Vyberte stránku

Stavba pergoly trvá sice 1 - 3 týdny (v závislosti na konstrukci), nicméně plánování a výběr zabere poměrně dost času. Aby pergola vydržela dlouhá léta, byla odolná a stabilní, je třeba ji řádně založit. Základ pergoly je možné zhotovit vícero způsoby. Každá z těchto metod založení pergoly má své výhody a nevýhody a každá se provádí jiným způsobem.

Betonová Základová Patka pro Pergolu

Betonová základová patka je standardní způsob založení zahradní pergoly. Zhotovení betonové základové patky je pracnější a zdlouhavější, nicméně jedná se o pevný a únosný základ pro masivní konstrukce z větších dřevěných profilů.

Postup stavby betonové patky

Při stavbě betonové patky je potřeba vyhloubit základovou rýhu, do které se bude betonová patka odlévat. Vzhledem k tomu, že v mnoha případech základová patka ční nad úroveň přilehlého terénu, je třeba zhotovit bednění.

Bednění základové patky

Pokud potřebujete udělat bednění základové patky, nabízí se několik možností, jak bednění provést. Nejpracnějším bedněním je bednění z dřevěných desek. Desky z jehličnatého dřeva tl. 24 mm sbijete pomocí hřebíků, nebo sešroubujete pomocí vrutů do požadovaného tvaru a takto zhotovené bednění umístíte do vyhloubené díry. Bednění je třeba správně výškově osadit a srovnat do roviny ve všech směrech. Standardní velikost betonové patky je 30 x 30, příp. Bednění betonové patky lze však zhotovit i jednodušeji. Pro rychlé zhotovení bednění se může použít například betonové ztracené bednění, ze kterého se v rýze vyskládá sloupek, který se následně vybetonuje betonem. Ještě jednodušším řešením vytvoření bednění je použití plastového kanalizačního potrubí KG. Tato potrubí jsou vyráběna v dimenzích 100 - 500 mm, tudíž je lze využít jak pro stavbu menších subtilních pergol, tak pro stavbu velkých masivních dřevěných konstrukcí s větším zatížením.

Betonáž a osazení kotevní patky

Před samotnou betonáží základové patky je třeba bednění srovnat, aby hrany základu byly v jedné rovině a kotevní patka stojiny byla v těžišti základu. Především je také nutné, aby základ byl správně výškově osazen, tedy aby všechny základové patky byly ve stejné výškové úrovni.

Čtěte také: Postup ukotvení pergoly do betonu

Vzhledem k velikosti a předpokládanému zatížení zahradní pergoly lze pro betonování betonové patky použít beton třídy C12/15, příp. C8/10. Pro stavbu základové patky pro pergolu o nízké hmotnosti lze použít suchý beton. Po odlití betonu je vhodné beton kropit vodou, aby mohl beton řádně hydratovat a nedocházelo k tvorbě trhlin v betonu.

Do takto vytvořené základové konstrukce se následně upevní kotevní ocelový profil - kotevní patka. Při osazování kotevních patek je třeba kontrolovat jejich svislost ve všech směrech a také jejich souběžnost, pravoúhlost a správné výškové osazení vzhledem k ostatním patkám.

Kotvení Pergoly

Kotevní patky se rozlišují podle toho, do jakého povrchu bude konstrukce upevněna. Můžete koupit patky do betonu nebo patky, které se zapouští přímo do země (zemní vruty, kotevní hroty). Kotevní patky jsou velmi spolehlivé, zajistí pevné a stabilní uchycení a lze je využít prakticky v jakémkoliv terénu. Pokud se chystáte použít ke kotvení patky do betonu s roxorem, máte dvě možnosti montáže.

V prvním případě je nutné nejprve vykopat do země otvor a vyplnit ho betonem. Do betonu se začerstva vtlačí patka, vyrovná se a nechá zatuhnout. Roxor musí být zalitý betonem do 3/4 délky. Po zatuhnutí můžeme do patek zasadit dřevěné hranoly. Povrchovou úpravu a impregnaci hranolů je vhodné provést před ukotvením konstrukce.

Druhou možností je kotvení patky do již hotového betonového základu. Do betonu se vyvrtá díra, do které je roxor ukotven pomocí chemické malty.

Čtěte také: Průvodce montáží patek

Kotevní pilíře s deskou jsou vhodné pro připevnění k již hotový betonovým podkladům. Pilíře se šroubovicí jsou výškově nastavitelné, tudíž je možné dodatečně vyrovnat výškové rozdíly mezi jednotlivými patkami. Při montáži je nejprve nutné vyvrtat zespoda do středu sloupku otvor pro patku pilíře. Poté se vyvrtají otvory pro vruty a sloupek se začistí. V betonovém podkladu se vyvrtají díry pro hmoždinky, které se natlučou do připravených děr. Kotevní pilíř se přichytí na sloupek pomocí vrutů a vruty se nechají povolené, utáhnou se až po usazení a ukotvení sloupku. Sloupek s kotevním pilířem se usadí na betonový podklad s předvrtanými otvory a ukotví se pomocí vrutů. Všechny vruty se dotáhnou pomocí ráčny.

Stavební připravenost pro montáž pergoly

Když se zákazník rozhodne zakoupit hliníkovou pergolu, odsouhlasí vizualizaci i výkresovou dokumentaci, je třeba zajistit z jeho strany ještě stavební připravenost místa pro montáž pergoly. Aby odběratel splnil všechny požadavky na kvalitní připravenost stavby, obdrží od nás stavební podklady. Součástí dokumentace je především výkres pergoly a části objektu, kde bude instalovaná. Do výkresu zakreslujeme polohově i výškově jednotlivé kotvící body.

Aby naše pergola byla správně a spolehlivě ukotvená, musíme věnovat dostatečnou pozornost i kotevním prvkům. Pergolu uchycujeme na závitové tyče. A to v případě, když pergolu instalujeme na betonovou desku. Další způsobem uchycení jsou patky. Betonová deska se vyvrtá, vyčistí se od volných částic.

Pokud všechny výše uvedené požadavky na stavební připravenost splníte, přispějete bezproblémové a kvalitní montáži a nová pergola bude plně funkční, stabilní a spolehlivá.

Kotvení Kotevní Patky

V případě, že již máte betonový základ, kotevní patka se bude umisťovat poměrně dobře. Je ale potřeba nejdříve pro kotevní patku vyvrtat patřičné otvory, do kterých se následně kotevní patka umístí. Výhodou je, že je možné ji umístit jak do vytvrzeného, tak do mokrého betonu. Obě varianty ale vyžadují svůj specifický postup.

Čtěte také: Postupy pro uchycení trámů do betonu

Kotevní materiál, jako je patka vyžaduje precizní ukotvení. Patka musí perfektně držet, aby bylo kotvení trámu a dalších dřevěných prvků skutečně pevné. Patka má sama o sobě výdrž poměrně dlouhou dobu. Navíc případný galvanický povrch jí dodá ještě delší životnost. Taková patka je pokryta určitou vrstvou zinku. Kotvící patka tak zajistí vynikající ukotvení trámu i dalších nejen ozdobných prvků.

Kotevní materiál musí být obecně odolný. Je na něj v průběhu užívání kladen enormní nápor na kvalitu i odolnost. Pokud se kotevní materiál uvolní, musí být patka vyměněna. Je důležité myslet na to, že patky nejsou odolné navždy.

Patka je v rámci stavebnictví velmi důležitým prvkem pro kotvení trámů, sloupků a dalších podobných prvků. Ideální je pak kotevní materiál umístit do betonu - mokrého či vytvrzeného. Obě kotevní možnosti jsou v pořádku. Patka se používá spolu s hřebíky a vruty, které zajistí správné uchycení. Můžete si tak být jistí, že vaše konstrukce bude mít adekvátní ukotvení.

Myslete také na to, že kotevní patky mohou být od betonové desky vzdáleny maximálně 50 mm. Kotevní patka je ocelovým prvkem, který se používá pro upevnění nejrůznějších stavebních, zejména dřevěných, prvků. Pro ukotvení se často používá beton. Výhodou je, že může být jak vytvrzený, tak čerstvý. Jedná se o běžné užití těchto prvků. Vyberte si proto správný typ pro vaši stavbu.

Kotvící patka se někdy označuje také jako zatloukací patka. Ta se do země zatluče a není potřeba předem betonovat prostor pro kotvení patky.

Kotevní patka, jak bylo zmíněno, musí být umístěna v betonu. Proto je dobré dodržet pravidla samotné betonáže kotevních prvků. Nejdříve se musí vykopat dostatečně hluboký otvor, který se bude zároveň nacházet v tzv. nezámrzné hloubce. Kotevní materiál se následně umístí do čerstvého betonu, případně se vyvrtá díra a za pomoci chemické kotvy se kotevní materiál řádně upevní.

Samozřejmě, že existují také jiné způsoby, například zemní vruty. Námi popsaný kotvící způsob je ale zpravidla rychlý a především relativně jednoduchý.

Tak jako každý projekt, i v tomto případě je nutné dopředu vědět, co budete dělat a co budete potřebovat pořádně uchytit. Je možné, že některé jiné způsoby budou pro specifičtější stavby vhodnější.

Pokud si nevíte rady, poraďte se s profesionálem, který vám vždy poradí a pomůže vybrat vhodné prvky pro váš projekt. K pevnému spojení dřevěných konstrukcí se zemí slouží ocelové patky a botky. Jsou to prostředníci mezi dřevostavbou a podkladem - půdou či betonem.

Kotevní patky patří do skupiny tesařského kování, které má své místo v současném stavebnictví především kvůli rychlé aplikaci. Vzhledem k jednoduchosti montáže s kotevními patkami rádi pracují i kutilové. U běžných konstrukcí, jako jsou přístřešky, pergoly či terasy, dokáže i laik odhadnout, jaké kování bude dostatečně pevné. U náročnějších staveb je lepší si nechat udělat odborný návrh.

Typy Podle Uchycení K Podkladu

Patky můžeme rozdělit podle způsobu uchycení k dřevěné konstrukci a k podkladu. Zjednodušeně řečeno pro každou příležitost existuje vhodná kombinace „nadzemní“ části patky a spodního dílu, který se liší podle možností ukotvení. Existují tři základní typy kotvicí části patky: trn pro ukotvení do betonu, deska pro přišroubování k podkladu a hrot či vrut pro připevnění do země.

Pro patku s trnem musíme do země vykopat otvor 30 × 30 × 45 cm a vyplnit ho betonem, do něhož patku začerstva vtlačíme, vyrovnáme a necháme zatuhnout. Tři čtvrtiny délky trnu musí být zalité v betonu. Patky s deskou jsou vhodné k připevnění k již hotovým betonovým podkladům. Použijeme k tomu čtyři ocelové svorníkové kotvy o průměru 10 milimetrů. Do vytvrdnutého betonu můžeme zakotvit i patku s trnem, ale je pro něj potřeba vyvrtat odpovídající otvor a vyplnit ho chemickou maltou, což je poněkud dražší řešení. Hroty a zemní vruty se zatloukají a šroubují přímo do země.

Dělení Podle Uchycení Ke Dřevu

Daleko více možností je při výběru patky podle druhu a tvaru horní části, k níž se připevňují dřevěné hranoly, případně kůly. Nejběžnější je patka typu U, která může být s trnem, ale také s deskou, hrotem nebo zemním vrutem, s nimiž může být spojena napevno nebo pomocí šroubu či závitové tyče. Šroubové spojení mezi spodní a horní částí patky má za účel většinou nastavení výšky. Tím se dají dodatečně vyrovnat výškové rozdíly mezi jednotlivými patkami. Existují ještě patky ve tvaru písmen L pro velmi rozměrné hranoly a T, které se dají zadlabat do hranolu, takže z boku nejsou vidět. Skryté jsou také patky, které mají nahoře podobnou desku jako dole, a připevňují se ke hranolu pouze zespodu. Obě desky jsou spojeny závitovou tyčí M24, která horní deskou prochází a zapouští se do hranolu. Pomocí matice (volné či přivařené k horní desce) pak můžeme nastavit potřebnou výšku patky. Samostatnou podskupinou jsou tak zvané botky, které jsou z boku uzavřené, takže se do nich dají zasunout pouze svislé hranoly nebo kůly. Plášť je přivařen k desce, která se připevňuje k podkladu, nejčastěji betonu.

Všechny typy patek se vyrábějí v různých velikostech pro nejběžnější průřezy hranolů, a sice v rozměrech od 60 do 140, botky dokonce 50-160 mm. Adekvátně se mění také průměr trnů od 16 do 20 milimetrů. Kvalitní patky jsou vyrobeny z ocelového plechu tloušťky čtyř milimetrů, který je stejně jako celá patka žárově pozinkovaný.

Spojovací Materiál

Ani spojení mezi patkou či botkou a dřevěnou konstrukcí není pouze jedno. Nejrychlejší je použití vrutů s talířovou hlavou o průměru osm milimetrů, které se do dřeva dají zašroubovat i bez předvrtání. Tam, kde hrozí rozštípnutí dřeva (u kraje hranolu), předvrtáme otvory vrtákem o průměru stejném, jako je dřík vrutu. Předvrtání musíme udělat vždy, pokud použijeme vruty se šestihrannou hlavou o průměru deset milimetrů. Třetí možností je průvlak ze závitové tyče (opět ø 10 mm), která se z obou stran zajistí maticemi. Tento spoj je nejpevnější a dá se kdykoli dotáhnout. Vruty se časem mohou ve dřevě protočit. Nevýhodou je náročnost provedení, protože je potřeba připravit si tyče příslušné délky a do hranolu provrtat průchozí otvory tak, aby se na obou stranách sešly v místě otvorů na patce.

Ochrana Proti Vlhkosti

Vedle ukotvení k podkladu mají patky ještě jednu neméně důležitou funkci. Při správném provedení chrání dřevěnou konstrukci proti zemní vlhkosti a výrazně tím prodlužují její životnost. Podmínkou však je, aby nedocházelo ke kontaktu dřeva s vodorovnými plochami patek a botek, současně také dřevo musí být ošetřeno vhodným napouštědlem a ochranným nátěrem.

Při kotvení do betonu je obvykle potřeba chemická kotva, která tento náročný spoj udrží. My ale známe ještě další způsob. Je možné kotvení do betonu bez použití chemické kotvy?

Kotvení Patek Do Betonu

Kotevní patky pro kotvení do betonu jsou speciální ocelové prvky, které slouží k upevnění různých druhů stavebních konstrukcí a dřevostaveb do podkladu. Nejčastěji se používají při kotvení dřevěných konstrukcí (trámy, hranoly) do betonu nebo země. Jsou velmi spolehlivé, zajistí pevné a stabilní uchycení a lze je využít prakticky v jakémkoliv terénu.

Pokud upevňujeme patky přímo do země, máme jednodušší práci. Potřebujeme k tomu pouze speciální klíč, který je možné si zapůjčit ve specializovaných prodejnách nebo přímo u výrobce. Je tu ale druhá možnost, a to upevnění kotevních patek do betonu. Na to budeme potřebovat čas buď na náročné vrtání a usazení té správné hmoždinky nebo budeme muset použít chemickou kotvu.

Kotvení do betonu není úplně jednoduchá záležitost, proto pro vás máme šikovnou vychytávku, jak si tuto práci usnadnit.

Postup

  1. Nejprve si na místě, kde budeme patku kotvit do betonu, vyznačíme body.
  2. Na vrtání použijeme vrtačku s elektropneumatickým příklepem. Tuto vrtačku také označujeme jako vrtací kladivo. Na vrták nasadíme odsávání, aby otvor zůstal čistý.
  3. Do čistého otvoru použijeme šrouby přímo do betonu. Tyto šrouby mají dvojitý závit, který usnadní kotvení přímo do betonu.
  4. Šrouby usadíme do otvorů v patkách a rázovým utahovákem ukotvíme.

Šrouby budou v betonu držet stejně spolehlivě, jako kdyby byly ukotvené v hmoždinkách či v chemické kotvě. Takové kotvení do betonu je pak velmi jednoduché.

Bezpečnost Práce

Vrtání do betonu za použití pneumatické vrtačky je riziková práce a jako k takové bychom měli i přistupovat. Samozřejmostí by tedy mělo být použití ochranných pomůcek - především ochranných brýlí nebo celoobličejového štítu. Tyto pomůcky nám ochrání zrak před odletujícími úlomky betonu i proti vniknutí prachu do očí.

Práce S Chemickou Kotvou

Práce s chemickou kotvou není tak složitá, jak by se mohlo zdát. Poradíme vám, jak na to. A vezmeme to z gruntu.

  1. Vyznačte si na zdi všechna místa, kde chcete kotvit. Odpovídajícím vrtákem podle typu zdi vyvrtejte všechny díry. Pozor, do děrovaných cihel nikdy nevrtejte s příklepem!
  2. Otvor v plném zdivu, betonu nebo kameni teď musíte vyčistit od prachu. Ten totiž brání správnému přilnutí malty ke zdivu, a tedy i bezpečnému ukotvení. Je nutné prach zevnitř alespoň 2x vyfoukat pumpičkou k tomu určenou nebo kompresorem s ofukovací pistolí.
  3. Pokud kotvíte do děrovaných cihel, otvor není třeba čistit, ale musíte do otvoru vložit sítko. Je nezbytné hned z několika důvodů: centruje svorník ve vyvrtané díře, zajišťuje správné rozložení chemické malty ve zdivu a zároveň brání extrémní spotřebě malty, protože ta se nerozleze do celé dutiny.
  4. Odšroubujte víčko kartuše, místo něj našroubujte směšovač a kartuši vložte do pistole. Bez vytlačovací pistole vhodné pro danou velikost a typ kartuše se malta nedá aplikovat.
  5. První trocha malty není dobře smíchaná, a tedy ani funkční. Z toho důvodu nejdřív vytlačte cca 10 cm bokem třeba na starý karton.
  6. Konec směšovače vsuňte do otvoru a od nejhlubšího místa vytlačujte maltu. U plného zdiva vyplňte asi 2/3 otvoru. U děrovaných cihel se plní sítko celé, až po okraj.
  7. Do malty zasuňte kotevní svorník. Ale pozor! Vždy ho musíte jakoby trochu zašroubovávat. Při kotvení do plného materiálu přeteče po zašroubování svorníku přebytečná malta ven.
  8. Teď musíte maltu nechat zatvrdnout. U chemických malt jsou přitom důležité dva údaje: doba zpracování a doba vytvrzení.

Zemní vruty

Stavby nemusíme nutně kotvit pouze do betonu. Často stačí některé konstrukce upevnit pouze do země bez betonování. Toho docílíme pomocí zemních vrutů nebo kotvících hrotů.

Typy zemních vrutů

  • Univerzální zemní vrut: Tento typ patří mezi nejpoužívanější.
  • Zemní vrut s patkou tvaru U: Jedná se o produkt výhradně používaný pro kotvení dřevěných konstrukcí.

Montáž zemních vrutů

Stejným způsobem, jako se šroubuje vrut do dřeva, montují se také zemní vruty. Velkým a snad jediným rozdílem je použité nářadí. Každý námi nabízený zemní vrut je opatřen otvory, kterými tyč provlékneme. S přibývající hloubkou, vzrůstá také odpor při šroubování a je potřeba vynaložit větší úsilí. Častým dotazem zákazníků je, jak hluboko vrut zašroubovat. Univerzální vrut se montuje tak, aby bylo možné obsluhovat jistící šroub. U vrutů s patkou se výška většinou stanovuje konstrukcí stavby.

Kotvení Do Betonu - Další Možnosti

Nejčastěji doporučovaná varianta kotvení je pomocí ocelových průvlakových kotev. Do betonu vyvrtáme otvory pomocí stavebního vrtáku SDS dle roztečí v ocelové základně patky. Další používanou variantou je přímé přišroubování patky pomocí šroubů do betonu se šestihrannou hlavou. Tuto variantu volíme především v případech, kdy patku kotvíme blízko k okraji betonového základu, protože při kotvení nevzniká v otvoru napětí jako u průvlakových kotev a sníží se tak riziko prasknutí betonu. Patku můžeme také do betonu upevnit pomocí nylonových hmoždinek a vrutů se šestihrannou hlavou. Posledním již zmiňovaným způsobem ukotvení je pomocí chemické malty. Toto kotvení je nejvhodnější pro pevné patky s trnem pro zabetonování.

Spojovací Materiál

Variantou číslo jedna, kterou my doporučujeme, je použití vrutů RAPI-TEC, určených přímo do tesařského kování, patek a zemních vrutů. Jedná se o vruty vyrobené z jakostní oceli s vysokou pevností, které mají válcové osazení pod hlavou a zapadnou přesně do otvorů v kotevní patce. Druhou nejčastější variantou je použití standardních konstrukčních vrutů s talířovou hlavou nebo stavebních vrutů RAPITEC SK-PLUS. Oba výše uvedené typy vrutů mají kvalitní povrchovou úpravu s kluzným povlakem na závitu a šroubují se také přímo bez předvrtání do plného materiálu. U patek tvaru T, které se zasouvají do vyříznuté drážky v trámku je pro montáž nutné použít závitové svorníky, šestihranné nebo vratové šrouby v průměru závitu M10 a délce podle průřezu trámku.

Volba Materiálu Kotevních Patek

Při volbě kotevní patky musíme zvážit i její materiál nebo povrchovou úpravu. Volba záleží na zamýšleném využití. Ve většině případů bude stačit pozinkovaná patka, ale v náročnějším prostředí je lepší použít patku z nerezu. Pozinkované patky dělíme ještě na galvanicky a žárově pozinkované.

Pozinkované Patky

  • Galvanicky pozinkované patky: vypadají sice moc pěkně a "září", ale z dlouhodobého hlediska oceníte žárově zinkované patky.
  • Žárově zinkované patky: Nejsou sice tak pěkné, ale vydrží Vám mnohem déle! Žárové zinkování je jedním z nejlepších způsobů, jak ochránit ocelové prvky před korozí.

Nerezové Prvky

Jak již název napovídá, jsou vyrobeny z nerezavějící oceli. Nerezovou ocel dělíme do několika tříd, podle několika norem. Na trhu běžně narazíte na nerezovou ocel A1 až A4, ale nejčastěji se setkáte s prvky typu A2 nebo A4.

  • Nejodolnější nerez A4 (AISI 316): odolává korozi i kyselinám a je možné ji použít i tam, kde je v kontaktu se slanou nebo chlorovanou vodou.
  • Nejpoužívanější nerez A2 (AISI 304): lze použít bez jakýchkoli obav z koroze i ve venkovním prostředí.

Nerezové patky jsou zpravidla velmi drahé, a proto se moc nepoužívají. Pro běžné použití rozhodně doporučujeme žárově zinkované kotevní patky.

Důležité Aspekty Při Kotvení

Kvalitu a pevnost patek udává mimo jiné tloušťka plechu. V ideálním případě by tloušťka materiálu měla být alespoň 4 mm. Spojovací materiál, který zvolíte na upevnění dřeva do kotevní patky, by měl odpovídat celému projektu. Pokud například volíme nerezové patky, kombinujeme je nejlépe s nerezovými vruty. Závitové tyče, kterými lze dřevo do patky též ukotvit, musíme v místě řezu ošetřit před korozí například zinkovým sprejem. Pro vyšší odolnost vůči vlhkosti (a hnilobě dřeva), doporučujeme dřevo ošetřit vhodným nátěrem nebo impregnací. Zároveň je vhodné použít patky s prolisem, kde nedochází ke kontaktu dřeva s vodorovnou plochou kotevní patky. Při betonování základů pro patky, lze pro usnadnění použít buď betonové ztracené bednění, nebo odpadní KGEM (KG) trubku. Betonování doporučujeme provádět do nezámrzné hloubky (80 cm a více), aby nedošlo k popraskání betonu.

Typy Kotevních Patek

Uvažujete-li o stavbě nové terasy, pergoly, zahradního domku nebo dětského hřiště je kromě použití zemních vrutů možné založit stavbu na základové betonové pilíře. Kotevní patky jsou ocelové prvky navržené tak, aby přenášely zatížení z nadzemních konstrukcí do betonového základu.

  • Kotevní patka tvaru U: nejpoužívanější typ kotevní patky, dostupná pro trámky o průřezech 60, 80, 100, 120,140, 160 mm.
  • Kotevní patky tvaru U s prolisem: patka s prolisem poskytuje lepší ochranu dřevěného prvku, kdy je spodek trámku na prolisech a je lépe chráněn proti vlhkosti.
  • Kotevní patky tvaru L: tento tvar patky se využívá pro podepření rohových spojů trámků, nebo v případech, kdy nechceme, aby patka byla viditelná z pohledové strany konstrukce.
  • Kotevní patky tvaru T: patka T se vkládá do naříznuté drážky v dřevěném prvku. Výhodou této patky je, že není viditelná z žádné pohledové strany.

Další Typy Kotevních Patek

  • Kotevní patka U s deskou pevná: tato kotevní patka tvaru U je pevná, bez možnosti výškového nastavení. Spodní obdélníková patka pro uchycení do betonu má dva montážní otvory. Tyto pevné patky nabízíme pro trámky o průřezech 60, 80, 100, 120 a 140 mm.
  • Kotevní patka U s prolisem šroubovací: výškově nastavitelná patka tvaru U s prolisem poskytuje lepší ochranu dřevěného prvku, kdy je spodek trámku na prolisech, což ho lépe chrání proti vlhkosti. Spodní čtvercová deska má čtyři montážní otvory pro uchycení do betonu a horní patka U je výškově stavitelná pomocí šestihranných matic.
  • Kotevní patka U stavitelná: patka tvaru U s možností šířkového nastavení pro různé průřezy trámků v rozsahu 80-160 mm. Tato stavitelná patka se často používá pro výstavbu ze starých použitých trámů, kdy trámky nemají v celé své délce stejný průřez. Patka je výškově stavitelná pomocí prodloužené šestihranné matice v rozsahu 110-190 mm.
  • Kotevní patka T šroubová: patka T se vkládá do naříznuté drážky v dřevěném prvku, výhodou této patky je, že není viditelná z žádné pohledové strany. Nejčastěji se používá pro svislé trámky. Patka je výškově stavitelná pomocí prodloužené šestihranné matice v rozsahu 110-190 mm.
  • Patka pilíře s pevnou deskou: patka pilíře s pevnou horní deskou s přivařenou šestihrannou maticí s možností výškového nastavení pomocí závitové tyče. Spodní deska pro uchycení do betonu má čtyři montážní otvory.
  • Patka pilíře s volnou deskou: patka pilíře s volnou horní deskou s možností výškového nastavení pomocí závitové tyče. Spodní deska pro uchycení do betonu má čtyři montážní otvory.

tags: #ukotvení #trámu #do #betonu #postupy

Oblíbené příspěvky: