Svařování PVC (polyvinylchloridu) zahrnuje spojování dvou nebo více kusů tohoto široce používaného plastu. Tento proces, často označovaný jako chemické svařování, využívá teplo, rychlost a tlak, nebo rozpouštědlové svařování namísto tradičního lepení. Díky trvanlivosti, cenové výhodnosti a flexibilitě má PVC zásadní význam v odvětvích, jako je stavebnictví, přístřešky a zdravotnictví. Svařování PVC vytváří bezešvý spoj, který vyžaduje přesnou kontrolu pro zajištění efektivního a trvanlivého výsledku.
Typy svařování PVC a jejich aplikace
Ke svařování plastových desek, tyčí nebo fólií je možné využít několik základních technik. Obecně se PVC podlaha svařuje dvěma způsoby: svařování za studena a svařování za tepla.
Svařování PVC podlahy
Svařování PVC podlahy je proces, kterému se nejspíše nevyhnete, pokud budete doma pokládat PVC podlahu. Stává se jen výjimečně, že vám vyjde jedna role PVC na celou místnost, aniž byste k sobě museli připojit dva díly PVC. Právě v případě, že se spojují dva díly PVC, je nutné tyto spoje dobře zajistit pomocí svařování.
Proč se PVC podlaha svařuje?
V případě, že budete k sobě připojovat dva díly PVC krytiny, nemůžete bez svařování zajistit, aby byly spoje dostatečně pevné. Pokud nejsou spoje dostatečně pevné, nesou s sebou spoustu nástrah. V první řadě pod PVC nebude spojem protékat voda, pokud se na podlahu cokoliv vylije. Možná jste už někdy zažili, že jste při vysávání spoje uvolnili nebo se PVC neustále posouvalo, a to až tak daleko, že jste o něho začali zakopávat. V obou případech se PVC postupně ničí až do té míry, že se může trhat. Díky svařování těmto vlivům zamezíte. Stejně jako se díky sváru mezi PVC nedostane žádná nečistota. Po svařování PVC podlahy se nebude PVC nijak posouvat, a to ani na jeho koncích. Obecně se dá říct, že PVC podlaha pak více vydrží. Svařovat PVC se vyplatí i v kanceláři nebo v místech, kde se používají kolečková křesla.
I když PVC k podlaze lepíte, do nezabezpečených spojů by se časem mohly dostat nečistoty. Proto je lepší všechny spoje svařit.
Čtěte také: Naučte se svařovat a lepit
Svařování PVC podlahy za tepla
Svařování za tepla je vůbec nejpevnější varianta spojení PVC materiálu. Je vhodné do místností, kde se očekává větší zátěž podlahy, například v místech, kde se používají kolečkové židle nebo křesla. Díky tomu, že při svařování za tepla získáte trvalý spoj, je spojení i vodotěsné.
Čím se provádí svařování podlahy za tepla?
Pro horkovzdušné svařování podlaháři používají horkovzdušnou pistoli s tryskou a nástavcem, se zavedenou svařovací šňůrou nebo PVC drátem. Při této metodě se využívá horkovzdušná pistole, která má trysky a nástavec. Aby byly spoje stejnorodé a dobře držely, používá se materiál stejný, jaký tvoří podlahu. Potěší vás, že svařovací šňůru koupíte u výrobců PVC podlahové krytiny. Můžete zvolit jednobarevnou, reflexní nebo vícebarevnou. V takovém případě je spoj viditelný, což může být součástí dekorace.
Při horkém svařování v jedné ruce držíte svařovací šňůru, ve druhé svařovací pistoli. Ta má nástavec - svařovací hubici či botku, do které je svařovací šňůra nebo drát zavedená. Všechny tři části se díky horkému vzduchu spojí k sobě a vznikne pevný spoj. Pokud svár uděláte kvalitně, docílíte permanentního, vodotěsného spojení.
Svařování PVC podlahy za studena
Pro místnosti v domácím prostředí, byty a méně používané prostory, většinou dostačuje studený spoj PVC krytiny pomocí svařovací tekutiny. Výhodou je snazší aplikace. Svařování PVC podlahy za studena zvládnete i bez speciálního podlahářského vybavení. Pro maximální pevnost spoje je potřeba, aby mezi spojovanou podlahou byla pouze těsná spára. Do spáry následně aplikujete svařovací tekutinu v tubě pro svařování za studena, typ A, od výrobce Werner Müller, čímž dojde k chemickému sváru.
Postup svařování PVC podlahy za studena
- Ostrým kolečkovým hákovým či zalamovacím nožem proveďte řez.
- Pod PVC krytinu podlepte speciální papírovou pásku, která teď poslouží jako ochrana před zatečením svařovací tekutiny pod podlahu.
- Přiložte horní část PVC krytiny ke spodní, nyní budou už v jedné rovině u sebe.
- Na obou částech spojované PVC podlahy je stále papírová páska, která na nich zůstala nalepená po odříznutí přesahu. Páska poslouží jako ochrana před znečištěním povrchu PVC krytiny.
- Otevřete tubu a aplikujte svařovací tekutinu pro svařování za studena, typ A, pomocí kovového hrotu do těsné spáry. Tekutinu aplikujte do hloubky, aby vyplnila celý prostor spáry a spoj byl pak pevný.
- Svařovací tekutina zaschne asi za 5 minut.
Pokud už PVC podlahu nějakou dobu používáte, někdy se stane, že vám na zem spadne například nůž nebo dojde k poškození a naříznutí rozbitým talířem či jiným ostrým předmětem. K opravě PVC podlahy slouží podobná svařovací tuba jako při svařování za studena.
Čtěte také: Ploché střechy Žďár nad Sázavou – izolace
Svařování hydroizolačních fólií (HIF)
Jednou z problematických konstrukcí bývá plochá střecha, která by měla bezproblémově plnit svou ochrannou funkci několik desítek let. V tomto článku se budu soustředit zejména na správné svařování hydroizolačních fólií (HIF), které jsem si měl možnost osobně vyzkoušet při zkráceném školení ve Studiu izolací společnosti Fatra, která se zabývá výrobou hydroizolačních fólií na bázi PVC.
Dělení fólií podle způsobu připevnění
Pojďme si v úvodu rozdělit střešní hydroizolační fólie dle způsobu jejich připevnění:
- Mechanické kotvení: Nejobvyklejším a nejrozšířenějším systémem je mechanické kotvení fólie pomocí vhodných kotevních prvků dle typu podkladu - nejčastěji beton, trapézový plech nebo dřevo. Zde se používá fólie vyztužená vysocepevnostní polyesterovou mřížkou FATRAFOL 810. Podkladní vrstvou u typického RD bude ve většině případů beton nebo dřevo, takže vybereme hydroizolační fólii FATRAFOL 810. Podmínkou mechanicky kotvené střechy je použití celoplošné separační vrstvy (textilie/skleněného rouna), která od sebe odděluje podkladní vrstvu a samotnou fólii. Tato vrstva může mít funkci podkladní, ochrannou, mikroventilační či separační. Tuto textilii je nutné bodově svařit v přesazích tak, aby vznikla jednolitá plocha, která se při možném podfouknutí větru pod mechanicky nakotvenou hydroizolační fólii neshrne, což by mohlo vést k nechtěnému přímému kontaktu podkladu a hydroizolační fólie.
- Přitížené střechy: U přitížených střech je kotvení nahrazeno dostatečně únosnou vrstvou nad fólií v podobě kameniva (kačírku), dlažby na podložkách/terčích (oblíbené na terasách a balkonech) nebo v poslední době čím dál více rozšířené „zelené střechy“. Zde používáme fólii FATRAFOL 818 se skelným rounem, která se připevňuje jen po obvodu na poplastované plechy (okapnice, koutové lišty atp.). Dostatečná hmotnost přitěžující vrstvy eliminuje sání větru.
- Lepené střechy: Lepené střechy se používají v případech, kdy je jedna z mezivrstev ze sypkého materiálu (škvára, keramzit atp.) a současně má omezenou únosnost.
Nářadí potřebné pro pokládku a svaření fólií na ploché střeše
Před zahájením izolatérských prací je nutné mít připraveno veškeré potřebné vybavení:
- Ruční horkovzdušný svařovací přístroj (například Leister) s potřebnými hubicemi (rovnou 40mm a 20mm, resp. zahnutou 20mm, popř. úhlovou 90°, 60° a zpětnou pro svaření detailů). Existují i svařovací automaty, které jsou efektivnější především u velkých střech, kde se provádí větší množství dlouhých svarů.
- Silikonový přítlačný váleček o šířce 40 a 28 mm, který použijeme pro ručně provedené svary v ploše, resp. svary detailů.
- Přítlačné mosazné kolečko pro správné vyvaření vnitřních úhlů přechodu fólie.
- Ocelový kartáč pro čištění svařovací hubice.
- Speciální nůž ve tvaru háčku pro formátování fólie.
- Kontrolní jehla pro zkoušení správnosti provedení svarů.
- Ocelový svinovací metr, šroubovák a kleště pro výměnu svařovací hubice.
- Nůžky na plech pro formátování klempířských prvků z poplastovaného plechu FATRANYL PVC.
Postup pokládky HIF - vodorovné plochy
Pokládku zpravidla začínáme rozvinutím fólie na vodorovné ploše střechy. Fólie by se dle počasí měla nechat cca 10-15 min rozměrově stabilizovat. Fólie se kotví dle kotevního plánu, tedy schematického znázornění kotev v ploše střechy s ohledem na účinky sání větru v různých zónách střechy. Sousední pás fólie vždy ukotvíme s dostatečným přesahem, který překryje kotvy předešlého pásu.
Před zahájením samotného svařování je zapotřebí nastavit správnou teplotu na svařovacím přístroji (Leisteru), která se pohybuje v rozmezí od 430 - 600 °C v návaznosti na okolní teplotu a rychlost větru, rychlost posuvu hubice Leisteru, tloušťku a teplotu fólie. Pro správné nastavení teploty je nutné provést několik zkušebních svarů při nastavení různých teplot.
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
Pro provedení vodorovného svaru nejprve pásy fólie přeložíme přes sebe s přesahem 50 mm a zafixujeme jejich pozici pomocí bodového svaru (pozn.: musí být možné jeho odtržení bez poškození fólií) po cca 40 cm a 40 mm od okraje vrchní fólie, kdy tento svar zajistí neposunutí fólií při finálním svaru. Následuje finální svar, při kterém hubici Leisteru zasuneme do přesahu fólií pod úhlem cca 45° tak, aby okraj hubice vyčníval ven ze svaru 2-3 mm. Leister pak posunujeme za současného přejíždění svaru přítlačným válečkem cca 5-10 mm před koncem hubice. Na váleček přitom tlačíme hlavně při pohybu ven ze svaru, tak aby nedošlo ke zvlnění fólie. Hubice Leisteru se musí pravidelně čistit ocelovým kartáčem, aby nedošlo k zanesení spáleného PVC z povrchu hubice do svaru. Velmi důležité je dodržet minimální šířku svaru 30 mm. Tímto způsobem pokračujeme na celé ploše střechy. Případné prostupy jako jsou např. antény, světlovody, střešní výlezy, prostupy atd., nahrubo obřízneme. Práce pokračuje navařením fólie na obvodové poplastované plechy. Pokud by nebyly poplastované, nešlo by na ně fólii navařit (např. pozinkovaný, titanzinkový, hliníkový, nerezový či měděný plech)!
Osobní zkušenost se svary v rovině střechy
Svařování fólií nevypadá na první pohled nijak složitě, ale rozhodně to chce cvik a zkušenost, kterou nezískáte okamžitě. Je dobré si uvědomit, že Leister „vyfukuje“ horký vzduch o teplotě až 500 °C, takže neobratnému jedinci hrozí popálení. Osobně mi dělala největší potíže synchronizace rychlosti posunu Leisteru za dodržení úhlu 45° a současné těsné přejíždění svařené části fólie včetně hrany válečkem za hubicí Leisteru. Dalším problémem je přehazování nářadí z pravé ruky do levé. Jsou totiž místa, kde to jinak nejde. Rozdíly jsou také v tom, kdy je fólie jen přilepená, kdy už je přivařená a kdy spálená. A to zatím nezmiňuji náročnější opracování atik, koutů, nároží, prostupů a dalších detailů, které vyžadují ještě více zručnosti. Z vlastní zkušenosti vím, že ke zdárnému zvládnutí realizace ploché střechy nestačí jen teoretické znalosti, které mohou zájemci nabýt např. při školení, zručnost a nezbytné nástroje a nářadí. Jsou zde důležité zejména praktické zkušenosti, které laik zkrátka nezíská při realizaci jedné střechy v životě.
Obecné zásady svařování PVC
Teplota a tlak musí být pečlivě řízeny, aby nedošlo k narušení integrity materiálu a aby byl svar stejně pevný nebo pevnější než původní materiál. Zásadní je výběr vhodných materiálů a svařovacího zařízení. Průměr trubky ovlivňuje výběr rozpouštědlového cementu, protože větší trubky vyžadují pro účinné lepení cement s vyšší viskozitou. Ne všechno PVC je stejné; různé směsi reagují za tepla odlišně. Dosažení konzistentních a vysoce kvalitních svarů z PVC zahrnuje několik klíčových kroků od přípravy až po samotný proces svařování.
Příprava povrchů
Správná příprava povrchů z PVC je nezbytná. Čisté, suché a hladké povrchy jsou zásadní pro pevné spojení a zajištění správného uložení trubky a tvarovky je nezbytné pro vytvoření pevných a netěsných spojů. Jakékoli nečistoty, jako je špína nebo mastnota, mohou zabránit správné přilnavosti a vést ke slabým svarům. Pro zajištění správného spojení je nezbytné zdrsnit povrchy brusným papírem, dokud se nezdají matné, nikoli lesklé. Čisté, kolmé řezy na potrubí jsou nezbytné pro zajištění správného uložení a zabránění netěsnostem ve spojích.
Řízení teploty a rychlosti
Teplota svařování musí být přesně regulována podle typu svařovaného PVC. Příliš vysoká teplota může materiál spálit, zatímco příliš nízká teplota jej nemusí roztavit natolik, aby se vytvořil pevný spoj. Pevnost a vzhled svaru ovlivňuje také rychlost svařování. Pro dosažení nejlepších výsledků je rozhodující optimální nastavení průtoku vzduchu a tlaku. Naučit se modulovat aplikaci tepla v závislosti na tloušťce a typu materiálu může zabránit poškození a zachovat celistvost PVC. Využití nástrojů, jako jsou systémy Miller Weldmasterpro testování svarů a vidění švů, může pomoci při přesném vyhledávání a sledování švů a teplot svařování, čímž se zajistí optimální použití tepla během svařování. Nadměrné teplo může způsobit deformaci PVC, což se projeví nejen na vzhledu, ale může také oslabit strukturu materiálu.
Prevence chyb a kontrola svarů
Porozumění běžným chybám při svařování, jako je přehřátí, nesprávná rychlost a nedostatečný přítlak, vám pomůže se jich vyvarovat. Zajištění čistého, správně vyrovnaného a bezpečně spojeného spoje je zásadní pro prevenci netěsností. Zásadní jsou pravidelné kontroly, zda se neobjevují známky špatného svařování, jako jsou mezery, propáleniny nebo nerovnoměrné svary. Identifikace a řešení běžných problémů, jako je nesprávné nastavení teploty, nesprávné vyrovnání materiálu nebo kontaminace, může výrazně snížit výskyt poruch svarů. Správná příprava potrubí a vyvarování se běžných chyb jsou pro pevný svár rozpouštědlem zásadní.
Svařování extrudérem a termoplasty
Ve společnosti PRAGOPLAST se specializujeme na svařování plastů extrudérem, které představuje spolehlivou metodu spojování termoplastických materiálů. Svařování extrudérem probíhá tak, že roztavený přídavný materiál (typicky plastový drát) je vytlačován extrudérem do spoje mezi dvěma díly. Svařování termoplastů je fyzikální proces při kterém nedochází k zásadní přeměně materiálu (makromolekul materiálu). Svár neovlivňuje zrno (strukturu) materiálu. Tepelně ovlivněnou oblast, která je charakteristická pnutím materiálu způsobeným změnou struktury (zrna) materiálu, je třeba monitorovat. Společnost Miller Weldmaster, lídr v oboru svařování, nabízí špičková řešení pro svařování PVC, která zvyšují efektivitu i kvalitu svarů. Náš sortiment svařovacích strojů zahrnuje možnosti přizpůsobené různým aplikacím PVC, které zajišťují přesnost a trvanlivost.
Pamatujte, že každý typ plastu má specifické vlastnosti, které ho předurčují pro jiný účel. Některé vynikají pevností a houževnatostí, jiné odolávají vysokým teplotám, chemikáliím nebo tření. Dnes různé typy plastů nahrazují běžné materiály jako jsou například dřevo, kovy, sklo, apod., z důvodu jejich pevnosti, odolnosti proti korozi, trvanlivosti, dobré izolaci nebo hmotnosti.
Srovnání metod svařování PVC
Následující tabulka shrnuje hlavní charakteristiky svařování PVC za tepla a za studena:
| Metoda svařování | Popis | Používané nástroje/materiály | Výhody | Nevýhody/Omezení | Typické aplikace |
|---|---|---|---|---|---|
| Svařování za tepla | Spojování PVC pomocí horkého vzduchu a přídavného materiálu. | Horkovzdušná pistole (např. Leister), trysky, svařovací šňůra/drát, přítlačné válečky. | Nejpevnější spoj, vodotěsnost, trvalé spojení, vhodné pro vysokou zátěž. | Vyžaduje cvik a zkušenost, riziko popálení, nutnost správného nastavení teploty a rychlosti. | Ploché střechy (hydroizolační fólie), PVC podlahy ve vysoce zatěžovaných místnostech (kanceláře, kolečková křesla). |
| Svařování za studena | Spojování PVC pomocí speciální svařovací tekutiny (chemický svár). | Svařovací tekutina (typ A), aplikační hrot, papírová páska. | Snadnější aplikace, zvládnutelné bez speciálního vybavení, vhodné pro domácí prostředí. | Méně pevný než teplý svár, vyžaduje těsnou spáru. | PVC podlahy v domácnostech a méně zatěžovaných prostorech, drobné opravy PVC podlah. |