Oddělování nebo-li separace je jednou z nejčastějších použití geotextilií. Posledně uvedený přínos nabývá v současné době na významu. I tak běžný materiál, kterým je drcené kamenivo, se v poslední době stává vzácným, protože zdrojů kamene ubývá, a navíc roste cena energie, potřebná pro jeho vytěžení a rozdrcení.
Proto jednoduchá separace takového materiálu a jeho oddělení např. Geotextilie se vždy umisťuje na připravenou zeminu, a to v takové hloubce, abychom mohli do požadované finální úrovně uložit všechny uvažované podkladní vrstvy (zpravidla štěrk nebo písek) i vlastní pojížděnou nebo pochozí vrstvu (dlažba, zámková dlažba, zatravňovací tvárnice). Pásy geotextilie se na takto připravený podklad ukládají s přesahem 300 mm.
Na geotextilii se nasype a zhutní nosná vrstva z kameniva, a to podle toho, jak bude daná vrstva zatěžovaná. Na tuto vrstvu se potom klade zvolená finální úprava pojížděné nebo pochozí plochy podle vkusu stavitele a charakteru zatěžování. Zde uvádíme vzorová řešení, kde je zobrazena geotextilie pod zámkovou dlažbu pro různě zatížené plochy, ale stejně tak může tvořit poslední vrstvu konstrukce jiný materiál jako např. zahradní dlažba, asfalt, beton, nebo jen kalená dusaná štěrkodrť.
Ve všech uvedených skladbách chodníků a cest se ukládá geotextilie pod štěrk. Skladba je vhodná pro pouze pro provoz pěších nebo velmi lehkých vozů pro všechny typy podloží. Používá se tedy hlavně pro budování chodníků, cest a pěšin tam, kde se nepředpokládá možný pojezd vozidel.
Pokud budete uvažovat s občasným provozem vozidel, volte raději skladbu určenou pro osobní nebo nákladní vozy. Z velkého množství různých geotextilií postačí pro pěší komunikace netkaná geotextilie z recyklovaných surovin nebo lehká tkaná stavební geotextilie.
Čtěte také: Proč použít separační fólii pod beton?
Budujete příjezdovou cestu k domu, zajistěte si už před začátkem výstavby její stálost. Stavba příjezdové cesty k domu nebo garáži případně zpevněné cesty kolem domu nebo na zahradě vyžaduje pečlivou přípravu. Pokud budete uvažovat o výstavbě plochy pojížděné nákladními automobily, je vždy lepší se obrátit na odborníky, kteří Vám se skladbou a s použitím vhodných geosyntetických materiálů poradí. Při správném návrhu se díky použití geotextilie jednotlivé vrstvy zeminy nemohou vzájemně mísit ani při zaplavení vodou, a cesty tak fungují dlouhá léta bez potřeby oprav.
Pokud budujete parkoviště pro osobní nebo i nákladní vozy, postupujte obdobně jako u budování cesty. Protože se obvykle jedná o větší plochu, kde bude dlouhodobě působit zatížení od aut, je vhodné i skladbu konstrukce parkoviště konzultovat s odborníkem. Pokud se přesto rozhodnete vybudovat cestu plochu pro nákladní automobily svépomocí, použijte obdobné netkané geotextilie jako u cest pro osobní vozy, avšak s vyšší hmotností.
Podkladní beton a jeho vrstvy
Podkladní beton není to samé, co základová deska, i když se tak často nesprávně nazývá. Na fórech svépomocných stavebníků panuje mnoho otázek, mýtů a polopravd. Drobná odbočka ke správnému názvosloví. Základová deska není podkladní beton na pasech! Základová deska je druhem plošného základu vyztužená dle statického výpočtu a její tloušťky se pohybují od 0,3 m výše a tvoří základovou konstrukci pod celou plochou objektu. Samozřejmě i jednoduché stavby, jako jsou rodinné domy, se mohou zakládat na těchto základových deskách, pokud to základové poměry vyžadují. Vraťme se však k podkladní betonové desce neboli podkladnímu betonu.
Nejedná se o nosnou konstrukci základů (nosnou konstrukci základů tvoří základové pasy), nýbrž o podkladní vrstvu betonu pro uložení hydroizolačního souvrství, protiradonové izolace a skladby podlahy. Mezi tvárnicemi ztraceného bednění vzniká často prostor, který je nutné vyplnit - jednak vznikne prostor při skrývce ornice a jednak se v rámci stavby provádí rozvody kanalizace, přípojek vody a elektřiny, a prostor je tak velmi často protkán dalšími výkopy a ten je nutné zasypat.
Použití zeminy pro zásypy
Již při výkopech a dle geotechnické průzkumu zjistíme jakou zeminu vlastně vyhloubíme v rámci základových pasů. Tuto zeminu lze využít pro tyto zásypy. Skrývku ornice zásadně nepoužíváme. Nelze používat ani zeminu s kusy kořenů a organických příměsí - ty následně vyhnívají a tzv. prosedají. Jako nevhodné jsou soudržné zeminy třídy F5-F8 (jíly a hlíny se střední, vysokou, velmi vysokou a extrémní plasticitou), které v podstatě nelze hutnit a jsou objemově nestálé. Všechny ostatní zeminy lze pro zásypy použít, případně je nahradit štěrkovým podsypem.
Čtěte také: Podlahové topení: ideální tloušťka betonu
Abychom mohli na tyto nasypané zeminy provést podkladní betonovou desku je nutné je zhutnit. Hutnění se u těchto jednoduchých staveb provádí pro nesoudržné zeminy (štěrky, písky, hlína štěrkovitá) vibrováním a válcováním. U soudržných zemin pak pouze válcováním. Při zhutňování je nutné dbát, aby nedošlo k porušení svodného potrubí kanalizace a ostatních přípojek.
Obecně se u těchto jednoduchých staveb kvalita zhutnění nijak neměří a lokálně tak může docházet k nerovnoměrnému zhutnění, které má za následek vytváření lokálních prohlubní pod podkladním betonem.
Štěrk pod podkladní beton
Nyní se dostáváme k problematice štěrkového podsypu pod podkladní beton. Štěrkové podsypy ani polštáře se pod podkladní ani základové desky zpravidla nedělají. Desky jsou navrhovány s ohledem na únosnost stávající zeminy a zlepšování zeminy je v takovýchto plochách neekonomické. V případě podkladních betonových desek se podsyp u hrubozrnných zemin většinou neprovádí, jelikož ty jsou dostatečně únosné a štěrkem již únosnosti významně nepomůžete. Je nutné si však uvědomit, že případná vložená štěrková vrstva má svou mezerovitost, a tedy i vzduch, ve kterém se hromadí radon. Dle příslušné normy musí být všechny štěrkové podsypy a zeminy o mocnosti nad 50 mm odvětrány nad střechu.
V rámci jemnozrnných zemin obsahujících jíly a hlíny střední a vysoké plasticity, které po celou dobu zůstávají mezi základovými pasy, jsou vždy nasyceny vodou a je nutné provést štěrkový podsyp. Tyto zeminy je nutné důkladně nechat vyschnout, následně zaválcovat štěrkem frakce 16-32 tloušťky 100 mm a následně uložit frakci 8-16 tloušťky 150 mm a provést zhutnění vibrační deskou.
Štěrkový podsyp se zde dává z jediného důvodu, a to z důvodu urychlení konsolidace neboli postupného vytlačování vody z pórů zeminy při zhutňování. Po vylití podkladní desky betonem se již nepředpokládá znovu nasycení vodou. Pokud by i přesto k němu došlo, stěrkový podsyp při bobtnání jílovitých částí zachytí tuto vodu a nevznikne tak pórový tlak vody zespoda na desku.
Čtěte také: Podlahové topení a tloušťka betonu
Upozorňuji, že štěrkový podsyp nepatří pod základovou spáru základového pasu. Zde je nebezpečí průsaku vody a další komplikace, které již byly popsány v kapitole 2 - podsyp základů. Velmi nedoporučuji používat jako podsyp štěrkopísek, zejména ve větších vrstvách. Používá se pouze u štěrkopískových polštářů, a to jsou úplně jiné druhy zlepšování zeminy.
Pokud jej použijeme u podkladního betonu, únosnost ani sedání nijak neovlivníme, ovšem zaděláme si na skrytý problém v další fázi stavby, kdy na tuto vrstvu vylijeme podkladní betonovou desku. Proto doporučuji v případě štěrkopísku separovat jej od následného betonu polyetylénovou fólií. Stejný postup se aplikuje při odvětrání radonu, kdy nechceme, aby cementové mléko protékalo do vrstvy štěrku a snižovalo tak jeho účinnost na odvětrání. Folii lze u štěrkového podsypu také nahradit geotextílií.
V případě použití fólie je betonová vrstva odseparována od podkladu a beton tak není přímo namáhán vlhkostí. Ještě upozorním, že pokud je v domě instalováno teplovodní nebo elektrické podlahové topení nebo štěrková vrstva o mocnosti nad 50 mm, nebo je-li radonový index stavby vysoký, je nutné provést vždy odvětrání radonu přes štěrkové lože nad střechu objektu nebo vložení ventilační vrstvy do kontaktní konstrukce (tedy souvrství podlahy). Sálání tepla z podlahy totiž urychluje také prostup radonu do interiéru stavby.
Skladba desky od projektanta
Níže je uvedena skladba desky od projektanta:
- NÁŠLAPNÁ VRSTVA DLE PŘÁNÍ INVESTORA
- SAMONIVELAČNÍ CEMENTOVÁ MAZANINA PRO PODLAHOVÉ VYTÁPĚNÍ TL. 50 mm / 60 mm DILATOVANÁ PO OBVODĚ MÍSTNOSTI A V PLOŠE MAX 3,0 / 3,0 m´
- POLYSTYRENOVÁ SYSTÉMVÁ DESKA PODLAHOVÉHO TOPENÍ 50 mm - lamb. 0,034
- POLYSTYREN PODLAHOVÝ EPS 200 TL. 150 mm - lamb. 0,034
- HYDROIZOLACE PROTI VYSOKÉMU RADONOVÉMU RIZIKU ( NAPŘ. 1X GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL 4 mm + 1X BITAGIT + Na+Np) + ASF. PENETRAČNÍ NÁTĚR ZA HORKA, VYTAŽENÝ 500 mm NA OBVODOVÉ ZDIVO
- NOSNÁ ŽB MAZANINA C 20 / 25 VYZTUŽENÁ 2x OCEL SÍTÍ OKA 100 / 100 mm PROF. DR. 6 mm TL. 150 mm
- BETON DO ZTRACENÉHO BEDNĚNÍ C 20 / 25, VYZTUŽENO OCEL. VÝTUŽÍ PROF. DR. 4Ø10 SVISLE A 2Ø10 VODOROVNĚ DO SPÁRY
- PODKLADNÍ VYROVNÁVACÍ ŠTĚRKOVÁ VRSTVA TL. 150 mm FR.
tags: #separační #vrstva #pod #beton #skladba