Betonová podlaha v garáži je dennodenně zatěžována a vystavována různým škodlivým vlivům. Pokud má vaše podlaha v garáži již nějaký ten rok za sebou, můžete spatřit znečištění olejem, zaprašování povrchu podlahy, trhliny či výtluky. Některé z poruch podlahy mohly vzniknout již při jejím kladení. A jak tedy podlahu opravit?
Typy betonových vrstev v podlaze
Betonová vrstva v podlaze se obvykle skládá z mazaniny a potěru. Základem je vždy beton, rozdíl spočívá v tloušťce, ve které se směs písku, štěrku, cementu a vody do podlahy ukládá.
- Betonová mazanina: Podlahová vrstva betonu, jejíž optimální tloušťka se u obytných budov pohybuje v rozmezí 50-100 mm. U nadměrně zatěžovaných podlah, tedy zejména v průmyslových budovách či dílnách, může mít tloušťku až 300 mm. V některých prostorách může tvořit mazanina kompletní podlahovou vrstvu. Jsou to místa, kde příliš nezáleží na vzhledu ani na dokonalé hladkosti povrchu podlahy, tedy například sklepy, dílny či garáže nebo zemědělské objekty.
- Cementový (betonový) potěr: Vrstva betonu v podlahové konstrukci o síle do 50 mm. Stejně jako betonová mazanina má funkci podkladní, vyrovnávací a roznášecí, a kromě zmíněné tloušťky ho od mazaniny odlišuje i použití štěrku menší frakce (nižší zrnitosti) právě kvůli tomu, že se beton pokládá v tenčí vrstvě.
Oprava poškozené betonové podlahy
Zaprašování povrchu podlahy
Zaprašování povrchu podlahy patří mezi méně závažné poruchy. Příčinou je postupný rozklad dlažby způsobený nadměrným zatížením povrchu. Tento problém lze řešit penetrováním podkladu nástřiky speciálně určenými pro ošetření a zpevnění betonových povrchových vrstev. Řešením je také opatření povrchu konstrukce celým nátěrovým systémem. V nezbytném případě, vytvoření zcela nové vrstvy.
Trhliny v podlaze
Pokud se v podlaze objeví trhlina, jedná se o předzvěst poruchy v celé konstrukci. Je proto třeba zjistit příčinu poruchy, důležité jsou faktory jako počet trhlin, šířka trhlin a jejich vzájemná orientace. Trhliny většinou vznikají v počátečních fázích zrání betonu a dále se nerozšiřují. Jelikož však mají dopad na celou konstrukci, je třeba jim věnovat dostatečnou pozornost.
Výtluky v podlaze
Zanedbání poškození v podlaze nebo rozvoj špatně opravených poruch může mít za následek vznik výtluků. Ty dokážou způsobit znefunkčnění celé podlahy. Při opravě výtluků je třeba podklad pečlivě připravit. Pro vytvoření vrstvy jsou vhodné materiály s vlastnostmi podkladu.
Čtěte také: Podlahové topení: ideální tloušťka betonu
Odstranění olejových skvrn
Zřejmě nejčastějším poškozením vaší dlažby v garáži bude znečištění olejovými skvrnami. Ty navlhčeným hadříkem neodstraníte, potřebný je daleko větší zásah. Jak na to? Při sekání dávejte pozor na izolaci a elektrické rozvody. Vysekanou plochu je třeba následně vymést vlhkou metličkou nebo vysát a polít vodou, aby beton nasákl. Před betonováním se na ošetřovanou plochu nanese tenká vrstva cementové malty, ta se rozetře metlou. Na tento podklad naneste beton.
Postup nanášení tenké vrstvy betonu
Pokud je třeba vyrovnat celý povrch betonové podlahy, můžete sáhnout po samonivelizační směsi, která se namíchává podle pokynů výrobce. Před použitím této směsi podlahu zameťte a větší prohlubně vyplňte maltou. Nanášení začíná v nejvzdálenějším rohu od dveří. K rozvrstvení a vyrovnávání betonové vrstvy na podklad se používá zednická lať.
Důležité aspekty při realizaci betonové podlahy
- Využití mazaniny či potěru, případně kombinaci obojího a rovněž vhodnou tloušťku obou druhů betonové výplně by měl určit projektant stavby v závislosti na přepokládaném zatížení podlahy.
- Důležitou veličinou ve výpočtu vrstev je i případné výškové vyrovnání mezi místnostmi, což ale nevylučuje použití různých skladeb podlah v jednotlivých prostorách stavby.
- Podklad, na nějž mazaninu pokládáte, musí být odolný proti prošlápnutí a vodě. Jestli má beton přijít na tepelnou izolaci, je nutné pokrýt její povrch stavební fólií. Spoje fólie musí být slepeny hydroizolační páskou. U svislých konstrukcí (stěn) je potřeba vytvořit dilatační spáru pomocí speciálních pásků.
- Pokud je v podlaze vytápění, měla by být vrstva potěru vždy vyztužená kari sítí. U rozměrnějších podlah je potřeba udělat dilatační spáry i v ploše (tzv. dilatační pole), přičemž bez výztuže by toto pole nemělo překročit rozměr 3 × 3 m, zatímco při použití kari sítě může být až 5 × 5 m.
Nákup a míchání betonové směsi
Potřebujete-li udělat vrstvu cementového potěru v menším množství, prodávají se k tomuto účelu hotové pytlované směsi, u nichž byste měli mít záruku správného poměru štěrku a písku vhodné zrnitosti i cementu. Při míchání z jednotlivých složek, což je ekonomičtější především na stavbě většího rozsahu, se doporučuje míchat potěr v poměru 1 lopata cementu na 2 lopaty písku a 2 lopaty štěrku, u mazaniny pak 1 lopata cementu na 2 lopaty písku a 4 lopaty štěrku. Množství vody je nutné zvolit podle požadované konzistence betonové směsi. Řidší beton se používá v případě, že je potřeba, aby betonová směs dobře zatekla do různých nerovností či hůře dostupných míst.
Dobré rady
Dostatečně silná a dobře izolovaná vrstva betonu v podlaze zdánlivě nemůže nic zkazit, ale buďte opatrní při betonování podlah v hliněných domech či v chalupách s kamennými základy izolovanými jílem. Radikální změna vlhkostních poměrů kvůli použití betonu může způsobit problémy. I při větším množství potřebného betonu vždy spočítejte, zda vás vyjde nákup jednotlivých složek levněji než dovoz pytlovaných směsí.
Čtěte také: Podlahové topení a tloušťka betonu
Čtěte také: Separační vrstva: Důležitý prvek betonové konstrukce
tags: #tenka #vrstva #betonu #postup