Střecha je jedním z dominantních prvků každé stavby a má zásadní vliv na její celkový vizuální dojem. Zatímco před 20 lety se tuzemské střechy jen červenaly, dnes je začíná nahrazovat černá a antracitová barva, které si v poslední době získávají stále více příznivců. Tyto tmavé barvy vynikají zejména na moderních domech s jasnou fasádou. Tento trend potvrzuje i Petr Chvojka, jednatel společnosti BESK: „Aktuálně nejprodávanější je u nás černá a břidlicově šedá s lesklou povrchovou úpravou a matná úprava břidlicově šedé.“
Vliv barvy střechy na teplotu a estetiku
Barva střešní krytiny může v létě ovlivnit teplotu podkrovních prostor. Zatímco světlejší odstíny se v letních měsících při oslunění tolik nezahřívají, tmavší krytina sluneční teplo intenzivně pohlcuje a ohřívá se, což může vyvolat nepříjemné přehřívání interiéru. Problém s přehříváním lze řešit jednak klimatizací, jednak speciální povrchovou úpravou s obsahem speciálních pigmentů odrážejících infračervené záření. Praktické je v tomto případě i kvalitní zateplení nadkrokevní tepelnou izolací. Nejúčinnějším řešením jsou však bílé střechy.
Petr Kulhavý, produktový manažer společnosti Lindab Sales CZ s.r.o., vysvětluje: „Bílá na rozdíl od tmavých nepohlcuje sluneční záření, ale naopak jej odráží a zůstává tak chladná cca na úrovni venkovního vzduchu. Další výhoda spočívá v menší náchylnosti na vznik kondenzátu na spodní straně krytiny, způsobeným nárazovou změnou teploty.“ Možné obavy, že na bílé bude vše vidět, jsou podle něj liché, díky speciální povrchové úpravě na nich neulpívá špína a jsou prakticky bezúdržbové. Ideální kombinací by poté mohla být pochozí střešní terasa, porostlá zelenou vegetací, s bílou střechou na místech, kde zeleň na střechu použít nelze.
Aby váš dům působil na oko krásně, promyslete i barevnost doplňků a příslušenství, které se nejčastěji doporučují sladit s odstínem střechy. Pro venkovskou či jednotnou městskou zástavbu, kde je doporučeno respektovat barevnou konzistenci okolí, se nejčastěji volí přírodní tóny.
Výběr střešní krytiny a materiály
Klíčový při výběru střešní krytiny je sklon střechy. Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv barvu, základem je zvolit kvalitní produkt s dobrou povrchovou úpravou. Jen tak budete mít jistotu, že vaše nová krytina vydrží všechny nástrahy počasí a barva bude ideálně krásná několik desítek let. Povrchová úprava se samozřejmě liší od typu střechy. Zatímco klasické pálené (keramické) tašky se dnes nejčastěji vyrábějí v surové režné variantě, engobě (taška je poté matná nebo pololesklá) či elegantní lesklé, ocelové střechy se po zinkování opatřují ještě polyesterovými laky významně prodlužujícími životnost plechů.
Čtěte také: Průvodce vnitřními omítkami
Typy střešních krytin a jejich vlastnosti
- Betonové tašky: Společnost BESK poskytuje 30letou záruku na užitné vlastnosti tašek, při životnosti minimálně 80 roků. Nabízejí matnou úpravu u BESK EXTRA a lesklou se zvýšenou ochranou povrchu u BESK SUPER.
- Trapézový plech: Lindab LTP 45 v černé barvě, kladený na latě, byl použit například na moderním domě v Radimovicích. Majitelé přiznávají, že měli zpočátku obavy z toho, jak bude černá barva fasády a střechy ovlivňovat teplotu uvnitř domu. „Provedení izolací všech konstrukcí domu jsme probírali opakovaně a fakta jasně svědčila o tom, že ani černá barva nezpůsobí zhoršení jeho tepelných parametrů. Navíc v kombinaci materiálů jako sklo, dřevo a plech byla černá barva nejlepší volbou.“
- Titanzinek RHEINZINK GRANUM basalte: Tento materiál byl použit na fasádu i střechu rodinného domu v Praze. Vysoká řemeslná úroveň zpracování podpořila výsledný estetický dojem objektu, kde vertikály falcované fasády probíhají přes celý objekt lehce a přesně.
Tabulka materiálů a jejich vlastností
| Materiál krytiny | Barevné možnosti | Životnost/Záruka | Poznámky k teplotě | Typické použití |
|---|---|---|---|---|
| Betonová taška (např. BESK) | Černá, břidlicově šedá (lesklá/matná) a další | Min. 80 let / 30 let záruka | Tmavší barvy absorbují teplo, nutná dobrá izolace | Rodinné domy, rekonstrukce |
| Trapézový plech (např. Lindab) | Černá a další | Dlouhá, díky polyesterovým lakům | Díky provětrávané fasádě a izolaci dobré tepelné parametry | Moderní domy, architektonické projekty |
| Titanzinek (např. RHEINZINK) | GRANUM basalte (tmavý) a další | Velmi dlouhá | Esteticky přizpůsobivý, vyžaduje precizní zpracování | Moderní a minimalistické stavby |
| Pálená taška (keramická) | Režná, engoba (matná/pololesklá), elegantní lesklá | Velmi dlouhá | Tmavší barvy absorbují teplo | Tradiční i moderní stavby |
Regulace a stavební povolení
Při rekonstrukci domu či novostavbě si pohlídejte, aby vaše nová střecha ladila nejen s fasádou a okenními rámy, ale také s okolím, v němž se objekt nachází. S posledním jmenovaným bodem souvisí místní stavební předpisy a regulativy. Každá lokalita má své specifické stavební regulativy, ve kterých předem definuje vzhled a požadavky na novou či stávající výstavbu, barvy nevyjímaje. Územní a regulační plán obce by měl být volně dostupný na webových stránkách každé obce. Jeho nastudováním předejdete případným pokutám a dalším negativním následkům.
Co se týče otázky stavebního povolení, je to snadné: pokud plánujete provést výměnu stávající krytiny za novou stejného typu a barvy, není potřeba ohlášení stavby ani stavební povolení. Složitější situace nastává, pokud dojde k většímu zásahu do objektu. Stavební povolení není univerzální a člověk je vázán tím záměrem, který v něm byl schválen. Nemůže najednou realizovat jiný. Pokud chce záměr změnit, musí to zase řešit se stavebním úřadem.
Právník Michal Kuk vysvětluje: „V průběhu realizace není možné vybočit z těch parametrů, které jsou ve schváleném záměru. Tam, kde člověk načerno stavbu zbourá a postaví novou, má dva problémy. Jednak nezákonně odstranil stavbu a pak ještě postavil černou stavbu.“ Stavebník může úřad požádat o změnu projektu před dokončením stavby, a to v případech, kdy zjistí, že je nutné provést změny oproti původnímu povolení. Změnu ale prý nelze legitimně schválit, pokud již byla bez povolení provedena. V takovém případě hrozí pokuta až dva miliony korun a řízení o odstranění stavby.
Příklady novostaveb a výzev
Chata u rybníka Dehtář: Konflikt s územním plánem
Na břehu rybníka Dehtář, vyhledávané turistické oblasti a lukrativní lokality k bydlení, se nachází osada s desítkami rekreačních chat. Původní objekty pocházejí z minulého století, a jelikož je v okolí málo stavebních pozemků, jejich majitelé je převážně opravují. Nové stavby v lokalitě mohou vyrůst jen v souladu s územním plánem. Ten stanovuje, že nové chaty mají mít zhruba 50 metrů čtverečních, nesmějí přesáhnout výšku 7,5 metru a zabírat více než 35 procent plochy stavebního pozemku. V jednom případě nová a o patro vyšší stavba zablokovala chataři výhled na rybník, který dříve míval. Starosta Žabovřesk, kam osada Dehtáře spadá, Lukáš Houdek, uvedl: „Podle našeho územního plánu ta stavba vlastně všechno splňuje,“ a dodal, že jediné, co neodpovídá, je zastavěná plocha: „My tu máme napsáno, že velikost může být zhruba padesát metrů čtverečních, a ten dům má zhruba šedesát.“
Bytový dům s galerií na Malé Straně: Citlivý zásah do historického prostředí
Stavět v historickém centru Prahy, zvláště v tak dosud intaktním prostředí Malé Strany, je téměř nadlidský úkol, který vyžaduje cit, trpělivost a velkou dávku pokory. Každý zásah do takového prostředí musí být promyšlený, citlivý a v souladu s jeho atmosférou. V duchu těchto zásad vznikl bytový dům s galerií v horní části ulice Tržiště na Malé Straně. Na místě ruiny opuštěné dílny ve zcela zpustlé zahradě skryté za historickou obvodovou zdí dnes stojí objekt, který propojuje funkci bydlení a výstavního prostoru. Novostavba bytového domu s galerií v unikátním prostředí Malé Strany byla ovlivněna významem historického prostředí lokality. Hledali jsme současné výrazové prostředky a zároveň vycházeli z tradičních forem stavebních prvků, ale používali jsme je v současném pojetí. Hledali jsme symbiózu přítomnosti s historickými hodnotami. Konstrukčně jde o podélný dvoutrakt s nosnými zdmi z cihelného zdiva Porotherm a se stropy z bílého pohledového monolitického betonu vylitého do bednění z nehoblovaných prken. V nejvyšší části je dům zakončen pultovou střechou opatřenou pálenou krytinou Tondach Bobrovka, další části střechy tvoří pochozí terasy opatřené dřevěnými rošty. Významnou součástí projektu se stala i obnova původní ohradní zdi, která jako jediná na pozemku podléhala památkové ochraně. Její technický stav byl ale natolik špatný, že nezbývalo než ji rozebrat a znovu vystavět ze stejných cihel. Nová zeď má stejnou výšku i proporce jako původní a dotváří uzavřený charakter pozemku se zahradou.
Čtěte také: Jak vybrat plochou střechu pro váš nový domov
Rodinný dům v Radimovicích: Moderní design s černou střechou
Novostavba moderního zděného domu s dřevěnými příhradovými vazníky o celkové obytné ploše zhruba 180 m2 stojí v obci Radimovice v okrese Praha-východ. Zahrada se svažuje jižním směrem, proto bylo zásadní výškové usazení stavby. Díky tomu, že majitelé zvolili jednopodlažní řešení, dům přirozeně zapadá do krajiny na okraji vesnice. Jednoduchý obdélníkový tvar budovy se sedlovou střechou je doplněn bohatě prosklenou hmotou velkého obývajícího pokoje s plochou střechou a uskočenými obvodovými zdmi ložnic krytými posuvnými okenicemi. Střešní krytinu o celkové výměře zhruba 270 m2 tvoří černý trapézový plech Lindab LTP 45 kladený na latě. Ve střeše je řada prostupů vzduchotechniky systémovými komínky Lindab. Požadavky majitelů na využití inovativních technologií splňují mimo jiné fotovoltaické panely na jižní straně střechy. Žlab je proveden jako zaatikový, s dřevěným lůžkem vyloženým hydroizolační měkčenou PVC fólií a okapy Lindab Rainline schovanými ve fasádě. Na provětrávanou fasádu domu s celkovou plochou stěnového opláštění 182 m2 jsou trapézové plechy položeny svisle, stejně jako základní rošt.
Černá kostka v Ostravě: Symbol transformace a digitalizace
V Ostravě byla zahájena stavba Černé kostky - Centra digitalizace, vědy a inovací. Projekt za 2,6 miliardy korun by měl být dokončen v roce 2027. Stavba, jejíž přípravy začaly už před 21 lety, má podle zástupců kraje, města a ředitele příspěvkové organizace Černá kostka Andreje Harmečka symbolizovat proměnu Moravskoslezského kraje. Devítipatrová budova se dvěma podzemními podlažími patří mezi největší investice kraje a je financována mimo jiné prostřednictvím programu Spravedlivá transformace. V budoucnu zde najde sídlo Moravskoslezská vědecká knihovna. „Nejedná se o knihovnu tak, jak si ji lidé dnes umí běžně představit, ale je to opravdu centrum komunitního života, setkávání. Bude to mít obrovský přínos pro rozvoj vědy a kultury ve městě,“ uvedl primátor Jan Dohnal.
Čtěte také: rozdělení pozemků a katastr
tags: #novostavby #s #černou #střechou #informace