Nejviditelnější částí přenosové i distribuční soustavy jsou podpěrné body nadzemních vedení, zvané sloupy a stožáry. Vedení na nich zavěšená protínají krajinu a zajišťují přenos elektrické energie.
Historie výroby betonových sloupů v Československu
Již v roce 1958 stálo ministerstvo energetiky před problémem, jak ušetřit a nahradit dřevěné sloupy používané pro rozvod elektrických sítí a vedení. Cílem bylo pro národní hospodářství zachránit cennou surovinu, kterou bylo dřevo v našich lesích.
Usnesením kolegia ministra energetiky z října 1958 byl pověřen ředitel Jihočeských energetických závodů České Budějovice úkolem zajistit výstavbu závodu na výrobu betonových stožárů, které by tak nahradily dřevěné sloupy.
Tehdy existoval jediný závod v republice, který vyráběl betonové stožáry, a byl to závod Energovod Senec u Bratislavy. Jeho produkce však zdaleka nestačila pokrýt spotřebu stožárů pro rostoucí elektrifikaci měst, vesnic, továren a železničních tratí.
Vznikl návrh převzít výborní technologii a strojní zařízení pro výrobu betonových stožárů z Enerovodu Senec. Z toho však sešlo. Senecký závod vyráběl stožáry v dělených formách ze dvou půlek.
Čtěte také: Chodníky z betonu: tipy a triky
Miloslav Busta byl tehdy pověřen zpracováním návrhu výrobního zařízení a technologie pro nový závod, který byl měl být vybudován v jižních Čechách. Mílu napadl nový způsob výroby betonových stožárů v nedělených formách. Vyrábět stožáry jako ucelené hladké těleso.
Tak se začala rodit nová výrobní technologie a nové strojní zařízení pro budoucí nový závod. Uběhly týdny a měsíce tvrdé práce na novém projektu. Rozhodně se betonový stožár nerodil lehce. Šlo o novou věc, která se jinde ve světě nepoužívala.
Pět základních strojů dostávalo svoji podobu na rýsovacím konstruktérském prkně Miloslava Busty. Podle jeho výkresů byly stroje postupně vyrobeny a připraveny jako prototypy k odzkoušení.
Úkol tehdy zněl do roka zajistit výrobu a odzkoušení prvního betonového stožáru v nedělené formě. Téměř na den uplynul rok od chvíle, kdy Miloslav Busta usedl ke svým návrhům a projektům. Bylo to přesně 13. července 1960 v Roudné, kdy se z nedělené ocelové formy objevil první betonový stožár tohoto druhu na světě. S krásným hladkým povrchem. Byla to tehdy velká sláva.
Všechny následující zkoušky ověřily správný chod a funkce všech strojů a také zkoušky stožárů podle státních norem vyhověly plně všem předepsaným parametrům kvality. Na tomto prototypovém strojním zařízení v Roudné se pak betonové stožáry vyráběly ještě plných 19 let, než skončila strojům životnost. Bylo to celkem 188 115 kusů stožárů pro naši energetiku. Poslední stožár byl vyroben 28. prosince 1979.
Čtěte také: Vlastnosti betonových podlah
Sloupárna Majdalena
Po ověřovacích zkouškách v Roudné se již v Majdaleně u Třeboně - v místech naproti železničnímu nádraží ČSD Chlum u Třeboně (v současné době nádraží ČD - Majdalena) - dostávala do finiše výstavba nového závodu pro velkosériovou výrobu betonových stožárů. První stožár byl v majdalenské sloupárně vyroben v roce 1961.
V dalších letech se výroba stožárů na základě automatizace a mechanizace zvětšovala a bylo postupně vyráběno až 40 000 kusů stožárů ročně a byly plně pokryty požadavky energetiky. Dne 1. A vyrobily se tu další miliony stožárů, jak pro potřebu energetiky, tak pro elektrifikaci železnic a pro další odvětví československého hospodářství. Stožáry se expedovaly i do zahraničí, např. do bývalé NDR, Maďarska nebo Sovětského svazu na výstavbu plynovodu Orenburg.
Čas však šel dál a Miloslav Busta pokračoval v započatém díle. Technický rozvoj přinesl další automatizaci a mechanizaci, kdy lidská práce ve výrobě armatur a stožárů byla nahrazena automatickými stroji. Ruční práci ve výrobě armatur nahradily armovací stroje, na kterých se vyráběly ocelové výztuže do betonových stožárů. Tyto armovací stroje zvýšily několikrát produktivitu práce. Celý komplex strojního zařízení na výrobu armatur a stožárů je chráněn 14 československými a 22 zahraničními patenty. Všechno to jsou patenty a vynálezy Miloslava Busty.
Podílel se jako expert na uvádění do chodu nově postavených závodů na výrobu stožárů např. v bývalé NDR, Egyptě, Iráku. Tam všude byly vybudovány továrny na výrobu stožárů s jeho navrženou technologií a stroji.
I po těchto velkých úspěších zůstal Míla stále stejný. Skromný, tichý, houževnatý, výborný kamarád a vynikající odborník. Za jeho pracovní výsledky vynikající technické úrovně mu bylo uděleno vysoké státní vyznamenání a ocenění. V roce 1957 to bylo státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, v roce 1962 převzal na Hradě z rukou prezidenta Řád práce, v roce 1972 to bylo udělení titulu Laureát Státní ceny Klementa Gottwalda. U příležitosti jeho 60. narozenin převzal vysoké rezortní vyznamenání Nejlepší pracovník ministerstva paliv a energetiky s odznakem ministra. Tato ocenění a vyznamenání byla předána do správných rukou. Bylo to celkem padesát let poctivé a náročné práce, kterou Míla Busta věnoval budování a rozvoji jihočeské energetiky a to z převážné části sloupárenskému závodu v Majdaleně.
Čtěte také: Betonové květináče pro dům i zahradu
Mnohokrát byl lákán odborníky ze západu, aby zůstal, ale Míla by nikdy nedokázal, opustit svůj kraj a milované jižní Čechy. Nejlépe se cítil na břehu Lužnice. Blízko jezu u Majdaleny si postavil chatu, kde celých 30 let pobýval celoročně se svou rodinou a odkud denně dojížděl do majdalenské sloupárny. Na břehu Lužnice u chaty se rodilo i mnoho jeho nápadů a vynálezů.
Letos 20. dubna si pracovníci jihočeské energetiky a sloupárenského závodu připomněli 100. výročí narození Miloslava Busty. Zákeřná nemoc ukončila jeho plodný život, když mu bylo 75 let.
Současnost
Sloupárna Majdalena s. r. o. je jediným výrobcem betonových sloupů z předepjatého betonu v České republice. Kromě tohoto sortimentu se snaží vyhovět všem požadavkům svých zákazníků, především na atypické výrobky.
Další betonové dílce pro energetiku
- Základové kalichy: Slouží k vetknutí sloupů do základů a přenosu sil od sloupů do spodní části základů. Z kalichů vyčnívá betonářská výztuž pro zmonolitnění. Povrch prefabrikátů - otisk formy.
- Železobetonové sloupy: Jsou základním prvkem montovaných skeletů. Spolu se sloupy vytváří základní kostru skeletu. jsou navrhovány pro konstrukce rozlehlých objektů s požadavkem volné dispozice. Přenášejí zatížení od střešního pláště do podpor. Vazníky se osazují na sloup případně na průvlak. Dílce mohou být odlehčeny otvory. Rozměry a tvar prvků jsou stanoveny projektovou dokumentací. jsou dílce.
MARWEL, s.r.o.
MARWEL, s.r.o. je rodinnou firmou, která vznikla v roce 2002. Jedná se o výrobu širšího sortimentu kabelových žlabů, krycích desek, stožárových patek, kotevních bloků, betonových základů, silničních panelů a dalších drobnějších prvků.
Za dobu své existence prošla společnost řadou změn. Od zásadní rekonstrukce vlastního výrobního areálu v letech 2010-2014 až po nákup a inovaci nových technologií na výrobu betonu a betonářského zboží. V roce 2015 byla zakoupena vibrolisovací linka, která zásadně posunula efektivnost a kvalitu výroby.
Od počátku až do současnosti je společnost dodavatelem betonových výrobků pro významné firmy působící na českém trhu. Společnost je držitelem uznávaného certifikátu kvality dle ČSN EN ISO 9001:2016 a řadou dalších certifikátů. Výrobky splňují základní technické požadavky podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ve znění pozdějších změn a nařízení.
tags: #betonové #sloupy #pro #energetiku #výroba