Při stavbě i rekonstrukci domu je velmi důležité věnovat dostatečnou pozornost zastřešení celého objektu. Výběr správné střešní krytiny může zásadním způsobem prodloužit životnost vašeho domu a tím i ovlivnit kvalitu vašeho života.
Jak vybrat střešní krytinu?
Čeká vás rozhodování ohledně nejvhodnějšího typu střešní krytiny? Pokud nevíte, jakou krytinu na střechu zvolit při rekonstrukci nebo stavbě, zaměřte se na materiál, životnost a budoucí údržbu. Mnozí se ptají, jakou střešní krytinu vybrat, aby vydržela desítky let a zároveň dobře vypadala. Často padá otázka, jakou střešní krytinu doporučit pro rodinný dům nebo jakou střechu zvolit v náročnějších podmínkách?
Typy střešních krytin
Na trhu existuje široká škála střešních krytin, z nichž každá má své specifické vlastnosti, výhody a nevýhody.
-
Tradiční pálená taška
Tradiční střešní krytina v podobě pálených tašek je charakteristická dlouhou životností, barevnou stálostí a odolností. Nevýhodu představuje vyšší cena.
-
Betonová krytina
Betonová krytina na střechu s přehledem vítězí v poměru ceny a kvality. Záruka trvající 50 let je jasným ukazatelem toho, že investice se vám rozhodně vyplatí. Častý argument proti použití betonové střešní krytiny představuje nestálost barev. Rovněž co se týče pokládky, je v porovnání s tradiční pálenou taškou betonová taška praktičtější, neboť každá produktová řada obsahuje široký doplňkový sortiment. Podstatný je také ekologický aspekt. Betonová taška Terran je osvědčená krytina na střechu, která kombinuje pevnost, odolnost a stálý vzhled.
Čtěte také: Instalace asfaltové střešní krytiny
-
Plechová střešní krytina
Vždy poněkud stranou stojí plechová střešní krytina. Ta sice vyniká nízkou pořizovací cenou, ale není zrovna vhodným prostředkem k zastřešení rodinných domů. Díky svým vlastnostem lépe splňuje nároky kladené na zastřešení různých technických staveb, menších přístřešků a podobně. Charakteristickým rysem všech plechových krytin je jejich nízká hmotnost, která zlevňuje náklady na nosnou konstrukci i dopravu, také pracnost s takovým materiálem bývá nižší.
Nízká hmotnost plechu umožňuje vyrobit tabule krytiny ve velkých rozměrech bez toho, že by nebylo v lidských silách s nimi pohnout. Nejlepší je, když taková tabule obsáhne celou délku od okapu až k hřebeni. Nejenže je takový systém extrémně rychlý, stačí pár tabulí a střecha je zakrytá, ale jednolitá plocha bez příčných spojů je navíc 100% odolná vůči zatečení či vniknutí polétavého prachu. Maximální resistence vůči zatečení umožňuje použít tyto krytiny i ve velmi nízkých sklonech, obvykle postačí 10°.
Rozlišovacím konstrukčním kritériem je pak charakter krytiny, která může být buď velkoformátová, maloformátová nebo může jít o kusové šablony.
Příkladem použití velkoformátové krytiny je výměna krytiny na rodinném domě na Jižní Moravě, kterou realizoval pokrývač pan Jaroslav Měřínský. Původně byla na domě dvoufalcovka, ale střecha s ní už volala po opravě. Výměna plechu za plech byla nasnadě a z široké nabídky na trhu pokrývač doporučil tu, se kterou měl sám nejlepší zkušenosti - velkoformátovou krytinu SATJAM. „Majiteli jsem pro jeho střechu, tvořenou dvěma na sebe kolmými valbovými střechami, doporučil velkoformátovou krytinu,“ vysvětluje pan Měřínský, „protože má málo spojů.“
Taškové tabule velkoformátových krytin totiž SATJAM vyrábí vždy pro konkrétní zakázku. Zde měly největší tabule rozměr 4,70 x 1,10 m. Zakázkovou výrobou je eliminován odpad, i když vyhnout se mu zcela nejde. Pásy krytiny jsou vyrobeny na požadovaný délkový rozměr a na stavbě se plechy upravují podle konkrétních potřeb. Přiřezávají se nároží, úžlabí nebo třeba otvor pro střešní okno. Zcela zakázáno je pro tyto práce používat úhlovou brusku, protože kolem řezného kotouče se plech přehřívá a dochází k jeho nevratnému poškození. Odlétávající kovové částečky navíc způsobují škody i na povrchové úpravě. Žádné další zvláštní nároky na technologii pokládky velkoformátová krytina nemá. Postup ukončení u hřebene, vytvoření prostupů nebo vyplechování úžlabí je stejný jako u jiných plechových krytin. Stačí běžné klempířské postupy, navíc pro mnohé detaily SATJAM nabízí široký sortiment speciálních tvarovek. Pan Měřínský hodnotí použitou krytinu kladně: „SATJAM k velkoformátovým krytinám dodává kladečský plán, takže práce na střeše jde rychle od ruky. Ani čekání na dodávku velkoformátové krytiny na míru není dlouhé, jedná se maximálně o dva týdny.“
Čtěte také: Srovnání cen betonových tašek
Základní informace a pojmy o střechách
Stavební konstrukci nad chráněným či vnitřním prostředím v nadzemní části objektu, vystavené přímému působení vnějších vlivů a podílející se na zabezpečení požadovaného stavu prostředí v objektu se jednoduše říká STŘECHA. Skládá se z nosné střešní konstrukce a jednoho či několika střešních plášťů.
Názvosloví, základní pojmy a požadavky na střechy uvádí ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení. S touto základní normou pro navrhování střešních systémů je úzce spojeno několik dalších normativ, jejichž přehled uvádíme v závěru tohoto článku.
Vlivy působící na střešní plášť
Na střešní plášť působí řada vnějších i vnitřních vlivů, které je nutné zohlednit při jeho navrhování.
- Vliv zeměpisné polohy: charakteristickým rysem je vzájemné působení klimatických vlivů podnebí, které ovlivňuje především nadmořská výška a zeměpisná délka a šířka.
- Vliv slunečního záření: je nebezpečné především svým ultrafialovým spektrem. UV záření nedokáže odolávat řada materiálů používaných především u plochých střech.
- Vliv srážek: odvíjí se např. mechanické účinky. Pro navrhování a dimenzování odvodňovacích prvků se stanoví tzv. výpočtový průtok. Ten je závislý na intenzitě deště, součiniteli odtoku a velikosti odvodňované plochy.
- Vliv sněhové pokrývky: se posuzuje z hlediska zatížení vlastní hmotností. Výpočtové zatížení sněhu je tedy závislé na tíze sněhu, tvaru střechy, tíze zastřešení (plášť, krytina, střešní okna). Hodnoty základního zatížení sněhem jsou v našich podmínkách převážně závislé na nadmořské výšce.
- Vliv větru: jeho význam roste úměrně s výškou budovy, jejích půdorysných rozměrů a její hmotností. Vítr pak může být rozhodujícím kritériem pro určení zatížení nejenom střešních, ale i nosných konstrukcí. Pro určení zatížení větrem se stanoví dle ČSN P ENV 1999-2-4 tzv. referenční rychlost větru. Ta je závislá na oblasti (dle mapa větrových oblastí ČR), nadmořské výšce a výšce expozice nad terénem. Důležité je pak zajištění okrajových částí střechy, tak aby nedocházelo k odtrhávání a postupnému vnikání proudu vzduchu pod střešní vrstvy.
- Vliv tzv. "studeného" sálání: je velmi významný, neboť vzájemné "osálávání" je závislé na 4. mocnině rozdílu teplot (vesmír má 2K, mraky cca 220K, vzduch a předměty venku v zimě v našich podmínkách 255K). Vliv studeného sálání pak často vede k poruše střešních tašek.
Kromě základního předpokladu - ochrany před deštěm a vlhkostí je pak nutné zohledňovat při navrhování složení střešního pláště tepelně technické požadavky. Teplota a součinitel prostupu tepla, vlhkost a kondenzace vodních par mají velmi podstatný vnitřní vliv na střešní plášť.
Důležité pojmy
- Provozní střecha: střešní konstrukce zajišťující mimo funkci střechy ještě další požadavky objektu, např. pro účely dopravy, sportu, rekreace, pro speciální technologické vybavení nebo pro extenzivní či intenzivní zemědělské využití.
- Několikaplášťová střecha: střešní konstrukce oddělující chráněné vnitřní prostředí od vnějšího prostředí několika střešními plášti, které jsou od sebe oddělené vzduchovými vrstvami.
- Krytina: konstrukční vrstva chránící nejen vnitřní prostor, ale i ostatní vrstvy střešního pláště nacházející se pod krytinou před povětrnostními vlivy (déšť, sníh, kroupy, vítr atd.).
- Skládaná krytina: krytina vytvářená z plošných rovinných nebo tvarovaných dílců vzájemně spojovaných přesahem, na drážku nebo pomocí spojovacích lišt. Skládané krytiny musí spolehlivě odvádět dešťové srážky.
- Hydroizolační vrstva: vodotěsná vrstva s dominantní hydroizolační funkcí chránící nejen vnitřní prostor, ale i ostatní vrstvy střešního pláště před atmosférickou, provozní nebo technologickou vodou. Podle funkce, konstrukce nebo polohy ve střeše se blíže označují jako např. hlavní, pojistná, provizorní nebo povlaková hydroizolační vrstva.
- Expanzní vrstva: tenká vzduchová vrstva nebo materiál s velkou pórovitostí umožňující vyrovnávání rozdílů tlaků vodní páry mezi daným místem ve skladbě střešního pláště a vnějším prostředím. Jde pouze o mikroventilaci - nikoliv o větrání střechy. Tato vrstva plní obvykle i funkci dilatační vrstvy.
- Dilatační spára: je konstrukční úprava umožňující roztažnost nebo smrštitelnost vrstev střešního pláště bez jejich porušení.
- Filtrační vrstva: vrstva zachycující vyplavované jemné částečky z některých materiálů střešního pláště vodou nebo částečky jiným způsobem vnášené do skladby střešního pláště.
- Provozní vrstva: zpravidla sestává z více vrstev při vnějším povrchu střešního pláště umožňující provozní využití střechy.
Související normy
- ČSN 73 0031 Spolehlivost stavebních konstrukcí.
- ČSN 73 0033 Spolehlivost stavebních konstrukcí.
- ČSN 73 0532 Akustika.
- ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb.
- ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb.
- ČSN 73 0862 Stanovení stupně hořlavosti.
Čtěte také: Velux plastová střešní okna - recenze
tags: #stresni #krytina #sloupnice #informace