Kvalitní provedení zateplení střechy je nedílným opatřením mající vliv na celkovou úsporu nákladů na vytápění. Zateplení střechy zabraňuje únikům tepla v zimních obdobích, naopak v letních měsících díky izolaci zpomaluje prostup tepla od slunečního záření z vnějšího prostředí dovnitř budovy. U ploché střechy totiž uniká podstatně méně tepla zevnitř objektu, takže se snižují náklady na vytápění.
Zateplení plochých střech
Na ploché střechy obytných domů se obvykle používá jeden ze dvou způsobů zateplení. Prvním je použití minerální vaty jako tepelné izolace v kombinaci s povlakovou fólií. Povlaková fólie se obvykle kotví hmoždinkami, asfaltové pasy pak přilepením.
Tradiční způsoby izolace plochých střech
Tradiční metodou, jak izolovat ploché střechy, je využití asfaltových pásů. Tento způsob hydroizolace se aplikuje především pro spodní část střechy. Nejčastěji se přitom jedná o takzvanou IPU, což je oxidovaný asfalt. Alternativu, která je přeci jen ekologičtější, pak představuje modifikovaný asfalt.
Jestliže z nějakého důvodu nechcete zvolit asfalt (ani v modifikované verzi), dají se na ploché střechy aplikovat PVC hydroizolační fólie. Na trhu jsou k dostání ve válcích, které se roztahují a taví k základu pomocí horkovzdušné pistole. Velkou předností je fakt, že se tato hydroizolace hodí nejen na beton, ale také například na dřevo, takže s ní lze provést úpravu venkovní terasy.
Vedle těchto dvou základních způsobů zateplení plochých střech v obytném sektoru jsou i další možnosti, například kombinace jiné tepelné izolace, vybudování pochozí či zatravněné ploché střechy nebo použití obrácené skladby ploché střechy (kdy se tepelná izolace pokládá až nad hydroizolaci). Výjimečně se používá stříkaný pěnový polyuretan, který je spíše obvyklý v průmyslovém sektoru, v němž se využije velmi nízké plošné hmotnosti nové krytiny. Jeho výhodou je nízký difuzní odpor, velmi dobré tepelně izolační vlastnosti.
Čtěte také: Vše o měrné tepelné kapacitě betonu
Pokud je však požadavek na tepelnou izolaci dimenzovanou na v dnešní době obvyklé tepelně izolační vlastnosti, je nutné používat větší tloušťky polyuretanu, což vede k vyšším cenám přesahující velmi kvalitní ploché střechy s použitím povlakových fólií.
Moderní řešení zateplení plochých střech
Další možností je zateplení ploché střechy pomocí chytré pěny. Izolace se provádí nástřikem. Pěna se snadno dostane i do různých škvír a mezer, takže je pak hydroizolace kompaktní a efektivní. Důležitým momentem je zde precizní očištění a odmaštění povrchu před tím, než se nástřik pěny začne provádět. Tento typ izolace je ideální pro střechy zelené.
Zateplení ploché střechy minerální vatou je oblíbené, například s použitím desek Isover R, které jsou určeny do systémů plochých střech jako spodní vrstva. Pokládají se na parozábranu, nosnou konstrukci nebo na spádový systém. Ten je možný vytvořit ze spádových desek Isover SD a dvouspádových klínů Isover DK.
Používají se izolační desky z extrudovaného polystyrenu a pěnového skla. Tyto materiály se používají do střešních plášťů s vysokým mechanickým zatížením, jako jsou pochozí terasy, střešní parkoviště, zelené střechy apod. Dle způsobu užití se vyrábějí desky o různých pevnostech, od desek vhodných do pochozích teras až po desky používané pro helioporty. Téměř výhradně se používá do systémů s obráceným pořadím vrstev a bývá stabilizován přitížením. Tepelná izolace z pěnového skla patří mezi exkluzivní materiály používané na špičkových stavbách. Vyniká vysokou pevností v tlaku, chemickou netečností k ostatním materiálům, zanedbatelnou stlačitelností a neomezenou životností. Používá se do systémů s klasickým pořadím vrstev.
Dva základní druhy plochých střech z pohledu tepelných izolací
Z pohledu tepelných izolací a stavební fyziky existují dva zásadní druhy plochých střech - odvětrávané (dvouplášťové) a neodvětrávané (jednoplášťové). Dvouplášťové střechy mají podobný princip jako odvětrávané zateplení. Pokud jednotlivé vrstvy popisujeme z interiéru, tak nejprve je strop, na němž leží tepelná izolace. Je vhodné, aby na spodním líci tepelné izolace byla opět parotěsná fólie. Nad touto tepelnou izolací je vzduchová dutina, jež musí být otevřená do exteriéru. Nad odvětrávací dutinou je pak nosná konstrukce střechy a hydroizolace, tedy ochrana proti povětrnosti. Tyto střechy jsou konstrukčně vhodnější, ale je nutné upozornit, že mezistřešní dutina musí být účinně odvětraná do exteriéru. V normě je stanoveno, že plocha odvětrávacích otvorů má být minimálně 1/100 plochy střechy. U rodinného domu o rozměrech 10 x 10 m to představuje plochu otvorů 1 m2. Pokud se zvažuje běžná velikost otvorů vytvořených trubkami o průměru 50 mm, znamená to, že by těchto otvorů muselo být na tomto menším rodinném domě 510!
Čtěte také: Význam tepelné vodivosti betonu ve stavebnictví
Bohužel dřívější klasické ploché střechy se z hlediska difuze vodní páry prováděly zcela obráceně. Na nosné konstrukci byla tepelná izolace a na ní hydroizolace o vysokém difuzním odporu. Toto je příčina většiny poruch plochých střech. Při rekonstrukci starší ploché střechy je potřeba nejprve stávající hydroizolaci opravit. V nové skladbě střechy pak tato hydroizolace převezme funkci parotěsné zábrany na vnitřní straně tepelné izolace. Po opravě stávající hydroizolace se provede případné přespádování střechy tak, aby srážková voda odtékala směrem k odpadu. Na takto připravenou plochu se položí tepelná izolace.
Její tloušťka musí být taková, aby tepelná izolace umístěná pod stávající hydroizolací tvořila nepodstatnou část celkové tepelné izolace (obvykle se empiricky uvádí, že pod parotěsnou izolací může být maximálně 1/4 celkové tloušťky tepelné izolace). Tloušťku dodatečné tepelné izolace lze ověřit výpočty. Z praxe mnoha výpočtů vychází, že minimální tloušťka dodatečné tepelné izolace je 140 mm, u některých konstrukcí to může být až 180 mm. Na tuto dodatečnou tepelnou izolaci se dá nová hydroizolace.
Zásady zateplování plochých střech
Při zateplování plochých střech je nutné dbát na několik zásad:
- Tloušťku tepelné izolace volíme tak, aby nevznikaly problémy s kondenzovanou vodní párou v konstrukci. (Obvykle to bývá 140 až 180 mm.)
- Při kotvení hydroizolace musí být kotvy provedeny tak, aby co nejméně porušovaly parotěsnou zábranu.
- Kotvy musí být dostatečně nadimenzovány, aby chvěním hydroizolace způsobeným poryvy větru nedocházelo k postupnému uvolňování kotev.
- Desky tepelné izolace musí být položeny těsně u sebe.
Lze pochopitelně použít i takovou tepelnou izolaci, která snáší povětrnostní vlivy, zejména vodu, pak lze udělat hydroizolaci pod tepelnou izolací a tu přikrýt pouze tak, aby nemohla ulétnout (používá se betonová dlažba položená na sucho nebo kačírek (oblý štěrk o průměru 16 až 32 mm). Pak se hovoří o tzv. obrácené střeše.
I když je zateplení ploché střechy řešeno jako nepochozí, musí se při jejím návrhu zohlednit spousta požadavků technických norem. I nepochozí střecha musí vydržet zátěž mokrého, nebo ke stěnám nafoukaného sněhu, nesmí dovolit pronikání vody do chráněného prostoru, nesmí dovolit šíření plamene po jejím povrchu a také samozřejmě musí zamezit unikání drahého tepla ven do vzduchu. Ploché střechy jsou častým zdrojem poruch, zejména u panelových budov. Příčinou je většinou špatné použití materiálů nebo neodborná realizace.
Čtěte také: Jak správně izolovat betonovou podlahu?
Materiály pro ploché střechy jsou vhodné pro tepelnou, zvukovou a protipožární izolaci jednoplášťových nepochůzích střech (střechy přístupné pro běžnou údržbu), dále dvouplášťových střech, extenzivních zelených střech (zatížení do 400 kg/m2) a pro střechy s plechovým pokrytím. Používají se například na garáže, rodinné domky s plochou střechou nebo střechy panelových domů. Naopak nejsou vhodné pro izolace pochůzích a pojízdných teras.
Doporučené tloušťky izolací pro zateplení ploché střechy jsou zpravidla od 14-22cm v závislosti na typu konstrukce. V dnešní době je při výrobě minerální vlny žhavým tématem elektrické tavení.
Zateplení střechy s terasou
Střešní terasy jsou konstrukcí, která se užívá zejména jako zhodnocení prostoru, který by jinak byl nevyužit a sloužil jen jako střecha. Mohlo by se zdát, že jde jen o položení dlažby na provedenou střechu, není tomu ale tak. Skladba pro střešní terasu do jisté míry odpovídá běžné jednoplášťové střeše. To, na co je nutné brát ohled zejména jsou parametry výběru vhodné tepelné izolace a výběru odpovídající hydroizolace.
Zjistěte, proč zateplení terasy rozhoduje o teplotním komfortu v místnosti pod ní. Nejčastěji se řeší v případech, kdy se terasa nachází nad vytápěným prostorem domu, například nad obývacím pokojem, garáží nebo vstupní halou. Pokud taková konstrukce není správně navržena, může docházet k výrazným tepelným ztrátám. Místnost pod terasou se ochlazuje a v konstrukci může vznikat kondenzace vlhkosti.
Při návrhu terasy je proto důležité rozlišovat, o jaký typ konstrukce jde. Jinak se řeší zateplení terasy nad obytným prostorem a jinak terasa založená přímo na terénu u jednopodlažního domu. V prvním případě je tepelná izolace nezbytnou součástí skladby konstrukce. Naopak u teras na zemi se obvykle řeší zejména stabilita podkladu, správné odvodnění a ochrana proti vlhkosti. Správné zateplení terasy proto vždy závisí na konkrétním typu konstrukce.
Nejčastěji se zateplení terasy řeší v případě, kdy se terasa nachází nad vytápěným prostorem domu. Typickým příkladem je terasa nad obývacím pokojem, garáží nebo vstupní halou. V takovém případě tvoří terasa zároveň strop místnosti pod ní a z pohledu stavební fyziky se chová podobně jako plochá střecha.
Pokud by taková konstrukce neobsahovala tepelnou izolaci, docházelo by k výrazným tepelným ztrátám směrem ven. Místnost pod terasou by se v zimě ochlazovala a na rozhraní konstrukce by mohlo docházet ke kondenzaci vlhkosti. Dlouhodobě to může vést nejen ke zhoršení tepelného komfortu, ale i k poškození jednotlivých vrstev konstrukce. Zateplení terasy proto není jen otázkou energetické úspory, ale také ochrany samotné stavby. Správně navržená skladba vrstev zajišťuje, že teplo z interiéru neuniká směrem ven a zároveň se minimalizuje riziko vzniku tepelných mostů.
Výběr tepelné izolace pro terasy
Při návrhu tepelné izolace terasy je důležité zvolit materiál, který dokáže dlouhodobě odolávat mechanickému zatížení a zároveň si zachová dobré tepelněizolační vlastnosti. PIR desky patří mezi moderní materiály s velmi nízkou tepelnou vodivostí. Extrudovaný polystyren (XPS) patří mezi nejčastěji používané materiály u konstrukcí vystavených vlhkosti. Expandovaný polystyren (EPS) představuje ekonomičtější řešení tepelné izolace. Minerální vlna se při zateplení terasy používá spíše výjimečně. Pokud by se do izolace dostala voda, její izolační vlastnosti se mohou zhoršit a materiál schne pomaleji než například polystyrenové izolace.
Tepelnou izolaci je nutné vybírat tak, aby byla schopna přenést bez degradace nebo přílišné deformace zatížení, které je na ni kladeno. Pro dlažbu pro terasy, která je na tyto účely běžně užívána (betonové dlaždice o rozměrech 0,3x0,3 až po 0,5x0,5m), je nutné používat nikoliv běžný polystyren, ale polystyren tužší, pevnější - nejméně třídy EPS 150S stabil, lépe však EPS 200S stabil (pevnost 1,5x až 2x vyšší, než u běžného střešního polystyrenu). Minerální vlnu bych jako tepelnou izolaci pro dlažbu na podložkách vyloučil, přece jen nedosahuje potřebných pevností bez dalších roznášecích vrstev.
Skladba terasy nad obytným prostorem
Při návrhu terasy nad obytným prostorem je důležité uvažovat o celé konstrukci jako o systému více vrstev, které společně zajišťují tepelnou ochranu, vodotěsnost i mechanickou odolnost. Základem je nosná konstrukce, nejčastěji železobetonová deska. Ta přenáší zatížení celé terasy a zároveň tvoří strop místnosti pod ní. Následuje vrstva tepelné izolace, která je klíčová z hlediska energetické účinnosti. Právě tato vrstva zabraňuje úniku tepla z místnosti pod terasou a zároveň pomáhá eliminovat vznik tepelných mostů. Nad tepelnou izolací se nachází hydroizolační vrstva, která chrání konstrukci před pronikáním vody. U teras je tato vrstva mimořádně důležitá, protože povrch je dlouhodobě vystaven dešti, sněhu i teplotním změnám. Poslední část skladby tvoří pochůzná vrstva, která může mít různé řešení podle typu terasy.
Klasicky špatně provedená terasa má stejnou skladbu jako plochá střecha, u níž je na hydroizolaci proveden cementový potěr s dlažbou. Tento postup je zásadně chybný, neboť přináší dva problémy. Prvním je, že betonová deska se vlivem změn teplot pohybuje, čímž dochází k tahovému namáhání hydroizolace. Druhým důvodem je, že voda, která pronikne do betonu, se může změnit vlivem slunečního záření na vodní páru a namáhá dlažbu na odtržení. Obdobný problém může nastat i při zmrznutí této vody.
Zateplení terasy stejným způsobem, jaký se používá u plochých střech, lze akceptovat pouze tehdy, pokud je dlažba pokládaná nasucho na distanční podložky nebo jinak oddělená a umožňující dilatační pohyby. Dříve se používal násyp z písku, dnes je možné použít různé speciální dilatační vrstvy. Ty bývají vyvinuty a nabízeny jako součást systému pro terasy.
Realizace zateplení terasy
Při realizaci zateplení terasy je důležité dodržet následující kroky:
- Kontrola a příprava podkladu: Nosná konstrukce, nejčastěji železobetonová deska, musí být pevná, rovná a očištěná od prachu nebo zbytků starých vrstev.
- Pokládka tepelné izolace: Na připravený podklad se ukládají izolační desky, například PIR desky, XPS nebo EPS.
- Vytvoření spádu terasy: Povrch terasy musí mít mírný spád, aby dešťová voda mohla přirozeně odtékat směrem k odvodňovacím prvkům.
- Aplikace hydroizolace: Hydroizolační vrstva chrání konstrukci před pronikáním vody.
Jako hydroizolace se užívá těch hydroizolačních materiálů, u kterých výrobce deklaruje možnost přitěžování. Může se jednat jak o hydroizolační asfaltové pásy, tak hydroizolační fólie. Občas je užíváno řešení, které se odborně nazývá DUO střecha. Znamená to, že je nad hydroizolace umístěna ještě vrstva Extrudovaného (XPS) polystyrenu, která jednak chrání hydroizolaci před velkými výkyvy teplot a tím prodlužuje její životnost a zároveň je vynikající roznášecí vrstvou. Přímo na povrch tohoto materiálu je vhodné umístit ochrannou geotextilii a na ni je možné pokládat dlažbu na plastové podložky. Materiál XPS je tak tvrdý a pevný, že dostatečně odolává zatížení na malou plochu podložky.
Dlaždice pro terasy jsou kladeny buď na speciální plastové roznášecí podložky, nebo se dají pokládat do štěrkového lože (štěrk frakce 16-32 mm nazývaný kačírek je pro tento účel vhodný). Plastové podložky mají poměrně malou plochu, jedná se vesměs o terče o průměru 120-150 mm. Přes tyto podložky se přenáší veškeré zatížení. Pro dlažbu platí, že štěrkové lože zatížení roznáší lépe a tepelnou izolaci tak tento způsob zatěžuje rovnoměrněji. Smyčková rohož je vynikajícím řešením pro rychlý odvod vody ze střechy. Tvoří ji neuspořádaná vlákna plastu, která jsou dostatečně pevná na to, aby přenesla zatížení a zároveň vytvářejí prostor pro rychlý odvod srážek.
Co se podložek týče, tyto mohou z pohledu možnosti vyrovnání sklonu střechy nebo nerovností dvojí:
- Rektifikovatelné: Tyto podložky jsou rektifikovatelné v určitém rozmezí - například 50-90 mm. Znamená to, že například pootočením závitu můžete podložku plynule nastavit v udaném rozmezí.
- Nerektifikovatelné: To jsou pevné výlisky s výřezy pro 4 rohy dlaždic. Kopírují sklon střechy a také nerovnosti.
Tloušťka izolační vrstvy pro terasy
Při návrhu tepelné izolace terasy je jedním z nejdůležitějších parametrů právě tloušťka izolační vrstvy. Terasa nad obytným prostorem se z pohledu tepelné ochrany navrhuje podobně jako plochá střecha. Materiály s nižší hodnotou tepelné vodivosti dokážou dosáhnout stejného tepelného komfortu při menší tloušťce. U moderních rodinných domů se tepelná izolace terasy nejčastěji pohybuje přibližně v rozmezí 120 až 200 mm.
| Materiál izolace | Tepelná vodivost (λ) | Doporučená tloušťka pro stejný tepelný komfort |
|---|---|---|
| PIR desky | Nízká | Menší |
| Extrudovaný polystyren (XPS) | Střední | Střední |
| Expandovaný polystyren (EPS) | Vyšší | Větší |
Tabulka ukazuje, že materiály s nižší tepelnou vodivostí umožňují dosáhnout stejného tepelného komfortu při menší tloušťce izolace. Při návrhu tloušťky izolace je však vždy nutné zohlednit také konkrétní skladbu konstrukce, typ hydroizolace a požadovaný energetický standard budovy.
Rekonstrukce zateplení terasy
U starších rodinných domů se poměrně často setkáváme s terasami, které byly realizovány bez tepelné izolace nebo s velmi tenkou izolační vrstvou. Pokud se terasa nachází nad obytným prostorem, může se to projevit ochlazováním místnosti pod ní, vyššími tepelnými ztrátami nebo dokonce vznikem vlhkostních problémů. Nejčastějším postupem je odstranění původní pochůzné vrstvy a kontrola stavu hydroizolace a nosné konstrukce. Při rekonstrukci je však nutné zohlednit i konstrukční omezení. Často jde například o výšku prahu dveří nebo o napojení terasy na fasádu. Důležitou součástí rekonstrukce je také správné řešení detailů, zejména napojení hydroizolace na stěny, atiky a odvodňovací prvky.
Důležité detaily při zateplování terasy
Zateplení terasy patří mezi konstrukce, u kterých rozhodují především detaily. I když jsou jednotlivé vrstvy navrženy správně, nesprávné řešení některých detailů může vést k problémům s vlhkostí, tepelnými mosty nebo k postupnému poškození konstrukce. Jedním z nejčastějších problémů je nedostatečný nebo nesprávně vytvořený spád povrchu. Terasa musí být navržena tak, aby dešťová voda mohla přirozeně odtékat směrem k odvodňovacím prvkům. Hydroizolační vrstva musí být správně napojena na všechny konstrukční detaily, jako jsou atiky, stěny nebo prostupy instalací. Právě tato místa patří mezi nejcitlivější části celé konstrukce. U starších staveb nebo rekonstrukcí se někdy používá příliš tenká vrstva izolace. Takové řešení sice může snížit výšku konstrukce, ale z dlouhodobého hlediska vede k větším tepelným ztrátám a nižšímu komfortu v místnosti pod terasou. Ne každý izolační materiál je vhodný pro pochůzné konstrukce. Izolace v terase musí odolávat mechanickému zatížení i vlhkosti. U teras hrají důležitou roli i detaily, jako je napojení na fasádu, řešení prahů dveří nebo správné umístění odvodňovacích prvků.
U teras je nutné vyhnout se všem problémům, které by mohly vznikat rozdílným pohybem jednotlivých konstrukcí. Betonová vrstva provedená na hydroizolaci s největší pravděpodobností vlivem teplotní roztažnosti praskne. Její pohyby vedou k namáhání hydroizolace tahem a obvykle k jejímu následnému porušení. Je však nutné myslet i na to, zda nemůže dojít k pohybu té části objektu, na níž je terasa umístěna, a té, ze které se na terasu vchází, zda nemůže dojít k usmyknutí hydroizolace v tomto místě.
Stejně jako na ploché střeše je i u teras nutné myslet i na to, že může dojít k ucpání odpadů. Vzhledem k tomu, že terasy bývají plošně výrazně menší než ploché střechy, obvykle nehrozí jejich přetížení vodou a následnému zřícení. Častějším problémem při nedostatečném odtoku vody bývá zatečení vody vstupními dveřmi do objektu. Proto i zde je na místě doporučit osazení chrliče vody jako nouzového přepadu.
Pokud se rozhodnete pro střešní terasu, myslete nejen na funkčnost střechy, ale i vlastní bezpečnost. Na zábradlí je totiž nutné myslet už v době realizace atikových zdí. A co se překážek v užívání týče, není snad horšího prohřešku proti investorovi než vyústění odvětrání kanalizace na střešní terase.
Cena zateplení terasy
Cena zateplení terasy závisí na několika faktorech, zejména na velikosti plochy, zvoleném izolačním materiálu, skladbě konstrukce a způsobu realizace. U teras nad obytným prostorem je nutné počítat nejen s cenou tepelné izolace, ale i s dalšími vrstvami konstrukce, jako je parozábrana, hydroizolace, spádová vrstva a finální pochůzná úprava. Je však potřeba počítat s tím, že samotná izolace tvoří pouze část celkových nákladů.
Zelené střechy
Zmíněné zatravnění ploché střechy je náročné na únosnost stropní konstrukce. Skladba střešního pláště má mimo tepelné izolace a hydroizolace navíc drenážní vrstvu, ochranu proti prorůstání kořínků a vegetační vrstvu. Na střechu pak podle tloušťky vrstvy humusu můžeme sázet různé typy rostlin. Zazeleněná střecha má mnoho výhod, mezi něž patří nižší zátěž životního prostředí, ale i zisk velmi kvalitní plochy pro rekreaci. Dříve se ploché střechy používaly hlavně u průmyslových objektů a hal. Někteří majitelé těchto nemovitostí plánují jejich postupné zatravnění, což přispívá ke zlepšení životního prostředí, lepšímu zakomponování stavby do okolí, hlavně však ke kvalitní tepelné izolaci.
tags: #tepelna #izolace #strechy #s #terasou #informace