Fasáda chrání konstrukci domu před vnějšími vlivy, ale aby fungovala přesně tak, jak má, je třeba ji chránit kvalitní omítkou. Tloušťka omítky je velmi důležitá, protože příliš tenká omítka by nemusela plnit všechny deklarované parametry. Omítky jsou malty určené k povrchové úpravě konstrukcí omítáním.
Skladba fasádní omítky a tloušťka jednotlivých vrstev
Každá fasáda se skládá z několika vrstev. Obvykle jde o podkladovou vrstvu, lehčenou jádrovou omítku, penetraci a nakonec tenkovrstvou pastovitou probarvenou omítku. Každá z nich má jiné rozměry. Místo jádrové omítky se také může tenkovrstvá omítka aplikovat přímo na kontaktní zateplovací systém.
Podkladová vrstva
Podkladová vrstva, což může být například cementový špric nebo přípravky označované jako kontaktní můstek, se nanáší v tloušťce několika milimetrů. Cementový přednástřik je vrstva, která zlepší soudržnost podkladu a omítky. Do přednástřiku se jako kamenivo používá ostrý písek frakce 0 až 4 mm. Přednástřik je potřebný při použití tepelněizolační omítky a při vnějším použití univerzální omítky. Při vnitřním použití univerzální omítky není nutný.
Jádrová lehčená omítka
Na podkladovou vrstvu, ale někdy i přímo na zdivo, se aplikuje jádrová lehčená omítka. Lehčené omítky jsou optimálním kompromisem mezi pevností a tepelnou izolací. Použitím tepelněizolačních malt lze výrazně zlepšit tepelněizolační vlastnosti obvodového zdiva a tím i spotřebu energie na vytápění.
Finální fasádní omítka
Poslední vrstvou je finální fasádní omítka v minerální nebo pastovité formě. U této vrstvy se tloušťka pohybuje podle typu výrobku v rozmezí několika milimetrů, protože se doporučuje nanášet ji ve vrstvě na velikost jednotlivého zrna. V jaké vrstvě natahovat fasádní pastovitou omítku? Tloušťka se nanáší dle typu a velikosti zrn v omítce (1-5 mm). Správná tloušťka je tedy 1,5 násobek zvoleného zrna.
Čtěte také: Tloušťka betonu pro podlahové topení
Některé omítky mají doporučenou tloušťku trochu odlišnou. Například jako jádrová omítka se někdy používá pro zateplení budovy omítka tepelně-izolační, u níž se tloušťka pohybuje od cca 4 cm výše. Tepelněizolační omítka (stejně jako tepelněizolační malty pro zdění) slouží ke zlepšení tepelněizolačních vlastností zdiva. Doporučená tloušťka omítky je při vnějším použití 20 mm. Pokud by tloušťka omítky byla větší než 2 cm, je třeba ji nanášet ve dvou vrstvách. Tepelněizolační omítky musejí být po dostatečném vyzrání zajištěny vrchní uzavírací vrstvou vzhledem k tomu, že mají nízkou pevnost v tlaku a jsou méně odolné proti mechanickému poškození. Nejsnazším řešením je použít jednovrstvou omítku vhodnou do exteriéru. Dále je možné uzavřít povrch tepelněizolační omítky tenkou vrstvou štukové omítky (3 až 5 mm), na kterou se nanese finální vrstva v podobě ušlechtilé omítky v požadovaném odstínu a zrnitosti.
Na sokly, pilíře, sloupy a další mechanicky ohrožené části fasády lze také použít marmolit, neboli mozaikovou fasádní omítku. Uvedené tloušťky jednotlivých vrstev jsou orientační. Vždy se řiďte pokyny konkrétního výrobce jednotlivé omítky či podkladu a nesnažte se ušetřit tenčí vrstvou.
Typy fasádních omítek
Omítky se dělí podle několika kritérií. Podle použití se omítky dělí na vnitřní a vnější. Vnější omítky plní kromě estetické funkce (svou povrchovou úpravou) především funkci ochranné vrstvy proti povětrnostním vlivům a jejich změnám (teplo, zima, déšť, sníh, mráz atd.). Fyzikálněmechanické vlastnosti vnějších omítek proto musejí odpovídat náročným požadavkům, jako je soudržnost s podkladem, přenášení tahových a tlakových napětí vlivem teplotních změn, přenášení napětí v důsledku teplotního spádu v rámci tloušťky omítky, odolnost proti změnám materiálu v podkladu a proti mechanickému poškození.
Na českém trhu je velmi široký výběr omítek:
- Minerální omítky se zpravidla vyrábí na bázi cementu, přičemž mohou obsahovat přidaná minerální pojiva a modifikátory.
- Akrylátové omítky se vyrábějí na bázi akrylátové disperze, křemičitého písku a pigmentů. Jejich nevýhodou bývá často menší odolnost vůči ulpívání prachu. Kvůli menší paropropustnosti se nedoporučuje jejich použití na zateplovací systémy s minerální vlnou. Na druhou stranu na polystyren je lze použít bez problémů.
- Silikátové omítky se řadí k oblíbeným řešením na zateplovací systémy s minerální vatou. Jejich velkou výhodou je jednoznačně vysoká paropropustnost, díky níž je umožněn odchod vodních par ze stavebních konstrukcí. Na druhou stranu mezi nevýhody silikátové omítky lze zařadit horší vodoodpudivost a menší pružnost. Také je třeba věnovat pozornost správnému technologickému postupu aplikace.
- Silikonové omítky se dle technologie stavebních materiálů řadí k těm nejlepším. Současně ale bývají nejdražší. Pojivem jsou v tomto případě silikony, které se postarají o velmi dobrou pružnost, vodoodpudivost a paropropustnost. Předností silikonových omítek je také skvělá tepelná odolnost a odolnost vůči působení UV záření.
- Silikon-silikátové omítky: Pod tímto označením se skrývají silikátové omítky, které však obsahují přídavek silikonu. Vzhledem k tomu vynikají svou odolností vůči znečištění a snadno se čistí.
Příprava podkladu a aplikace omítky
Pro kvalitu každé omítky je velmi důležitá kvalita podkladu, v našem případě zdiva. Podklad pod omítku musí být dostatečně drsný, rovnoměrně savý, pevný, bez uvolněných částí, bezprašný a neznečištěný barvami nebo mastnotou. Pálený cihlářský střep je z hlediska soudržnosti s omítkou ideálním podkladem.
Čtěte také: Tloušťka OSB desky pro střechu: Na co si dát pozor?
Důležitým, ale u nás bohužel velmi často zanedbávaným požadavkem na úpravu povrchu zdiva je úplné vyplnění spár maltou až po okraj cihel. Tento požadavek je důležitý z hlediska rovnoměrného vysychání omítek a předcházení vzniku trhlin. V případě, že spáry ve zdivu nejsou zcela vyplněny maltou, tloušťka omítky v místě spár je mnohem větší a vysychání bude pomalejší. V těchto místech se zvyšuje možnost vzniku trhlin v omítce.
Instalační drážky ve zdivu je zapotřebí před vlastním omítáním pečlivě vyplnit vhodným materiálem. Při následující aplikaci tepelněizolační omítky je nejvhodnější i drážky vyplnit touto omítkou. Použije-li se na omítku klasická omítka, stačí drážky vyplnit vápenocementovou maltou. Teplota vzduchu a podkladu nesmí během zpracování a tuhnutí klesnout pod +5 °C.
Před použitím tepelněizolační omítky se musí podklad před nanášením důkladně navlhčit. Tepelněizolační omítka se nanáší ručně zednickou lžicí a pomocí hliníkové nebo navlhčené dřevěné latě se stáhne bez vyhlazení.
Nejprve se vždy přistupuje k aplikaci penetračního nátěru. Ten je důležité nechat důkladně zaschnout. Následující postup se liší podle toho, jakou omítku jste si pořídili. Pro natažení základní vrstvy omítky lze využít nerezové hladítko. Dejte si pozor na to, abyste omítku nanášeli jedním tahem bez přerušování. V opačném případě by totiž povrch mohl být nejednotný. Univerzální omítka se nanáší pomocí ocelového nebo plastového hladítka. Potom se zarovná hliníkovou latí. Plochy, které se budou obkládat obkládačkami, se nesmějí zahladit.
Důležité faktory při výběru omítky
U skladby fasádních omítek je nejprve důležité vědět jaký materiál byl použitý na stěny a v jakém je stavu (zdivo, beton, dřevěné konstrukce). Další důležitý faktor pro skladbu fasádních omítek je ten zda budeme stěny před aplikací omítky ještě zateplovat. Až v poslední řadě je důležitá barva a kvalita fasádní omítky.
Čtěte také: Jaká je minimální tloušťka betonové podlahy?
Vhodnými podklady jsou vápenocementové, cementové a polymer-cementové malty, omítky a stěrkové hmoty kontaktních zateplovacích systémů. V interiéru pak i sádrokartonové, dřevovláknité desky apod. (vždy doporučujeme nanášet nejdříve stěrkovací hmotu). Tyto povrchy musí být dostatečně vyzrálé, suché, bez trhlin a rovné. Všechny ostatní podklady musí být vedle toho nosné, pevné, zbavené odlupujících se vrstev barev nebo omítek a prachových částic, musí být bez mastnoty a jiných nečistot. V podkladních vrstvách nesmí docházet k objemovým změnám. V případě zjištění výkvětů a výluhů v podkladu, je třeba zjistit zdroj a složení jejich původce a zabránit dalšímu transportu těchto látek do podkladu.
Při výběru omítky na novou suchou budovu máte možnosti takřka neomezené, u rekonstrukce je třeba věnovat výběru ještě větší pozornost. Pokud se budova nachází v místě, kde hrozí znečištění omítky, vybírejte z těch druhů, které se snadno čistí.
Cena venkovní omítky
Výsledná cena venkovní omítky se značně liší podle toho, zda budete stěny omítat svépomocí nebo si najmete firmu, která vám venkovní omítku zhotoví. Na omítce se vyplatí nešetřit.
V případě, že si budete dům nebo jiný objekt omítat sami, počítáte sice pouze s cenou materiálu, ale mnohdy lidé zapomínají třeba na náklady za zapůjčení lešení. Pokud si zvolíte hladkou fasádní omítku, kterou budete nanášet přímo na zeď, vyjde vás jádrová omítka na 70-120,-Kč/m2 (dle tloušťky jádrové omítky), štuk pak na 10-25,-Kč/m2 a nátěrová barva zhruba 45-120,-Kč/m2. Aby omítka na podklad dobře přilnula a později neopadala, je potřeba na zdivo aplikovat penetraci. Cena za penetraci činí asi 10-20,-Kč/m2, příp. lze aplikovat cementový špric namíchaný z cementu a písku frakce 0-4 mm. Cena venkovní omítky je ovlivněna stavem stávající stěny. Na omítnutí starší nerovné cihlené stěny se spotřebuje více materiálu a doba omítání se prodlužuje.
Pokud byste se rozhodli využít pro realizaci specializovanou firmu, je k této ceně nutné ještě připočítat náklady na práci, kde rovněž platíte za každou činnost a náklady jsou vyšší než samotný materiál. Takže by vás práce v tomto rozsahu vyšla asi na 370-540,-Kč/m2. Celková cena venkovní omítky by se pak hravě přiblížila k 800,-Kč/m2. Ačkoli se tato cena může zdát poměrně vysoká, vy nemusíte ztrácet čas s činností, která by vám pravděpodobně trvala déle než profesionálům. Nutné podotknout, že do ceny je nutné dále připočítat pronájem lešení (pakliže je potřeba), dopravu materiálu, odvoz a likvidaci suti, příp.
Co se týče práce ohledně zateplené fasády polystyrenem, tak zde se cena za kompletní výkon pohybuje od 350,-Kč/m2. Což je velmi příznivá cena, samotná cena za použitý materiál se pak pohybuje podle typu použité izolace, její tloušťky a dle výrobce. Cena materiálu pro zateplení fasády tak může činit 300 Kč/m2, ale i 600 Kč/m2 a více. Můžete si zvolit i cestu, kdy si podstatnou část práce zhotovíte sami, tedy, že si sami nainstalujete zateplení a následně jen necháte natáhnout perlinku nebo štukovou omítku.
Časté problémy s omítkami: Trhliny a výkvěty
Častým problémem u omítek jsou trhliny. Nejčastější druhy trhlin a jejich příčiny jsou uvedeny v tabulce.
| Druh trhliny | Příčina |
|---|---|
| Trhliny způsobené objemovými změnami malty | Rychlé vysychání omítky, nevhodná maltová směs |
| Trhliny způsobené pohybem podkladu | Sedání stavby, vibrace, teplotní roztažnost podkladu |
| Trhliny způsobené nedostatečnou pevností omítky | Příliš tenká vrstva, špatná kvalita materiálu |
| Trhliny způsobené rozdílnou tloušťkou omítky | Nevyplněné spáry ve zdivu, nerovný podklad |
Výkvěty jsou soli nebo sloučeniny vápna rozpustné ve vodě, které se vysrážejí na povrchu neomítnutého nebo omítnutého cihlového zdiva. Příčinou jejich vzniku je přítomnost těchto sloučenin v samotné cihle, maltě pro zdění nebo omítce. Vznik výkvětů způsobuje vyšší vlhkost ve zdivu, která soli rozpouští a působením difuzního tlaku vynáší na povrch zdiva. Po odpaření vody zůstává na povrchu zdiva bílý nebo žlutý povlak - výkvět. Když se výkvět vytvoří před omítnutím, musí se odstranit, protože jinak by způsobil nesoudržnost omítky s podkladem.
tags: #tloustka #strikane #omitky #na #fasadu