Svařované sítě do betonu, známé také jako kari sítě, slouží k vyztužení (armování) základových desek, betonových podlah a dalších nosných i nenosných částí staveb. Používají se také pro pochůzné a pojezdové plochy, kde zajišťují pevnost a stabilitu betonové konstrukce. Kromě stavebnictví nacházejí široké uplatnění i v zemědělství, chovatelství a zahrádkářství. Často se setkáte s těmito sítěmi také pod názvy jako žebírkové pletivo, armovací sítě, svařované výztužné sítě nebo jednoduše sítě do betonu.
Proč armovat beton?
Beton bez výztuže je jako dům bez základů. Dlouho nevydrží. V betonovém průřezu přenáší tahové napětí, a tak konstrukci ochrání před vznikem prasklin nebo dokonce rozlomením. Beton je totiž velmi odolný v tlaku, ovšem v tahu už tolik ne. Pokud se však do dolní části překladu umístí betonářská výztuž, napětí se rozloží. Názorným příkladem jsou betonové překlady.
Využití kari sítí
Kari sítě mají široké možnosti uplatnění, a to nejen při betonování. Určené jsou jak pro průmyslové, tak domácí a hobby využití.
- Výztuha betonových výrobků: Kari sítě zajišťují pevnost a odolnost betonovým blokům, panelům a dalším prefabrikovaným produktům.
- Výztuha betonových podlah: Kari sítě se vkládají do betonu během procesu zalévání podlahy. Díky nim bude podlaha schopna odolat zátěži, vibracím a změnám teploty.
- Výztuž základové desky: I zde sítě poskytují potřebnou pevnost a stabilitu.
- Další betonové konstrukce: Kari sítě používejte i při betonování stropů nebo schodů. Dále patří do konstrukce plotů, soklů nebo opěrných zídek.
- Samostatné ocelové konstrukce: Mnozí s oblibou využívají kari sítě i k výrobě dřevníků, klecí pro chovatelská zvířata, zábran, opěrných prvků či plotů vyplněných kamenivem.
Druhy kari sítí
Při výběru ocelových kari sítí narazíte nejčastěji na 10 typů, které se liší velikostí ok a průměrem použitého drátu. S tím souvisí i jejich rozdílná hmotnost. Kari sítě z betonářské oceli jsou nejpoužívanější. Při požadavku na nízkou hmotnost, zvýšenou odolnost či jiné parametry se však používají i sítě z alternativních materiálů.
- Nerezové kari sítě: Speciální typ výztuží, který se používá zejména v náročných průmyslových a pozemních stavbách. Nerezové kari sítě umožní snížení tloušťky betonu, a tedy i celkové hmotnosti konstrukce.
- Plastové kari sítě: Vyrábí se nejčastěji z polypropylenu. Jsou velmi lehké a snadno se s nimi manipuluje. Používají se na tenké desky z betonu (do tloušťky 8 cm) a omítky. Vhodné jsou například při realizaci podlahového topení či rekonstrukci půdních vestaveb.
- Kompozitní kari sítě: Představují moderní armovací materiál s velmi nízkou hmotností. Přitom mají ve srovnání s běžnými ocelovými sítěmi vyšší pevnost v tahu, snesou podobné zatížení a nepodléhají korozi. Příkladem jsou kompozitní kari sítě ORLIBIT, které jsou složené z čedičových prutů.
Kompozitní kari sítě
Jedná se o plnohodnotnou náhradu za ocelové kari sítě do betonu. Čedičové výztuže jsou 3x pevnější v tahu než ocelové a přitom až 7x lehčí. Nekorodují, jsou nemagnetické, neruší wifi a jiné signály, jsou odolné proti chemikáliím a kyselinám, mají velmi nízkou tepelnou vodivost.
Čtěte také: Jak na montáž plotových panelů?
Rozměry a typy kari sítí
Svařované sítě do betonu, známé také jako kari sítě, se běžně využívají pro armování základových desek, betonových podlah a dalších konstrukcí, kde je třeba zajistit pevnost a odolnost betonu. Mezi nejoblíbenější průměry drátu se řadí: kari síť 5mm, kari síť 6mm, kari síť 8mm a kari síť 10mm. Podle oka se pak dělí nejčastěji na kari síť 10x10 (100x100) a kari síť 15x15 (150x150).
Jak správně položit kari sítě
Způsob armování (vyztužení) a typ použité kari sítě do betonu musí být vhodně zvolen statikem nebo projektantem. Sítě se nesmí pokládat přímo na podklad, proto je nutné je uložit na distanční podložky pod kari sítě, které jsou z kovu nebo plastu. Armatura do betonu musí být umístěna ve spodní polovině průřezu. Kari sítě se musí překrývat a mezi armováním a bedněním je nutné zachovat minimální mezeru 20 mm. Pokud bude betonová plocha více namáhána, je nutné armování zdvojit - tedy položit druhou vrstvu kari sítí do betonu.
Např. Pustíte-li se do armování svépomocí, nezapomeňte na podkládání kari sítí. Ty totiž nesmí ležet přímo na kamenivu.
Důležité rady a tipy
Při realizaci stavby musí být konkrétní typ kari sítě součástí projektu. S výpočty si poradí statik. A jaké množství sítí pořídit? Sítě se zpravidla pokládají jen v jedné vrstvě. Celková plocha sítí tak přibližně odpovídá betonované ploše. Nesmíte však zapomenout na vzájemné překládání sítí přes 3 oka.
Kari sítě jsou mřížky, které tvoří dráty z žebírkové betonářské oceli. Ty mají obvykle průměr 4, 5, 6 nebo 8 mm. Dráty se svařují tak, aby oka měla pravidelný tvar a velikost 10×10 cm nebo 15×5 cm. Plotny si ale jednoduše upravíte podle sebe.
Čtěte také: Svařované plotové panely – přehled
Zatímco pletivo je vyrobeno splétáním drátů, svařované sítě vznikají svařováním drátů v bodech jejich křížení.
Pro stavbu venkovního plotu je ideální pozinkovaná svařovaná síť. Pozinkování vytváří ochrannou vrstvu proti korozi.
Roxory a kari sítě
Roxory - odborný termín pro tento hutní materiál je betonářká žebírkovaná ocel. Roxory jsou standardně vyráběny v průměrech od 4 mm do 32 mm. Roxor je také základní materiál kari sítí.
Kari sítě - jsou svařované sítě z žebírkovaných tyčí z betonářské oceli. Standardně jsou kari sítě vyráběny z drátů o průměru 4 - 8 mm. Oka sítí jsou v rozměrech 100 x 100 mm, 150 x 150 mm nebo 200 x 200 mm. Standardní formát kari sítě, tedy ten který je běžně skladem, je 3 x 2 m. Pro armování velkých betonových ploch lze na zakázku objednat i betonářské výztužné sítě o rozměrech 5 x 2,1 m nebo 6 x 2,4 m.
Roxory a kari sítě jsou vyráběny z oceli třídy 10, tzv. konstrukční oceli, která musí mít dostatečnou mez kluzu. Dostatečná tažnost oceli je důležitá zejména z důvodu, že roxory je potřeba ohýbat a tvarovat podle tvarů konstrukce jenž má být vyztužena. Při nedostatečné tažnosti materiály by mohlo dojít ke vzniku mikrospopických trhlin v místě ohybu a tím i k ohrožení celé konstrukce. Korozí nejsou roxory a kari sítě znehodnoceny.
Čtěte také: Jak na montáž svařovaných plotů?
Pro armování betonových konstrukcí je lze bez problému použít. Malá míra koroze může být naopak prospěšná. Rez na povrchu výztuže je tvořena oxidy železa, které zvětšují povrch výztuže. Větší plocha umožňuje lepší mechanické spojení betonu a výztuže, tzv. Nesmí se ovšem jednat o rozsáhlou korozi, kde již dochází k odpadávání nebo olupování zoxidovaných částí z povrchu roxorů a kari sítí.
Pevnost betonu samotného, tedy bez ocelové výztuže, není nijak závratná. Speciální betony dosahují pevnosti v tlaku až 100 MPa. V tahu se ovšem jedná pouze o jednotky. Roxory, respektive výztuže obecně mají pevnost v tahu 300 - 500 MPa.
Armováni betonu je velice důležité. Beton samotný dokáže přenášet jen velice malé tahové síly. Kari sítě a roxory jsou proto naprosto nezbytným prvkem betonových, respektive železobetonových konstrukcí. Tahové síly jsou potom přenášeny pomocí ocelových výztuží, které tvoří roxory a kari sítě.
Výztuže jsou používány samostatně nebo jsou spojovány do celků, tzv.
Vlastnosti betonářské ocele
Charakteristické vlastnosti betonářské ocele jsou stanoveny normou a smluvními podmínkami. V normě ČSN EN 10080 jsou stanoveny všeobecné provozní charakteristické vlastnosti svařitelné betonářské oceli, které se používají na výztuž betonářských ocelí. Mohou být ve tvaru tyčí, svitků, továrně vyrobených a strojově svařených kari sítí, rozvinutých výrobků nebo příhradových nosníků. Povrch uvedených výrobků může být hladký s žebírky nebo vtisky. Norma obsahuje mimo jiné i směrnice EU pro stavební výrobky.
V EU je vyráběno přes čtyřicet druhů betonářské výztuže. Proto byla vypracována norma ČSN 42 0139, kde jsou doplněny technické parametry a a charakteristiky betonářských ocelí používaných a vyráběných na území české republiky. Je doplněna značením a porovnáním s podobnými výrobky.
Ocel se řadí do devíti tříd podle jakosti a chemického složení. Všechny třídy jsou uvedeny ve Strojnických tabulkách. Jedná se o nevíce používanou ocel a patří k nejlevnějším vyráběným ocelím. Nemají zaručený stupeň čistoty, mají nízký obsah uhlíku a jsou bez záruky chemického složení. Dosahují pevnosti v tahu 400 - 790 MPa ale jejich pevnost nebývá zaručena. Záruka bývá obvykle na minimální mez pevnosti v tahu, popřípadě mez kluzu v tahu, svařitelnost u výběrových taveb a tvárnost za tepla.
Ocel se dělí podle pevnostní řady ( 37, 42, 50, 75…). Tyto oceli jsou označovány jako 10 000, 10 004, 10 005. Pro oceli využívané na betonářské výztuže druhé dvojčíslí označuje střední mez kluzu.
Technické dodací podmínky: ČSN 42 0139 - Norma specifikuje ocel pro výztuž do betonu, tyčovou a prutovou ocel, ocelové dráty, drátěná lana a článkové řetězy, tzn.
Kari sítě patří ke kvalitním hutním materiálů. Stejně jako profilovaná ocel, profilovaná a betonářská ocel, trubky a jekly. Všechny hutní materiály podléhají příslušným normám. Kari sítě jsou svařovány z rovné betonářské oceli. Což jsou tvářené tyče, které mají kruhový průřez a žebírkový povrch pro lepší přilnavost betonu. Obecně jsou také známé pod názvy betonka a roxor (může být i roksor). Tyto tvářené tyče - roxory jsou vyráběny za studena nebo za tepla.
Použití kari sítí
Uvedené sítě mají široké spektrum využití. Používají se například na armování, jako pletivo, na výrobu regálů, roštů, dekorací, krytů, voliér nebo kotců. Původní využití kari sítí je ve stavebnictví na armování betonových ploch.
Beton
Beton je široce používaný stavební materiál, který se snadno vyrábí, snadno zpracovává a má výborné užitné vlastnosti. Základní povědomí o betonu má asi každý, kdo se jen trochu zajímá o stavebnictví.
Pro většinu lidí se beton skládá z cementu, písku a vody. Ti znalejší vědí, že do betonu se dávají také větší kameny (drcené kamenivo nebo říční „kačírek“). Čím více cementu se do betonu dá, tím je beton „mastnější.“ A že se beton může také vyztužovat, čímž vzniká tzv. vyztužený beton neboli železobeton. Možná také někdo z Vás používal dokonce i přísady do betonu, které snižují potřebnou vodu při míchání betonu a zvyšují jeho kvalitu.
Proč se dává výztuž do betonu?
Přestože je beton obecně poměrně tvrdý, nemá příliš velkou tahovou pevnost. Tato „nízká“ tahová pevnost se projevuje praskáním betonu, pokud je namáhán v tahu, nebo je-li ohýbán. Tento ohyb či tah betonu paradoxně nastává velmi často i tak, kde byste ho nečekali.
- Při střídání venkovních teplot - pokud je beton ve styku s dalšími materiály (rostlá země, cihly, dřevo, asfalt, …) může docházet vlivem různých teplotních roztažností materiálů ke vznikání pnutí v betonu.
- Pokud je zatěžován na ne-zcela pevném podkladu - pokud například vybetonujete základy nebo základovou desku a lokálně Vám dojde k poklesu podloží, nebo vlivem vlhkosti k jeho „nabobtnání“, může dojít opět k pnutí v betonu.
- Při jednostranném zatěžování - pokud požijete beton na vytvoření například zdi tvořící terasu, která brání posunu zeminy. Podobné namáhání může vyvolat vítr. Stejně tak jednostranně je zatížena stropní konstrukce.
- Při smršťování betonu - vlastností betonu (respektive cementu) je, že se v průběhu tvrdnutí smršťuje. Nejdříve dochází k odpařování vody z betonu a následně chemickou reakcí cementu dochází k dalšímu smršťování betonu. Oba tyto procesy opět vytvářejí „tahové pnutí“ v betonu, které může způsobovat praskliny.
Aby se zamezilo vzniku prasklin, které negativně ovlivňují životnost betonu, nebo aby se zvýšila tahová únosnost betonu, dává se do betonu výztuž.
Nejznámější výztuž do betonu - ocelová!
Nejznámější výztuží do betonu jsou buď „kari sítě“ nebo „roxory“. Jedná se o ocelové svařované sítě nebo pruty o různých tloušťkách a délkách. Jsou snadno dostupné, jsou z materiálu, který každý dobře zná, a mají léty ověřené vlastnosti.
Ocelová výztuž v betonu a koroze
Každý ví, že železo na větru a dešti začne rezivět a postupně degraduje. Proč tedy v betonu nerezaví? Je to tak, že někdy rezaví! A pak je to zpravidla velmi rychlé.
Přirozené pH betonu je velmi zásadité. V takto vysokém pH betonářská ocel nerezaví ani při styku s kyslíkem a vodou (je tzv. „pasivována“). Je tedy dokonale chráněna do doby, než beton své pH ztratí a výztuž začne rezivět. V profesionálním stavebnictví se užívá pojem „krytí výztuže“. Je to návrhová tloušťka betonu, která musí minimálně chránit ocelovou výztuž, aby nedocházelo ke korozi alespoň po dobu výpočtové životnosti konstrukce.
Zároveň se používají betony s návrhovou odolností proti určitým typům „agresivních vlivů prostředí“, jako jsou vzdušný oxid uhličitý (který dokáže reagovat se složkami v betonu a snižovat pH), chemicky rozmrazující látky (zpravidla posypová sůl) či chemicky agresivní látky v půdách či plynech (nejčastěji asi sírany).
Na povrchu výztuže se začne vytvářet zkorodovaná vrstva, která má větší objem než původní výztuž. S růstem tloušťky koroze se zvyšuje tlak této vrstvy na okolní beton, až dojde k popraskání betonu a jeho „odloupání či oprýskání“.
Jak předejít problémům s korozí?
- Beton vždy volte raději kvalitnější než horší.
- Snažte se vždy povrch betonu maximálně „zatáhnout“ - uhladit, aby nebyl nasákavý.
- Vrstvu chránící výztuž volte raději tlustší než tenčí.
Kompozitní neocelová výztuž
Neocelové výztuže plní veškeré funkce ocelové výztuže se všemi benefity pro beton, které byly výše popsány. Navíc nikdy nekorodují, jsou lehčí a výrazně skladnější (nechají se rolovat a samy se vracejí do původního tvaru). Zároveň díky vyšší tahové pevnosti než má ocel se používají na dosažení stejných vlastností betonu menší průměry kompozitní výztuže (při srovnání s ocelovou).
Tím tedy pozitivně zvyšují vlastnosti betonu, aniž by hrozilo, že vlivem koroze výztuže dojde k rychlejší degradaci betonu. Obzvláště u některých aplikací je to vlastnost k nezaplacení.
- Vytváření tenkých betonových desek venku - u takovéto desky prakticky nelze vytvořit dostatečnou krycí vrstvu betonu chránící ocelovou výztuž. Pro kompozit to není problém.
- Ukládání vyztuženého betonu do země, nebo tam, kde může docházet ke styku s vodou - při betonáži například základů nebo základových desek, kde je třeba vyztužit spodní část betonu, se špatně zajišťuje, aby se vám spodní výztuž nedotýkala zeminy. Zde pak dochází rychle ke korozi ocelové výztuže. Pro kompozit to není problém.
- Podélné vyztužování ztraceného bednění - obzvláště styk jednotlivých tvarovek ztraceného bednění je skoro nemožné utěsnit před vnikající vlhkostí. Zároveň zde zpravidla ocelová výztuž není nijak chráněná betonem, neboť se tento prostor těžko betonem vyplňuje a výztuž rychle koroduje. Pro kompozit to není problém.
- Betonování ze „zavlhlého“ betonu - častokrát si potřebujete něco vybetonovat, ale nemáte prostor či čas beton vyrábět sami. Dovezená zavlhlá směs z blízké betonárny je pak jasná volba. Takovýto beton je ale velmi často hodně porézní, prakticky dokonale nezhutnitelný, nasákavý a rychle ztrácí přirozené pH. Případná vložená ocelová výztuž může začít rychle rezivět. Pro kompozit to není problém.
Práce s kompozitní neocelovou výztuží
Kompozitní neocelová výztuž lze ohýbat, je pružná, ale nedrží po ohnutí svůj tvar a navrací se do tvaru původního. To je velká výhoda při manipulaci, ale může to být nepříjemné překvapení při specifických aplikacích. Po kompozitní výztuži lze chodit (například pokud tvoří vyztužení desky, kde se potřebujete ještě před či při betonáži pohybovat). Krácení výztuže se provádí buď štípacími kleštěmi (do ekvivalentu 6mm ocelového drátu to není problém), nebo klasicky pomocí úhlové brusky („flexy“).
Spojovat jednotlivé prvky (sítě či pruty) lze jednoduše při ponechání standardního překryvu výztuže pomocí plastových elektrikářských pásek (kdy se doporučuje vždy zakrátit přebytečný kus pásky - nenechávat „dlouhé ocásky“). Pokud použijete pásky bílé, budete navíc snadno vidět, kde jste již výztuž vázali a kde ne.
Další výhodou může být formát dodávaných kompozitů. Díky lehkosti a snadné „rolovatelnosti“ se výztuž dodává i ve větších kusech než standardní ocelová výztuž. Tím ušetříte peníze za „nezbytné překrývání“ jednotlivých výztuží, kdy se standardně doporučuje překryv navazujících roxorů 50cm a u sítí také (samozřejmě v závislosti na použité kvalitě betonu a stupni zatěžování).
tags: #svarované #sítě #do #betonu #vlastnosti