Vyberte stránku

Svařovací dráty plní při procesu svařování funkci přídavného materiálu. Tento materiál má shodné, případně podobné složení jako svařovaný materiál, aby bylo dosaženo požadovaných vlastností výsledného svaru. Existuje mnoho známých výrobců, například ESAB, BÖHLER, WDI, TYSWELD, HYUNDAI a jiné. Tyto svařovací dráty se nejčastěji vyrábějí v průměrech od 0,6 mm, 0,8 mm (nejčastěji využívané), 1,0 mm, 1,2 mm a ojediněle i větších.

Trubičkový svařovací drát s vlastní ochranou

Trubičkový drát, plněná drátová elektroda, plněný drát, dutinkový drát, svařovací drát bez plynu - to všechno jsou ekvivalenty pro tento druh drátu. Když slyšíme tyto názvy, jde buď o trubičkový drát pro svařování v ochranné atmosféře (potřebujeme plynovou lahev) nebo trubičkový drát, který má vlastní ochranu a umožňuje svařování bez ochranné atmosféry plynu (lahev není třeba). Při debatě o svářečce Parkside máme na mysli právě druhý typ, tedy trubičkový svařovací drát s vlastní ochranou, a ten je určený pouze na svařování uhlíkových ocelí.

Složení svařovacího trubičkového drátu s vlastní ochranou

Trubičkový drát je tvořen:

  • Pláštěm - tj. páskou svinutou do kruhového průřezu nebo tenkostěnnou trubičkou.
  • Vnitřní náplní - tedy rutilovou nebo bazickou náplní s kovovým práškem.

Různými příměsemi v náplni je možné potom získat různé vlastnosti svarového kovu. Při svařování vzniká při rozkladu těchto příměsí ochranný plyn, který chrání svarovou lázeň před vlivem atmosféry, takže odpadá potřeba plynové lahve. Plně uzavřené provedení s poměděným povrchem garantuje nízkou navlhavost a nízký obsah vodíku ve svarovém kovu.

Výhody trubičkového drátu s vlastní ochranou

  • Nevyžaduje vnější ochranný plyn - Při svařování s trubičkovým drátem je svarová lázeň chráněná rozkladem příměsí z náplně drátu, proto není třeba přidávat žádný další ochranný plyn prostřednictvím tlakových lahví, čímž odpadá také potřeba redukčního ventilu a průtokoměru. Odpadá tím nutnost manipulace s tlakovou lahví a použití drátu tak umožňuje snadnou mobilitu svařovacího zdroje. Tato vlastnost ho předurčuje zejména pro použití s přenosnými MIG/MAG zdroji.
  • Pohodlné svařování ve venkovním prostředí - Trubičkový drát byl primárně vyvinut na svařování venku a jeho velká přidaná hodnota spočívá v tom, že nemusíme nosit svařovací plyn, který by nám tak či tak mohl vítr venku snadno odfouknout. Trubičkový drát s vlastní ochranou lze použít i tam, kde by použití plného drátu v kombinaci s ochranným plynem bylo problematické - typickým příkladem je svařování venku a mimo dílnu. Zde by při použití plného drátu hrozilo "odfouknutí" ochranného plynu a tím i znehodnocení svaru. Toto riziko u trubičkového drátu s vlastní ochranou odpadá.
  • Svařování v různých polohách - S trubičkovým drátem se dobře svařuje ve všech svařovacích polohách. Plněný drát s vlastní ochranou je určen pro jedno i vícevrstvé svařování uhlíkových ocelí ve všech polohách u aplikací s nižšími požadavky na vrubovou houževnatost.
  • Hladké a lesklé svary - Tvoří rychle tuhnoucí, snadno odstranitelnou strusku, hladké a lesklé svary.

Nevýhody trubičkového drátu s vlastní ochranou

  • Možný negativní vliv na zdraví - Svařování s trubičkovým drátem může být zdraví škodlivé, což potvrzuje i to, že v EU je použití trubičkového drátu v interiéru zakázané. Velmi nepříjemná je také poměrně vysoká toxicita při hoření rutilového nebo metalického prachu, který drát ukrývá. Proto doporučujeme tento drát používat na volném prostranství, v ideálním případě použít pořádnou kuklu s filtroventilací. Pokud si na domácí použití nechcete kupovat kuklu v hodnotě 25 000 Kč a více, je na místě zajistit alespoň kvalitní respirátor s aktivním uhlím, který na sebe hodně škodlivin naváže.
  • Nutnost oklepávat strusku - Na povrchu svaru vzniká struska jako při svařování obalenou elektrodou. Nutnost oklepávat strusku také k výhodám zrovna nepatří. Je však třeba uvést, že při svařování obalenou elektrodou (svařování MMA) jde o podobný proces.
  • Horší kvalita svařování - Kvalita svařování je nesrovnatelně horší než při použití klasického plného svařovacího drátu. U všech typů svařování může dojít k neúplnému spojení materiálů, následkem čeho je praskání svarů. Pokud plyn neunikne ze svarové lázně dřív, než kov ztvrdne, svar může zůstat děravý a pórovitý. Shrnutí: horší kvalita svaru, množství kuliček, hodně rozstřiku a ošklivé svary. Drát má vysoký rozstřik, stabilita svařovacího oblouku je na slabé úrovni.
  • Nutnost zdroje s možností přepólování - Je třeba myslet také na to, že trubičkový drát se dá použít pouze se zdroji s možností přepólování a ověřit, zda takový zdroj v dílně máme.
  • Vyšší cena za kilogram drátu - Zároveň několikanásobně vyšší cena za kilogram drátu nedělá dobře peněžence. Běžný plný drát koupíte v průměru za 50,00 CZK/kg, zde je cena obvykle 7x vyšší. Pokud bychom koupili drát plný 15 kg, cena je obvykle na úrovni 37,00 CZK/kg, což tento rozdíl ještě zvětšuje. Možná byste si řekli, že ušetříte za plyn. Ale ten je v porovnání s cenou trubičkového drátu zanedbatelnou položkou.
  • Menší výtěžnost - Drát bez nutnosti plynu má také menší výtěžnost, vzhledem k tomu, že značnou část jeho obsahu tvoří právě metalický nebo rutilový prášek.
  • Vysoká spotřeba špiček hořáku - K úsporám nevede ani vysoká spotřeba špiček hořáku, protože při svařování dochází často k jejich roztavení.
  • Problémy s ochrannou hubicí - Při svařování drátem s vlastní ochranou se nesmí používat ochranná hubice hořáku - bránila by vzniku ochranné atmosféry. Bez ochranné hubice ale dochází k ulpívání rozstřiku na mezikusu a jeho závitech (u hořáků se šroubovací hubicí), případně na pružině (u hořáků s nasazovací hubicí). To způsobuje komplikace v případě, kdy se opět rozhodnete svařovat s běžným (plným) drátem za použití ochranného plynu. Zde je ochranná hubice naopak vyžadována, ale díky rozstřiku na mezikusu (pružině) se nedaří hubici nasadit. Proto se doporučuje ochrannou hubici použít i s trubičkovým drátem, pouze je třeba hubici mírně upravit - zkrátit hubici tak, aby z ní po nasazení na hořák "vyčníval" celý průvlak (kontaktní špička), ale aby zároveň kryla mezikus (pružinu) hořáku. Tím nedojde k omezení vzniku ochranné atmosféry, ale zároveň bude mezikus či pružina chráněna před rozstřikem.

Technická specifikace plněného drátu FLUX (např. Ø 0.9 mm)

Parametr Hodnota
Průměr (mm) 0,9 (od 12/2022 i 0,8 mm)
Povrchová úprava Nepoměděný
Svařovací proud (A) 40 - 100
Napětí oblouku (V) 14 - 16
Rychlost posuvu (m/min) 3,0 - 7,0
Výtěžnost 75 - 85 %
Určení Všechny svařovací polohy, jednovrstvé koutové i tupé svary, automatické a poloautomatické svařování
Použitelné pro Černá ocel i pozinkované oceli o tloušťce 1,2 - 5,0 mm
Aplikace Všeobecné použití tam, kde nejsou požadavky na odolnost proti nárazu
Svařování ocelí Běžné a vysokopevnostní uhlíkové oceli do 510 MPa

Chemické složení plněného drátu

  • C: 0,2 %
  • Si: 0,3 %
  • Mn: 1,0 %
  • Al: 2,0 %

Typy balení trubičkového drátu

  • 1 kg drát je na malé plastové cívce (D100) s vnějším průměrem 100 mm a s vnitřním průměrem 16 mm. Je určen pro hobby svařovací zdroje s malým trnem!
  • 5 kg drát je na střední plastové cívce (D200) s vnějším průměrem 200 mm a s vnitřním průměrem 55 mm pro uchycení na trn ve svářečce.

Výběr svařovacího drátu

I když je při MIG svařování možné kombinovat libovolný počet různých kovů nebo kovových slitin, pevnost a životnost těchto svařovaných spojů závisí právě na typu drátu. Neexistuje nic jako obecně nejlepší drát a výběr toho nejvhodnějšího se bude lišit především v závislosti na druhu svařovaných kovů.

Čtěte také: Vázací drát na plot: podrobný průvodce

Typ materiálu

Svařování metodou MIG lze aplikovat na různé kovy, ve velké většině případů se však bude jednat o ty tři nejběžnější: uhlíková ocel, nerezová ocel a hliník. V ideálním případě bude svařovací drát stejného typu jako je kov, který bude svařován. Při svařování kovů z nerezové oceli by tak měly být použity také dráty z nerezové oceli, při svařování kovů z uhlíkové oceli je třeba používat dráty z uhlíkové oceli atd. Není přitom třeba se vyhýbat smíšeným kovům ve prospěch čistých kovů. Prvky jako mangan, křemík a titan se často přidávají i do drátů, aby svary byly pevnější, stabilnější a méně pórovité nebo náchylné k oxidaci. *Náš tip! 316LSi - kyselinovzdorná nerezová ocel, vyznačuje se s větším přídavkem molybdenu. Svařovací dráty určené pro hliníkové slitiny rozlišujeme jako AlMg a AlSi + s procentním podílem daného legujícího prvku. *Náš tip! AlSi5 - univerzální svařovací drát určený pro svařování hliníkových zlatin s příměsí křemíku - Si (tzv. Silumíny), nejčastěji se jedná o odlitky. Jedná se o neobvyklé a ne běžné přídavné materiály, které jsou určeny ke svařování příslušného materiálu s vyhovujícím složením. Jelikož se tyto aplikace pro svařování vyskytují ojediněle, jejich poptávka se řeší zvlášť.

Tloušťka drátu

Stejně jako na typ materiálu je třeba dbát při výběru drátu i na jeho tloušťku. Tloušťka svařovaných kovových prvků určuje i tloušťku drátu, který se bude používat. Vždy proto zkontrolujte příslušné grafy či tabulky pro vhodnou tloušťku drátu. Potřebné informace, které pomohou při rozhodování, lze většinou nalézt na obalech drátových výrobků. Mějte na paměti, že není třeba znát naprosto přesný obrys svařovaných prvků. Je třeba se ujistit, že vybraný svařovací drát nabízí konzistentní chemické složení, konstantní průměr drátu a poskytuje stabilní výkonnost oblouku. Jakákoliv nekonzistence může mít za následek vznik nekonzistentních svarů.

Balení svařovacího drátu

Svařovací dráty jsou dostupné v různých baleních, od 1 kg, 2 kg, 5 kg, 15 kg, 18 kg až po balení v sudech.

Svařování PVC podlah (linolea)

Pokud pokládáte PVC podlahu, moderního nástupce krytiny zvané kdysi „lino“, a nemáte místnost s půdorysem obdélníku či čtverce, skoro vždy budete muset řešit nějaký spoj. Anebo z důvodu, že vám šířka role nestačí na šířku místnosti. I když PVC k podlaze lepíte, do nezabezpečených spojů by se časem mohly dostat nečistoty. Proto je lepší všechny spoje svařit. Udělejte to brzy po pokládce, aby se do spáry nedostaly nečistoty. Důvody jsou zřejmé, jak ale PVC správně svařit?

Horkovzdušné svařování (za tepla)

Dříve profesionální podlaháři PVC i stará „lina“ svařovali hlavně zatepla. Horkovzdušným svařováním se vytvoří homogenní spojení mezi okraji jednotlivých spojů. Horkovzdušné svařování je doporučováno odborníky a v některých případech je dokonce i nutností. Svařování horkým svárem je nejpevnější variantou, jak PVC podlahu spojit. Pro horkovzdušné svařování podlaháři používají horkovzdušnou pistoli s tryskou a nástavcem, se zavedenou svařovací šňůrou nebo PVC drátem. Svařovací PVC šňůry existují jednobarevné i reflexní - vícebarevné. V takovém případě je spoj viditelný, což může být součástí dekorace. Při horkém svařování v jedné ruce držíte svařovací šňůru, ve druhé svařovací pistoli. Ta má nástavec - svařovací hubici či botku, do které je svařovací šňůra nebo drát zavedená. Všechny tři části se díky horkému vzduchu spojí k sobě a vznikne pevný spoj. Pokud svár uděláte kvalitně, docílíte permanentního, vodotěsného spojení.

Čtěte také: Pletivo na plot: jak na to

Studené chemické svařování (za studena)

Studené chemické svařování je doporučováno do místností s menší zátěží. Vhodné je do domácností a málo zatěžovaných komerčních prostor. Tento typ svařování zvládne každý šikovný domácí kutil. Prostředek na svařování za studena je běžně k prodeji ve specializovaných obchodech s podlahovými krytinami. Pro místnosti v domácím prostředí, byty a méně používané prostory, většinou dostačuje studený spoj PVC krytiny pomocí svařovací tekutiny. Výhodou je snazší aplikace. Svařování PVC podlahy zastudena zvládnete i bez speciálního podlahářského vybavení. Pro maximální pevnost spoje je potřeba, aby mezi spojovanou podlahou byla pouze těsná spára. Do spáry následně aplikujete svařovací tekutinu v tubě pro svařování za studena, typ A, od výrobce Werner Müller, čímž dojde k chemickému sváru.

Postup studeného svařování PVC podlahy (typ A)

  1. Ostrým kolečkovým hákovým či zalamovacím nožem proveďte řez.
  2. Pod PVC krytinu podlepte speciální papírovou pásku, která teď poslouží jako ochrana před zatečením svařovací tekutiny pod podlahu.
  3. Přiložte horní část PVC krytiny ke spodní, nyní budou už v jedné rovině u sebe.
  4. Na obou částech spojované PVC podlahy je stále papírová páska, která na nich zůstala nalepená po odříznutí přesahu. Páska poslouží jako ochrana před znečištěním povrchu PVC krytiny.
  5. Otevřete tubu a aplikujte svařovací tekutinu pro svařování za studena, typ A, pomocí kovového hrotu do těsné spáry. Tekutinu aplikujte do hloubky, aby vyplnila celý prostor spáry a spoj byl pak pevný.
  6. Svařovací tekutina zaschne asi za 5 minut.

Oprava poškozených PVC podlah

Pokud už PVC podlahu nějakou dobu používáte, někdy se stane, že vám na zem spadne například nůž nebo dojde k poškození a naříznutí rozbitým talířem či jiným ostrým předmětem. K opravě PVC podlahy slouží podobná svařovací tuba jako při svařování za studena.

U výklenků nebo přechodů do jiných místností s odlišnými podlahovými krytinami se používají přechodové profily.

Čtěte také: Instalace napínacího drátu

tags: #svarovaci #drat #linoleum #pouziti #vlastnosti

Oblíbené příspěvky: