Věnce jsou nepostradatelnou součástí všech zděných staveb. Jsou jedním ze zásadních prvků zajišťujících spolu s příčnými ztužujícími stěnami a stropy prostorovou tuhost stavby. Mimo primární funkci slouží také jako dostatečně únosný podklad pro opření osamělých břemen na zdivo. Nejčastěji se jedná o válcované nosníky, keramobetonové nosníky, železobetonové panely, vazníky. Jsou také nosným prvkem pro plnoplošné uložení pozednic u šikmých střech. V místech stavebních otvorů pro osazení oken a dveří jsou často věnce spřaženy s překlady nebo se stropní monolitickou konstrukcí. Toto spojení často vede ke zvýšení únosnosti průřezu a s výhodou se používá pro větší šířku stavebního otvoru. Ztužující věnec je klíčovou součástí hrubé stavby, která zajišťuje ztužení budovy ve vodorovném směru a přenos vodorovných zatížení. Aby byl tento typ vyztužení účinný, je třeba zvolit správný beton, ocel a instalaci.
Historie a vývoj věnců
V minulosti plnila funkci věnců závlač se zední kleští. Tato klešť byla kotvena nejčastěji do stropního trámu, procházela dále obvodovým zdivem, kde byla na vnější straně zdiva spojena se závlačí, která se opírala do zdiva. Zední kleště byly později nahrazeny prvními věnci z oceli a betonu. Ty se nejčastěji vylévaly do předem vyzděných korýtek. Například u zdiva tloušťky 450 mm se na obou stranách (případě jen na jedné) vyzdila přizdívka na výšku dvou cihel plných a uvnitř tak vzniklo korýtko pro osazení výztuže a vylití betonu. Na tyto skryté věnce se osazovaly nosníky dřevěné i ocelové. Později byly ocelové nosníky osazovány přímo do věnce a zabetonovány spolu s věncem (někdy také nazývaným pozedním pásem). V každé z výše uvedených variant je věnec namáhán odlišným způsobem a má tedy odlišnou funkci.
Typy věnců
Z praktického hlediska rozeznáváme tři základní typy věnců:
- ocelové
- železobetonové
- železobetonové prefabrikované
V současné době se setkáme s prefabrikovaným věncem u montovaných rámových konstrukcí a monolitickým věncem.
Tepelné mosty a izolace věnců
Jelikož jsou věnce z železobetonu (ŽB), jsou také lepším vodičem tepla než dnešní tepelně izolační tvárnice a teplo jimi uniká ve větším množství. Pokud bychom vybetonovali věnec na celou šířku zdiva, vznikl by nám v tomto místě výrazný tepelný most. Proto je nutné v místě ŽB věnců vkládat na straně exteriéru tepelný izolant. Někdy je věnec součástí překladu, který má navíc na úkor jeho šířky osazen kastlík pro žaluzie nebo rolety. Samotná šířka překladu a potažmo věnce pak vychází v některých extrémech tak malá, že to hraničí se zdravým rozumem. To vše jen na úkor tepelného mostu, kde už není problém samotný tepelný most, který nám v minulosti zapříčinil růst plísní v interiéru, ale hledání „desetinek“ tepla, které nám unikne. Aby se z věnce nestal tepelný most, je třeba ho vybavit i tepelnou izolací. V místě železobetonového věnce byla zajištěna dodatečná tepelná izolace. Bez ní by totiž z pozedního věnce unikalo velké množství tepla skrze tepelný most. Mezi vnější příčkovku a beton musíte vložit alespoň 10 cm EPS. V tomto případě máte zhruba polovinu tvárnic zakrytou příčkovkami a EPS. I kdyby beton zatekl, tak moc neovlivní tepelnou izolaci.
Čtěte také: Správná zrnitost brusného papíru na beton
Asfaltové pásy pod věnec
Při provádění věnců se často řeší otázka, zda věnec nebo stropní konstrukci, jež je věnec součástí, podložit asfaltovým pásem. V tomto případě je výhodné vložit mezi zdivo a věnec (stropní konstrukci) asfaltový pás tloušťky min 3,0 mm. Asfaltový pás umísťujeme pouze pod věnec, nikoliv v místě tepelné izolace a věncových tvárnic (zvaných věncovek). Existuje několik důvodů, proč asfaltový pás použít. Jelikož je věnec součástí stropní konstrukce, plně s ní spolupůsobí, tak vlivem určitého průhybu stropní konstrukce (každá stropní konstrukce se při jejím zatížení prohne) dochází ke zvyšování kontaktního napětí v tlaku na okraji cihly. Asfaltový pás tak lépe roznese zatížení tím, že vyrovnává drobné nerovnosti například od keramobetonových nosníků, kde vytváří pro uložení nosníku jakýsi „polštář“). Určitou výhodu je vložení pásu i z důvodů smršťování betonové konstrukce vlivem zrání betonu. Dalším důvodem jsou svisle děrované cihly, kdy beton zatekl do těchto svislých dutinek a vytvořil spolu se stropem pevné spojení. Toto jsou důvody, proč je vhodné tento asfaltový pás vkládat mezi strop (věnec) a zdivo. Vložením pásu nedochází k ohrožení statiky stropní konstrukce, která svou velkou váhou betonu pás dostatečně zatíží. Někteří výrobci doporučují vkládat asfaltový pás i nad stropní konstrukci pod zdivo v dalším podlaží. Otázka vhodnosti je zejména u využití nadezdívky v dalším patře pro přenášení zatížení z krovu k zamyšlení. Pro zvýšení stability nadezdívky je tedy vhodné provést betonáž věnce přímo na zdivo a zajistit tak určité propojení. Věnec je zde samostatným prvkem bez stropní konstrukce, a tudíž žádný průhyb od ní nehrozí. Věnec je tedy spojen s nadezdívkou. Pro zlepšení celé situace je vhodné zajistit i spojení nadezdívky se stropem, na který se toto zdivo ukládá. Vložením tohoto pásu tedy přerušíme spojení věnec - zdivo - strop, což je nevhodné. Je nutné upozornit, že toto spojení věnec - zdivo - strop bez asfaltového pásu v žádném případě nenahrazuje nutnost realizovat a dimenzovat pozední věnec, jeho upnutí do příčných stěn a přenášení vodorovných sil od krovu. Vynecháním asfaltového pásu však určitou únosnost zdiva v ohybu aktivujeme. Pro úplnost zmíním separování asfaltovým pásem věnec a pozednici. I zde to není žádoucí, jelikož je pozednice kotvena v určitých vzdálenostech závitovými tyčemi. V mezilehlých částech se tak přenáší vodorovné zatížení z pozednice do věnce pomocí tření, respektive toho využíváme. Vložením asfaltového pásu toto tření eliminujeme, což je nežádoucí. Argument pro vložení pásu z důvodů vlhkosti nebo nerovného betonu je lichý. Na nerovném betonu se vystupující nerovnosti stávají kontaktními a odseparováním se tyto kontaktní plošky stávají ještě kluzčí. Prioritní je samozřejmě kotvení a pokud máme nerovný věnec, je vždy vhodnější jej srovnat cementovou maltou.
Asfaltová penetrace a pásy:
První kroky vedly do stavebnin pro Penetral Alp a pásy Glastek 40 Special Mineral. Vždy jsem nalil pruh penetrace na místa, kde bude pás, a válečkem rozetřel. Natíral jsem i boční strany desky (vždy jen tam, kde bude nataven pás a trochu přes). Pod nosné jsem natíral po zavadnutí ještě druhou vrstvu, asi to bylo už zbytečné, ale penetrace bylo dost. Následující den následovalo natavení pásů. Jelikož stavíme z Porfixu 250, tak jsem pás vždy odlamovacím nožíkem rozřízl na půl. Pásy jsem nejprve umístil do požadované polohy (10 cm přes desku), pak v půlce zatížil jedním ztraceným bedněním, namotal pás z obou stran k bednění a začal s „lepením“. Celoplošně jsem pás vůbec nenahříval. Díky použité penetraci stačilo nahřát jen ji a pás se krásně přilepil, takže jsem nemusel vůbec narušit jeho strukturu. Asfaltové pásy jsem tavil vždy důkladně až ve spojích, kde jsem nechal vždy 10-15 cm přesah, natavil asfalt (nesmíte to přehnat), přiložil na druhý pás a mírně botou přitlačil celou plochu napojení (měla by se vám ze spoje vytlačit troška asfaltové lázně). Po natavení všech pásů jsem si ještě pohrál znovu u spojů, kde jsem ze zbytků pásů po nahřátí ze spodní strany špachtlí sebral tekutý asfalt a znovu přemazal hrany spojů. K natavení pásů si ideálně někoho sežeňte. Jeden rozmotává a druhý „hořákuje“.
1. Šalování Věnce
Šalování pozedního věnce lze provést z OSB desek či dřevěných prken, využít však lze i věncovky. Jednotliví výrobci zdících prvků mají k dispozici i prefabrikované hotové výrobky, například U profily, věncovky, věncovky s tepelnou izolaci, které zároveň tvoří bednění a vymezují tak betonový průřez věnce. Tradičně se betonáž věnce dělala pomocí dřevěného bednění. Pomocí desek nebo později OSB se vytvořila na poslední řadě cihel „vana“, do které se umístila armatura a vše se pak zalilo betonem. Postupovat takto můžete i dnes, jenže příprava bednění je časově dosti náročná. Započítáte-li cenu času a materiálu, může se vidina úspor velmi rychle rozplynout. Navíc, pokud se rozhodnete pro výrobu bednění svépomocí, musíte pracovat velmi pečlivě. U věnce je zásadní dodržení roviny a dobře provedená armatura. Beton je nutné nechat v bednění dobře vytvrdnout, až pak můžete desky (bednění) ze stěny sundat.
Věncovky jako skryté bednění
Věncovky při tvorbě ztužujícího věnce lze použít jako skryté bednění, což ve výsledku usnadňuje jak přípravu před betonáží, tak i odbedňování. Věncovky je, samozřejmě dle plánovaného zateplení objektu, třeba případně zateplit ještě před uložením výztuže. Věncovky jsou vyrobeny podobnou technologií jako keramické tvárnice, ale jsou užší a mají podlouhlý tvar. Můžete tak snadno vytvořit bednění, které se stává pevnou a trvalou součástí stavby. Úspora času, a tím pádem i nákladům, je díky věncovkám obrovská. Další výhodou promyšlených věncovek je jejich integrovaná tepelná izolace. Už žádné lepení polystyrenu ani jiné zdržovačky. Věncovky stačí na místo přilepit pomocí speciální pěny, dovnitř instalovat armaturu a můžete betonovat. Věncovka váží kolem osmi kilogramů, takže je s ní lehká manipulace. Zpracovávat (řezat) ji můžete stejnými nástroji, jaké používáte na dělení keramických cihel. Ztracené bednění zateplených věnců TERMO Ekonomik nejen nahrazuje tradiční bednění věnců, ale zároveň spolehlivě řeší i požadavek tepelné izolace u zdiva, které nebude dále zateplováno kontaktním zateplovacím systémem. Naopak pro veškerá zdiva menších tlouštěk 175 až 300 mm, která budou následně zateplena, jsou určeny nezateplené věncovky MODUL Ekonomik. Tvarovky věnců byly vyvinuty s cílem maximálně zjednodušit a zlevnit výstavbu věnců pro všechny druhy zdiva tak, že není potřeba kvalifikovaných odborníků a montáž musí zvládnout zručný kutil. Důležitou předností je i rychlost provedení konstrukcí věnců při použití věncových tvarovek TERMO Ekonomik a MODUL Ekonomik.
Čtěte také: Průvodce laminováním pro začátečníky
Příklad použití věncovek:
Originál věncovky a Velox mi přišly zbytečně drahé, tak padla volba na vyzdění koryta věnce pomocí Porfixu 50. Nejprve jsem si udělal test, jestli bude lepší lepit na lepidlo nebo pěnu. Pěna Tytan 60 s s přehledem vyhrála. Navíc je spoj „pružnější“, takže při tlaku betonu z pumpy by měl něco vydržet. Nalepil jsem tedy nejprve vnější stranu, aby bylo možné pohodlně vložit armokoše. Šířka zdiva je 25 cm. Šalování věnce jsme prováděli z pórobetonu síly 5 cm. To znamená, že uprostřed zdiva vznikl otvor 15 x 25 cm pro vložení armokošů a vylití betonem. V případě plochého překladu byl prostor větší o 12.5 cm, tedy 15 x 37.5 cm. U těchto plochých překladů jsem do spodní řady přidal 3 roxory R12 provázané třmínky R6 s armokošem. Postupovali jsme tak, že jsme šalovali venkovní tvárnice na lepidlo. Potom jsme zvedli připravený dílec armokoše a nasunuli ho do předchozího armokoše. Na spojení prutů jsem nechal přesah 50 cm. Spoje prutů R12 jsme svářeli. Pro vymezení armokoše uvnitř věnce jsem použil plastová distanční kolečka. Nakonec se šalovala vnitřní tvárnice a tím byl připraven prostor pro beton. Přesunuli jsme lešení a práce se opakovala. Příprava na betonování věnce trvala tři dny. Kdybych použil věncové tvárnice, tak bych čas zkrátil na polovinu, ale cena těchto „věncovek“ je přes 250 Kč za jeden kus. Cena dvou tvárnic, nalepených proti sobě, vyšla zhruba na 30 Kč. Celkem bych potřeboval 100 kusů věncových tvárnic, takže úspora byla značná!
2. Armování Věnce
Při armování věnce je důležité dodržovat všechny technické normy a předpisy, které platí pro daný typ stavby. Armatura se obvykle skládá z ocelových prutů o průměru 8-16 mm. Vkládání oceli do betonové směsi se jinak nazývá armování. Důležité upozornění: Zde chci upozornit, že některé výrobky jsou v rámci čistého průřezu pro beton tak úzké, že vyvázat do nich výztuž věnce s třmínky je velmi složité, problémy jsou s dodržením předepsaného krytí výztuže betonem. Výztuž se tak často po vložení do daného prvku opírá o stěnu daného bednícího prvku a není tak dodrženo krytí výztuže betonem. Na stavbě jsem se setkal s věncem, který byl součástí překladu a šířka betonové části byla pouze 10 cm. Umístění železné armatury do bednění i její dimenzovaní je tématem na zvláštní článek, proto se jím teď nebudeme zabývat.
Postup Armování
- Příprava třmínků: Pro urychlení práce s pracným vázáním třmínků je v každé tvarovce již nasunut koš z ohýbané Kari sítě, které třmínky navíc mnohem kvalitněji nahrazuje.
- Rohy a napojování: Napojování betonářské podélné výztuže věnců v rozích a kolmých napojeních je poměrně jednoduché, ovšem i zde se dělají chyby. Typickou chybou je napojení věnce v rozích průběžnou výztuží tak, že se zahne kolem vnitřního okraje.
Vázání výztuže
Vyvázání výztuže opět můžeme provést ručně nebo s pomocí AKUvazače armatur. Je třeba dávat pozor na správnou vazbu rohu ve věnci.
Příklad armování:
Čtěte také: Výběr brusného papíru pro různé materiály
Následovala výroba třmínku, ale naštěstí mi známý dovolil u nich na soustružnické firmě si vše nařezat a naohýbat na strojní ohýbačce, takže třmínky jsem měl hotové do hodiny a půl. Převezl jsem je na stavbu, postavil z palet montážní „lavičky“, na které hodil vždy 4 roxory, dal třmínky a 2 roxory pustil dolů z laviček, aby „držely“ požadovaný tvar obdélníku. Kvůli věnci 15x25 cm jsem dělal třmínky 9x18 cm. Na hlavní roxory jsem použil dvanáctky a třmínky osmičky. Třmínky jsem vázal v rozích pomocí rychloutahovačky a 10 cm armovacích drátků v každém rohu a ukládal je 20 cm od sebe. Následovalo uložení armokošů do věnce, kde jsem pod ně použil nastřihané distanční lišty (aby je beton pořádně „oblil“). Ve spojích jsem nechal přesah kolem 70 cm a rohy vždy provázal ještě dalšími 4 roxory. Armokoše jsme připravovali s Kačkou v pěkných dnech od února až do konce března. Pěkných dnů v tomto období moc nebylo. Nechal jsem si strojově udělat obdélníkové třmínky z R6, protože jsem si moc nevěřil, že je dokážu vyrobit dostatečně přesně. Pomocí ohýbačky jsme připravili 6 rohů. Každý roh je složený ze 4 drátů R12. Následně jsme na tyto rohy z R12 nasunuli třmínky z R6 a pomocí pytlových úvazků jsme vyrobili požadovaný tvar. Ještě bylo potřeba připravit 6 kusů rovných armokošů. Plánek armokošů v CADu přikládám do fotogalerie. Takto připravené díly byly schovány před deštěm ve stodole. Po dokončení 11. šáru zdiva jsme armokoše na vozíčku přesunuli na stavbu.
3. Betonáž Věnce
Po umístění armatury do bednění je možné začít s betonáží. Beton by měl být předepsaný projektovou dokumentací, např. tedy C 16/20 či C 20/25. Po vylití se beton hutní ponornými vibrátory. V průběhu stavby je třeba beton hutnit, aby správně obalil celou výztuž. Důležité: Zavlhlý beton u mě budí jisté obavy. Především z toho důvodu, že věnec slouží zároveň jako překlad nad okny o šířce až 2,6m. Samozřejmě na ŽB překlady je statický posudek, podle kterého překlad z C20/25 s 12mm výstuží, krytím atd. vyhoví, ale o konzistenci a zpracování betonu se zde nepíše. Je podle vás výše uvedený postup běžný a plnohodnotný, nebo bych měl raději volit litý a vibrovaný beton namísto kýblovaného a pěchovaného? Mají výrazně jiné vlastnosti, pokud se jedná o stejný typ betonu? Např. C20/25 S1 vs. C20/25 S3.
Postup Betonáže
- Zajištění Tvarovek: Tvarovky věnců se ke zdivu zajišťují běžnou montážní pěnou.
- Uložení Výztuže: Vložením čtveřice podélné betonářské výztuže do rohů koše a snadným zafixováním drátkem ke Kari koši jsou tvarovky připraveny pro betonáž - ruční nebo čerpadlem.
Doba Zrání Betonu
Doba zrání betonu závisí na mnoha faktorech, nicméně doba, kdy beton dosáhne předepsané pevnosti, je 28 dnů. Zatížit jej však (alespoň částečně) lze již po pár dnech. Po cca 2-3 dnech totiž beton dosáhne přibližně 70% pevnosti.
Příklad betonáže:
Po uložení armokošů jsem v betonárce domluvil termín a objednal beton 30 s pumpou. Dozdil jsem vnitřní stranu věnce a pokračovalo se uložením 4 Úček na překlenutí terasy. Bylo to celkem náročný a těžký při použití U240, ale přijel na pomoc kamarád s Destou, takže zvedl, podmazalo se maltou, usadilo a srovnalo do roviny. Pod Účka, která ležela na nosných zdech, jsme udělali z pásoviny plošky, aby se lépe a rovnoměrně roznesla jejich váha na zdi. Poté se vše pořádně provařilo v několika místech přes pásoviny a na dno Úček jsme vyskládali tenké zbytky odřezků jako zábranu před vytečením betonu. Další den dopoledne jsem jel do půjčovny pro lešení na kolečkách (aby vás někdo mohl tlačit, vy nahoře betonovat a další hned hutnit) a odpoledne přijel mix a pumpa. Pumpař nasadil koleno na výpusť a mohlo se začít. Měl jsem nervy z toho, že vyzděné padesátky bez dalšího zpevnění nevydrží, ale teď můžu říct, že se není čeho bát. Drželo to parádně a celá betonáž proběhla bez problému i přesto, že pumpař asi 2x zavadil kolenem o tvárnici. My pak jen ručně hutnili a pomocí hladítek přejeli celý věnec a bylo hotovo. Na Den Vítězství jsme začali betonovat. Do betonu jsme dávali prané kamenivo frakce 8 až 16 mm (4 lopaty), písek (12 lopat) a pytel cementu. Jako plastifikátor jsme na jednu míchačku použili jednu polévkovou lžíci obyčejného jaru. Na pohled se beton hodně podobal betonu z betonárky. Táta se staral, aby míchačka měla „co do huby“. Já jsem vozil beton v kolečku a „fankoval“ ho na lešení. Tchán ukládal beton do věnce. Začali jsme ráno v 8:00 a v 18:00 hod bylo vybetonováno. Dřina hrozná, ale beton-pumpu jsem nemohl použít, protože tlak betonu by šalovací tvárnice pravděpodobně vylomil. Tak zedník v pořádku odjel.
4. Tepelná Izolace Věnce
Aby se ovšem z věnce nestal tepelný most, je třeba ho vybavit i tepelnou izolací. V místě železobetonového věnce byla zajištěna dodatečná tepelná izolace. Bez ní by totiž z pozedního věnce unikalo velké množství tepla skrze tepelný most. Promyšlených věncovek je jejich integrovaná tepelná izolace. Už žádné lepení polystyrenu ani jiné zdržovačky.
5. Kotvení do Věnce
Závitové Tyče
Nejprve je důležité zmínit k čemu jsou závitové tyče potřeba a kam přesně se umísťují. Ve stanoveném počtu a délce se zabetonují do železobetonového věnce a slouží k připevnění pozednic k věnci. Důležité: Závitové tyče musí vydržet ohromný tlak větru na střechu a jiné silné vlivy, proto se zpravidla používají tyče silné minimálně 16 mm. Proto ve spodní části veškerých závitových tyčí přivařte ze zbytků žebrové oceli minimálně dva krátké kusy, které dostatečně poslouží proti jejich vykroucení.
Alternativní Instalace
Závitové tyče také lze instalovat dodatečně do již zhotoveného železobetonového věnce. Vyvrtají se do věnce otvory a závitové tyče se připevní pomocí chemické kotvy.
Tabulka: Materiály a Postupy pro Betonáž Věnce
| Krok | Materiál/Postup | Poznámka |
|---|---|---|
| Šalování | OSB desky, dřevěná prkna, věncovky | Zajistit pevné a stabilní bednění |
| Armování | Ocelové pruty (8-16 mm), třmínky | Dodržovat technické normy a předpisy |
| Betonáž | Beton C 16/20 nebo C 20/25 | Hutnit beton během lití |
| Tepelná izolace | Extrudovaný polystyren | Zamezit vzniku tepelných mostů |
| Kotvení | Závitové tyče (min. 16 mm) | Pro připevnění pozednic |
tags: #k #čemu #slouží #terovy #papir #do