Příprava mezizákladového prostoru, tj. prostoru mezi základovými pásy a nadezdívkou, patří mezi nejdůležitější kroky přípravy základů. Tato vrstva je důležitá proto, že betonová deska, která bude nahoře, musí být celoplošně podepřena. Pokud tedy tato vrstva nebude z vhodného materiálu a začne v průběhu let sedat, stane se z betonové desky stropní konstrukce.
Příprava a hutnění podloží
Podle výkresu bychom měli mít pod deskou štěrkové lože, tedy vrstvu kameniva vysokou 250 mm. Než ale začneme kamenivo do desky ukládat, podklad si řádně zhutníme a případně doplníme materiálem z původního výkopu.
Nejprve si bagrem navezeme materiál do prostoru desky. Dle potřeby ho rozhrneme. K hutnění nám poslouží tzv. žába, neboli vibrační pěch. Postupujeme opatrně, abychom nepoškodili rozvody kanalizace. Pokud se rozhodneme materiál pod štěrkové lože doplňovat ve větší výšce, je nutné hutnit postupně po vrstvách. Přičemž výška jednotlivých vrstev nesmí přesáhnout 30 cm.
V místě výstavby je podkladním terénem písek kombinovaný se štěrkem, takže relativně vhodný podklad. Použila se tedy kombinace, kdy se tento podklad použil na vyplnění mezizákladového prostoru a následně se doplnil štěrkem, aby byla podkladní vrstva co nejstabilnější a deska nezačala sedat. Ideální je použít štěrkové materiály, frakce 8-16, 16-32 atd. Jsou to materiály, které jdou hodně zhutnit a nemají tendenci tolik sedat.
Mezi tvárnicemi ztraceného bednění vzniká často prostor, který je nutné vyplnit - jednak vznikne prostor při skrývce ornice a jednak se v rámci stavby provádí rozvody kanalizace, přípojek vody a elektřiny, a prostor je tak velmi často protkán dalšími výkopy a ten je nutné zasypat. Již při výkopech a dle geotechnické průzkumu zjistíme jakou zeminu vlastně vyhloubíme v rámci základových pasů. Tuto zeminu lze využít pro tyto zásypy. Skrývku ornice zásadně nepoužíváme. Nelze používat ani zeminu s kusy kořenů a organických příměsí - ty následně vyhnívají a tzv. prosedají. Jako nevhodné jsou soudržné zeminy třídy F5-F8 (jíly a hlíny se střední, vysokou, velmi vysokou a extrémní plasticitou), které v podstatě nelze hutnit a jsou objemově nestálé. Všechny ostatní zeminy lze pro zásypy použít, případně je nahradit štěrkovým podsypem.
Čtěte také: Více o štěrkových kamínkách a stěrkách
Abychom mohli na tyto nasypané zeminy provést podkladní betonovou desku je nutné je zhutnit. Hutnění se u těchto jednoduchých staveb provádí pro nesoudržné zeminy (štěrky, písky, hlína štěrkovitá) vibrováním a válcováním. U soudržných zemin pak pouze válcováním. Při zhutňování je nutné dbát, aby nedošlo k porušení svodného potrubí kanalizace a ostatních přípojek. Obecně se u těchto jednoduchých staveb kvalita zhutnění nijak neměří a lokálně tak může docházet k nerovnoměrnému zhutnění, které má za následek vytváření lokálních prohlubní pod podkladním betonem.
Štěrkové lože a podsyp
Štěrkové lože je ideální tam, kde z nějakého důvodu nelze udělat betonovu desku, většinou jde o dostupnost (např. svah, průchod na zahradu přes dům atd.). V takovém případě musí být zhutněné nejen štěrkové lože, ale i podloží pod ním. Klesající navážka zeminy, případně voda (při špatném odvodnění štěrkového lože) může v budoucnu na terase způsobit nemalé potíže.
Po důkladném zhutnění a zajištění odvětrání podloží přichází na řadu štěrkové lože. V projektu není přesně uvedeno, jaký štěrk máme použít. Zvolili jsme proto po dohodě s odborníkem z CEMEXu štěrk frakce 16-32. Aby bylo lože ložem, je potřeba ho také důkladně zhutnit. Ke zhutnění nám poslouží druhý zapůjčený stroj, kterým je vibrační deska, lidově žehlička.
Štěrkové podsypy ani polštáře se pod podkladní ani základové desky zpravidla nedělají. Desky jsou navrhovány s ohledem na únosnost stávající zeminy a zlepšování zeminy je v takovýchto plochách neekonomické. V případě podkladních betonových desek se podsyp u hrubozrnných zemin většinou neprovádí, jelikož ty jsou dostatečně únosné a štěrkem již únosnosti významně nepomůžete. Je nutné si však uvědomit, že případná vložená štěrková vrstva má svou mezerovitost, a tedy i vzduch, ve kterém se hromadí radon. Dle příslušné normy musí být všechny štěrkové podsypy a zeminy o mocnosti nad 50 mm odvětrány nad střechu.
V rámci jemnozrnných zemin obsahujících jíly a hlíny střední a vysoké plasticity, které po celou dobu zůstávají mezi základovými pasy, jsou vždy nasyceny vodou a je nutné provést štěrkový podsyp. Tyto zeminy je nutné důkladně nechat vyschnout, následně zaválcovat štěrkem frakce 16-32 tloušťky 100 mm a následně uložit frakci 8-16 tloušťky 150 mm a provést zhutnění vibrační deskou. Štěrkový podsyp se zde dává z jediného důvodu, a to z důvodu urychlení konsolidace neboli postupného vytlačování vody z pórů zeminy při zhutňování. Po vylití podkladní desky betonem se již nepředpokládá znovu nasycení vodou. Pokud by i přesto k němu došlo, stěrkový podsyp při bobtnání jílovitých částí zachytí tuto vodu a nevznikne tak pórový tlak vody zespoda na desku. Upozorňuji, že štěrkový podsyp nepatří pod základovou spáru základového pasu.
Čtěte také: Výhody štěrkové cesty
Velmi nedoporučuji používat jako podsyp štěrkopísek, zejména ve větších vrstvách. Pokud jej použijeme u podkladního betonu, únosnost ani sedání nijak neovlivníme, ovšem zaděláme si na skrytý problém v další fázi stavby, kdy na tuto vrstvu vylijeme podkladní betonovou desku. Proto doporučuji v případě štěrkopísku separovat jej od následného betonu polyetylénovou fólií. Stejný postup se aplikuje při odvětrání radonu, kdy nechceme, aby cementové mléko protékalo do vrstvy štěrku a snižovalo tak jeho účinnost na odvětrání. Folii lze u štěrkového podsypu také nahradit geotextílií. V případě použití fólie je betonová vrstva odseparována od podkladu a beton tak není přímo namáhán vlhkostí.
Odvětrání podloží a ochrana proti radonu
Podle normy ČSN 73 06 01 je nutné u domu s podlahovým vytápěním zajistit kromě protiradonové izolace také ventilační vrstvu nebo větrací systém v podloží. Sálání tepla z podlahy totiž urychluje také prostup radonu do interiéru stavby.
Odvětrání podloží je v našem případě navrženo z drenážního potrubí, které je spojeno do sběrače. Ten bude vyústěn nad střechou domu. Pro spojení potrubí jsme využili kanalizační T-kusy a spoj zajistili páskou. Podobně, jako při realizaci rozvodů rekuperace.
Trvalá výměna vzduchu v základové konstrukci s odvodem vlhkosti a půdních plynů se zajistí vytvořením systému odvětrávacích průduchů. Do vzduchové dutiny tvořené systémem tvarovek, profilovaných desek nebo nopovaných folií se přes obvodové stěny / zdivo / zavedou odvětrávací průduchy / komínky / prostřednictvím plastových trub o průměru do 120 mm. Uvedené průduchy se provedou na protilehlých stěnách, většinou severní a jižní, ale nejlépe chladnější a teplejší. Na chladnější straně objektu se vyvedou cca 300 až 500 mm nad terénem a na teplejší straně se vyvedou dle dispozičních možností v nejvyšší úrovni nad terén / alespoň na výšku podlaží /. Rozteč odvětrávacích průduchů by měla být 3 až 5 m po obvodovém zdivu. Nevýhodou pasivní varianty je možné prochlazování konstrukce v zimním období a pasivní závislost na klimatických podmínkách, tj. na rychlosti a směru proudění větru, teplotě a tlaku venkovní atmosféry.
Neprovádí se odvětrávací průduchy přes obvodové zdivo, kdy se pouze do systémové ventilační dutiny zaústí odtahové „ komínové „ těleso a vyvede se většinou nad střechu nebo alespoň do fasády a osadí se speciálním ventilátorem, který aktivně a pod kontrolou odsává v časových intervalech vlhkost a případně půdní plny včetně radonu mimo objekt. Výhodou uvedené varianty je nezávislost úrovně odvětrávání na klimatických podmínkách a vyloučení prochlazování konstrukce spodní stavby. Uvedená aktivní varianta je výrazně energeticky úspornější. Provozní náklady na provoz ventilátoru odpovídají spotřebě 40 až 70 W žárovce, a to v době činnosti ventilátoru.
Čtěte také: Štěrk pro zahradní architekturu
Před vlastní montáží dutiny / vzduchové mezery / se položí v podlahách zdravo-technická instalace. Jednotlivé systémové tvarovky, desky nebo nopované folie se pokládají vedle sebe na sraz při zajištění jejich stability. Následuje přebetonování systémové dutiny ve dvou etapách. V první etapě se vybetonují její profily po horní okraj dutiny. Kdy dojde ke stabilizaci a vyztužení dutiny.
Armování a šalování
K armování desky máme podle projektu použít kari síť s rozměry oka 150x150 mm a průměrem drátu 6 mm. Kari sítě klademe na podložky, abychom zajistili, že se beton dostane i pod ně. Vzájemně převazujeme s přesahem 450 mm, což odpovídá 3 okům. V místech vyústění kanalizace případně vyřízneme nebo vystřihneme otvor. Následně k sobě kari sítě svážeme vázacím drátem. To můžeme provést buď ručně, nebo půjčeným profi vazačem armatur.
Na připravená prkna si od hrany naměříme 15 cm, což odpovídá požadované výšce desky. Vyvrtáme otvor, do něhož dáme hřebík. Díky tomu nám prkno bude lépe držet na ztraceném bednění. Výšku všech prken po obvodu desky srovnáme do roviny, kterou můžeme kontrolovat třeba zapůjčeným rotačním laserem. Po finálním, co nejpřesnějším srovnání připevníme desky k bednění a dodatečně zapřeme latěmi. K připevnění desek můžeme použít třeba turbošrouby.
Větrací mřížky a systémy
Naše ventilační systémy zabezpečují optimální proudění vzduchu ve vašich technických budovách. Zajišťují chlazení prostorů s transformátory a rozváděči a zároveň zabraňují vniknutí sněhu, deště, hmyzu a nepovolaných osob. Jednotlivé prvky lze flexibilně přizpůsobovat stavebním okolnostem a lze je zabudovat do dveří i stěn.
Typy větracích prvků:
- Větrací prvky se stavební hloubkou 50 nebo 100 mm
- Odvětrávací kupole pro stálé odvětrávání
- Větrací věže pro větrání nad střechou, vhodné pro náročná řešení a budovy, kde není prostor pro instalaci větrání ve stěně
Větrací mřížky hrají klíčovou roli v zajištění zdravého a komfortního vnitřního prostředí. Zajišťují přívod čerstvého vzduchu a odvádí vlhkost a pachy z interiéru. Na trhu je k dispozici široká škála větracích mřížek, takže výběr té správné může být náročný.
Typy větracích mřížek
- Mřížka: Má rámeček, který se zazdí do stěny nebo stropu. Vhodná pro novostavby i rekonstrukce.
- Krytka: Překrývá otvor z venkovní strany a není nutné stavebních úprav. Vhodná pro dodatečnou instalaci na stávající otvory.
Materiál
- Plastové mřížky: Jsou vyrobeny materiálu ASA, který je odolný vůči UV záření a povětrnostním vlivům. Jsou lehké a snadno se instalují. Nabízíme je v bílé a hnědé barvě.
- Nerezové mřížky: Jsou vyrobeny z nerezové oceli DIN 1.4301 a vynikají odolností a dlouhou životností. Hodí se do náročných prostředí, nebo jako designový prvek.
Tvar
- Kulaté mřížky: Vsadí se do potrubí a dotěsní se silikonem. Vhodné pro ventilační potrubí.
- Hranaté mřížky: Připevňují se zpravidla vruty. Vhodné pro stěny a stropy.
Funkce
- Gravitační mřížky: Zabrání zpětnému tahu a proudění studeného vzduchu zpět do místnosti.
Další vlastnosti
- Síťovina: Mřížky HACO jsou vybaveny síťovinou, která zabraňuje vniknutí hmyzu do interiéru a ventilační cesty.
- Lamely: Lamely mřížek jsou navrženy tak, aby zabránily zatečení vody do ventilační cesty. Jsou tak vhodné i pro venkovní použití.
Instalace
Instalace větrací mřížky je poměrně snadná. U mřížek s rámečkem je nutné nejprve osadit rámeček a do něj potom vruty připevnit mřížku. U krytek stačí mřížku přiložit na otvor a zajistit ji pomocí šroubů, popřípadě nalepit. Kulaté mřížky se vkládají do potrubí a spoj se dotěsní silikonem.
Tipy pro výběr a instalaci větrací mřížky
- Zohledněte typ stavby: Pro novostavby je vhodné zvolit mřížku s rámečkem, pro rekonstrukce pak krytku.
- Vyberte materiál mřížky: Plastové mřížky jsou vhodné pro běžné použití, nerezové mřížky pro náročnější prostředí, či jako designový prvek.
- Zvolte tvar a velikost mřížky: Mřížka by měla odpovídat rozměru otvoru a ventilačnímu potrubí.
Stěrkové izolace
V současné době je na našem trhu velké množství různých stěrkových izolací, které dokáží fungovat, nebo také ne. Zdálo by se, že provádění stěrkových izolací je velmi jednoduché, protože se „něco“ na „něco“ napatlá, případně se „něco“ na „něco“ natře. Stěrkové izolace, zejména ty kvalitní, jsou na provádění velmi složité. Odměnou ale pak je, že dokáží vyřešit i problémy, které jsou jinak neřešitelné. Stěrky (myšleny jsou ty kvalitní) mají také tu vlastnost, že dokáží propojit různé typy materiálů. Bývají totiž slučitelné se vším možným.
Pokud je stěrková izolace provedená na kombinaci různých podkladů - beton a sklobeton, je nutné používat stěrkové izolace, které jsou vyztuženy textilií, takže jsou ekvivalentem klasických povlakových izolací. Tím získává stěrková izolace dostatečné mechanické vlastnosti, netrhá se a je schopna přemostit i trhliny v podkladu. Konkrétně se v tomto případě jedná o stěrkovou izolaci polymetylmetakrylátovou (PMMA), která, při kvalitním provádění, je schopna vyřešit kdejaké problémy s podkladem. Stěrkové izolace jsou samozřejmě použitelné pro běžné aplikace na střechách, zejména na střechách malých a komplikovaných. Při provádění je však nutné být velmi opatrný a firma, která stěrku realizuje, musí být velmi zkušená. Mohou být vyztuženy i rozptýlenou výztuží na bázi skleněných vláken. To se používá při řešení složitých konstrukčních detailů.
tags: #sterkove #vetraci #loze #informace