyvy v rámci roku, ale přesto je možné najít vhodnou výsadbu, která vydrží v odolných květináčích během teplé sezóny, ale i celoročně. Samotné květináče by měly, zvláště pokud budou umístěny na návětrných stranách, vykazovat vysokou stabilitu. Vhodnější jsou typy s rovnými stranami než kónické tvary s užší základnou. Pokud necháváme květináče venku celoročně, je dobré sáhnout po mrazuvzdorné variantě. Klasická terakota tak není úplně vhodná.
Zajímavou novinkou, která odolá i místní zimě, jsou odlehčené tenkostěnné betonové květináče LITE CUBE a BLOCK od společnosti Presbeton, které mají o cca 60 % nižší hmotnost než běžné betonové varianty nabízené na našem trhu. Květináče z tenkostěnného betonu ocení zejména majitelé střešních teras a balkonů, které nejsou projektovány na vysokou zátěž. Na druhou stranu se při větším větru nepřevrátí díky mimořádné stabilitě produktů LITE CUBE a BLOCK, která vychází zejména z jejich vhodného tvaru, a přeci jen vyšší hmotnosti v porovnání s populárním lehkým plastem. Největší typy dosahují rozměrů 700×400x400 mm a 500×500×500mm, a ty lze využít i v zahradách na tvorbu populárních vyvýšených záhonů, jejichž výhody jsou nasnadě. Minimální růst plevele, snadná údržba bez nutnosti ohýbat se až k zemi a možnost pečlivého výběru úrodného substrátu.
Postup osázení betonového květináče
Jak postupovat při samotném osazování, abyste jste maximálně prodloužili životnost výrobku a zároveň se dočkali bujné zeleně, vám ukážeme v následujících krocích:
Čtěte také: Sousedské spory o plot
- Ochrana květináče: Pro ochranu květináče v zimě, před rizikem vzniku trhlin, doporučujeme použít na stěny nopovou fólii nebo PE pásy Mirelon.
- Drenážní vrstva: Vytvoření drenážní vrstvy - štěrkem nebo jiným vhodným zátěžovým materiálem (např. štěrk fr. 8/16), který zajistí stabilitu. V odtokových otvorech jsou plastové trubky, které zadrží určitou hladinu vody v květináči a zároveň zabraňují vytékání vody při běžném zalévání.
- Oddělovací vrstva: Pro oddělení další vrstvy položení geotextilie (např. 200g/m2).
- Druhá drenážní vrstva: Uložení druhé vrstvy drenáže v podobě keramzitu.
- Filtrační vrstva: Položení filtrační a oddělovací vrstvy (separační geotextilie např. 200g/m2).
- Osazení rostlin: Zasazení rostlin vhodných do přemístitelných nádob. Rostliny při výsadbě opatrně vyjmeme z obalů a rozmístíme v květináči. Podle potřeby prostor mezi rostlinami doplníme substrátem a upěchujeme. Proti vysychání substrátu je vhodné použít mulč.
Pravidla pro užívání veřejného prostranství
Zábor pozemku, který je veřejným prostranstvím (povolení dočasného užívání), je možný na základě zákona o místních poplatcích, kdy tento zákon stanovuje základní mantinely jednotlivých poplatků - např. i za užívání veřejného prostranství (§ 4). V obecné rovině platí:
Poplatek za užívání veřejného prostranství se vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranství, kterým se rozumí provádění výkopových prací, umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, pro umístění stavebních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa a užívání tohoto prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce nebo potřeby tvorby filmových a televizních děl.
Poplatky za užívání musí zavést konkrétní obec (město), přičemž tak učiní obecně závaznou vyhláškou, ve které upraví podrobnosti jejich vybírání, zejména stanoví konkrétní sazbu poplatku, vznik a zánik poplatkové povinnosti, lhůty pro plnění ohlašovací povinnosti, splatnost, úlevy a případné osvobození od poplatků. Obec může obecně závaznou vyhláškou upravit další způsob placení a jemu odpovídající den platby poplatku, než je způsob placení a den platby podle daňového řádu. U poplatku za užívání veřejného prostranství určí místa, která v obci podléhají poplatku za užívání veřejného prostranství. Zákon tedy umožňuje obci stanovit, zda bude poplatky vybírat, a také za jakých podmínek, kdy konkrétní úpravu naleznete v obecně závazné vyhlášce. Obraťte se tedy na obec a zjistěte podmínky, předně zda Vaše obec má obecně závaznou vyhlášku, kterou upravuje i užívání veřejného prostranství a pokud ano, zda je takové užívání zpoplatněno a jak. Některá města mají přímo na svých internetových stránkách návody na to, jak postupovat v případě záborů jednotlivých druhů veřejných pozemků - např. rozlišení na parky, komunikace apod. Podle toho, v jakém městě žijete, tak můžete získat informace i na internetových stránkách Vaší obce.
Přístupové cesty a jejich regulace
Před koupí pozemku si dobře ověřte nejen právní stav pozemku, sítě v dosahu, ale i přístupovou cestu. Z přístupové cesty budete zřizovat sjezd na pozemek. Před zakoupením pozemku je důležité si říct, jak bude tento pozemek přístupný. Z hlediska vyhlášky č. 501/2006 Sb. (vyhláška o obecných požadavcích na využívání území) je nutné dle §20 odst. 7 ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb zajistit přístup pomocí zpevněné pozemní komunikace, široké nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. Dále upozorním, že dle Přílohy č. 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb., odst. 2 - musí být pro příjezd požární techniky navrženy vjezdy o minimální šířce 3,5 m a výšce 4,1 m. Obecně lze říct, že minimální šířka prostoru zpevněné přístupové komunikace k pozemku, na kterém se stavba nachází, je 3,0 m + 2 x 0,25 m (nezpevněná krajnice) = 3,5 m. Tyto pozemní komunikace navrhuje výhradně autorizovaný projektant pro dopravní stavby, kde nejen tyto požadavky zohlední. Vyhláška č. 501/2006 Sb., uvádějící šířku 2,5 m (viz výše) je tedy v rozporu s kodexem norem požární ochrany.
Typy přístupových komunikací
- Místní komunikace: Pokud vlastníte nebo kupujete pozemek, který je územním plánem zahrnut v zastavěném či zastavitelném území obce či města, je většinou u tohoto pozemku zajištěná např. místní komunikace.
- Účelová komunikace: Z místní komunikace lze stavbu napojit také účelovou komunikací (ta může být veřejná nebo neveřejná), která bývá zpravidla zřízená pro více nemovitostí a na tuto účelovou komunikací se napojuje stavba opět samostatným sjezdem. Dle §22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., je nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace (např. účelová) zpřístupňující pozemek rodinného domu, 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Veřejným prostranstvím je míněna vzdálenost mezi ploty, případně stavbami, které ohraničují pozemní komunikaci.
- Nezpevněné cesty: Bohužel se vyskytují i takové případy, kdy například pozemek v minulosti nebyl nijak napojen na přístupovou komunikaci nebo je přístupný po účelové komunikaci (vlastníkem není obvykle obec), která není v majetku vlastníka předmětného pozemku nebo nemá k této komunikaci vlastnická práva, případně vede k pozemku pouze polní, a tedy nezpevněná, pro dojezd požární techniky nevhodná, cesta. Tyto skutečnosti je nutné před koupí pozemku ověřit, jelikož je zajištění takového přístupu komplikované. V nejnutnějších případech lze pak po vlastníkovi takové příjezdové komunikace žádat o spoluvlastnictví, případně pokud taková komunikace vůbec neexistuje, žádat po vlastníkovi sousedního pozemku, aby umožnil se na daný pozemek dostat přes jeho pozemek a užívat jej.
Parametry sjezdů
Poloha takového sjezdu vůči pozemku je v prvé řadě ovlivněna komunikací, na kterou se budeme sjezdem napojovat, účelem takového sjezdu a třídou dané pozemní komunikace, respektive návrhovou rychlostí. Dalšími důležitými faktory jsou překážky ve výhledu při napojování na komunikaci, bezpečnost a plynulost provozu, budoucí výstavba, stínící vegetace. Všechny tyto podmínky nám ovlivňují správný návrh a polohu sjezdu vůči komunikaci a vůči pozemku. Je tedy velice důležité zajistit koordinaci mezi polohou sjezdu vůči pozemní komunikaci a polohou sjezdu vůči pozemku s návazností na stavbu např. rodinného domu, respektive garáže nebo parkovacího stání. Může se totiž stát, že poloha navrženého sjezdu nebude schválena příslušným dopravním inspektorátem Policie ČR, který je dotčeným orgánem při územním řízení a vydává závazné stanovisko. Proto je důležité získat nejprve kladné stanovisko a až pak přemýšlet, kde bude stavba umístěna a vhodně navázána na sjezd, který získal kladné stanovisko.
Čtěte také: doporučení pro instalaci venkovní poštovní schránky
Řešení problémů s nezpevněnými cestami
Pokud se setkáváte s problémy, jako je hluk a prašnost z nezpevněné cesty, která se stala frekventovanou, je nutné se obrátit na příslušné orgány státní správy. U cest je v tom dnes trochu zmatek, protože u místních komunikací je správním orgánem obecní úřad vaší obce - u ostatních pak většinou městský úřad odbor dopravy tzv. trojkové obce (bývalé okresní úřady).
Nic nepokazíte, když podáte žádost o provedení kontrolní prohlídky (místního šetření) oběma těmto orgánům najednou. Požádat písemně a pokud třeba máte v širší rodině nějakého právníka, tak jeho podpis u vaší žádosti úřady rychleji probudí.
Legislativní požadavky na šířku komunikací
| Typ komunikace | Minimální šířka | Poznámka |
|---|---|---|
| Zpevněná komunikace k rodinnému domu (dle vyhlášky č. 501/2006 Sb.) | 2,5 m | Končící nejdále 50 m od stavby. |
| Zpevněná slepá komunikace delší než 50 m (dle norem požární ochrany) | 3,0 m | Musí mít na konci obratiště. |
| Vjezd pro příjezd požární techniky (dle vyhlášky č. 23/2008 Sb.) | 3,5 m | Minimální výška 4,1 m. |
| Veřejné prostranství s pozemní komunikací k rodinnému domu (dle vyhlášky č. 501/2006 Sb.) | 8 m | Při jednosměrném provozu lze snížit na 6,5 m. |
Je důležité si uvědomit, že některé z těchto vyhlášek mohou být v rozporu, a proto je vhodné konzultovat situaci s odborníky a úřady.
Čtěte také: Klíč k efektivní parozábraně střechy
tags: #umisteni #betonovych #kvetinacu #na #obecni #cestu