Vyberte stránku

Výměna starého okna za nové zahrnuje několik klíčových kroků, od instalace samotného okna až po finální úpravy ostění. Mezi ty nejdůležitější patří izolace okolo okna a natažení lepidla na ostění, stejně jako tmelení.

Příprava ostění pro tmelení a lepidlo

Než se pustíme do natahování lepidla a tmelení, je nezbytné správně připravit podklad. Správné připevnění parotěsné a paropropustné pásky vyžaduje hladké ostění.

Vyrovnání ostění

Pro správné připevnění parotěsné pásky je nutné připravit hladké ostění. V případě drážek v cihlách je nutné je vyrovnat. K tomu se používá tenká vrstva stavebního lepidla. Páska se podlepí tmelem, který ale vyrovná jen menší nerovnosti. Tato příprava je tedy kvůli pásce. Je potřeba ji udělat cca 150 mm od vnější hrany zdiva, jak z vnější strany, tak k ostění, a to po obvodu celého otvoru. Na vnitřní straně zdiva v místě parapetu bývá vyrovnání ostění ztíženo. Je nutné každou dutinu v cihle nejprve zapěnit a teprve poté aplikovat lepidlo.

Ochrana okna

Aby se nepoškodil ostrými hranami plastový rám okna a příliš se neušpinila skla, je potřeba celé okno překrýt fólií a okolo rámu pečlivě přelepit lepicí páskou. Předpokládáme, že po instalaci nového okna se ostění zaizolovalo pomocí polystyrenu pro vnitřní izolace.

Natahování lepidla na ostění

Natahovat lepidlo na ostění je práce zodpovědná a piplavá, je potřeba si dávat pozor na správný postup.

Čtěte také: Jak správně použít sparovací tmel na parkety?

Příprava lepidla

  1. Nejprve si lepidlo rozmícháme. Použijeme k tomu kbelík s vodou, do níž podle návodu výrobce odsypeme potřebné množství práškového lepidla.
  2. Rozmíchat tuto směs můžeme buď ručně (ale připravte se na dlouhou namáhavou činnost), nebo s pomocí stavebního míchadla, které vypadá jako šlehací metla na těsto. Toto míchadlo se dá nasadit na vrtačku a při pomalých otáčkách s ním pak směs zpracujeme na kaši.
  3. Směs necháme chvíli odstát a potom ještě jednou promícháme. Tím docílíme dokonalého propojení obou složek lepidla.

Použití perlinky pro zpevnění

Kromě lepidla budeme potřebovat také perlinku, která je určená ke zpevnění nových i starých omítek. Místa, která potřebují vyztužit, pak díky perlince nepraskají, jsou více pružná a pevná. Na výztuhu ostění použijeme perlinku s hliníkovým profilem, která je vytvarovaná do pravého úhlu a slouží ke zpevňování rohů. Kromě hliníkových profilů se dají sehnat i plastové. S hliníkovým profilem se ale lépe pracuje, pouze musíme dávat pozor, abychom jej neohnuli nebo nezdeformovali.

  • Před instalací perlinkového rohu si změříme výšku ostění a podle toho perlinku uřízneme. Bude nám na to stačit odlamovací nůž a nůžky na plech.
  • Odstřižený kus perlinky na sucho vyzkoušíme přiložením na ostění, abychom se přesvědčili, že jsme dobře měřili.
  • Při použití perlinkového rohu nesmíme zapomenout, že perlinka musí být usazena nejen na obou stranách ostění, ale i na horní části nad oknem.

Technika natahování lepidla

Při natahování lepidla se nám bude hodit zubaté hladítko. Používá se zejména k bezprostřednímu nanášení, k hrubému srovnání a vyhlazování omítky, malty a lepidel. Podle mezer mezi zuby jsou hladítka označena číslicemi, ideální je použít č. 6. Zednickou lžící pak na hladítko naneseme trochu rozmíchaného lepidla a jednoduchým pohybem zezdola nahoru natahujeme lepidlo na ostění a izolaci.

Necháme zavadnout a pokračujeme na protilehlé straně. Nyní nám stačí použít obyčejnou bílou perlinku. Pokud je ostění široké, bude potřeba natáhnout lepidlo i v tomto prostoru a i sem samozřejmě musíme usadit perlinku. Stejně jako při zapravování perlinkových rohů si nejprve část ostění natáhneme lepidlem a vtlačíme do něj perlinku. V rozích a špatně přístupných místech si pomůžeme lžící. Protože přechod mezi okenní spárou a ostěním je vyplněn montážní pěnou, musíme lepidlo přetáhnout i přes ni.

Jakmile je lepidlo kompletně zaschlé, můžeme přikročit k dočištění. To znamená opět použít lepidlo, tentokrát nám bude stačit slabší vrstva a pečlivě zatřeme pomocí hladítka celou plochu ostění i rohy. Nesmí být pod lepidlem vidět žádná mezera, přechod nebo dokonce části perlinky. To všechno by mělo špatný vliv na další dokončovací práce.

Typy tmelů a jejich použití pro ostění

Tmely jsou obecně často používané materiály, u kterých je nutné respektovat jednu zásadní věc: tmel těsní, pokud má 100% přilnavost k podkladům. Pokud tomu tak není, svou funkci vesměs zcela postrádá. Tmely se dnes prodávají v kartuších vhodných do aplikačních pistolí, v plastových nádobách, různých tubách, ale i jako polotovar v prášku. Práškový tmel, ještě nepřipravený pro okamžité použití, má při správném skladování delší trvanlivost. Některé tmely se dodávají ve válečcích v konzistenci připomínající plastelínu. U dvojsložkových tmelů je hmota obyčejně dvoubarevná a před použitím je potřeba ji nejdříve promíchat, až poté je připravena k použití. Na trhu najdeme tmely vhodné svým složením pro konkrétní materiál i účel.

Čtěte také: Jaký tmel vybrat na spáry v betonu?

Rozdělení tmelů podle chemického složení

Při výběru tmelu je důležité zohlednit jeho složení a vlastnosti, aby co nejlépe vyhovoval danému účelu.

Typ tmelu Vlastnosti a použití
Silikátové (anorganické) tmely Speciální tmel s protipožárními vlastnostmi. Po vytvrdnutí se mění na tuhou sklovitou hmotu a při teplotě nad 250 °C dochází k expanzi materiálu. Vhodný při budování požárně odolných konstrukcí.
Olejové tmely Tekuté podobně jako laky a brusitelné. Hodí se především pro tmelení dřeva, například dřevěných oken, rámů a parapetů. Olejové tmely nové generace umožňují ošetření do hloubky materiálu. Po zaschnutí je možné jej přebrousit a dále povrchově upravovat.
Akrylátové tmely Zůstanou po zatvrdnutí pružné a elastické, vhodné pro interiér i exteriér. Lze je použít pro tmelení trhlin, rohů a spár. Hodí se pro opravu omítek a zacelení spár, po zaschnutí jej můžeme přetírat běžnými barvami. Vhodné pro tmelení v okolí oken, případně zacelení spár mezi oknem a zdí. Po zaschnutí se můžou lehce propadnout.
Polyesterový tmel Využívá se především ve strojírenství, ale i ve stavebnictví. Je dobře přilnavý a po vytvrdnutí zůstane pružný a odolný. Perfektní pro opravu kovových částí, například plechové krytiny, dešťových svodů a okapů. U oken ideální pro opravu plechových parapetů, případně rychlou opravu prasklin u hliníkových oken. Lze jej použít pro vyplnění spár mezi zdí a okenním rámem, protože je velmi vhodný pro vyplnění vibračních spojů.
Silikonové tmely Odolné, trvale pružné, voděodolné i vodotěsné, a také odolné proti plísním. Skvělý kandidát pro použití tmelení oken. Využívá se nejvíce v koupelnách, kuchyních a při utěsnění oken. Silikony se dále dělí na univerzální, sanitární, stavební, sanitární neutrální a další specifické silikonové tmely.

Postup použití při tmelení oken

  1. Příprava podkladu: Základem je jako vždy příprava podkladu, aby tmel mohl přilnout. Podklad by měl být suchý, čistý, zbavený hrubých i jemných uvolněných částí a prachu, a důkladně odmaštěný.
  2. Příprava tmelu: Pokud je tmel dvojsložkový nebo v prášku, zamícháme podle návodu takové množství, které budeme potřebovat na opravu. Je zbytečné připravovat velké množství tmelu najednou, mohl by zatvrdnout. Použijte pracovní misku nebo podložku.
  3. Aplikace tmelu: Tmel můžeme nanášet štětcem, špachtlí, nebo v případě malých míst i prstem (s ochrannou gumovou rukavicí). Poté jemně zatlačíme, rozetřeme a přebytečný materiál setřeme. V případě silikonových tmelů jsou většinou už připravené na použití v kartuši s aplikátorem. Pokud je tmel již připravený, můžeme ho okamžitě použít. Vždy postupujeme podle doporučení výrobce. Tmely v kartuších do pistolí a v nádobách s aplikátorem jednoduše vezmeme a podle potřeby vytlačíme vhodné množství na místo opravy.
  4. Doba schnutí a finální úpravy: Doba schnutí je různá, pohybuje se od několika málo minut až po několik hodin. Pokud je to možné, nechte tmel vytvrdnout delší dobu, třeba i několik dní. Poté je možné, podle druhu tmelu, zatmelený povrch dále upravovat - vybrousit nebo natřít.

Vhodným tmelem můžete opravit i jiné drobné nerovnosti nebo detaily v okolí okna, a to nejen zevnitř, ale i zvenku.

Alternativní materiály pro utěsnění spár

Kromě tmelů existují i další materiály pro utěsnění spár, které nabízejí specifické výhody.

Komprimační pásky

Mezi komprimační pásky patří materiály na bázi pěněných plastů, většinou se jedná o polyuretan, který získává své finální vlastnosti po impregnaci a stlačení ve spáře na potřebnou hodnotu dle dat výrobce. Výhodou komprimačních pásek ve srovnání se tmely je odlišný způsob utěsnění spáry. Zatímco tmel musí dokonale držet na podkladu, komprimační páska se vůči podkladu rozpíná a tím způsobem utěsňuje spáru. Dokonalá adheze tedy není podmínkou, aby páska těsnila. Dalším pozitivem je možnost aplikace komprimačních pásek při nízkým okolních teplotách či dokonce při teplotách pod nulou. Komprimační pásky poskytují v porovnání se tmely daleko vyšší propustnost pro vodní páry a zároveň dostatečnou míru odolnosti proti zatečení hnaného deště. Na vnitřní stranu spáry nebývají komprimační pásky většinou používány.

Těsnicí fólie

Jedná se o vrstvené těsnicí materiály na bázi plastů, kovů, syntetických textilií, živic, kaučuků apod. Typickým znakem těsnicích fólií je malá tloušťka, někdy jen setiny milimetru, v porovnání se šířkou fólie. Mezi výhody použití fólií patří možnost vyrovnání velkých rozdílů v šíři připojovací spáry, kde tmely nebo i dokonce komprimační pásky selhávají nebo jsou příliš složitým řešením z hlediska proveditelnosti. Při použití fóliových pásů na vnitřní a vnější uzávěr je nutné zajistit, aby nedošlo k záměně materiálů pro vnější a vnitřní uzávěr a naopak. Fólie jsou často vybaveny nezbytnými lepidly pro jejich fixaci na okno či ostění. Podmínkou pro bezchybnou funkci a těsnost fólií je stejně jako u tmelů dokonalá adheze k podkladu. Stejnou těsnost a trvanlivost jako fólie musí zajistit lepené spoje k rámu a k navazující konstrukci. Lepicí plochy fóliových pásů musí být souvislé s dostatečně širokým přesahem umožňujícím přilepení jak rámu, tak k ostění. Na neporézních materiálech je doporučen přesah 20 mm až 30 mm. Používají se fólie s vysokou mírou propustnosti pro vodní páry, které jsou zároveň schopny zamezit průniku hnaného deště do spáry nebo dokonce vodního sloupce. Materiály fóliových pásů pro vnitřní interiérovou část spáry jsou vyráběny ze vzduchotěsných materiálů, s vyšší nepropustností pro vodní páry než fólie na exteriérovou část spáry.

Čtěte také: Jak vybrat tmel na beton do exteriéru

Utěsnění pomocí lišt

V tomto případě se jedná o lišty v PVC nebo i ze dřeva opatřené vhodnými prostředky, které jsou schopné zajistit potřebnou těsnost spáry. K jejich fixaci na vlastní rám otvorové výplně slouží lepicí tmely, lepidla, oboustranně lepicí spáry nebo šroubky. Utěsnění pomocí lišt bývá náročné na aplikaci, kdy pokud má lišta dobře těsnit, je potřeba její dokonalé fixace na rám okna a zajištění bezvadného přilnutí k materiálu ostění. Lišta na vnější straně spáry musí být opatřena vhodným těsněním, které vytvoří vodotěsné napojení lišty na ostění. I vlastní spoj lišty a okna musí fungovat tímto způsobem.

Montážní pěna

Jednoznačně nejrozšířenější materiál pro celou škálu typů a tvarů připojovacích spár. Pěna je dodávána ve formě polotovaru, který až při aplikaci na stavbě získává finálního tvaru, podoby a vlastností. Zejména díky možnosti vypěnit jakýkoli tvar spáry se jedná o tak oblíbený produkt. Jako mínusy lze považovat špatnou schopnost dilatace vytvrdnutí pěny, špatnou vodotěsnost a vzduchotěsnost. Bývá používáno hlavně v případech, kdy se jedná o osazení oken či balkónových dveří do prostoru tepelné izolace před nosný obvodový plášť, např. zdivo. Naopak použití minerální nebo skelné vlny jako izolace běžné připojovací spáry o šířce např. 2 cm je neproveditelné.

tags: #tmel #na #osteni #oken #informace

Oblíbené příspěvky: