Hydroizolace je klíčovým prvkem každé novostavby. Správně provedená izolace základů chrání stavbu před vlhkostí, zvyšuje její životnost a snižuje náklady na údržbu. Odborníci rozlišují hydroizolaci suterénu vodorovnou (základová deska) a svislou (stěna v kontaktu se zeminou). V tomto případě horizontální nebo vertikální popisuje směr, ve kterém je hydroizolace položena.
Význam hydroizolace u novostaveb
Hydroizolace je proces, jehož cílem je zabránit pronikání vody a vlhkosti do konstrukce budovy. U novostaveb je tento krok naprosto zásadní, protože špatně provedená izolace základů může vést k vážnému poškození stavby, snížení její životnosti a vysokým nákladům na opravy. Voda je jedním z největších nepřátel stavebních konstrukcí - způsobuje korozi, plísně, degradaci materiálů a ztrátu statické stability. Taktéž při nové výstavbě si založení stavby bez hydroizolace neumíme představit.
Typy vody působící na zdivo
Ve sklepních prostorech působí kapilárně zemní vlhkost na stěny ze strany (průsaková, zadržená voda, kapilární voda) nebo voda tlačící se zvenčí jako spodní voda, záplavová voda nebo vzdutá voda.
- Netlaková voda - jedná se o smáčení zdiva např. deštěm.
- Tlaková voda - např. spodní voda. Nejvíce se projevuje hlavně v suterénních prostorách a v místech tzv. „hydroizolačních van“.
- Poškození z havárií - např. prasklé potrubí.
Hydroizolace při zakládání stavby
Proces hydroizolace začíná již při zakládání stavby. V této fázi je nutné správně vyhodnotit geologické podmínky, hladinu spodní vody a typ půdy. Na základě těchto údajů se volí vhodné stavební řešení a typ izolace.
Základní typy izolace:
- Vodorovná hydroizolace - chrání proti vzlínající vlhkosti z podloží. Umisťuje se mezi základovou desku a zdivo. Pro zamezení vzlínající vlhkosti ve zdivu se v případě, že voda netlačí, používají vodorovné protivlhkostní zábrany. Z podobného důvodu jsou základové desky izolovány proti kapilární vlhkosti. Vodorovné plošné hydroizolace jsou vystaveny enormní zátěži a jsou na ně kladeny ty nejpřísnější požadavky. Mezi tuto zátěž patří hlavně klimatické podmínky. Konstrukce jsou vystaveny silnému slunečnímu záření, dešti či sněhu. V konstrukci může dojít ke kolísání teploty až o 70 °C. Dalším zdrojem namáhání je chemická zátěž. Působením kyselého deště, shnilého listí, čisticích prostředků, posypové soli, ptačího trusu, příp. V neposlední řadě jsou vodorovné plošné hydroizolace vystaveny enormní mechanické zátěži, která vzniká např. oděrem při chůzi, posunování předmětů, dopady těžkých předmětů, oděrem od stolů a židlí. Pomocí plastifikované minerální stěrkové izolace nebo hydrofobní izolace se vytváří trvale spřažené souvrství sahající od konstrukce podkladu až po povrchovou pochozí úpravu. Tento těsnicí systém má tu výhodu, že se konstrukce podkladu nepromáčí. Poškození způsobené kolísáním teplot je vyloučeno. Flexibilní lepidla zaručují vynikající přilnavost dlaždic a obkladaček k podkladu. Keramická dlažba plní kromě estetické funkce i ochrannou funkci pro izolaci. Tento celý komplex je završen použitím klasických, resp. speciálních spárovacích malt. Hydroizolace betonové desky je ideálně prováděna ze spodní strany: Provede se roznášecí vrstva, na ni hydroizolační vrstva, poté separační vrstva, např. PE fólie, a nakonec betonová deska. Pro hydroizolaci betonové desky nebo podlahy lze použít polymery modifikované minerální a bitumenové tekuté systémy.
- Svislá hydroizolace - chrání obvodové stěny proti bočnímu pronikání vody. Aplikuje se na vnější stranu základů. Odborně naplánovaná a provedená hydroizolace stěn v kontaktu s terénem (např. DELTA®-THENE) zajišťuje trvale suché sklepy. Svislá izolace zdiva nad terénem se provede do výšky min. 300 mm např. pomocí bitumenové hydroizolační stěrky. V podloží je vždy třeba počítat se zemní vlhkostí. Voda může být dopravována i proti gravitaci kapilárními silami.
Materiály pro hydroizolaci
Nejčastěji se používají asfaltové pásy, PVC fólie, bentonitové rohože nebo tekuté hydroizolační hmoty. Výběr materiálu závisí na konkrétních podmínkách a požadavcích projektu. Pro svislou hydroizolaci používáme všechny druhy materiálů uvedených dle normy DIN 18195. Materiály nesmí podléhat biologickému opotřebení a jejich životnost musí být shodná s předpokládanou životností stavby.
Čtěte také: Efektivní metody hydroizolace základů
Postup správné hydroizolace základů
Správně provedená izolace základů zahrnuje několik kroků:
- Příprava podloží - odstranění nečistot, vyrovnání povrchu, aplikace penetračního nátěru. Nedostatečná příprava podkladu - nečistoty nebo nerovnosti mohou způsobit netěsnosti.
- Aplikace hydroizolační vrstvy - pokládka asfaltových pásů nebo nanesení tekuté izolace. Důležité je dodržet přesahy a spoje správně svařit nebo slepit. Špatné napojení vrstev - nedostatečné přesahy, špatné svaření nebo slepení pásů.
- Ochrana izolace - použití ochranných vrstev (např. geotextilie, nopové fólie) proti mechanickému poškození při zasypávání základů. Je také důležité chránit provedenou hydroizolaci. Aby hydroizolace suterénu po mnoho let dodržela to, co slibuje, měla by být komplexně chráněna. Program ochrany základových stěn DELTA® chrání všechny typy hydroizolací.
- Kontrola a testování - před zasypáním je nutné provést vizuální kontrolu a případně tlakové zkoušky těsnosti.
Každý krok musí být proveden s maximální pečlivostí, protože jakákoliv chyba může vést k pozdějšímu zatékání a poškození konstrukce.
Ochranné a drenážní fólie
Významně k tomu přispívají ochranné a drenážní fólie DELTA® jako DELTA®-TERRAXX nebo DELTA®-GEO DRAIN QUATTRO. S pevností v tlaku cca 400 kN jsou tlakově odolné a spolehlivě odvádějí vodu. Osvědčená drenážní fólie DELTA®-GEO DRAIN QUATTRO chrání hydroizolace citlivé na tlakové zatížení, jako jsou bitumenové stěrky (PMBC, dříve KMB) před mechanickým poškozením díky zapracované integrované ochranné a kluzné vrstvě. Pro hydroizolace, které jsou tlakově zatížitelné, doporučujeme ochrannou a drenážní membránu DELTA®-TERRAXX. Obě drenážní a ochranné fólie mají integrované samolepicí okraje v hladké zóně přesahu. Tento druhý, do značné míry vodě nepropustný plášť před vlastní hydroizolací suterénu nebo obvodovou izolací nejen chrání před mechanickým poškozením, ale také spolehlivě odvádí vlhkost do drenážního potrubí.
Drenážní systémy
Drenáže jsou součástí ochrany stavby podél vnějšího izolačního systému a vytvářejí se v případě působení vody (nebo možného výskytu) v málo propustných nebo nepropustných zeminách. Drenáže slouží k odvodu nahromaděných srážkových vod kolem obvodových zdí domu a používají se v případě působení vody v málo propustných zeminách. Na dně výkopu se vytvoří rýha směrem od zdiva do výkopu, která se vyplní betonovým klínem pro umístění drenážní trubice. Drenážní trubice je perforovaná (aby umožnila po celé své délce odvod vlhkosti) a musí se umístit v mírném spádu. Na koncích drenážních systému je nutno zajistit bezpečný odtok vody buď do kanalizace, případně do zasakovací jímky, umístěné v dostatečné vzdálenosti od objektu. Drenážní trubici je vhodné zabalit do geotextilie spolu s vrstvou hrubého štěrku - vznikne tak drenážní těleso, které brání zanášení drenáže nečistotami.
Důležité body pro drenáž:
Čtěte také: Řešení vlhkosti a hydroizolace pískovcového zdiva
- dostatečná hloubka uložení drenáže min. 200 mm pod úroveň podlahy suterénu.
- štěrkový obsyp drenáže fr. 8-32 mm musí být provedený do výšky nad úroveň podlah suterénu min. 300 mm.
Kritické body hydroizolace: styky, spáry a prostupy
Zvýšená pozornost je kladena na izolaci styků, spár a prostupů zdivem. Mnoho defektů hydroizolace se objeví ve styku stěna - podlaha. Spojují se zde dvě plochy pod úhlem 90°. Pokud se tyto plochy vůči sobě pohybují, například kvůli různým teplotním změnám a pohybům v podloží stavby, je pohyb zaměřený právě na spoj pod úhlem 90°, což způsobuje velmi vysoká napětí na hydroizolaci. Za účelem omezení těchto napětí se instaluje zaoblený fabion. K vytvoření náběhového fabionu využíváme rychletuhnoucí opravné malty a hydroizolační tmely v systémovém řešení tak, aby byl materiál fabionu kompatibilní se zvoleným hydroizolačním systémem. Hydroizolace spár mezi stěnou a podlahou, pracovních spár a trhlin jsou typickými příklady oblastí, které vyžadují zvláštní pozornost. Tyto citlivé oblasti potřebují zvláštní péči ještě před samotnou hydroizolací. Konstrukční, dilatační a další spáry jsou nezbytné např. k umožnění pohybu konstrukce. Utěsnění těchto spár musí být trvalé, pružné, se stabilním tvarem a UV odolné. Dlouhodobě odolná a s podzemní vodou se snášející hydrostrukturní pryskyřice se osvědčuje všude tam, kde není možný přístup k vnější ploše utěsňovaného stavebního prvku. Bobtnavé bentonitové pásky se používají k utěsnění pracovních spár a dilatačních spár proti tlakové i netlakové vodě. Tyto pásky zvětšují svůj objem při kontaktu s vodou.
Možná rizika a chyby při hydroizolaci
Při provádění hydroizolace se často objevují chyby, které mohou mít vážné následky:
- Nedostatečná příprava podkladu - nečistoty nebo nerovnosti mohou způsobit netěsnosti.
- Špatné napojení vrstev - nedostatečné přesahy, špatné svaření nebo slepení pásů.
- Nevhodný výběr materiálu - použití izolace, která není určena pro dané podmínky (např. vysoká hladina spodní vody).
- Chybějící ochranné vrstvy - izolace může být poškozena při zasypávání nebo další výstavbě. Zpětné zasypání výkopu a sedání zeminy jsou časté zdroje poškození hydroizolační vrstvy. Materiál užívaný k zasypání výkopu obvykle obsahuje hrubé složky. V průběhu zasypávání mohou být tyto hrubé složky natlačeny na hydroizolaci a mohou ji tak poškodit. Z tohoto důvodu je nutná instalace ochranné vrstvy. Jako ochranu hydroizolační vrstvy a zároveň drenáž pro podzemní vodu lze použít nopovou folii. Ochranné vrstvy ideálně kombinují 3 funkce: mechanická ochrana, drenáž a separace. Ochrana se skládá ze 3 vrstev. Mechanickou ochranu poskytuje první vrstva - nopová fólie. Jako druhá vrstva udržující drenážní funkci je použitá geotextilie připevněná k nopům. Třetí vrstva jsou XPS desky ze strany k hydroizolaci. Tato separační vrstva mezi nopy a hydroizolací brání poškození od zasypávání výkopu a sedání zeminy.
Podle statistik až 60 % problémů s vlhkostí v novostavbách vzniká právě kvůli špatně provedené hydroizolaci. Proto je důležité spolupracovat s odborníky a dodržovat technologické postupy.
Praktické příklady a doporučení
Dům se nachází ve středu obce a v jedné z nejnižších bodů obce. Dům je také částečně podsklepen a to pouze pod jednou rohovou místností. Dvě obvodové zdi sklepa jsou tak zároveň venkovními stěnami domu, zbylé dvě strany jsou uprostřed domu. Na základě předchozí konzultace byla provedena injektáž sklepních stěn pouze těsně pod stropem sklepa a sklep byl ponechán „vlhký“, neboť se v takovémto stavu nachází již několik desítek let a zdivo je pořád jako nové a zároveň si sklep ponechá správné vlastnosti a místnost nad ním je bezpečné odizolována od vlhkosti. Tato jímka slouží k pravidelnému odčerpání spodní vody, které do sklepa prosakuje podlahou (množství záleží na aktuální výšce hladiny spodní vody).
Otázky k řešení:
- Jaký je rozdíl při provedení svislé hydroizolace navařením lepenky (případně 2 vrstev) na odhalené základy a použitím bitumenu a jaký typ a průměr trubky bych měl zvolit (uvažuji pro jistotu dát trubku o průměru 125 mm, pro jistotu)?
- Je potřeba na každý roh umístit revizní šachtu? Protože v nabídce jsou i spojovací rohy drenážních trubek.
- Je nutné v místech sklepa provést drenáž až úplně u spodní hranice základů sklepa? Nebo bude drenáž fungovat, i když bude umístěna ve stejné hloubce, jako u zbytku domu což je zhruba 20 cm nad hranicí podlahy sklepa? Nevím totiž, jak bych si jinak poradil s vyspádováním takto hluboko umístěné drenáže, ledaže bych ji musel vyvést dovnitř sklepa do jímky, kde by vodu odčerpávalo čerpadlo.
Bude se navíc jednat pouze o svislou hydroizolaci a drenáž 1 celé stěny sklepa a pouze části druhé stěny, neboť je zde umístěno venkovní schodiště do sklepa, které bych rád zachoval, ale v případě potřeby by mohlo být odstraněno a zhotoveno znovu.
Čtěte také: Inovativní izolace Purenit
Doporučení pro spotřebitele:
- Vždy si nechte zpracovat hydrogeologický posudek.
- Spolupracujte s ověřenými firmami a požadujte záruky na provedené práce.
- Nepodceňujte kontrolu při realizaci - ideálně přizvěte stavební dozor.
- Investujte do kvalitních materiálů - levná řešení se mohou prodražit.
Moderní stavební řešení a technologie
Současný trh nabízí řadu inovativních řešení pro hydroizolaci:
- Samolepicí asfaltové pásy - snadná aplikace bez nutnosti hořáku.
- Krystalizační hydroizolace - reaguje s vodou a vytváří krystaly, které ucpávají póry v betonu.
- Stříkané polyuretanové izolace - bezešvé a vysoce odolné řešení.
- Digitální monitoring vlhkosti - senzory v konstrukci umožňují sledovat stav izolace v reálném čase.
Tyto technologie zvyšují efektivitu, snižují riziko chyb a umožňují dlouhodobé sledování stavu konstrukce.
Dodatečná izolace stávajících konstrukcí
Izolace zdiva je velice častým jevem především u rekonstrukcí starších zděných budov. Velice častým řešením vlhkosti svislých konstrukcí je aplikace dodatečné hydroizolace podříznutím stěn. Toto řešení je velice spolehlivé a v případě, že se odvede kvalitní práce, je jedním z nejlepších řešení, jak optimalizovat vlhkostní poměry v přízemních partiích stavby. Zdivo se postupně podřezává a do vzniklé spáry se po zhruba metrových úsecích vkládá asfaltová hydroizolace nebo ocelové nerezové plechy. Tento postup se provádí nasucho pomocí vidiařetězové pily nebo pomocí diamantové lanové pily, kotoučové pily s chlazením vodou. Vidiařetězovou pilou se zpravidla prořezává spára v cihelném zdivu. Diamantovou pilou lze prořezávat jakékoliv zdivo (cihelné, smíšené). Po řezání se do pročištěné řezné spáry vkládá izolace, tj. plastová izolační folie tl. 2 mm nebo izolační sklolaminátová deska.
Injektáž zdiva
Dalším řešením, podstatně snáze realizovatelným, je dodatečná hydroizolace na tmelové chemické bázi. Na trhu lze nalézt několik přípravků - tmelů, které při aplikaci do zdiva vytvoří hydrofobní souvislou vrstvu. Zdivo se navrtává do první vodorovné spáry nad podlahou v osových vzdálenostech cca 12 cm s tloušťkou vrtáku cca 12 mm. Do těchto děr se pak aplikuje již zmíněný speciální tmel, který se po několika dnech působení rozpustí do okolního materiálu a vytvoří tak požadovanou hydroizolaci. Pro injektáž zdiva se používají jedno nebo více složkové směsi, s komponenty upravujícími smáčivost nebo vytvrzení prostředku, případně s přídavkem fungicidu. Pro utěsnění kapilár se používají prostředky na bázi parafinu, epoxidových a polyuretanových pryskyřic. Poměrně malá rozteč vrtů umožňuje jejich menší průměr např. 20 mm. U tlakové injektáže se do zdiva aplikuje injektážní prostředek nízkotlakovu metodou (tlak < 10 bar) za použití speciálních čerpadel. Injektážní vrty se provádějí v osové vzdálenosti 100-125 mm o průměru 10-20 mm, dle použitého pakrového systému, který utěsňuje ústí vrtu pro tlakovou aplikaci. Směrnice neudává normové spotřeby injektážních prostředků.
Dodatečné vodorovné izolace
Provedení dodatečné vodorovné izolace ve zdivu je základní podmínkou pro účinnost celého hydroizolačního systému. Nově vytvořené svislé hydroizolace by měly být napojeny na funkční vodorovnou hydroizolaci spodní stavby domu, vytvořenou pomocí některé z přímých sanačních metod (podřezání zdiva, chemická injektáž, aktivní elektroosmóza). Svislá hydroizolace pak brání vlhkosti dostávat se do zdiva z boku od přilehlé zeminy a účinně chrání zdivo před působením zemní vlhkosti, dočasně tlakové vody a tlakové vody.
Sanace zdiva z vnitřní strany
V případě, že vytvoření svislé izolace obvodového zdiva z vnější strany je z technického a ekonomického hlediska obtížné, či nemožné (např. sousedící zástavba, inženýrské sítě, hluboké založení stavby, trvalé působení tlakové vody), vytvoří se izolační systém z vnitřní strany. Obvodové zdivo s vnitřní svislou izolací zůstává vlhké. Typickým příkladem hydroizolace z vnitřní strany objektu je, když voda prochází skrze zdi suterénu a hydroizolace se provádí z vnitřní strany. Hydroizolace z vnitřní strany obecně znamená, že se hydroizolační vrstva aplikuje ze strany stavebního dílce, která je opačná než strana v kontaktu s vodou. Hydroizolace z vnitřní strany objektu je náročnější než hydroizolace z venkovní strany, protože voda proniká skrz konstrukci k hydroizolačnímu materiálu a snaží se jej „odtrhnout“ od podkladu. Důležité: Pokud je to možné, aplikuje se hydroizolační materiál na venkovní stranu stavby. Hydroizolační systém musí být na podobné minerální bázi jako podklad - např. cihla, nebo beton. Hydroizolační systém nesmí obsahovat látky, které by po jeho aplikaci vyvolaly škodlivé jevy na zabudované prvky v konstrukci, případně by znamenaly poškození celé konstrukce (např. chloridy). K tomu nám poslouží asfaltová lepenka. Abychom docílili kvalitního odvětrání, musíme u paty zídky vytvořit větrací otvory pro nasávání vzduchu a v horní části vytvořit průduch vedoucí do exteriéru. Výše popsanou předstěnu může tvořit i jiný materiál, jako například různé desky na bázi dřeva s ochrannou povrchovou úpravou. Vše záleží na rozsahu vlhkosti stěn a na typu využívání daného prostoru. Tyto desky fungují stejně dobře jako vyzděné předstěny, avšak nejsou tak odolné a mají formu dočasného provizorního řešení. Základem všeho je zdroj vlhkosti eliminovat, abychom nemuseli svádět nekončící boj s prosakovanou vodou. Pakliže to není možné, je nejlepší takové prostory využívat pouze jako sklad či nalézt jiné vhodné řešení, např. vinný sklípek.
Varianty řešení svislé izolace z vnější strany:
- Izolace příkopem: Zdivo můžeme odizolovat příkopem, který vykopeme vně, ale jehož dno by mělo být tak vysoko, aby chránilo základy před promrzáním. Dno takového příkopu musí být vyspádováno jak podélně, tak i příčně. Doporučuje se samotné dno upravit tak, aby voda co nejsnáze odtékala. Můžeme ho vybetonovat či vytvořit cementovou slupku, která zajistí rychlý odtok vody od zdi Vašeho domu.
- Izolace s drenáží: Vykope se příkop, stěna domu se očistí od degradovaného materiálu a znovu nahodí vápenocementovou omítkou nebo jinou k tomu speciálně určenou omítkou. Níže pod úrovní základové spáry se vykope rýha a do ní se umístí podélná průběžná drenáž. Drenáž obsypeme štěrkem.
- Izolace s opěrnou zdí: Jestliže je příkop pro vaši konkrétní situaci rekonstrukce nevhodný, můžeme si pomoci opěrnou zdí. Nejprve postupujeme stejně jako v prvním případě. Vykopeme příkop, očistíme zdivo, naneseme omítku a vytvoříme drenáž. V přiměřené vzdálenosti vyzdíme opěrnou zídku. Jestliže použijeme vhodný ložný kámen, nemusíme zdivo vyzdívat na maltu, ale postačí nám vazká hlína.
- Izolace s jílovým záhozem: Vykope se příkop, nahodí zeď, umístí svislá asfaltová hydroizolace a u zdi se provede zához z kvalitního jílu, který má skvělé hydroizolační vlastnosti. Šířka tohoto záhozu může být od 20 až po 40 cm.
Kondenzace vlhkosti a soli
V suterénních prostorách může docházet na zdivu ke kondenzaci vodních par obsažených ve vzduchu. U zdiva s obsahem výkvětotvorných solí, v závislosti na stupni zasolení, se provede opatření dle směrnice WTA 2 - 9 - 04/D Sanační omítkové systémy.
Další aspekty sanace:
Součástí sanačních prací by měla být i kontrola kanalizace (dešťové, splaškové), která často přispívá k zavlhčování podzákladí. Kontrolu sanačních prací je potřeba provádět v průběhu jejich realizace.
Tabulka: Porovnání hydroizolačních materiálů a jejich použití
| Typ materiálu | Vhodnost pro vodorovnou izolaci | Vhodnost pro svislou izolaci | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Asfaltové pásy | Ano | Ano | Časté řešení, nutné dodržet přesahy a spoje. |
| PVC fólie | Ano | Ano | Flexibilní, odolné vůči chemikáliím. |
| Bentonitové rohože | Ano | Ano | Bobtnají při kontaktu s vodou, samoutěsňovací vlastnosti. |
| Tekuté hydroizolační hmoty | Ano | Ano | Snadná aplikace, vytváří bezešvou vrstvu. |
| Samolepicí asfaltové pásy | Ano | Ano | Snadná aplikace bez hořáku. |
| Krystalizační hydroizolace | Ano | Ano | Reaguje s vodou, ucpává póry v betonu. |
| Stříkané polyuretanové izolace | Ano | Ano | Bezešvé a vysoce odolné řešení. |
tags: #svisla #hydroizolace #mezi #novou #stavbou #a