Pro většinu z nás je řešení situace, kdy se stromy nacházejí v blízkosti společné hranice sousedících pozemků, pravděpodobně někdy nevyhnutelné. Vzrostlé stromy na hranici pozemku mohou způsobovat nemálo problémů.
Sousedská práva a stromy
Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012., občanský zákoník (NOZ), který mimo jiné přináší změny některých soukromoprávních pravidel ve vztahu k dřevinám.
Spadlé plody a přerůstající kořeny a větve
§ 1016 Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem (pozn. platí nejen pro ovoce, ale např. i opadané listí a jehličí).
Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. Části jiných rostlin přesahujících na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.
Plody rostoucí na dřevinách náleží (pokud nespadnou na sousední pozemek) vlastníkovi těchto dřevin a podle pravidla obsaženého v § 1014 odst. 1 NOZ musí být tomuto vlastníkovi umožněno, aby je očesal, i když je přístup k nim možný jen ze sousedního pozemku.
Čtěte také: Vzdálenosti stromů od plotu
Oprávněním odstranit přesahující kořeny a větve podle NOZ nejsou dotčeny veřejnoprávní povinnosti stanovené jinými zákony. Tedy i v případě, kdy sousednímu vlastníku vznikne podle NOZ oprávnění přerůstající větve či kořeny odstranit, musí tak učinit šetrným způsobem, který dřevinu samotnou nepoškodí. V opačném případě se vystavuje hrozbě sankce ze strany orgánu ochrany přírody.
Stromy u společné hranice pozemků
§ 1017 Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
Ustanovení odst. 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvláště chráněný podle jiného právního předpisu.
Vlastník pozemku může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v blízkosti společné hranice pozemků, má-li pro to rozumný důvod. Ze stejného důvodu může požadovat, aby je odstranil, pokud je vysadil nebo nechal vzrůst.Za rozumné důvody lze považovat například vysazování stromů u zemědělského pozemku, které by produkčním plodinám odčerpávaly vláhu, vysazování stromů, které mohou stínit, či vysazování takových druhů stromů, které mohou svými kořeny poškodit sousední stavbu. V důsledku přechodného ustanovení § 3028 odst. 2 NOZ lze požadavek na odstranění stromu vztáhnout i na případy, kdy ke vzrůstu stromu došlo před nabytím účinnosti NOZ.
Speciální ustanovení § 1017 NOZ koresponduje s obecnou úpravou sousedských práv - podle § 1013 odst. 1 NOZ se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín (např. stínění stromů), hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní zákon.
Čtěte také: Druhy ovocných stromů pro živý plot
Ani ustanovením NOZ, které umožňuje požadovat odstranění stromů, nejsou potlačeny povinnosti ve vztahu k ochraně dřevin podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Orgán ochrany přírody není vázán soukromoprávním požadavkem na odstranění stromů - k této skutečnosti přihlédne v rámci úvahy o „závažnosti“ důvodů, nicméně pokud neshledá závažné důvody ke kácení dřevin, povolení vydat nemusí.
Vlastnické právo k „hraničním“ stromům
§ 1067 Strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen.
Praktické aspekty a řešení problémů
Vzrostlé stromy na hranici pozemku mohou způsobovat nemálo problémů. Takový strom může být předmětem sporu, protože například způsobuje deformaci dlaždic nebo plotu některého ze sousedů, nebo například stíní před oknem. V takovém případě je strom opravdu nežádoucí a není divu, že se ho „poškozený“ soused chce zbavit. Jak by to ale měl řešit s druhou stranou?
Ve většině případů se sousedé dohodnou. Například strom nechají růst, přičemž škody, které způsobí na majetku druhého ze sousedů (který strom chtěl původně pokácet), hradí ten, kdo si strom chtěl ponechat. Nebo se mohou dohodnout na rozdělení případné úrody ze stromu, nebo na odklízení listí, které na podzim ze stromu padají. Případně se mohou dohodnout na pokácení stromu - náklady na tuto činnost si pak vyřeší ke své spokojenosti.
Někdy je to bohužel i tak, že soused, který strom vysadil, se ho nechce zbavit. A nemá snahu napravovat ani škody, které svými kořeny může způsobit na zahradě druhého. Takto se ze stromu stane nenáviděná věc, které se ale „poškozený“ soused nemůže zbavit, protože mu nepatří. Nemůže dokonce ani ořezávat větve stromu.
Čtěte také: Optimální vzdálenost pro stromy a plot
Občanský zákoník hovoří takto - pokud má vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků. Pokud se jedná o strom, který může dorůst výšky přesahující 3 metry, považuje se jako přípustná vzdálenost pro výsev stromů 3 m od společné hranice pozemků. Výjimkou může být to, že existuje jiný právní předpis nebo místní zvyklost, z které by plynulo něco jiného. Výjimkou je situace, kdy by se jednalo o les či sad na sousedním pozemku.
Vzrostlé stromy na hranici pozemku bohužel mohou být natolik vážným problémem, že se na něm sousedé nemohou shodnout. V takovém případě je zapotřebí třetí strany, která by jim mohla pomoci spor vyřešit bez nutnosti soudu. Obvykle je dobré se nejprve obrátit na obecní úřad. Pokud ani součinnost tohoto orgánu ke smíru nepomůže, nezbývá nic jiného než svého práva docílit soudní cestou.
Nutno podotknout, že každý případ stromu se projednává individuálně. Soud totiž na základě konkrétních skutečností musí rozhodnout, zda se opravdu jedná o nepřiměřené obtěžování. To může být například situace, kdy si soused vysadí strom před oknem jiného souseda, který z toho důvodu musí svítit i ve dne, aby měl v místnosti světlo.
Výsadba stromů v blízkosti plotu
Máte v plánu na své zahradě zasadit strom, túje nebo keře? Zasazení v blízkosti plotu by se mělo řídit určitými pravidly, aby byl zajištěn optimální růst nedocházelo k případnému ovlivňování sousedního pozemku. V následujícím článku najdete užitečné informace a doporučení ohledně vhodné vzdálenosti pro zasazení stromů od plotu.
Správné umístění stromů v zahradě hraje důležitou roli. Volba ideální vzdálenosti od plotu je důležitá nejen z důvodu růstu, ale i vzájemného ovlivňování sousedních pozemků. Neshody se sousedy mohou pořádně otrávit život, a proto je vhodné jim raději předcházet. Vhodná vzdálenost stromů od plotu se odvíjí také od druhu stromu, jeho velikosti a nároků na růst.
I v případě, kdy se třeba se svým sousedem domluvíte na tom, že mohou být keře a stromy blíže jeho pozemku, je důležité brát v potaz to, jak hodně takový keř nebo strom vyroste a aby sousedovi příliš nestínil, což bývá častým důvodem různých sousedských neshod. Pro velké stromy, jako jsou například ořešáky, je vhodné volit větší prostor. Pokud se rozhodnete sázet více stromů nebo keřů podél plotu, vyplatí se je vysázet ve formě živého plotu.
Někdy je vhodné volit volnější jednotlivé výsadby než volit celou řadu vzrostlých stromů. Takový živý plot přináší výhodu v podobě více soukromí a slouží také jako bariéra. U volně rostoucího živého plotu je nutné počítat se šířkou 2-3 metry, někdy i více. Pro výsadbu stromů u plotu volte stromy s méně agresivními kořeny. Podle chování kořenů se totiž můžete snáze rozhodnout a vhodnosti výsadby na zahradě. Ke stromům s agresivními kořeny patří například borovice, platanus, jilm nebo smrk. Například kořenový systém smrku modrého není agresivní, ale je náročný na prostor.
Důležité je také pravidelně kontrolovat růst a vývoj stromů. To je zásadní pro jejich dlouhodobé zdraví a produktivitu. Kontrolujte přítomnost škůdců, známky nemocí nebo také poškození zvěří. V některých případech je také vhodné zvážit použití ochranných bariér. V prvních letech po výsadbě je vhodné pro mladé stromy použít oporu.
Dialog se sousedem
Důvodem pro vyvolání sousedského dialogu může být i existence objektivních okolností. Jednou z nich je růst rostlin a s nimi spojené důsledky promítající se i na sousední nemovitosti - příroda se prostě řídí svými zákonitostmi a kořeny či větve tak lidmi vymezené hranice vlastnictví nerespektují a rostou i k sousedům.
Požádejte souseda o odstranění přesahujících kořenů nebo větví a domluvte se na provedení prací v určité lhůtě. Domluvte se také na tom, co s odstraněnými částmi uděláte. Jiné prorůstající rostliny než stromy můžete sami odstranit bez dalšího vyjednávání. Pokud pro to máte rozumný důvod (např. možné budoucí poškození vedlejší stavby kořeny vzrostlého stromu), můžete požadovat, aby soused stromy v těsné blízkosti společné hranice pozemků nesázel. Pokud už soused stromy vysadil nebo je nechal vzrůst, můžete po něm požadovat, aby je odstranil (toto pravidlo platí pouze pro stromy vysázené po 1. lednu 2014).
Ochrana přírody a kácení stromů
Před vlastním kácením stromu je potřebné se informovat na obecním úřadě, zda je nutné žádat o vydání povolení ke kácení (povolení se nevyžaduje např.
Podle § 7 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jsou všechny dřeviny chráněny před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější nebo ochrana podle zvláštních právních předpisů (např. rostlinolékařských). Tedy i v případě, kdy sousednímu vlastníku vznikne podle NOZ oprávnění přerůstající větve či kořeny odstranit, musí tak učinit šetrným způsobem, který dřevinu samotnou nepoškodí. V opačném případě se vystavuje hrozbě sankce ze strany orgánu ochrany přírody.
Minimální odstupová vzdálenost výsadeb stromů podél komunikací
Prvního července 2024 vstoupil v platnost zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, který mění dosavadní právní úpravu. Ve stínu „velkých věcí“, jako je omezení výstavby hal na orné půdě, nebo stanovení pravidel pro agrovoltaiky, zůstala neprávem skryta změna zákona o pozemních komunikacích. Na první pohled ne zcela srozumitelná formulace přináší zásadní změnu: Snížení minimální odstupové vzdálenosti výsadeb stromů podél komunikací od sousedního pozemku ze stávajících 3 metrů na půl metru, přičemž ale zůstává v platnosti požadavek na zajištění bezpečnosti silničního provozu.
Čl. V § 15 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 80/2006 Sb. a zákona č. „(3) Na silničním pozemku se přípustná vzdálenost stromu od společné hranice se sousedním pozemkem podle občanského zákoníku snižuje v rozsahu, v jakém je to nezbytné pro splnění požadavků podle odstavce 1, přičemž však nesmí být kratší než 0,5 m.
Uvedená novela přináší zásadní změnu nejen pro drobné sázející z řad obcí a spolků, ale i pro klíčové hráče jako je Správa a údržba silnic nebo Státní pozemkový úřad. Samozřejmě, řešení existovalo - se souhlasem vlastníka sousedního pozemku bylo možné vysazovat i ve vzdálenosti menší. V praxi ale tento krok znamenal oslovit pro výsadbu aleje desítky - a leckde i stovky vlastníků.
Závěr
Problematika stromů u plotu souseda je komplexní a vyžaduje znalost občanského zákoníku a dalších právních předpisů. Důležitá je komunikace se sousedy a snaha o dohodu. V případě sporů je vhodné se obrátit na obecní úřad nebo soud. Při výsadbě stromů je třeba zohlednit jejich velikost, nároky na růst a potenciální vliv na sousední pozemek.
tags: #stromy #u #plotu #souseda #zákon