Ztužující věnce jsou nezbytnou součástí zděných staveb pro zajištění tuhosti stavby a k přenášení účinků zatížení od vodorovných sil. Při návrhu konstrukcí zděné stavby je potřeba najít vhodný kompromis při dimenzování konstrukcí s ohledem na statický návrh, tepelně-technické požadavky a proveditelnosti na stavbě. Tyto požadavky určují výši nákladů na zhotovení konstrukce.
Problém tepelných mostů v konstrukcích věnců a překladů
I když použijete exteriérové zateplení z EPS tl. 80mm, stejně v místě a v okolí zatepleného ŽB věnce budete mít „neklasický“ tepelný most se zvýšeným tepelným tokem, a s prostupem tepla cca o 1/3 větším, než je prostup tepla v okolní keramické ploše stěny. I když máte „jen“ Porotherm 30 P+D, pořád se keramika ještě (zbytečně) dostatečnou měrou podílí na tepelném odporu celé obvodové stěnové konstrukce a má cca 4x - 6x větší tepelný odpor do rozhraní vrstev, než velmi problematické okolí železobetonového věnce. To je dáno tepelnou vodivostí ŽB, anizotropií Thermu a tepelnou vodivostí výztuže žeber a ocelových třmínků.
Uvedené souvislosti a další vztahy jsou díky materiálové eklektice konstrukce, která se má podílet na tepelném odporu obvodové stěny, samozřejmě složitější.
Dopady nedostatečné izolace
Nedostatečná tepelná izolace v oblasti věnců a překladů vede k významným tepelným mostům, které mají řadu negativních dopadů. Mezi hlavní problémy patří zvýšená tepelná ztráta, což se projevuje vyššími náklady na vytápění. Dalším závažným důsledkem je riziko kondenzace vodní páry na vnitřním povrchu konstrukce. V zimě se věnec v rozích domu může rosit a tvořit se plíseň, což zhoršuje kvalitu vnitřního prostředí a může mít dopad na zdraví obyvatel.
Betonový věnec ukončující zeď má nepochybně horší tepelně izolační vlastnosti než ostatní zdivo. Vnímaví pochopí, proč je v kritickém období nepozorovatelná a nikomu nevadící zvýšená vlhkost vnitřních konstrukcí, podílejících se na tepelném odporu celé obvodové konstrukce, neakceptovatelná i v případě standardní stavby.
Čtěte také: Vše o měrné tepelné kapacitě betonu
Typické oblasti výskytu tepelných mostů
Doporučuje se dát si pozor na dva další základní tepelné mosty nebo místa se zvýšeným tepelným tokem u šikmých střech. Tím prvním je oblast obvodového zdiva s podpozednicovým věncem a samotnou pozednicí s napojením svislé tepelné izolace na tepelnou izolaci střešního pláště (zde jednoznačně vítězí nadkrokevní systémy). Tím druhým je u štítových šikmých střech oblast nepřerušeného napojení tepelné izolace štítových stěn na tepelnou izolaci střešního pláště.
Dalším typickým místem, které si zaslouží pozornost, je styčník strop-stěna u vícepodlažních domů. Důvodem je novelizovaný postup statického schématu podle nové generace Eurokódu 6, kdy se oproti současné normě pracuje jinak s excentricitami v místě uložení stropu na stěnu. Bude tak zřejmě nutné zvětšit délku uložení stropních desek a rozšířit je více k vnějšímu líci zdiva. To přináší tlak na řešení tohoto detailu po všech stavebních stránkách, i po stránce tepelné izolace.
Komplexní řešení v nové výstavbě
Optimalizace materiálů a tloušťky izolace
Čím větší je objem železobetonového prvku ve zděné konstrukci, zejména na šířku, tím je potřeba věnovat více pozornosti tepelné izolaci konstrukčního detailu. Aby se předešlo vzniku tepelných mostů, je klíčové zvolit správné materiály a dostatečnou tloušťku tepelné izolace. Dle názoru odborníků je vhodné použít Lignopor tl. 50mm (0,045W/mK) v místě věnce. Potom to bude cca 10,1W versus cca 10,1W, což značí efektivní eliminaci tepelného mostu. I v tomto případě to ale bude konstrukčně nedotažené řešení, jelikož potřebujeme vykrýt okolí nad věncem i pod věncem. To by znamenalo pod a nad věncem oslabit spodní a horní „šár“ tvárnic Porotherm na tl. 250 mm pro umístění Lignoporu tl. 50mm i ve vnějším líci zdiva na výšku cca 700 mm.
Oslabení šířky věnce o 50mm (na šířku 250mm) nebude mít na statiku vliv. Avšak nutno podotknout, že statické prvky (věnce, překlady, ...) by se již raději v průběhu stavby neměly oslabovat. Pokud ano, je nutné si to nechat schválit statikem. Zanedbat výše uvedené okolnosti je prakticky možné až u zateplení EPS od tl. 220mm a více, a i tak by byl věnec na infrakameře čitelný.
Pokud by se stavělo z bloků Porotherm 17,5 P+D (0,450W/mK) a zateplovalo EPS tl. 113mm (nebo prakticky 120mm), nosná konstrukce by se podílela na celkovém tepelném odporu obvodové konstrukce pouze z cca 12% a z hlediska prostupu tepla by už se v místě a okolí železobetonového věnce prakticky nejednalo o tepelný most (10,1W versus 10,3W).
Čtěte také: Význam tepelné vodivosti betonu ve stavebnictví
Z výše uvedeného jasně vyplývá logická a konstrukční jednoduchost a menší finanční náročnost staveb se subtilními a tenkými nosnými konstrukcemi, které se logicky zbytečně nepodílejí na tepelném odporu obvodových konstrukcí. Kacířsky by se dalo říci, mějme stěnové obvodové nosné konstrukce co největšími plnoplošnými, ale tenkými tepelnými mosty. Potom tyto tepelné mosty nemusíme řešit a vyhneme se materiálové eklektice a konstrukčním vulgarismům.
Následující tabulka porovnává tepelné toky v různých stavebních scénářích:
| Konstrukce stěny a izolace | Tepelná vodivost (W/mK) | Prostup tepla v oblasti věnce (W) | Prostup tepla v okolní keramice (W) | Charakteristika |
|---|---|---|---|---|
| Porotherm 30 P+D + 80mm EPS | 0,244 (Porotherm) | cca 14,6 | cca 10,1 | Výrazný tepelný most |
| Porotherm 30 P+D + 80mm EPS + 50mm Lignopor v místě věnce | 0,045 (Lignopor) | cca 10,1 | cca 10,1 | Tepelný most zmírněn, nutné oslabení zdiva |
| Porotherm 17,5 P+D + 113-120mm EPS | 0,450 (Porotherm) | cca 10,3 | cca 10,1 | Prakticky žádný tepelný most |
Konstrukční detaily a systémová řešení
- Balkonové konzoly: Ve vašem případě budete muset vnější EPS tepelnou izolaci tl. 80mm vykrýt tepelný most ve formě zvýšeného tepelného toku balkonovou konzolou horizontální EPS tepelné izolace (spádové desky tl. 80mm - 30mm, šířky alespoň 800mm od vnějšího líce obvodové tepelné izolace svislých stěn) na spodním i horním líci a boku této konzoly, napojenou na svislou EPS tepelnou izolaci. Ideální by bylo obalit konzolu EPS spádovými deskami tak, aby i na okrajové svislé hraně měla alespoň 30mm EPS. Vyrábějí se také přechodové konzolové komponenty s průběžnou ocelovou výztuží, která prochází izolační vrstvou z tvrzeného XPS nebo PUR, která navazuje na svislou tepelnou izolaci nosných stěn. Pokud chceme mít balkon, neřešme ho jako součást vodorovné stropní konstrukce, ale konstrukčně ho řešme jako lehký předsazený (kov, dřevo, kompozit) a zcela oddělený od domu. Mezi balkonem a svislou nosnou obvodovou konstrukcí musí zůstat nepřerušená svislá tepelná izolace.
- Nové věncovky: Standardní věncovky mají šířku 80 mm a poměrně malý tepelný odpor. Často slouží jen jako ztracené bednění v oblasti věnců pod pozednicí. V oblasti stropů se věncovky někdy nahrazují jinými prvky, nebo se do líce zdiva použije vytažený izolant, např. expandovaný polystyren. Takováto řešení nejsou vhodná k použití zejména u jednovrstvého zdiva z tepelněizolačních cihel, neboť vedou k většímu riziku trhlin ve vnějších omítkách, a proto je nutno při omítání přijmout nezbytná, a tudíž dražší opatření. Nová tepelněizolační tvarovka se vyznačuje malou tloušťkou, lepší tepelnou izolací a rychlou zpracovatelností na stavbě. Nové věncovky jsou určeny pouze pro zdivo z broušených cihel, zdí se na systémovou zdicí PU pěnu a pro zajištění stability při lití čerstvého betonu do věnce se používají systémové kotvicí prvky. Nepostradatelnou vlastností je dobrá opracovatelnost zdicí tvarovky.
- Systém Ytong: Stavební systém Ytong zahrnuje širokou škálu vodorovných nosných a nenosných prvků, které mají za cíl zjednodušit a urychlit proces výstavby, přičemž zaručují vysokou technickou kvalitu. Díky těmto prvkům lze snadno a efektivně dosáhnout stabilní konstrukce, která splňuje požadavky na energetickou účinnost, tepelné a zvukové izolace. Prefabrikované nosné a nenosné překlady představují klíčové stavební prvky s mnoha výhodami. Mezi hlavní přednosti těchto překladů patří jednotné materiálové složení, které zajišťuje stejné fyzikální vlastnosti jako u zdiva, a vysoká rozměrová přesnost.
Zateplení stávajících věnců - dodatečná izolace
Pokud se v zimě věnec v rozích domu rosí a tvoří se plíseň, pomohlo by udělat zvenku na fasádu v pruhu věnce izolaci. Tepelně izolační vlastnosti betonového obvodového věnce je možno zlepšit dodatečnou venkovní tepelnou izolací. Tato izolace by měla nejen překrývat plochu betonového věnce, ale přesahovat minimálně 15cm jeho výšku na obě strany, aby se minimalizoval vliv tepelného mostu mezi věncem a zdivem. Jako izolační materiál je možno použít polystyren, případně minerální (skelnou, čedičovou) vatu.
Důležitost projektové dokumentace a norem
Tento úplně základní tepelný most musíte mít vyřešený v projektové dokumentaci pro provedení stavby, která musí ze zákona zajišťovat proveditelnost stavby. Pokud tomu tak není, nemáte projektovou dokumentaci, ale jen prokótovanou studii, která stačí pro vydání stavebního povolení. Doporučuji vždy slušnou konfrontaci stavitele s projektantem, ať každý obhájí své řešení.
Při zateplování je důležité dodržovat platné normy. Například už při 100mm EPS 70F byste byl na doporučené hodnotě ČSN 73 0540-2:2002 - 0,25 W/m2K. Je důležité, aby se bod kondenzace při výpočtové teplotě posunul do tepelné izolace. Ještě na tloušťku zateplení 15cm se dají bez problémů dostat komponenty (plastové kotvy, profily, ...) za standardní cenu. Plastové kotvy existují do délky cca 25cm, takže ještě i 20cm zateplení je na tom ekonomicky celkem dobře. Při větší tloušťce se už zvyšuje pracnost nebo to přestává mít smysl.
Čtěte také: Jak správně izolovat betonovou podlahu?
Všem stavebníkům se doporučuje rychle běžet do nejbližšího knihkupectví a koupit si knihu „Tepelné mosty“ od pánů Šubrta a Wolfa (Grada 2003) a v průběhu projektování a výstavby byste s ní měli usínat. Problematika všech základních tepelných mostů je v této publikaci podrobně popsána.
tags: #tepelna #izolace #pro #preklady #a #vence