Vyberte stránku

Typ stavby zásadním způsobem ovlivňuje množinu potřebných údajů pro zadání stavby. Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů; NSZ) přináší oproti starému stavebnímu zákonu zpřesněnou definici pojmu stavba a v § 5 nově zavádí čtyři skupiny staveb projevující se v různých požadavcích kladených na ten který typ stavby.

Klasifikace staveb v evidenci katastru

Pro identifikaci budovy v evidenci katastru je klíčové znát typ stavby. Existují následující základní kategorie:

  • Budova s číslem popisným: Budova má přidělené číslo popisné.
  • Budova s číslem evidenčním: Budova má přidělené číslo evidenční.

Pro první dvě hodnoty pak stačí pro identifikaci budovy znát část obce a příslušné č. p. nebo č. e. Pokud zadáváte dosud nezapsanou stavbu na formuláři pro zadávání dosud nezapsané jednotky (stavba tak slouží pouze k identifikaci stavby, ve které se nachází nově vymezovaná jednotka), pak máte k dispozici ještě další dva typy staveb:

  • Stavba součástí pozemku
  • Stavba součástí práva stavby

Tyto dva typy vyberete v případě, kdy chcete mít součástí návrhu novou jednotku ve stavbě, která zatím není vedena v evidenci katastru, a která je buď součástí pozemku, nebo součástí práva stavby.

Centrální sakrální stavby

Křesťanské sakrální stavby dělíme dle půdorysu na dva základní typy: stavby podélné (např. jsou symetrické podle podélné osy) a stavby centrální (centrály) s půdorysem symetrickým podle středu. Mezi centrální stavby patří rotundy, oktogony, tetrakonchy, půdorysy opsaného i vepsaného řeckého kříže a jiné složitější dispozice.

Čtěte také: Průvodce typy a realizací betonových stropů

Centrály jsou charakteristické pro východní byzantský styl. Nicméně nejsou západnímu křesťanství cizí, avšak téměř vždy lze vystopovat byzantské vlivy. Vedle sebe tak můžeme vidět monumentální chrámy a docela malé kaple. I v Česku lze narazit na zajímavé příklady středověkých centrál, například soubor kruhových kostelů, i když mnoho se jich nedochovalo. Příklady s apsidami (tetrakonchu) najdeme v Řeznovicích. Dálším takovým kostelem byl zbořený kostel svatého Petra a Pavla ve Vliněvsi, který stála do roku 1866. Odkrytá tetrakoncha se nachází v areálu sázavského kláštera. Příkladem je i mladší bazilika svatého Vavřince na Vyšehradě a podobně možná vyhlížel i předchůdce zbořeného kostela svatého Václava na Starém Městě pražském. Z gotických centrál stojí za zmínku především pražský kostel svatého Martina ve zdi a zaniklá kaple Božího Těla na pražském Karlově náměstí. Centrální půdorysy často využívají i patrové kaple v Chebu a Záboří.

Kategorizace staveb podle nového stavebního zákona

Nový stavební zákon zavádí čtyři skupiny staveb, které se liší v požadavcích na projektování, povolování, provádění a kolaudaci. Aktualizovaná právní analýza popisuje způsob projektování, povolování, provádění, kolaudace a odstraňování staveb podle nového stavebního zákona v závislosti na tom, zda se jedná o drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní stavby. Tyto postupy se totiž zásadně liší. Navíc novely nového stavebního zákona změnily zařazení některých staveb.

Drobné stavby

Drobnou stavbou nemůže být žádná stavba pro bydlení nebo rodinnou rekreaci. Drobné stavby se nepovolují, nekolaudují a nevyžadují projektovou dokumentaci. Odstranit je lze i svépomocí.

Jednoduché stavby

Mezi jednoduché stavby patří rodinné domy i ostatní malé stavby pro bydlení, jako je například mobilheim. Budou se nejen povolovat, ale nově opět i kolaudovat. Většinu jednoduchých staveb - s výjimkou jednoduchých staveb pro bydlení - může projektovat i neautorizovaná osoba s odpovídajícím vzděláním a třemi lety praxe.

Vyhrazené stavby

Mezi vyhrazené stavby patří dálnice, železnice, letecké dráhy, přenosové soustavy, výroba elektřiny nad 100 MWh a další významné infrastrukturní stavby. Povoluje a kolauduje je speciální úřad DESÚ.

Čtěte také: typy foukané izolace

Ostatní stavby

Výčet ostatních staveb podle NSZ neexistuje, ale pouze se dovozuje. Mezi ostatní stavby jsou totiž zařazeny všechny ty stavby, které nejsou uvedeny ve výčtu staveb drobných (příloha č. 1), jednoduchých (příloha č. 2) ani vyhrazených (příloha č. 3). Stejně tak lze z NSZ dovodit, že tyto stavby vyžadují povolení a kolaudaci. V praxi může tento způsob definice ostatních staveb vyvolávat řadu problémů.

Konstrukční systémy staveb

Konstrukční systém je celek, který je složen z navzájem propojených konstrukčních prvků a dílčích systémů, které vzájemně spolupůsobí a jsou ovlivněny vnějšími vlivy.

  • Stěnový konstrukční systém: Svislým nosným prvkem je stěna - plošný prvek. Ve většině případech jsou stěny liniovými podporami pro stropní nosnou konstrukci. Kromě funkce nosné mohou stěny plnit funkci dělící, akustickou, tepelněizolační apod.
  • Sloupový (skeletový) konstrukční systém: Svislým nosným prvkem je sloup - prutový prvek. Sloupový systém zajišťuje vyšší variabilitu prostoru, avšak tyto systémy mají menší prostorovou tuhost a je zapotřebí jejich ztužení - obvykle pomocí ztužujícího jádra, ztužujících vnitřních stěn či pomocí obvodových ztužidel. Sloupy (železobetonové, ocelové, dřevěné) skeletového systému plní funkci statickou.
  • Rámový skelet: Konstrukčním prvkem rámového skeletu je rám, který je tvořen dvěma sloupy a průvlakem. Stropní konstrukce je poté uložena na průvlaky, které dále přenášejí zatížení do sloupů.
  • Deskový systém: Jedná se obvykle o konstrukční systém tvořen deskou a sloupy - lokálně podepřená deska. V případě tohoto konstrukčního systému jsou sloupy opatřeny hlavicemi. Hlavice zajistí plynulejší přenos zatížení z desky do sloupu, a tím sníží nadpodporové napětí v desce. Hlavice také zkracují rozpon desky - zmenšují její průhyb.
  • Kombinované systémy: Jsou tvořeny kombinací konstrukčních prvků stěn a sloupů. Vodorovnému zatížení vzdorují primárně pomocí prvků umístěných v centru půdorysu objektu nebo po obvodě půdorysu.

Při navrhování konstrukčních prvků nosných systémů je důležité mít na paměti, že ne všechny materiály dokážou přenášet všechny typy namáhání.

Typy rodinných domů

Rodinné domy, jak název napovídá, jsou obytná stavení určená pro více osob. Rodinný dům může být určen pouze pro jednu rodinu nebo rozdělen na byty, které jsou samostatně obyvatelné. Většinou jsou rodinné domy ve vlastnictví uživatele, ale je možné dům pronajmout. Rodinné domy se staví odnepaměti, jejich výstavba se neustále zdokonaluje a vývoj jde kupředu. Od jednoduchých obydlí o jedné místnosti až po dnešní podlažní, podsklepené, s možností bydlení i většího množství osob.

Urbanistické dělení

Z hlediska urbanistického se rodinné domy dělí na:

Čtěte také: Stavební typy a vyvlastnění

  • samostatně stojící
  • dvojdomy
  • řadové domy
  • atriové
  • terasové

Regionální dělení

Z hlediska oblasti jsou to pak domy městské, příměstské nebo venkovská stavení.

Funkční dělení

Další rozdělení je podle funkčnosti na:

  • polyfunkční: bydlení + kanceláře nebo objekty pro hospodářská zvířata
  • rezidenční: slouží pouze k bydlení

Specifické typy domů

  • Bungalov: Jedná se o stavbu se čtvercovým půdorysem, zpravidla jednopodlažní, se vstupní terasou. Jsou to lehké stavby z nenáročných materiálů - především dřeva. Jejich obytná část je soustřeďována do centrálního prvku domu. Jsou snadno realizovatelné a moderní jsou i bungalovy stavěné z prefabrikovaných dílů.
  • Atriový dům: Jde o zvláštní typ jednopodlažní stavby, která je uzavřená okolo centrálního dvorku a tam také směřují okna takové budovy. Nabízí tak jedinečné soukromí. Součástí uzavřeného dvorku bývá často i zapuštěný bazén.
  • Terasové domy: Tyto domy využívají svažitý terén. Díky své unikátní konstrukci nabízejí jednotlivým bytům buď široké balkonové terasy, nebo střešní zahrady.
  • Vícepodlažní domy a řadové domky: Vícepodlažní domy jsou stavěny především za účelem soustředěného bydlení několika rodin společně, z nichž každá obývá samostatný byt v domě. Patří sem panelové domy, klasické zděné domy i novodobé dřevostavby. Řadové domky jsou víceméně podobné stavby jako domy vícepodlažní, jen s tím rozdílem, že nejsou stavěny nad sebou, ale vedle sebe. Mohou to být i dvojdomky.
  • Pasivní a nízkoenergetické domy:
    • Pasivní dům musí splňovat přísná kritéria energetických úspor (roční spotřeba tepla na vytápění menší než 15 kWh/m² a roční využití všech energií menší než 120 kWh/m²). Nejedná se o styl výstavby, takže pasivní dům může být stejně dobře zděný jako dřevěný.
    • Nízkoenergetický dům je z hlediska vysokého nároku na plnění norem benevolentnější. Je to stavba, která má spotřebu energie na vytápění v rozmezí 15-50 kWh/m² za rok, vyznačuje se kompaktním tvarem do čtverce nebo obdélníku, s prosklenými stěnami situovanými k jihu.
  • Atypické domy: Mezi tyto typy domů můžeme zařadit například sruby, roubenky nebo okály. Z povšimnutí také stojí alternativní typy rodinných domů, například tzv. krtkodomy, které jsou částečně do země zapuštěné stavby nízkoenergetického charakteru.

Dopady panelové výstavby v ČR

Článek se zaměřuje na dopady panelové výstavby v ČR. Stav panelových domů je v současné době velmi diskutované téma. Důvodem je jejich vysoká energetická náročnost a špatný technický stav, případně problémy související s již provedenými úspornými opatřeními. Jelikož zastoupení panelových domů v ČR představuje třetinu všech trvale obydlených bytových domů, je nutno řešit tuto problematiku detailněji než doposud a zabývat se efektivními řešeními podle jejich skutečného tepelně technického stavu, stáří, rozměrů apod.

Historický vývoj a energetická náročnost

Panelová výstavba probíhala převážně v letech 1948-1992. Lze ji zhruba rozdělit do dvou fází - první fáze před a druhá fáze po revizi tepelně technické normy v roce 1979. Novostavby vzniklé po roce 1992 vykazují vyšší úsporu energie o cca 30 % oproti budovám druhé fáze (po roce 1979) panelové výstavby, která byla k životnímu prostředí šetrnější než zmiňovaná první. Nízkoenergetické, respektive pasivní domy jsou v porovnání s druhou fází panelové výstavby šetrnější o cca 80 %, respektive 90 %.

Důvodem současného stavu panelových domů je i fakt, že v období realizace staveb byly v platnosti předpisy a normy s mnohem nižšími požadavky na tepelný odpor konstrukcí než je tomu dnes. Tomu byla výstavba přirozeně přizpůsobena. Hodnota tepelného odporu obvodových konstrukcí obytných budov se výrazně zvýšila například v roce 1979 na základě revize normy ČSN 73 0540 v souvislosti s tehdejší probíhající světovou energetickou krizí. V důsledku této revize přešla většina panelových soustav na zateplení obvodových konstrukcí s vnitřní tepelnou izolací tloušťky 80 mm. K dalším zvýšením došlo po roce 1992, kdy byla přibližně skončena panelová výstavba.

Problémy spojené s rekonstrukcemi

Díky masivní vlně rekonstrukcí posledních let, hlavně v oblasti zateplování obvodových plášťů a střech a výměn oken, vyvstávají nové problémy a otázky týkající se dopadů nejfrekventovanějších opatření. Nejedná se jen o dopady ekonomické (energetické) a ekologické, ale i hygienické (problémy s výměnou vzduchu, s vlhkostí, plísněmi).

První závažnější nedostatek současné praxe je návrh tloušťky tepelné izolace vnějšího kontaktního zateplovacího systému pouze z pohledu ekonomické návratnosti, jejíž definice ve vyhlášce nepočítá s růstem cen energií, který není nezanedbatelný. Druhým aktuálním problémem je již zmíněná nedostatečná výměna vzduchu a s ní související zhoršená kvalita vnitřního prostředí budov (zvýšená koncentrace CO2) způsobená právě aplikací úsporných opatření vedených pouze vidinou úspor tepla na vytápění. Zateplením obvodových konstrukcí, výměnou starých oken za těsná, zatěsněním větracích otvorů uživateli a zároveň nefunkčností zastaralé vzduchotechniky dochází k mnoha komplikacím, ať už z hlediska hygienického, tak i stavebního. Třetí oblast vznikajících problémů se týká neefektivního využívání energie, respektive zbytečných energetických ztrát. Jedná se zejména o ztráty v rozvodech pro vytápění a pro teplou vodu v průběhu cesty od zdroje ke spotřebiteli.

Typy bytových jader

Panelové domy byly stavěny v konstrukčních soustavách, které se lišily převážně v rozměrech stěnových prvků, v typech bytových jader, v případném zateplení a podle roku výstavby. Dále se navíc tyto soustavy modifikovaly do variant podle lokality vzniku. Jedním z mnoha znaků odlišující panelové soustavy je typ bytového jádra, respektive jeho odvětrání.

Tabulka 1: Typy bytových jader včetně počtu stoupacího potrubí a odpovídající stavební soustava

Typ bytového jádra Počet stoupacího potrubí Příklady stavebních soustav
Lehká prefabrikace Dvě stoupací potrubí (WC+koupelna, kuchyně) G57, T02B, P1.11, P1.14, P1.21, OP1.11, OP1.21
Lehká prefabrikace Jedno stoupací potrubí (WC+koupelna+kuchyně) P1.15, B70, HK69, GOSI, VOSY
Železobetonová varianta Dvě stoupací potrubí (WC+koupelna, kuchyně) (méně časté)
Železobetonová varianta Jedno stoupací potrubí (WC+koupelna+kuchyně) (méně časté)

Ceny tepelné energie

Při návrhu řešení rekonstrukce panelového domu je důležité přihlížet i ke skutečnosti současných cen energií, které se mohou lokalitou výrazně lišit. Cena tepla může být buď jednosložková, nebo dvousložková. Dvousložková se skládá ze složky stálé (fixní) a složky spotřební (variabilní). Stálá složka vyjadřuje podíl konkrétního zákazníka na provozních nákladech dodavatele tepla a není závislá na ročním odebraném množství energie. Variabilní složka zahrnuje cenu za odebrané teplo, respektive náklady na výrobu tepla.

Cena tepla se liší typem primárního zdroje energie (a to buď lokálního, nebo centrálního). V případě lokálních zdrojů je cena za GJ vyrobeného tepla dána především cenou paliva (např. zemního plynu), která se na území ČR výrazně nemění. Velmi odlišná je však regionální cena tepla z centrálních výtopen a tepláren. Odlišnost ceny je dána jak typem paliva (mazut, topný olej, hnědé a černé uhlí atd.), tak tepelnými ztrátami v rozvodech CZT, což se projeví ve finále na ceně tepla za odebraný GJ u konečného spotřebitele. Vyrobený GJ tak může stát od 160 do 700 Kč/GJ (0,6 až 2,5 Kč/kWh). Avšak v některých regionech (např. v libereckém kraji) se může celková cena tepla (dle faktur reálných případových studií) pohybovat v mnohem větších relacích - cca 1000 Kč/GJ (3,6 Kč/kWh).

Obecná tendence klesání ceny tepelné energie pro konečného spotřebitele je v závislosti na využití vyššího tepelného výkonu. Tento poznatek se ukázal být velice důležitým z pohledu návrhu úsporných opatření panelových domů.

tags: #typy #centrálních #staveb #přehled

Oblíbené příspěvky: