Keramické obklady a dlažby mají mnoho parametrů a vlastností, na které byste se měli při výběru zaměřit. Keramika má svoje specifické vlastnosti. Jde o výrobky, které mají výrazné přednosti a proto je hojně užíváme, ale také svoje zápory nebo určité meze při používání.
Základní vlastnosti keramických obkladových prvků
- Odolné vůči vnějším vlivům (dlouhodobá životnost)
- Estetické hodnoty - design
- Hygieničnost (snadná čistitelnost)
- Chemická odolnost
- Tvrdost
- Pevnost
- Protiskluznost
- Mrazuvzdornost
- Antistatické vlastnosti
Dlažba je naprosto ideální podlahová krytina a vodič tepla. Kvalitní dlažba vám může vydržet celý život.
Tepelná roztažnost a vlhkostní nárůst
Vlhkostní nárůst je zvětšení objemu materiálu současným působením vody a teploty. Při špatném kladení a za určitých klimatických podmínek pak mohou změny rozměrů vlivem vlhkosti způsobovat problémy, především pokud jsou obkladové prvky kladeny přímo na nedostatečně vyzrálý beton.
Konstrukční dilatační spára (objektová) dělí celé budovy nebo části. Velikost těchto polí souvisí s délkovou teplotní roztažností, což je vlastnost látky projevující se zvětšením její délky při zahřívání. Měřeným parametrem délkové teplotní roztažnosti je koeficient délkové teplotní roztažnosti, který se u keramických obkladových prvků pohybuje obvykle v rozmezí od 4 ‧ 10−6 K−1 do 8 ‧ 10−6 K−1. Ze srovnání vlastností obkladových materiálů plyne, že keramické obkladové prvky mají teplotní roztažnost ze všech obkladových materiálů nejbližší cihelnému, betonovému zdivu. Keramické obkladové prvky splňují všechny předpoklady pro bezpečné spojení s konstrukcí.
V případě pochozí plochy vytvořené z dlaždic je nutno vždy zvážit nejen rozměry dlaždic a barvu s ohledem na jejich dilatační pohyby, ale i způsob pokládky.
Čtěte také: Vše o měrné tepelné kapacitě betonu
Norma ČSN EN ISO 10545 - 8 se zabývá stanovením délkové teplotní roztažnosti.
Mrazuvzdornost a nasákavost
Obklady a dlažby určené pro venkovní použití musí být mrazuvzdorné. Ruku v ruce s mrazuvzdorností jde i parametr nasákavosti. Aby materiál odolal silným mrazům a nepopraskal, nesmí příliš nasávat vodu.
Nasákavost vyjadřuje schopnost výrobků absorbovat vodu nebo jiné kapaliny. Jedná se o stěžejní vlastnost keramického střepu, která určuje vhodnost použití v daném prostředí. Z nasákavosti vyplývá mrazuvzdornost, tedy schopnost prvků odolávat venkovním vlivům (dešti, mrazu atd.).
Mrazuvzdornost je na eshopu označena symbolem sněhové vločky. Např. u obkládaček do koupelen není mrazuvzdornost požadována a nasákavost zde může přesáhnout 10%. To je samozřejmě nepřijatelné pro balkony či terasy.
Výrobky s nasákavostí E ≤ 3 % jsou mrazuvzdorné. Naopak obkladové prvky skupiny BIII jsou obkladačky s nasákavostí E < 10 % nejsou mrazuvzdorné a jsou určeny pouze do interiéru.
Čtěte také: Význam tepelné vodivosti betonu ve stavebnictví
ČSN EN ISO 10545 - 12 se zabývá stanovením odolnosti proti vlivu mrazu.
Klasifikace keramických obkladových prvků dle ČSN EN 14411
Označování keramických obkladů a dlažeb se řídí podle ČSN EN 14 411 Keramické obkladové prvky - Definice, klasifikace, posuzování shody a označování. Poslední edice č. 3 je z r. 03/2017. Vzhledem k velkému počtu různých typů obkladaček a dlaždic je třídění keramických obkladových prvků podle nasákavosti a technologie výroby a tím i použitelnosti následující:
| Způsob vytváření | Skupina | E - nasákavost | Příloha |
|---|---|---|---|
| Metoda A (Tažené obkladové prvky) | AIa | E ≤ 0,5 % | L |
| AIb | 0,5 % < E ≤ 3 % | A | |
| AIIa-1 | 3 % < E ≤ 6 % | B | |
| AIIa-2 | C | ||
| AIIb-1 | 6 % < E ≤ 10 % | D | |
| AIIb-2 | E | ||
| Metoda B (Za sucha lisované obkladové prvky) | BIa | E ≤ 0,5 % | G |
| BIb | 0,5 % < E ≤ 3 % | H | |
| BIIa | 3 % < E ≤ 6 % | I | |
| BIIb | 6 % < E ≤ 10 % | J | |
| BIII | E < 10 % | K |
Skupiny AIIa a AIIb jsou rozděleny do dvou částí (část 1 a 2) z důvodů různých požadavků na výrobek, které jsou vyráběny pod různými názvy (např. terre cuite ve Francii a Belgii, cotto v Itálii a baldosin catalán ve Španělsku). Skupina BIII zahrnuje výhradně glazované obkladové prvky - obkladačky. Existuje pouze malý počet za sucha lisovaných neglazovaných prvků, které jsou vyrobeny s nasákavostí větší než 10 %, na ty se tato výrobková skupina nevztahuje.
V současné praxi převládají výrobky skupiny BI, zejména pak BIa s nasákavostí E ≤ 0,5 %, které se někdy nazývají porcelánové nebo silně slinuté, popř. jemná kamenina, což je překlad z němčiny.
Otěruvzdornost (PEI) a obrusnost
Při časté frekvenci pohybu osob po keramickém materiálu dochází k jeho opotřebování. Míru odolnosti proti otěru (resp. obroušení) označuje parametr otěruzdornosti.
Čtěte také: Jak správně izolovat betonovou podlahu?
Odolnost proti povrchovému opotřebení glazur je tzv. otěruvzdornost (značeno PEI). Otěruvzdornost udává, jak dlouho vydrží dlažba celistvá a neošoupaná. V namáhanějších prostorách, jako jsou chodby nebo exteriér, je důležité, aby byla dlažba opravdu pevná.
Povrch keramických dlaždic je vystaven možnému poškození - poškrábání a oděru např. V obou případech je otěruvzdornost rozlišována na základě prováděných měření v laboratořích výrobců. Měření a zjišťování otěruvzdornosti je po výrobě dlaždic prováděno jen u keramických glazovaných dlaždic určených na podlahu.
Podle této odolnosti se rozdělují dlaždice do pěti kategorií (stupnice PEI), které určují vhodnost použití z hlediska parametrů technických. Materiál s hodnotou PEI 1 má nejnižší odolnost, na druhé straně spektra leží dlažba vhodná i do komerčních prostor, která má označení PEI 5. PEI 4 se dá použít kamkoli do soukromých prostor.
Klasifikace glazovaných obkladových prvků odpovídající jejich odolnosti proti povrchovému opotřebení označované jako hodnoty PEI a jsou určené pouze pro podlahy. Tabulka ukazuje pouze příklady a neměly by se používat jako zdroj přesných požadavků.
Klasifikace odolnosti proti povrchovému opotřebení (PEI) dle ČSN EN 14411 Příloha M
| Třída | Popis použití |
|---|---|
| 0 | Nedoporučuje se používat glazované obkladové prvky. |
| 1 | Dlažby a prostory, ve kterých se bude převážně chodit v botách s měkkou podrážkou nebo naboso a bez škrábajících nečistot (např. bytové koupelny a ložnice bez přímého vstupu zvenčí). |
| 2 | Dlažby pro prostory, ve kterých se bude převážně chodit v botách s měkkou podrážkou nebo normální podrážkou a s co možná nejmenším množstvím škrábající nečistot (např. místnosti v obyvatelných prostorech, s výjimkou kuchyní, vstupních a jim podobných prostor, ve kterých se často chodí). To neplatí pro zvláštní obuv (např. okované boty). |
| 3 | Dlažby pro prostory, ve kterých se bude chodit často v normálních botách a s malým množstvím škrábajících nečistot (např. bytové kuchyně, předsíně, chodby, balkony, lodžie a terasy). To neplatí pro zvláštní obuv (např. okované boty). |
| 4 | Dlažby, na kterých se bude pravidelně chodit s malým množstvím škrábajících nečistot, takže nároky na tvrdost budou vyšší než u skupiny 3 (např. průmyslové kuchyně, hotely, výstavní a prodejní prostory). |
| 5 | Dlažby, které jsou požadovány pro silný pěší provoz po dlouhou dobu s malým množstvím škrábajících nečistot, takže se jedná o nejzazší podmínky, za nichž je ještě možné použít glazované dlaždice a desky (např. veřejné prostory jako nákupní centra, vstupní haly na letištích, hotelová foyer, veřejné cesty pro chodce a průmyslové použití). |
Tato klasifikace platí pro uvedené použití za normálních podmínek. Mělo by se dbát na zvolenou obuv, způsob využití a možné procesy čištění a podlahy by měly být dostatečně chráněny proti škrábajícím nečistotám rohožemi u vchodů do budovy. V extrémních případech intenzivního používání a velkého množství škrábajících nečistot mohou být použity neglazované obkladové prvky nebo by mohly přicházet v úvahu i tažené obkladové prvky ze skupiny I.
Obrusnost je odolnost proti hloubkovému opotřebení neglazovaných keramických prvků. Zkouší se podle normy EN ISO 10545-6.
ČSN EN ISO 10545 - 7 se zabývá stanovením odolnosti proti povrchovému opotřebení glazovaných výrobků.
Protiskluznost
Při volbě dlažby do exteriéru si dejte pozornost na kluzkost povrchu. I mrazuvzdorné materiály určené pro venkovní použití totiž mohou klouzat, což při použití na terase či balkoně představuje bezpečnostní riziko. Typickým příkladem jsou lesklé typicky mramorové povrchy.
Protiskluznost dlažby, po které chodíte bosou nohou, se udává v písmenech A, B a C. A je nejnižší stupeň a C nejvyšší. Do koupelny bohatě postačí stupeň B. Protiskluznost na místech, kde chodíte obutí, se udává v jednotce R9 až R13. R9 je nejnižší zvýšená protiskluznost a R13 nejvyšší. Doma vám bude stačit kategorie R9 nebo R10.
Protiskluznost keramických obkladových prvků se stanovuje podle zkušebních metod používaných v členském státě určení (pokud je předpisy požadováno). V ČR si výrobce či dovozce keramických obkladových prvků vybere alespoň jednu ze zkušebních metod podle účelu použití (plavecké bazény, schodiště apod.).
Základním hodnotícím kritériem pro podlahy je jejich protiskluznost, která je dána ČSN 74 4505 Podlahy - všeobecná ustanovení. Podlahy všech bytových a pobytových místností musí mít protiskluzovou úpravu povrchu se součinitelem smykového tření nejméně 0,3. U částí staveb užívaných veřejností, včetně pasáží a krytých průchodů, musí být tato hodnota nejméně 0,6.
Hodnoty protiskluznosti se udávají v těchto hodnotách:
- Součinitel smykového tření (µ)
- Úhlem na nakloněné rovině (R9 - R13)
- Maximální hodnotu kmitu kyvadla (Pendulum)
Hodnoty protiskluzu nejsou vzájemně převoditelné!
Ve Vyhlášce č. 268/2009 Sb. v čl. Podlahy všech bytových a pobytových místností musí mít protiskluzovou úpravu odpovídající normovým hodnotám. Kritéria protiskluznosti jsou u částí staveb užívaných veřejností, včetně pasáží a krytých průchodů, a částí staveb uvedených ve zvláštním právním předpisu (rozumí se Vyhl. č. 268/2009 Sb.). Dále je v čl. ČSN 72 5191:2004 Keramické obkladové prvky. Ekvivalentní prEN 13552:1999 Keramické obkladové prvky.
V ČR se volba dlaždic řídí požadavky na protiskluznost. Vyhlášky o technických požadavcích na stavby odkazují na hodnoty uvedené v normách ČSN 74 4505:2012 Podlahy - Společná ustanovení, ČSN 73 4130:2010 Schodiště a šikmé rampy - Základní požadavky a ČSN 72 5191 Keramické obkladové prvky Stanovení protiskluznosti.
Metody stanovení protiskluznosti
- Statický součinitel tření: Vypočte se na základě zjištěné maximální horizontální síly nezbytné k vyvolání pohybu mezi zkušebním pryžovým standardem a obkladovým prvkem.
- Dynamický součinitel tření: Zjistí se klouzáním zatíženého zkušebního pryžového standardu na zkoušeném obkladovém prvku za konstantní rychlosti na vodorovných površích.
- DIN 51097:1992: Zkoušení protiskluznosti podlahových krytin pro prostory se zvýšeným nebezpečím uklouznutí.
- Stanovení třecí síly pomocí kyvadla: Na jeho konci je umístěna pryž o konkrétních parametrech a ve spodní části kyvné dráhy zkušební vzorek. Třecí síla se určuje z dosaženého úhlu vychýlení kyvadla (při konstantní výchozí poloze kyvadla).
Chemická odolnost
Obklady a dlažby opatřené tímto piktogramem se vyznačují chemickou odolností. Další zjišťovanou vlastností u keramických dlaždic je odolnost proti působení chemikálií (například pro čistění bazénů aj.). Tato vlastnost je ověřována u glazovaných keramických výrobků odolností proti definovaným roztokům používaným v domácnosti - chloridu amonného, chlornanu sodného a odolností proti nízkým koncentracím kyseliny citrónové, chlorovodíkové a hydroxidu draselného, a to po dobu 4 dnů.
Pohledová plocha obkladů je vystavena roztokům skvrnotvorných látek (jako jsou olivový olej, roztok jódu, roztok oxidu chromitého nebo železitého) po určitou dobu, poté se tyto plochy stanovenými způsoby očistí a vizuálně se posoudí změny. Chemická odolnost vyjadřuje odolnost vůči kyselinám a louhům.
ČSN EN ISO 10545 - 13 se zabývá stanovením chemické odolnosti. ČSN EN ISO 10545 - 14 se zabývá stanovením odolnosti proti tvorbě skvrn.
Tvrdost a pevnost
Další údaj, který na dlažbě najdete je tvrdost, která se udává na Mohsově stupnici od 1 do 10. Pro dlažbu se používá minimální tvrdost 5 stupňů. Tento parametr oceníte při výběru toho správného nástroje na řezání dlaždic.
Pevnost keramických obkladů a dlažeb je důležitým parametrem zejména při použití v technických prostorách. Ve skladech či garážích musí odolat velkému zatížení. Pevnost v ohybu se zkouší podle normy EN ISO 10545-4.
Pokud má keramická dlažba odolat pojezdu vozidlem, musí být k tomuto účelu určena. Symbol označující možnost pojezdu najdete u kvalitních 2cm keramických dlažeb. Pojezdnost autem se pak podle zátěže rozděluje do několika tříd.
ČSN EN ISO 10545 - 4 se zabývá stanovením pevnosti v ohybu a lomového zatížení. ČSN EN ISO 10545 - 5 se zabývá stanovením rázové pevnosti měřením koeficientu odrazu.
Rozměry, kalibrace a rektifikace
Při výběru obkladů a dlažeb počítejte s tím, že uvedené rozměry nemusí být reálné a často se mírně liší. Dlaždice se po vypálení vyměří a roztřídí podle kalibru.
I při sebepečlivější výrobě obkladů a dlažeb může dojít k mírným odchylkám rozměrů. Maximální odchylky však musí splňovat normy a nesmí se od udaného rozměru výrazně lišit:
- Délka a šířka: + - 0,3 %, max.
- Rovnost stran: + - 0,3 %, max.
- Pravoúhlost: + - 0,3 %, max.
- Pokřivení: + - 0,3 %, max.
- Tloušťka: + - 0,3 %, max.
Jmenovité rozměry jsou běžné označení rozměrů keramických obkladových prvků. Deklarované rozměry jsou konkrétní výrobní rozměry.
Kalibrované rozměry znamenají zabrušování hran na přesný rozměr (např. 598×598 mm). Současně se zlepšuje pravoúhlost a přímost hran. Kalibrované prvky mají křehkou hranu, proto se s nimi musí manipulovat opatrně. Podle skutečně naměřených rozměrů se prvky třídí do skupin (tzv. kalibrů).
Velmi přesnou kalibraci prvků výrobci obvykle označují pojmem rektifikace. Rektifikace umožňuje modulární pokládku velkých i menších dlaždic na úzkou spáru (např. 2 mm). U nerektifikovaných obkladových prvků se doporučuje šířka spáry cca 3-4 mm. Chcete-li provádět pokládku s minimální spárou a mít všechny obklady a dlaždice co nejpřesnější, upřednostněte rektifikované materiály.
ČSN EN ISO 10545 - 2 se zabývá stanovením geometrických parametrů a jakosti povrchu.
Variace odstínů a výrobní šarže
Jak poznat, jestli se v balení nachází všechny dlaždice v jedno odstínu, nebo v několika? Podle parametru variace odstínu rozdělené do kategorií V0 až V4.
Kolísání odstínů, dekorů a vzorů je přirozená vlastnost obkladů a dlažeb. Kolísání odstínů barev, struktury povrchu nebo kresby může být také záměrné. Čtvercové dlaždice s výrazným jednosměrným vzorem se mají navzájem otáčet o 90 ° a obdélníkové o 180 °. Tím se zabrání položení stejných vzorů vedle sebe a dosáhne se vyváženého vzhledu podlahy nebo stěny.
Je vhodné používat keramické obkladové prvky z jedné výrobní šarže. Kód výrobní šarže si doporučujeme poznamenat. Obvykle je možné podle kódu šarže objednat výrobky i s odstupem času. Upozornění: odlišně označené šarže a kalibry nesmí být použity na jednu plochu!
Značení a dokumentace
Použití značek na obalech je doporučeno použít a/nebo v informacích o výrobku není požadováno, ale v případě, že se uvádí, je doporučeno použít následující symboly pro předpokládané použití:
- výrobek vhodný ke zhotovení dlažby
- výrobek vhodný ke zhotovení obkladu
- odolnost proti povrchovému opotřebení, vyjádřena numericky udávající třídu odolnosti (PEI 1 až PEI 5) proti povrchovému opotřebení pro zhotovení dlažby z glazovaných obkladových prvků
- odolnost proti vlivu mrazu (mrazuvzdornost)
- reakce na oheň
- lomové zatížení/pevnost v ohybu
- protiskluznost
- odolnost proti náhlým změnám teploty
- přídržnost
- vyluhovatelnost nebezpečných látek
Mimo tyto základní symboly uvedené v ČSN EN 14 411 výrobci uvádí i další symboly, které vyjadřují další vlastnosti keramických obkladových prvků včetně návodů na pokládku a to zejména u obdélníkových formátů (typu napodobenin prkna).
Na obalech je uveden typ materiálu podle skupin evropské normy EN 14411 (Druh výrobku A - tažený výrobek, B - za sucha lisovaný výrobek, např. BIa, BIb dlaždice, BIII - obkládačky), výrobek glazovaný - GL, neglazovaný - UGL. Dále obchodní značka s identifikací původu, výrobce a země prvního výpalu, katalogové číslo výrobku popřípadě název konkrétního provedení, jmenovitý rozměr výrobku v cm, výrobní šarže, kalibrace jmenovitý rozměr obkladového prvku ve výrobní dávce - šarži v mm, tonalita - označení konkrétního barevného provedení dané šarže. U glazovaných dlaždic jsou uváděny údaje o třídě otěruvzdornosti (PEI). Výrobek je označen jako rektifikovaný/nerektifikovaný. U výrobků leštěných nebo jinak mechanicky upravovaných je údaj o dočasné povrchové úpravě.
Všechny povinné a nepovinné údaje jsou uvedeny v technických listech. Výrobce/prodejce je povinen poskytnout technické listy stejně jako prohlášení o vlastnostech včetně certifikátů o provedených zkouškách podle ČSN EN ISO 10 545 1 až 16.
Realizace a systémy pokládky
Úspěšná realizace keramických dlažeb a obkladů vyžaduje kromě bezchybné pokládky a dodržení všech technologických postupů také splnění požadavků na samotné keramické obkladové prvky.
tags: #tepelna #roztaznost #keramicke #dlazby