Měření izolačního odporu je klíčovou součástí revizí a kontrol elektrických spotřebičů, které zajišťují jejich bezpečnou funkci a předcházení úrazům elektrickým proudem. Tento proces se provádí u široké škály zařízení, včetně elektrického ručního nářadí a ostatních spotřebičů, které jsou revidovány podle ČSN 33 1600 ed.2, a u svařovacích zařízení kontrolovaných podle ČSN EN 60974-4.
Metodika měření izolačního odporu
Při měření izolačního odporu se zdroj měřicího proudu zapojí mezi spojené pracovní vodiče spotřebiče a přípojné místo PE vodiče k elektrické instalaci. V měřicím obvodu je zapojen ohmmetr, který vyhodnocuje izolační odpor.
Specifika měření u různých tříd ochrany a zařízení
- U spotřebičů třídy II a III: Druhý pól měřicího napětí je připojen na hrot, který se přiloží k vodivým, dotyku přístupným částem spotřebiče.
- U svařovacích zařízení: Izolační odpory se měří mezi PE obvodem a síťovou částí, mezi PE obvodem a svařovacím obvodem a mezi síťovou částí a svařovacím obvodem.
Požadované parametry měřicího zdroje
Pro měření izolačního odporu jsou stanoveny specifické parametry měřicího zdroje:
- Napětí: DC 500V (minimálně 500V, maximálně 750V).
- Proud: 1mA.
- Doba trvání: 5s až 10s.
Důležité je, aby zdroj měřicího napětí byl natolik „tvrdý“, aby při jeho zatížení proudem 1mA po dobu 5s až 10s nekleslo měřicí napětí pod 500V. Tyto parametry jsou v souladu s ČSN EN 61557-2 a odpovídají požadavkům norem pro revize elektrických instalací.
Normativní požadavky a jejich interpretace
Článek 6.5.4.b normy ČSN 33 1610 uvádí k měření izolačního odporu: "Izolační R se měří u spotřebičů třídy ochrany II mezi živými částmi a přístupnými vodivými částmi." Tato norma nevyžaduje měřit u spotřebičů třídy II samostatně izolační odpor základní a samostatně izolační odpor přídavné izolace, jak to požaduje norma ČSN 33 1600. Mohlo by se stát, že při měření spotřebiče (např. vysavač standard a podobné) je jedna z izolací nevyhovující. Při měření podle ČSN 33 1610 se tato skutečnost nezjistí a spotřebič se bude dále provozovat jako bez závad.
Čtěte také: Výztuž do betonu – rozměry a návrh
ČSN 33 1600 ve všech edicích je vodítko, jak "by se mělo", podobně jako Bible. Není tam uvedeno musíš a nesmíš. Ta ČSN není "návod", ale jen směrnice. Mezi řádky se dočtete, že izolační odpor lze měřit, ale také si můžete nadělat problémy. Je nutné používat rozum a hlavně moudrost. Uvědomit si, kdy snížený izolační odpor má vůbec vliv na bezpečnost, anebo jen na provozuschopnost daného přístroje.
Postup při provádění revize nebo kontroly elektrických spotřebičů a nářadí
Nejprve se zjistí třída ochrany spotřebiče a podle typu přívodu (s nebo bez ochranného vodiče) se volí další postup. Pokud některé části nebrání, např. relé, stykač nebo elektronické spínání při vypnutí od síťového napájení, tak u všech spotřebičů, odpojitelných a prodlužovacích přívodů se změří izolační odpor. Izolační odpor se zjišťuje pomocí měřiče izolačního odporu stejnosměrným proudem se zdrojem s jmenovitým napětím nejméně 500V při zatížení 1mA (tj. u spotřebičů s třídou ochrany I mezi živými částmi a neživými částmi, popř. mezi žilami).
Měření přechodového odporu ochranného vodiče PE
Pro všechny spotřebiče, odpojitelné a prodlužovací přívody s ochranným vodičem se provede změření jeho odporu. Pro spotřebiče s třídou ochrany I se měří odpor mezi ochrannou zdířkou vidlice a přístupnými neživými částmi spojenými s ochranným vodičem, včetně prodlužovacího nebo odpojitelného přívodu. U prodlužovacích a odpojitelných přívodů se měří odpor mezi ochrannou zdířkou vidlice a ochranným kontaktem na druhém konci. Měření provádíme pomocí zdroje o střídavém nebo stejnosměrném napětí 4V až 24V minimálně proudem 0,2A (max. 10A). Výsledný měřený odpor ochranného vodiče nesmí být větší než 0,2Ω při délce přívodu do 3m. K tomuto odporu připočteme 0,1Ω na každé další 3m délky přívodu. Maximální možná hodnota je 1Ω, kterou nelze překročit.
Měření unikajících proudů
Užití těchto spotřebičů se předpokládá jen ve vnitřním prostoru s vnějšími vlivy pro prostor normální. Uvedená podmínka, že izolační odpor těchto spotřebičů nesmí být menší 0,3 MΩ, nemusí být splněna, pokud tyto spotřebiče splňují podmínku pro mezní hodnotu proudu protékajícího ochranným vodičem. U spotřebičů s třídou ochrany I měříme proud protékající ochranným vodičem při přiložení síťového napětí. Pro spotřebiče, které můžeme uložit izolovaně, měříme proud napřímo. Mimo přívod síťového napětí nesmí být připojen žádný další přívod, který může způsobit překlenutí na zem. Podmínka se vztahuje i na vodovodní, plynové, anténní přípojky a vedení pro přenos dat. Proud protékající ochranným vodičem nemá překročit hodnotu 3,5 mA.
Měří se dotykový proud (tj. proud procházející izolací spotřebiče) při přiložení síťového napětí spotřebiče. Pro spotřebiče, které lze uložit izolovaně, se dotykový proud měří na vodivých částech spotřebiče napřímo. U spotřebiče připojeného na síťové napětí přiložíme jeden pól měřicího přístroje na povrch přístupových vodivých částí spotřebiče a druhý pól uzemníme, popř. připojíme k ochrannému vodiči (PE). V případě uzemněné napájecí sítě je izolace namáhána pracovním napětím. Mimo přívod síťového napětí nesmí být připojen žádný další přívod, který může způsobit překlenutí na zem. Pro spotřebiče, u kterých nelze zaručit, že měřené části jsou izolovány od země, zjišťujeme dotykový proud nepřímo, jako rozdílový proud vyhodnocením proudu do spotřebiče přicházejícího a z něj odcházejícího.
Čtěte také: Betony Bauer: Průvodce výběrem velikosti
Při měření náhradního unikajícího proudu je použit samostatný zdroj poskytující napětí (vyšší než 25 V a nižší než 250 V). Při napětí vyšším než 50 V nesmí zkratový proud přístroje pro měření unikajícího proudu překročit hodnotu 3,5 mA. Pro měření spotřebičů s třídou ochrany I unikající proud nesmí překročit hodnotu 3,5 mA, pokud jiné normy nepovolují vyšší hodnoty. Tento postup je stanoven pro spotřebiče, které není možné v době vykonávání revize odpojit od elektrické sítě. Zahrnuje především měření odporu ochranného vodiče a unikajících proudů.
Kontrola bezpečného napětí
V místech vnějšího připojení k bezpečnému napětí, generovanému ve spotřebiči, se zjišťuje, zda-li není překročena mezní hodnota bezpečného napětí. U obvodů SELV a PELV je maximální hodnota mezi vodiči 50V pro střídavé a 120V pro stejnosměrné napětí.
Vizualní kontrola a funkční zkoušky
Elektrický spotřebič se připojí na jmenovité napětí. Je třeba ověřit, zda ovládací a bezpečnostní prvky zajišťují správně svou funkci. Poškozené nebo špatně čitelné označení na ochranných krytech je třeba obnovit a zajistit jejich trvanlivost. Kryty, držadla a ovládací prvky nesmějí být poškozeny do takové míry, kdy hrozí úraz elektrickým proudem. Pohyblivé přívody nesmí mít poškozenou izolaci, u vstupu musí být opatřeny ochrannou návlačkou zajištěnou proti vytržení. Dále pak ani vidlice, nástrčka a pohyblivá zásuvka nebo přívodka nesmějí být poškozené.
Tabulka požadavků na izolační odpor dle třídy ochrany
| Třída ochrany spotřebiče | Měřicí napětí (DC) | Minimální izolační odpor | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Třída I | 500V | 0,3 MΩ | Mezi živými a neživými částmi. Podmínka nemusí být splněna, pokud je dodržena mezní hodnota proudu protékajícího ochranným vodičem. |
| Třída II | 500V | Není uvedeno | Měří se mezi živými částmi a přístupnými vodivými částmi. ČSN 33 1610 nevyžaduje samostatné měření základní a přídavné izolace. |
| Třída III | 500V | Není uvedeno | Měří se mezi živými částmi a přístupnými vodivými částmi. |
Čtěte také: Beton a jeho pevnost
tags: #izolační #odpor #spotřebičů