Společně s doc. Ing. Jiřím Dohnálkem CSc. jsme zpracovávali revizi základní normy pro podlahové konstrukce - ČSN 74 4505 Podlahy - Společná ustanovení. Po zapracování připomínek a vypořádání nezbytných formálních náležitostí bylo nové znění normy vydáno v květnu 2012, nahrazuje normu, kterou jsme vypracovali v roce 2008.
Hlavní změny a upřesnění v normě ČSN 74 4505
Příspěvek představuje změny normy ČSN 74 4505 z roku 2012 oproti jejímu znění z roku 2008.
Povrch podlahy a trhliny
Povrch podlahy nesmí vykazovat vady, jako např. trhliny, rýhy, kaverny, puchýře, vlny apod. Prvky skládaných podlahovin a podlahových krytin nesmí mít olámané hrany.
Původní odkaz na návrhové normy umožňoval tolerovat trhliny o šířce až 0,4 mm, podle příslušného stupně vlivu prostředí. Takto široké trhliny v podlahách by mohly vést ke snížení trvanlivosti postižených míst, proto byl odkaz nahrazen konkrétní hodnotou 0,1 mm.
Rovinnost povrchu
V původním textu nebyly důsledně rozlišovány pojmy místní rovinnost a celková rovinnost, což snižovalo jeho přehlednost.
Čtěte také: Tloušťka betonu pro podlahové topení
POZNÁMKA: V ČSN 26 7406:1993 jsou požadavky uvedeny v článku 4.1. Požadavky na rovinnost povrchu podlahy pro výškové regálové sklady jsou relativně přísné.
Sklon podlahy
Pokud je třeba provést povrch pochozí podlahy ve sklonu, doporučuje se sklon ploch v rozmezí 1 % až 2 %. Při spodní hranici sklonu je v některých případech, pro dodržení požadavku odstavce 4.3.5, třeba požadovat přísnější požadavky na místní rovinnost povrchu, než je uvedeno v článku 4.4.
Odchylky geometrických parametrů (např. rovinnost ploch prvků, přímost hran prvků apod.) některých stavebních výrobků pro podlahy (např. dlaždice velmi velkých formátů) jsou větší, než požadavky na místní rovinnost.
Rozměrové změny a smrštění
Podlahové vrstvy nesmí po dobu své životnosti vykazovat výrazné rozměrové změny. Návrh podlahy musí počítat s objemovými změnami použitých materiálů spojených např.
U betonu (s max. zrnem kameniva 22 mm) se uvažuje konečná hodnota objemové změny - smrštění hodnotou 0,7 mm/m. Původní formulace, ač pocházela již z textu z roku 1994, neodpovídala reálnému chování např.
Čtěte také: Tloušťka OSB desky pro střechu: Na co si dát pozor?
Kvalita průmyslových podlah
Pro průmyslové podlahy se požaduje, aby kvalita podkladní nebo přímo pojížděné vrstvy odpovídala nejméně pevnostní třídě C20/25 podle ČSN EN 206-1, případně pevnostní třídě, která byla stanovena statickým výpočtem.
Pro přímo pojížděné vrstvy (bez povrchové vrstvy tvořené minerálním vsypem) musí kvalita betonu odpovídat požadavkům příslušného stupně vlivu prostředí XM podle ČSN EN 206-1. Tato problematika byla diskutována na konferenci v loňském roce.
Vodotěsnost podlah
V případech, kdy je podlaha vystavená působení provozní či srážkové vody, musí být podlahové souvrství vodotěsné a nesmí umožnit vnikání vlhkosti do ostatních konstrukcí nebo pronikání do nižších podlaží. Vodotěsná vrstva musí být vytažena na všechny prostupující konstrukce (stěny, sloupy apod.) do výšky alespoň 0,1 m nad povrch podlahy.
Zachycená voda se odstraňuje buď vyspádováním podlahy do odvodňovacího systému, nebo vysátím při úklidu, popř. U hromadných garáží se doporučuje vyspádování podlahy a odvodnění.
V případě, že se předpokládá odstraňování vnesené vody jejím vysáváním, je třeba počítat s pravidelným až průběžným provozem průmyslového vysavače v obdobích, kdy je na vozovkách sněhová pokrývka. Odstraňování vody jejím odsáváním se nedoporučuje u hromadných garáží s dlouhodobým parkováním vozidel (např. bytové domy) z důvodu možnosti hromadění vody pod dlouhodobě zaparkovanými vozidly.
Čtěte také: Jaká je minimální tloušťka betonové podlahy?
Protiskluznost povrchu
Kapitola týkající se tohoto parametru byla významně přeformulována tak, aby byly jednoznačně specifikovány požadavky na podlahy, které mohou být při užívání mokré (např. chůze, sportovní činnost nebo doprava).
Skluznost se může měnit s vlhkostí a se znečištěním nášlapné vrstvy. Proto je nezbytné uvážit vhodnost nášlapné vrstvy i z tohoto hlediska.
Podlahy všech bytových a pobytových místností musí mít protiskluzovou úpravu povrchu odpovídající normovým hodnotám. Do této kategorie patří i soukromé terasy, balkóny, lodžie apod. Do této kategorie patří i veřejné terasy, balkóny, lodžie apod.
Kritéria protiskluznosti jsou u částí staveb užívaných veřejností, kde je možno stát nebo chodit bosýma nohama za mokra (např. ochozy okolo bazénů, sprchy, dna v neplaveckých bazénech s hloubkou větší než 80 cm, dna v neplaveckých bazénech s vlnobitím, schody vedoucí do vody max.
Tloušťka plovoucích potěrů
Vzhledem k tomu, že od doby předchozího vydání normy došlo k rozšíření litých cementových potěrů, byly tabulky č. 6 pro nejmenší návrhovou tloušťku plovoucích potěrů a č. 7 - Požadavky na výsledky zkoušek pevností v tahu za ohybu provedených na tělesech odebraných z konstrukce doplněny o tento materiál.
Požadavky tabulky 6 úzce souvisí s požadavky tabulky 7. Nižší požadované pevnosti potěrů ze zavlhlých směsí odráží obtížnost hutnění těchto materiálů, zejména pokud jsou prováděny jako plovoucí.
Mrazuvzdornost materiálů
Materiály zabudované do podlahových konstrukcí v exteriéru (např. balkóny, terasy apod.), které mohou přijít do kontaktu s vodou, musí být mrazuvzdorné. Požadavky na mrazuvzdornost jsou uvedeny v příslušných normách pro jednotlivé výrobkové skupiny. Pro beton jsou uvedeny ČSN EN 206-1 v závislosti na stupni vlivu prostředí.
ČSN EN 206-1 uvádí požadavky na mrazuvzdornost v tabulce F2 národní přílohy.
Tuhost nosné vrstvy
Požadavky na tuhost (mezní průhyby) nosné vrstvy montované z desek na bázi dřeva (dřevotříska, OSB deska, překližka, rostlé dřevo, dřevovláknitá deska, cementotřísková deska) jsou uvedeny v ČSN EN 13810-1.
Požadavky na místní rovinnost podkladu plovoucí podlahy s montovanou nosnou vrstvou uvedené v ČSN EN 13810-1 (příloha A) jsou definovány ve vztahu k jiné zkušební metodě, než používá tato norma a než používá např. norma ČSN EN 13670 (pro horní líc betonové desky). V případě betonové desky jsou požadavky ČSN EN 13810-1 na místní rovinnost podkladu výrazně přísnější než požadavky ČSN EN 13670 na místní rovinnost horního líce betonové desky.
Vlhkost potěru pod nášlapnou vrstvou
Nejvyšší dovolená vlhkost potěru, nebo betonu, v hmotnostních % pod nášlapnou vrstvou je uvedena v tabulce 8.
Výztuž a opatření proti vysychání
U desek vyztužených drátky se doporučuje navrhovat množství drátků nejméně 20 kg/m3 betonu.
Dokončovaný povrch se ihned opatří nástřikem, který omezuje odpar záměsové vody, případně musí být prováděna další opatření bránící předčasnému vysýchání betonové desky.
Vodotěsná izolace průmyslových podlah
Pokud je průmyslová podlaha v přímém styku s podložím, je nezbytné provedení vodotěsné izolace nebo vodotěsného betonu s šířkou trhlin menší než 0,15 mm.
Pokud je průmyslová podlaha v přímém styku s podložím, musí být chráněna proti vnikání vody a vlhkosti z podloží.
Zkušební metody
Změny byly provedeny ve zkušební metodě pro měření místní rovinnosti. Měření se provede minimálně v jednom zkušebním místě na každých 100 m2, minimální počet zkušebních míst je 3.
Zkušební postup pro stanovení stlačitelnosti tepelněizolačních a zvukověizolačních desek je uveden v ČSN EN 12431.
Mrazuvzdornost se zkouší pomocí zkušebních metod uvedených v příslušných normách pro jednotlivé výrobkové skupiny.
Betonové směsi pro podlahy
Podlahy v tloušťce nad 80 mm je již možné realizovat za pomocí betonových směsí. Cementový je litý cementový potěr pro podlahové konstrukce tloušťky 45 až 80 mm. Je vhodný pod všechny typy podlahových krytin.
Je možné je využít k provádění podkladních podlahových vrstev v tloušťce od 80 mm. Způsob pokládky je obdobný jako u litých směsí CEMLEVEL. Betonová směs určená k realizaci interiérových betonových podlah, tzv. průmyslových, jejichž povrch je upravován do finálního stavu hlazením.
Často reklamované nedostatky podlah v hromadných garážích
- V absolutní většině hromadných garáží stavěných v posledních letech se setkáváme s problémy zejména z důvodu výskytu provozní vody vnesené na vozidlech. Tato voda proniká do navazujících konstrukcí a vytváří kaluže na podlaze, které zhoršují uživatelský komfort, u vícepodlažních garáží voda pronikající stropními deskami skapává na zaparkovaná vozidla a poškozuje jejich povrchovou úpravu.
- V absolutní většině staveb se setkáváme s tzv. nulovými podlahami, kde podlahu tvoří strojně hlazená nosná stropní nebo základová deska. Nejčastěji jsou reklamované problémy jsou ve vícepodlažních garážích, kde provozní voda protéká netěsnými stropními konstrukcemi do nižších podlažích a tam kape na vozidla a uložené předměty a poškozuje jejich povrchovou úpravu.
- Tam, kde byl zpracován návod na užívání se často setkáváme se zela iluzorními požadavky na údržbu, např. s tím, že vnesená voda se musí průběžně odstraňovat. Problém je však v tom, že vozidla jsou často umístěna v místech největšího průhybu a vodu pod vozidly běžným zařízením nelze odsát z důvodu, že tato místa nejsou přístupná.
- Pro podlahy garáží platní stejné základní požadavky jako na jiné konstrukce, právní předpisy však s výjimkou požárních vlastností podlahy a protiskluznosti nášlapné vrstvy neřeší. Kanalizace je předepsána pouze v místech, kde jsou umístěny výtoky vnitřního vodovodu a podlahové vpusti. Pro navrhování hromadných garáží platí ČSN 73 6058:1988 Hromadné garáže. Základní ustanovení.
- Podlahy v garážích jsou obvykle vždy narušené trhlinami z důvodu dotvarování betonu a následně z důvodu objemových změn v závislosti na změnách teploty. Často je jejich spojitost narušena i dilatačními spárami, které nejsou řešeny jako vodotěsné a kterými proniká voda do nižších podlaží.
Zásadním požadavkem je zajištění základních požadavků, avšak zejména mechanické odolnosti a stability nosných konstrukcí po dobu předpokládané existence stavby, která uvažuje nejméně 50 roků. Z hlediska korozního namáhání jsou rozhodujícím činitelem chloridy, resp. jejich vodné roztoky vnesené vozidly v zimě jako sníh a nečistoty na podvozcích vozidel.
Pokud nejsou podlahy vyspádované a tato provozní voda není odváděna, dlouhodobě namáhá povrch podlah a proniká i do konstrukcí stropů a do stěn navazujících na podlahy. Zde je nutno zajistit odolnost železobetonové konstrukce proti pronikání chloridů hydroizolací a/nebo zajištění odolnosti betonu proti působení prostředí a zároveň zajištění dostatečného krytí výztuže v betonových deskách.
V ČR jsou požadavky na beton dány sjednocením požadavků pro stropní desku a pro betonovou vozovku. Prostředí XF4 u monolitických konstrukcí nutí používání provzdušněné betonové směsi.
Významně větší vážnost je trvanlivosti konstrukcí věnována v SRN, kde je trvanlivost řešena v DIN 1045. Dle DIN 1045 je v pro expozici prostředí XD3 požadována nejmenší pevnostní třída betonu v tlaku C35/45 nebo LC35/38 a pro ochranu proti korosi je požadováno krytí výztuže betonem cmin 40 mm, bezpečnostní rozpětí 15 mm, a tím nominální betonové krycí požadované cnom 55 mm.
Z tabulky 3 této normy v poznámce pod čarou b) vyplývá, že tato dvě opatření sama o sobě nestačí k zajištění životnosti a jsou nutná další opatření:
- zajistit rychlé odvodnění - spády povrchu minimálně 2, resp.
- konstrukčně zabránit pronikání vody obsahující chloridy do konstrukcí (např.
Jak má garáž vypadat z pohledu norem?
Rozměr, jaký vaše garáž bude mít, je samozřejmě jen na vás. Nejspíše ale neuškodí inspirovat se normami, které se velikosti garáže věnují. Norma garáže je známá pod označením ČSN 73 6058. ČSN pro garáže vyšla v roce 2011 a stále platí. Zabývá se minimálními rozměry jednotlivé, řadové a hromadné garáže v závislosti na rozměrech auta.
Určující je tedy velikost parkovaného vozu. Norma hovoří o tom, že garáž by parkovaný vůz měla přesahovat 20 cm před autem a 80 za ním. Jinými slovy by vnitřní prostor garáže měl být o metr delší než auto. Myslí se také na rezervu do stran. Ta by v pravo měla činit 20 centimetrů a u strany řidiče minimálně 80 centimetrů.
Ukážeme si to na typickém příkladu. Škoda Octavia poslední čtvrté generace má na délku 4689 mm a na šířku 1829 mm. Garáž pro toto auto by tak měla být dlouhá minimálně 5,5 metrů, (ideálně však 6 metrů) a široká 2,8 metrů.
Myslete také na to, že rozměry aut se průběhu let neustále zvětšují. Garáž naopak budujete s tím, že vám bude sloužit desítky let. V garáži také neparkujeme jen auto. Můžeme zde mít dílnu, nářadí, schovávat zde zahradní nábytek nebo parkovat i motorku. Na toto všechno při rozmýšlení rozměrů garáže myslete.
Doporučené tloušťky betonu pro garážové stání
Pokud se bude do garáže vjíždět automobilem i v zimním období a není možno vyloučit, že na podbězích budou zbytky sněhu se solí, je nutné použít beton, který odolá agresivnímu vlivu působení rozmrazovacích solí. Tedy označení XF2, nebo XF4. Beton je vhodné ukládat nejméně v tloušťce 10 cm, a to při maximální velikosti zrna kameniva 16 mm v konzistenci S3.
Suché betony
Pytlované, suché betony dostupné v obchodní síti, jsou vhodné na práce na stavbách zejména při drobných opravách domů, jako podklad pod dlažbu při zřizování teras, výstavbu schodů, překladů, chodníků a příjezdů, osazování sloupků pro plot apod.
Drátkobeton
Drátkobeton snese v užitných vlastnostech srovnání s betonem vyztuženým Kari sítí. Záleží na objemovém vyztužení (množství drátků ) a typu drátků (průměr, délka a tvar) v drátkobetonu stejně tak jako záleží, zda-li je Kari síť s oky 100x100 nebo 150x150mm s drátem o průměru 4 či 8 mm položená v jedné či dvou vrstvách, při spodní či horní části desky.
Průmyslové podlahy
Pro průmyslové podlahy doporučujeme použít beton Floorcrete. Je navržen tak, aby svým složením a vlastnostmi odpovídal požadavkům normy ČSN 74 4505 Podlahy - Společná ustanovení. A je jedno, zda-li je povrch desky opatřen vsypem, či nikoliv. V této normě není předepsána minimální tloušťka desky.
tags: #tloušťka #betonu #v #garáži #norma