Mokré sklepní zdi, plíseň v soklu nebo bobtnající omítka v přízemí? To vše může znamenat jen jednu věc - máte problém s vlhkostí pronikající ze země. Tento článek si klade za cíl přiblížit čtenáři složitost problematiky ochrany staveb před účinky vody, hlavně v kapalném stavu. Hydroizolace staveb, to není jen ochrana střech, ale rovněž spodní stavby, tedy té části budovy, která může být v některých případech hluboko pod zemí.
Nejdůležitějším okamžikem je vědomí skutečnosti, že zatímco hydroizolace střechy je obvykle přístupná, tak v případě hydroizolace spodní stavby je tato vždy velmi složitě přístupná a jakákoliv její oprava je finančně velmi náročná. Izolace je materiál, který něco určitého nepropustí - například vodu, ale také třeba teplo, elektřinu nebo zvuk. My se budeme věnovat izolaci, která nepropustí vodu, tedy hydroizolaci. Na trhu je nabízeno nespočet druhů hydroizolací, ale všechny mají za úkol ochránit náš majetek od vody, která do nemovitosti nepatří.
Běžně se setkáváme s vodorovnou (horizontální) hydroizolací a svislou (vertikální) hydroizolací. Každá má však svůj vlastní účel a dokáže pomoci pouze v tom případě, pokud jste pro řešení situace vybrali tu správnou.
Co je svislá hydroizolace a proč je nezbytná?
Svislá hydroizolace chrání svislé plochy základů, které jsou v kontaktu se zeminou. Bez kvalitní svislé izolace základů se dešťová voda, roztátý sníh nebo vysoká hladina spodní vody postupně dostávají přes stěny základů do konstrukce. Voda najde cestu i přes nejmenší praskliny v betonu nebo spárách mezi cihlami. Tímto se zabrání pronikání vlhkosti ze zeminy, která ke stěnám přiléhá z bočních stran.
Bez ní můžete čekat vlhké zdi, plísně, poškozené omítky a v nejhorším případě i statické problémy. Svislá izolace je proto nutná všude tam, kde základové zdivo přichází do styku s vlhkou zeminou. U suterénních stěn, soklu, ale i u jednoduchých základových pásů rodinných domů.
Čtěte také: Efektivní metody hydroizolace základů
Kde se svislá hydroizolace aplikuje?
Svislá hydroizolace se používá především u konstrukcí, které jsou dlouhodoběji v kontaktu se zeminou a vystavené tlaku vody:
- Suterénní stěny: U domů se sklepem je hydroizolace suterénních stěn nutnost. Ideální je svislá hydroizolace základů zvenku při stavbě, ale u stávajících objektů se často řeší hydroizolace sklepa zevnitř.
- Sokl a spodní část nadzemního zdiva: Ta část základů a zdiva, která je v kontaktu se zeminou nebo vystavená odstřikované vodě, potřebuje ochranu proti vlhkosti. Hlavně u starších staveb bez kvalitní vodorovné izolace.
- Opěrné zdi a konstrukce ve styku se zeminou: Opěrné zdi, terénní schodiště nebo jiné konstrukce, kde je zdivo trvale v kontaktu se zeminou z jedné strany, vyžadují svislou hydroizolaci.
- Rekonstrukce starých domů: U starších staveb bez původní hydroizolace může být svislá izolace nutná i u běžných základových konstrukcí, pokud se projevují problémy s vlhkostí.
V případě, že je potřeba provést sanaci sklepních prostor svislou izolací zdiva, ke kterému je z vnější strany zamezen přístup nebo se jedná o tvarově složité plochy, lze provést izolaci z vnitřní strany objektu pomocí minerální stěrky. Aplikace minerální stěrky zajistí tzv. zkřemenění a to nejen hydroizolační vrstvy, ale i netěsných stavebních hmot. Celý tento proces svislé hydroizolace zdiva pomocí minerální stěrky nakonec vede k tomu, že se hydroizolační vrstva spojí se stavební hmotou a stane se její součástí.
Jak na svislou hydroizolaci?
Aplikace svislé izolace proti zemní vlhkosti není věda, ale vyžaduje pečlivost a správný postup.
Příprava povrchu
Základová zeď musí být čistá, suchá a zbavená všech nečistot. Odstraňte zbytky betonu, hlíny nebo jiné nečistoty. Na savé povrchy (beton, cihly) aplikujte penetraci, která zajistí lepší přilnavost hydroizolace. Pozor na ostré hrany a výstupky. Ty je potřeba zabrousit nebo začistit, aby nepoškodily izolační vrstvu.
Výběr správného materiálu
Pro svislou hydroizolaci základů existují různá řešení - od tradičních asfaltových pásů přes SBS membrány až po moderní nátěrové systémy, které jsou efektivní a jednoduché na aplikaci. Hydroizolace v podobě tekuté gumy vytváří bezešvou, elastickou vrstvu odolnou proti tlakové vodě. Snadno se nanáší štětcem nebo válečkem, dokáže překlenout menší praskliny a na rozdíl od pásových izolací nemá problematické spoje. Aplikace je jednoduchá i pro domácí kutily a výsledek je spolehlivý.
Čtěte také: Řešení vlhkosti a hydroizolace pískovcového zdiva
Pro místa s extra vysokými nároky na odolnost, například hlubší suterény nebo problematické půdní podmínky, je ideální tekutá guma Kanada. Ta zvládne i extrémní podmínky a poskytuje dlouhodobou ochranu tam, kde běžné materiály nestačí. Občasné vytápění a větrání v případě, že dochází k systematickému poškozování zdiva okolní vlhkostí, není východisko. Neodborný zásah naopak může vést k ještě většímu poškození.
Aplikace hydroizolace
Tekutou gumu nanášejte ve dvou vrstvách. První vrstvu aplikujte štětcem nebo válečkem rovnoměrně po celé ploše. Po zaschnutí (obvykle 4-6 hodin) aplikujte druhou vrstvu kolmo na první. Prostupům a rohům věnujte zvláštní pozornost. Tady použijte geotextilii zatlačenou do první vrstvy a překrytou druhou vrstvou. Základní vrstva (tzv. plnící) "Scratcch coat" bitumenová stěrka webertec 915 v tl. První vrstva bitumenová stěrka webertec 915 v tloušťce 2-3 mm. Další vrstva (tzv. konečná): Bitumenová stěrka webertec 915 v tloušťce 2 - 3 mm.
Ochrana izolace
Po zaschnutí je nutné izolaci mechanicky ochránit před poškozením při zasypávání. Použijte ochrannou fólii, nopovou fólii nebo izolační desky. Kontrola stavu suchosti = kuličky EPS se musí dát přeříznout nožem. Tzn. dostatečná suchost stěrky pro aplikaci ochranných vrstev (nopová fólie, geotextilie, tepelná izolace) a následný zásyp zeminou.
Nejčastější chyby, kterým se vyhnout
- Aplikace na vlhký podklad: Izolace na vlhkém povrchu se špatně přichytává a může se následně odlupovat. Nechte základ řádně vyschnout, vlhkost by neměla přesáhnout 4 %.
- Nedostatečné ošetření detailů: Rohy, prostupy a napojení jsou kritická místa. Právě tady se nejčastěji objevují netěsnosti. Používejte výztužné tkaniny a věnujte těmto místům extra pozornost.
- Příliš tenká vrstva: Úspora na tloušťce izolace se nevyplatí. Dodržujte doporučenou spotřebu materiálu. Pro tekutou gumu platí 1,5-2 kg/m².
- Chybějící ochrana izolace: Nechráněná izolace se při zasypávání snadno poškodí. Mechanická ochrana není luxus, ale nutnost. Občasně používaná pouze nopová fólie se rozhodně nedá považovat za hydroizolaci. Snadno se může protrhnout a pak neizoluje.
- Špatné načasování prací: Nenanášejte izolaci za mrazu, deště nebo vysokých teplot. Ideální podmínky jsou +5 až +25 °C a suchý vzduch.
- Puchýře: Puchýře = nedostatečně ošetřený podklad, velmi porézní, nedostatečné množství nanesené bitumenové stěrky. Výsledek je, že hydroizolace se stává nefunkční, netěsnící, propustnou.
Vodorovná hydroizolace: Ochrana zespodu
Dalším druhem hydroizolace je vodorovná (horizontální) izolace. Tento druh izolace chrání nemovitosti zespodu a zabraňuje podzemní vodě dostat se do zdí postupným vzlínáním (ze základů nahoru). Zatímco vodorovná hydroizolace řeší vzlínající vlhkost zespoda, svislá zabraňuje pronikání vody ze stran.
Plošné izolace podlahy pak ve spolupráci s vodorovnou izolací pomáhají zbavit vlhkosti působící na podlahy v objektu, na nichž se tak už nebudete muset bát žádných plísní. K plošné izolaci se používají ochranné geotextilie a izolační fólie.
Čtěte také: Inovativní izolace Purenit
Kdy svislá hydroizolace nestačí?
Pokud se ve zdech objeví vlhkost, je potřeba určit, odkud se voda bere. Pokud je vlhkost také vzlínající, pak instalace svislé hydroizolace není konečným řešením situace. Voda bude do budovy dále vzlínat od základů a bude stále vaším protivníkem. Zdi budou stále mokré. Svislá izolace tak může znamenat zklamání a vyhozené peníze. Tento fakt je důvodem, proč obkopání zdí a následná aplikace svislé izolace nepomáhá objektům, které jsou zasaženy vzlínající vlhkostí. Opravit svislou izolaci nestačí! Voda totiž u starších nemovitostí bude nejspíš také vzlínat odspodu.
Vodorovná hydroizolace pro betonové základy
Pro vodorovnou hydroizolaci betonového základu před zahájením zdění betonových tvarovek bychom zvolili bezešvou hydroizolaci, například výrobek AquaStop Bitumen 2K. Z výše uvedeného popisu produktu AquaStop Bitumen 2K je tento prostředek ideální. S tímto výrobkem se výborně pracuje a zejména, kde je značné množství prostupů skrz hydroizolaci, je tato hydroizolace bezesporu po všech stránkách výhodná a spolehlivá.
Plochy se budou snadno nanášet (aplikace ve dvou vrstvách) v tl. cca 6mm, to je přibližná tloušťka modifikovaných pásů, ale co je v mnoha případech asi největším rizikem a tím pádem prioritou, aby hydroizolace proti vlhkosti těsnila i v místech připravené svislé ocelové výztuže. Tím, že se AquaStop Bitumen 2K aplikuje (nanáší) hladítkem (jedná se o hustou kašovitou hmotu), je snadné v místech těchto prutů zhotovit tzv. límečky do výšky cca 50 - 100 mm. Jelikož má tato hydroizolace vynikající chemicko-mechanickou přilnavost k velké škále materiálů včetně skla, dřevěných konstrukcí atd., na ocelových roxorech je přilnavost a hydroizolační těsnost naprosto spolehlivá.
Co se týče zatížení, není obava o poškození hydroizolace. Po 14 dnech má značnou pevnost a při popisu výšky a druhu zdění je potřeba i počítat, že zatížení po zalití tvarovek nepůsobí pouze na vodorovnou plochu základu a tím zhotovené vodorovné hydroizolace, ale váha se z velké části vynáší na ocelovou výztuž, jelikož betonová výplň tvarovek v komorách nemá tendenci po vytvrdnutí se smýkat po roxorech. Tyto ocelové výztuže mají na povrchu žebrování a to zabraňuje smyku. Takže ocelová výztuž neslouží pouze pro zpevnění konstrukce co do horizontálních směrů, ale i vertikálních, ač vertikální zpevnění není vždy důležité. Takže výpočet zatížení hydroizolace není vždy úplně přesný.
Izolace u starších nemovitostí
Starší nemovitosti mohou mít svislou i vodorovnou izolaci v kritickém stavu. Když je izolace poškozená, voda může pozvolna vzlínat a dostávat se do vnitřních i vnějších zdí nemovitosti a začne páchat značné škody. Některé starší nemovitosti horizontální izolaci nikdy ani neměly a jsou tak častými oběťmi vzlínající vlhkosti.
Rozdíl mezi vodorovnou a svislou izolací je tedy jasný. Svislá izolace chrání obvodové zdivo z boku a vodorovná izolace chrání nemovitost od přísunu vody zdola (vzlínání).
Kdy svislá hydroizolace není nutná?
Firmy, které tvrdí, že není potřeba, mohou mít částečně pravdu, pokud:
- dům stojí na propustném podloží (štěrk, písek)
- bez tlakové vody
- terén je spádovaný od domu
- nejsou problémy se zatékáním do sklepních stěn
- sokl je dostatečně vysoko nad terénem
V takovém případě může stačit:
- sanační omítky
- paropropustná skladba soklu
- dobré odvodnění
Ale: To je řešení spíš „udržovací“, ne preventivní na dalších 30-50 let.
Izolovat jen sklepní zdivo?
To je nejčastější kompromisní řešení a často rozumné. Dává smysl, pokud:
- sklepní část je pod terénem
- nadzemní část soklu vlhne jen povrchově (déšť, odstřik)
- rozpočet není neomezený
Typicky:
- svislá izolace + nopovka pouze v úrovni sklepních stěn
- nad terénem už jen správná omítka a soklová skladba
To je řešení, které hodně projektantů považuje za „zlatý střed“.
Izolace celých základů - kdy má smysl?
Tohle je nejrobustnější a nejdražší varianta, ale:
- smysluplná, pokud:
- plánujete dům dlouhodobě držet
- je vyšší hladina spodní vody / jílovité podloží
- chcete minimalizovat budoucí zásahy
- chystáte třeba zateplení nebo další větší rekonstrukce
- technicky:
- kompletní obnažení základů
- svislá hydroizolace
- drenáž (pokud to podmínky dovolí)
- správná skladba soklu
Z pohledu „zdraví domu“ je to nejjistější varianta. Z pohledu peněz často overkill, pokud problémy nejsou výrazné.
Realizace rozsáhlých hydroizolačních projektů
V současné době jsme svědky při výstavbě velkých obchodních center (jejich výměry jsou v řádech desítek tisíc metrů čtverečních), že zvyklostí bývá vybudování podzemních stání pro auta, a to i ve více podlažích. Stejně to platí u bytových domů, v tom případě s garážovými stáními. Odpovědný investor požaduje co nejvyšší kvalitu za co nejmenší finance. Velké projekční firmy jsou na takové projekty připraveny a disponují i velmi zdatnými odborníky na hydroizolace. V takovém případě je pak riziko poruchových nebo vadných hydroizolací nižší. Rozhodujícím prvkem kvality je pak realizace hydroizolací.
Příklad rozsáhlé realizace
Stavba obchodního centra (dále jen OC) s hloubkovým založením, základová spára v hloubce cca −10,5 m, naražená hladina spodní vody (po řádném hydrogeologickém průzkumu) v hloubce cca −8,0 m. Projekt řešil stavbu s ochranou proti tlakové vodě a navrhl dvě vrstvy asfaltových modifikovaných pásů a dále s ohledem na výskyt radonu byla součástí projektového návrhu i izolace proti radonu - polyetylenová fólie, zhotovená s monitorovacím systémem s další možností dodatečné izolace - injektáží. Projektová dokumentace byla dále rozpracovaná do všech nejmenších podrobností, s rozdělením do mnoha izolačně zcela samostatných sektorů.
Vlastní realizace vodorovné hydroizolace byly ihned na počátku zatíženy navazujícími pracemi - betonáři, tesaři, železáři a skládkou veškerého dále používaného materiálů a rovněž stroji a zařízeními. Zde bychom chtěli zdůraznit, že tak obrovská plocha vyžaduje maximální koordinaci všech řemesel a toto je jen jeden z předpokladu kvalitní práce na spodní stavbě. Neméně důležitá je však „úcta k práci jiných specializací“. Jak lze potom jinak vysvětlit, když na dokončené hydroizolační vrstvě s ochrannou vrstvou - geotextílií si železáři a tesaři postaví své provizorní pracovní stoly a prostředky a rovněž si zde skladují materiál? Tento přístup předznamenává další poruchy, a to jak vodorovných, tak i svislých hydroizolací.
K objasnění všech okolností je nutné čtenáře seznámit s dalšími technickými parametry projektu. Vodotěsný železobeton s možným pronikem vlhkosti do 35 mm, hladký povrch bez jakýchkoliv trhlin nebo prasklin, svislá hydroizolace ze dvou asfaltových modifikovaných pásů (po předchozí penetraci železobetonu), chráněná lepenými deskami z extrudovaného polystyrenu tl. 100 mm a geotextilií. Technologicky předpis určoval zásyp struskou v maximální výšce 500 mm a pak hutnění. Skutečnost? Co se asi stane s celou hydroizolací a její ochranou, když tatra plně naložená spustí do hloubky až 10,0 m zásyp?
V podstatě už v době před dokončením hrubé stavby bylo zřejmé, že se na stavbě vyskytují řádově stovky míst, kde v budoucnosti může zatékat do stavby. Jakmile se přestala uměle snižovat hladina spodní vody, tak došlo k mnohačetnému zatečení do hrubé stavby. Hovoří se, že očekávané nemůže překvapit, avšak v tomto konkrétním příkladě došlo k něčemu, co se ani v nejčernějším scénáři neočekávalo. Do objektu OC začalo pronikat obrovské množství vody, nejvíce v momentu kontroly jednotlivých sekcí, po otevření uzávěrů kontrolního systému. To dosvědčuje to, že zde byla, a to značně, narušena hydroizolace vodorovná ze dvou povlakových systémů. Docházelo v menší míře k proniku vody ze svislých stěn z voděvzdorného železobetonu s povlakovou hydroizolací z asfaltových pásů.
Ještě před dokončením celé stavby hlavní dodavatel musel přijmout opatření k dosažení zamezení jakéhokoliv zatékání do dvou podzemních podlaží, zejména toho, které bylo v přímém styku se základovou spárou. Náš odborný závěr ze zatékání do OC může být v podstatě jednoduchý. Navrhovat tzv. „blbovzdorné“ technologie a materiály (v posuzovaném případě např. ochranou hydroizolační konstrukci pomocí ochranné zdi z betonu nebo cihel). Zajistit řádné proškolení ostatních řemesel (pokud větší firmy pracují s certifikáty kvality dle ISO a EN, tak by toto mělo být automatické i pro střední management) s ohledem na možné narušení hydroizolace vodorovné i svislé. Striktní dodržování všech technologických postupů jednotlivých navazujících prací. Důsledné stanovení odpovědnosti za každý úsek stavby, důsledné přejímky postupně dokončovaných prací s dnes velmi potřebnou fotodokumentací a eventuálními zkouškami těsnosti všech hydroizolací (u hydroizolací by měly být součástí každého technologického postupu).
tags: #svisla #a #vodorovna #hydroizolace