Dřevo je přírodní, obnovitelný materiál s řadou předností, avšak jeho správné použití a ochrana nátěry vyžaduje značnou opatrnost. Správná volba nátěru má zásadní vliv nejen na výsledný vzhled, ale i na životnost samotného dřeva.
Struktura dřeva a její vliv na vlastnosti
Kmen stromu má složitou strukturu, která ovlivňuje jeho vlastnosti a chování vůči vnějším vlivům:
- Kůra: Chrání strom před zraněním a vysycháním.
- Lýko: Transportuje živiny z koruny dolů do růstových vrstev.
- Kambium: Je vrstva s dělivými buňkami, kde se tvoří nová kůra směrem ven a nové dřevo směrem dovnitř, zajišťuje nárůst kmene každoročně o jeden letokruh. Kůru a lýko je vhodné co nejrychleji po pokácení odstranit, neboť obsahují látky, které mohou způsobit napadení dřevokazným hmyzem.
- Běl: Vede vodu od kořenů ke koruně. Je to lehké dřevo, neboť voda z dřevních buněk snadno vysychá. Běl je náchylnější k napadení dřevokazným hmyzem a houbami, a nátěry na tomto lehčím dřevě mohou mít kratší životnost. Pro některé druhy použití se běl nehodí a odstraňuje se.
- Jádro: Je pevná podpůrná část kmene. Je to těžké dřevo, neboť dřevní buňky jsou naplněny tříslovinami, barvivem, pryskyřicí a voskem. Je to nejpevnější a nejkvalitnější část stromu.
- Dřeň: Je měkká část uprostřed s menší trvanlivostí než jádro, je náchylná k rozpadu, smršťuje se při sušení a většinou se nepoužívá.
Dřeviny, kde bělové dřevo je snadno odlišitelné od jádrového, mohou být jak jehličnaté, tak listnaté (například borovice, dub, modřín, douglaska). Jádrové dřevo i běl některých stromů ale mohou mít téměř shodnou barvu (například smrk, jedle, buk, lípa, hruška). Některé dřeviny nevytvářejí jádrové dřevo, nebo pouze v malé míře (například javor, olše, bříza), a jejich použití ve venkovním prostředí je velmi omezené.
Typy řezů dřeva a jejich význam
Životnost dřeva a povrchových úprav ovlivňuje také způsob nařezání dřeva:
- Příčný řez: Je kolmý k ose kmene. Na tomto řezu lze pozorovat letokruhy letního a zimního dřeva, dřeňové paprsky aj. Neupravené dřevo v příčném směru přijímá tolik vlhkosti, že na něm může růst mech.
- Radiální řez: Je rovnoběžný s podélnou osou kmene a současně prochází středem kmene. Letokruhy na tomto řezu vytvářejí více či méně rovnoběžné pásky.
- Tangenciální řez: Zde nejsou letokruhy striktně rovnoběžné, ale vytvářejí spíše elipsy či parabolické křivky.
Vlastnosti dřeva a vliv prostředí
Dřevo je hygroskopický materiál, což znamená, že absorbuje vodu z okolního prostředí a zadržuje vlhkost. S obsahem vody se mění objem dřeva a může docházet k sesychání a praskání, nebo naopak k bobtnání dřevěných bloků. Praskliny pak vytvářejí bránu pro vstup vody i škůdců. Pokud je obsah vody ve dřevě větší než 20 %, stává se atraktivním materiálem pro škůdce z rostlinné i živočišné říše. Lignin, pojivová složka dřeva, vlivem UV záření degraduje, což vede k odhalování celulózových vláken a ztrátě soudržnosti.
Čtěte také: Dřevo imitující betonová palisáda
Příprava dřeva na nátěr
Před samotným nátěrem je nutné dřevo důkladně očistit. Bez důkladné přípravy povrchu by nátěr nemusel správně přilnout a jeho životnost by byla výrazně zkrácena.
- Čištění povrchu:
Pokud je dřevo nové, stačí ho zbavit prachu a případných nečistot. Pokud se jedná o starší dřevo, které již bylo natřeno, je třeba odstranit starý nátěr, případně zbavit povrch plísní nebo mechu. K tomu můžete použít drátěný kartáč nebo brusný papír. Dřevo by mělo být také zbaveno mastnoty a jiných nečistot, které by mohly bránit přilnavosti nátěru. Zašedlé zvětralé dřevo lze oživit pomocí odšeďovače, který navrátí starému dřevu jeho původní vzhled.
- Broušení:
Po očištění je důležité dřevo přebrousit. Broušení zajistí, že povrch bude hladký a nátěr bude lépe přilnavý. Řezivo je třeba obrousit dohladka, což provádíme postupně pomocí brusného papíru od vyšší zrnitosti 60 až po jemnější 120. Pokud je povrch ohoblovaný, je velmi hladký, proto je třeba ho opět lehce přebrousit brusným papírem zrnitosti 120, aby došlo k dostatečnému přichycení nátěrových hmot. Zvláštní pozornost je třeba věnovat příčným řezům, kde dochází k vytrhání vláken a tím pádem ke zvětšení pórovitosti dřeva. Příčný řez je třeba dokonale vybrousit a ošetřit vhodným prostředkem na řezné a čelní plochy, který chrání dřevo před pronikáním vlhkosti.
Pro dosažení dokonalého povrchu (např. u nábytku) se povrch brousí 2 až 3krát. Nejprve se opracovává brusným papírem s hrubším zrnem (např. č. 60-100) příčně přes vlákna. V některých podmínkách se po prvním broušení dřevo mírně navlhčí vodou pro lepší postavení dřevěných vláken a jednodušší broušení. Namočené plochy necháme schnout 2 hodiny při teplotě 20 °C. Druhé broušení provádíme ve směru vláken brusným papírem č. 120. U méně náročných nátěrů (ploty, brány) stačí jednou přebrousit povrch brusným papírem č. 100.
- Odstranění starého nátěru:
Pokud je nutné odstranit starý krycí nátěr, lze to provést mechanickým broušením (nejprve hrubým, pak jemným brusným papírem), opalováním horkovzdušnou pistolí nebo plamenem, nebo použitím odstraňovače nátěrů. Pozor však na odstraňovače s obsahem vosku, které jsou nevhodné pro nasákavé materiály jako dřevo, neboť vosk vnikne do pórů dřeva a zhoršuje přilnavost nového nátěru.
Čtěte také: Imitace dřeva na betonových schodnicích
- Ošetření proti škůdcům a plísním:
Před samotným nátěrem je vhodné dřevo ošetřit impregnací, která chrání proti dřevokaznému hmyzu, plísním a houbám. Tento krok je zvláště důležitý u dřeva, které bude vystaveno vlhkosti (ploty, pergoly, zahradní nábytek). Impregnaci nanášejte štětcem nebo válečkem a nechte ji důkladně zaschnout. Některé nátěry, jako lazury a oleje, však jsou sami o sobě impregnací a jiný přípravek nevyžadují.
Výběr správného nátěru
Pro ochranu dřeva je klíčové zvolit správný typ nátěru. Různé typy nátěrů se liší svými vlastnostmi a účelem.
Typy nátěrů na dřevo
Na trhu existuje několik základních typů nátěrů, které se liší svými vlastnostmi a účelem:
- Lazury:
Lazury jsou poloprůhledné nátěry, které zachovávají přirozenou strukturu dřeva a zároveň ho chrání před povětrnostními vlivy. Jsou ideální pro dřevěné prvky, kde chcete zachovat přirozený vzhled dřeva. Lazury mohou být tenkovrstvé nebo silnovrstvé. Tenkovrstvé pronikají hlouběji do dřeva a jsou vhodné pro méně namáhané prvky, zatímco silnovrstvé vytvářejí silnější ochrannou vrstvu na povrchu. Čím více pigmentu, tím lepší ochrana proti UV záření. Lazura se vsákne do dřeva a vytvoří hydrofobní film. Zároveň nechá dřevo dýchat, a tak se může aplikovat i na dřevo, které není perfektně vysušené. Tenkovrstvé lazury se snadno nanáší a obnovují - dřevo stačí jen lehce přebrousit a můžete aplikovat novou vrstvu. Často se do nich přidávají oleje, které vylepšují jejich penetrační vlastnosti. Silnovrstvá lazura výborně odolává povětrnostním vlivům i slunečnímu záření (obsahuje UV filtry a absorbéry) a zanechává pružný hedvábný povrch. Některé modernější druhy lazur obsahují biocidní napouštědlo přímo. Speciálním typem lazur jsou tixotropní lazury, které se většinou nanášejí štětcem a jsou určeny na náročné a zatěžované povrchy.
- Barvy na dřevo (krycí nátěry):
Barvy na dřevo jsou krycí nátěry, které zcela zakryjí strukturu dřeva a dodají mu nový vzhled. Jsou vhodné pro dřevěné prvky, kde není třeba zachovat přirozený vzhled dřeva, například u plotů nebo zahradních staveb. Barvy na dřevo poskytují vysokou ochranu proti UV záření a povětrnostním vlivům. Barva vytvoří na povrchu neprůhlednou vrstvu, která překryje kresbu dřeva. Mají ale složitou aplikaci: nejprve impregnace, pak základní nátěr a obvykle dvě vrstvy vrchního nátěru. Složitá je i obnova nátěru - stará vrstva se musí důkladně oškrábat. Jsou oblíbenější spíše pro ochranu dřeva v interiéru.
Čtěte také: Využití betonových pražců
- Oleje a vosky:
Oleje a vosky jsou přírodní nátěry, které pronikají do dřeva a chrání ho zevnitř. Oleje zdůrazní přírodní charakter dřeva a zachovají jeho přirozenou strukturu. Vsakují se hluboko do dřeva a vytváří film vysoce odolný proti vodě. Zároveň nechávají dřevo dýchat. Dokážou také zvýšit jeho odolnost při zatížení. Ošetření dřeva olejem je velmi snadné - stačí dřevo přebrousit, napustit ho olejem a po stanoveném čase setřít přebytky suchým hadrem, aby se na povrchu nevytvořil lepkavý film. Oleje se obvykle používají na ošetření dřeva v interiéru, a to i tam, kde dochází ke styku s potravinami, protože se jedná o přírodní produkt bez nežádoucích zdravotních vlivů (vždy si to ověřte na etiketě). V exteriéru může být problém s nedostatečnou ochranou dřeva proti UV záření, protože v oleji chybí barevné pigmenty. Kvůli tomu může dojít k šednutí dřeva nebo změně barevného odstínu. Nevýhodou některých olejů na dřevo je dlouhá doba schnutí (až v řádech týdnů). Některé oleje dokonce vůbec nevysychají (např. ricinový olej), jiné oleje naopak vytvrdnou v odolnou vrstvu (např. lněný olej). Moderní technologie dokážou odstranit nevýhody olejů při zachování jejich vynikajících vlastností.
Dalším přírodním materiálem pro ošetření dřeva jsou vosky - nejčastěji se používá včelí, karnaubský nebo kandelilový vosk. Na rozdíl od olejů se ale vosky nevsakují do dřeva, ochrannou vrstvu vytvoří pouze na povrchu. Odpuzují vodu, ale nejsou odolné proti vyšším teplotám ani nadměrnému otěru. Vosk zvýrazní přirozenou kresbu dřeva a dá se vyleštit do hladkého povrchu. Vosky se prodávají v tekuté nebo pastovité formě k okamžité aplikaci, případně ve formě tyčinek nebo peciček, které se musí zahřát. Nanáší se na perfektně obroušený povrch, nechá se zaschnout a poté se vyleští hadříkem do sucha.
Charakteristika nátěrů podle prostředí a účelu
Při výběru nátěru je nutné ujasnit si, v jakém prostředí bude dřevo používané a jaké vlastnosti od nátěru očekáváte.
Ochrana dřeva v exteriéru
Exteriérové dřevo potřebuje ochranu proti dešti, UV záření, kolísání teplot, houbám, plísním a řasám. Aby dřevo na slunci nešedlo, měl by nátěr obsahovat barevné pigmenty, případně UV filtry. Ochrany docílíte pomocí impregnace s fungicidní složkou. Lněné oleje SELDER jsou přirozeně fungicidní a dřevo impregnují do hloubky.
Důležitá je i konstrukční ochrana dřeva, která zamezí působení negativních vlivů. Vodorovné plochy jsou více namáhané než svislé, protože se na nich drží voda, proto by měly být zastřešeny (terasa) nebo zkoseny (plotové plaňky). U plotových latí upevňovaných po natření na rám vruty nebo šrouby, by měly být otvory vyvrtány a opatřeny nátěrem předem, jinak v jejich okolí dojde brzy vlivem průniku vody k odlupování nátěru. Použitý spojovací materiál by měl být alespoň pozinkovaný, nejlépe nerezový.
Pokud stavíte pergolu nebo plot, musíte vyřešit ochranu dřeva proti vlhkosti, která vzlíná ze země. Ideální je přivrtat sloupky na kotevní patky nad úrovní terénu. V takovém případě běžné lazury nepomůžou a musíte se porozhlédnout po přípravcích určených speciálně na ochranu dřeva v zemi.
Ochrana dřeva v interiéru
Při ošetření dřeva v interiéru nemusíte si dělat tolik starostí s ochranou proti vlhkosti, UV záření nebo dřevokazným houbám. Na druhou stranu musíte sledovat, zda je nátěr zdravotně nezávadný a vhodný do interiéru. Pozornost věnujte zejména výběru nátěrů na schodiště a podlahy. Ty musí mít mnohem větší odolnost než nátěry na nábytek a měly by být určeny speciálně pro pochozí plochy, aby neklouzaly.
Ochrana starého a nového dřeva
Staré dřevo už může být napadeno škůdci, houbami nebo plísní. Komplikace představují i zbytky starého nátěru. Proto při ošetření starého dřeva dbejte na důkladnou přípravu. Povrch zbavte starého nátěru, dřevo obruste a napusťte ho impregnací, která zahubí všechny nezvané hosty. Pokud se vám nedaří dřevo perfektně očistit a odmastit, použijte raději syntetické nátěry.
Nové dřevo stačí zbavit prachu a případných nečistot a ošetřit impregnací.
Speciální požadavky na nátěry
- Ochrana proti vlhkosti: Hledejte nátěry s označením hydrofobní. Takové přípravky vytvoří ochrannou vrstvu, která odpuzuje vlhkost. V interiéru můžete použít laky - ty dřevo zcela uzavřou a nepropustí vlhkost dovnitř ani ven. V exteriéru by ovšem ošetření dřeva proti vodě mělo zachovat prodyšnost dřeva, aby vlhkost mohla ze dřeva unikat, když už se do něj dostane.
- Ochrana proti houbám, plísním a hnilobě: Měli byste ji využít všude, kde se dřevo dostane do kontaktu s vysokou vlhkostí. Tedy nejen v exteriéru, ale také v interiéru například v koupelnách a kuchyních, nebo u konstrukčních prvků, kde dochází ke kondenzaci. Na nátěru hledejte informaci, že je fungicidní.
- Ochrana proti hmyzu: Hledejte ochranné nátěry na dřevo s insekticidními, případně biocidními účinky. Biocidy obvykle chrání proti široké škále mikroorganismů a škůdců, včetně hmyzu, plísní a hniloby.
- Ochrana proti UV záření: UV záření způsobuje žloutnutí, degradaci ligninu, a tím ztrátu soudržnosti dřevní hmoty. Transparentní bezbarvý lak je obtížné chránit před UV zářením, aniž by nedocházelo k degradaci pojiva. Účinnější je použití pigmentovaných nátěrů, kde pigmenty absorbují UV záření.
Tabulka s přehledem nátěrů
| Typ nátěru | Vlastnosti | Použití | Životnost/Údržba | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|---|---|---|
| Lazury | Poloprůhledné, zachovávají strukturu dřeva, chrání před povětrnostními vlivy a UV zářením (dle pigmentace). | Dřevěné prvky v exteriéru, kde chcete zachovat přirozený vzhled (pergoly, ploty, nábytek). | Tenkovrstvé: snadná obnova (2-3 roky). Silnovrstvé: delší životnost (3-5 let i více). | Zachovávají přirozený vzhled dřeva, prodyšné, snadná aplikace. | Bezbarvé lazury s nízkým obsahem pigmentu hůře chrání před UV zářením. |
| Barvy na dřevo (krycí) | Krycí, zcela zakryjí strukturu dřeva, vysoká ochrana proti UV záření a povětrnostním vlivům. | Dřevěné prvky v exteriéru a interiéru, kde není potřeba zachovat přirozený vzhled (ploty, zahradní stavby, interiérové prvky). | Vysoká ochrana, ale složitější obnova (nutnost oškrábat starou vrstvu). | Vysoká ochrana, široká škála barevných odstínů. | Zakrývají strukturu dřeva, složitá aplikace (impregnace, základ, 2 vrstvy), obtížná obnova. |
| Oleje | Pronikají hluboko do dřeva, chrání zevnitř, zdůrazňují přirozený charakter, vysoce odolné proti vodě, prodyšné. | Dřevěné terasy, zahradní nábytek, interiérové prvky (i v kontaktu s potravinami). | Pravidelná obnova (několik měsíců až 1 rok v exteriéru, déle v interiéru). | Zachovávají přirozený vzhled dřeva, snadná aplikace, ekologické. | Některé oleje v exteriéru nedostatečně chrání před UV zářením (šednutí), dlouhá doba schnutí u některých typů. |
| Vosky | Vytváří ochrannou vrstvu na povrchu, odpuzují vodu, zvýrazňují kresbu dřeva. | Interiérové dřevěné prvky, kde se nevyžaduje vysoká odolnost proti otěru nebo vysokým teplotám. | Náchylné na otěr a teplotu. | Přírodní vzhled, snadná aplikace a leštění. | Neodolné proti vyšším teplotám a nadměrnému otěru, pouze povrchová ochrana. |
| Impregnace | Bezbarvá, proniká hluboko do dřeva, chrání proti dřevokaznému hmyzu, plísním a houbám, zlepšuje přilnavost. | Všechny dřevěné prvky, zejména v exteriéru a ve vlhkém prostředí, jako základní nátěr. | Základní ochrana, prodlužuje životnost finálního nátěru. | Základní ochrana před škůdci, zachovává původní kresbu dřeva. | Samotná neposkytuje dostatečnou ochranu proti povětrnostním vlivům a UV záření. |
Postup nátěru dřeva
Po důkladné přípravě dřeva a výběru vhodného nátěru můžete přistoupit k samotnému nátěru. Vždy postupujte přesně podle pokynů výrobce.
- Aplikace základního nátěru (impregnace):
Před nanesením finálního nátěru je vhodné aplikovat základní nátěr, který zlepší přilnavost vrchního nátěru a poskytne dřevu dodatečnou ochranu. Základní nátěr nanášejte rovnoměrně štětcem nebo válečkem a nechte ho důkladně zaschnout podle pokynů výrobce. Touto hloubkovou impregnací zpevníme vrchní vrstvu dřeva a ochráníme ho před napadením houbami, plísněmi, škůdci z živočišné říše i před vlivy povětrnosti při lokálním poškození vrchního nátěru. Po zaschnutí napouštědla je třeba povrch ještě jednou lehce přebrousit, aby se odstranila vztyčená dřevní vlákna.
Dřevo je třeba natírat suché, jeho vlhkost nesmí překročit 12%. Vysoký obsah vody totiž brání průniku látek do hloubky. Nadměrná vlhkost dřeva může způsobit nedostatky při tvorbě ochranného filmu a při vysychání i poškození.
- Nanášení vrchního nátěru:
Po zaschnutí základního nátěru můžete přistoupit k aplikaci vrchního nátěru. Nátěr nanášejte v tenkých vrstvách a vždy postupujte ve směru vláken dřeva. Pokud používáte lazuru, barvu nebo olej, je důležité nanést několik vrstev pro zajištění maximální ochrany. Mezi jednotlivými vrstvami nechte nátěr zaschnout a případně povrch lehce přebruste jemným brusným papírem, aby další vrstva lépe přilnula. Důležité je dodržovat čas zasychání, který je na produktech uveden. Nejdůležitější je přebroušení po prvním nátěru, který vlákna dřeva postaví. Rozhodně neplatí, že čím více vrstev, tím lépe; naopak silná vrstva barvy se může začít odlupovat.
Důležitá je také teplota a prostředí, ve kterém budete pracovat. Optimální je 23 °C. Při vysokých teplotách, nad 25 °C, nátěr rychle zasychá a ztrácí svou pružnost. Vysoké nebo naopak nízké teploty, přímé sluneční záření, vysoká vlhkost nebo vítr nejsou pro práci vhodné.
- Tloušťka nátěru:
Z hlediska správné ochranné funkce nátěru dřeva vystaveného povětrnosti je důležitá celková tloušťka nátěru. U nátěrů oken a jiných předmětů akrylátovou silnovrstvou lazurou by nátěrový systém jako celek měl mít minimální tloušťku suché vrstvy 100 µm a neměl by zásadně překračovat maximální tloušťku 150 µm. U vrstev větších tlouštěk je ohrožena potřebná schopnost difuze vodních par nátěrovým filmem a může dojít ke vzniku puchýřů nebo k odloupnutí nátěru. U tenkovrstvých vodou ředitelných lazur je minimální tloušťka asi 75 µm, což představuje alespoň tři dobře provedené nátěry.
Důležitá věc při nátěru dřevěných obkladů je, aby tloušťka vrstvy na venkovní straně nebyla větší než na straně vnitřní. Často jsou obklady natírány pouze z venkovní strany, což vždy vede k deformaci palubek.
- Dokončení a údržba:
Po nanesení poslední vrstvy nechte nátěr důkladně zaschnout. Pravidelná údržba nátěru je klíčová pro dlouhodobou ochranu dřeva. Doporučuje se nátěr obnovovat každé 2-3 roky, v závislosti na podmínkách, kterým je dřevo vystaveno. Včasná obnova nátěru předchází mnohým škodám a šetří práci. Nátěr je nutné opravit přibližně jednou za 2 - 5 let, záleží však na náročnosti expozice, které je dřevo vystaveno.
Opravné nátěry
Jednou z nejčastějších chyb je nátěr dřevěného štítu nebo obkladů bezbarvým lakem nebo bezbarvou lazurou. Dřevo pak není dostatečně chráněno před UV zářením a dochází k jeho degradaci a odlupování nátěru. Odstranění zbytků laku je pak obtížné. Opravné nátěry oken, prováděné většinou pigmentovanými barvami, je náročný proces.
Nejdůležitější věc je začít s opravou včas, a to jakmile se projeví první odlupování nátěrů. Odhalené dřevo rychle degraduje, stává se pórovitější a méně soudržné, protože přírodní „pojivo dřeva“ (lignin) bylo zničeno. Při opravných nátěrech musí být tato vrchní šedá degradovaná vrstva kompletně odstraněna (obroušena nebo oškrabána až na žluté zdravé dřevo). Pokud je takto degradovaný povrch natřen, dochází zaručeně k selhání nátěrů a jejich odlupování. Degradovaná vrstva dřeva je navíc silně porézní a zadržuje velké množství vody. Zadržená voda se musí po obroušení nechat odpařit, tak aby obsah vody ve dřevě byl 8 až 14 %, jinak se nové nátěry při ozáření sluncem odloupnou vlivem vznikající vodní páry. Nejvíce bývají postiženy spodní části oken.
Na zastíněných nebo sporadicky osluněných místech na severní straně dochází k růstu řas a mechů, protože zde dochází zároveň k nejdelšímu ovlhčení ploch. Preventivní ochrana není možná, protože moderní barvy s fotoaktivními pigmenty ve stínu nefungují a organické biocidy přidané do barvy se časem vyplaví. Nezbývá než zakoupit zelenou nebo modrou skalici (pozor, je toxická), roztokem napadený nátěr postříkat a po zaschnutí okartáčovat.
tags: #struktura #dřeva #před #a #po #nátěru