Podlaha v pokoji si již delší dobu říkala o renovaci. Vyrovnání podkladu samonivelační stěrkou je v současnoti nejpoužívanější metodou, jak dosáhnout rovného podkladu pro instalaci podlahové krytiny. Úpravu podkladu stačí udělat jednou za život, pokud je provedena správně. Podlahovou krytinu je poté možné vyměnit, pokud dojde k jejímu poškození, nebo se jen přestane líbit a nazrál čas na její modernizaci.
Proč stěrkovat?
Samonivelační stěrka se provádí za účelem dosažení rovného, neporézního a pevného podkladu, na který je následně možné položit jakoukoliv podlahovou krytinu. Typickým příkladem může být vyrovnání betonové podlahy, či anhydritu, které nejsou vhodné pro pokládku lepeného vinylu, přesto že jsou rovné. Jejich pórovitá struktura má za následek prokreslení do tenké vrstvy lepeného vinylu a znehodnocení materiálu. V případě plovoucího vinylu, dřevěné podlahy či laminátové podlahy není nutné provádět samonivelační stěrku, pokud je podklad rovný.
Pro pružnější typy podkladu, typu OSB desek je potřeba použít speciální typ stěrky se skelným vláknem, které zajistí pružnost a zabrání popraskání. Existují také speciální typy rychleschnoucích stěrek, v případě, že je potřeba urychlit technologický postup a spěchá se s pokládkou. Speciální stěrky jsou vždy nákladnější než běžné a je dobré zvážit jejich použití. Jedná se tedy o poměrně sofistikovanou práci, kdy je snadné zvolit nevhodnou chemii a zadělat si tak na komplikace, které se ukáží při pokládce nebo v průběhu používání.
Příprava podkladu
Před samotnou penetrací a stěrkováním je potřeba připravit podklad pro vylití, tj. odbrousit zbytky lepidel, sešít spáry (zajistit, aby se praskliny v betonu či anhydritu nepřesunuly do stěrky). K tomu se využívá sklovláknité rouno a vyrovnávací hmota. Vhodné je také vytvořit dilatační spáru mezi zdmi a stěrkou. Následně se podklad penetruje vhodným typem penetrace.
Aplikace stěrky
Po vytvrdnutí penetrace je vhodný čas na samotnou stěrku, která se ve vhodném poměru naředí s vodou v mixovacích kýblech a rovnoměrně se rozlévá v místnosti. Tekutou stěrku je potřeba rozprostřít a nechat rozlít s pomocí tzv. Hotová stěrka je v nejběžnější tloušťce 4-5mm pochozí po cca 5 hodinách. Ze stěrky nicméně musí odejít zbytková vlhkost. Vlhkost se měří speciálním přístrojem, obvykle bývá podklad vhodný k pokládce po 3 až 4 dnech od vylití, v závlosti na klimatických podmínkách. Stěrku bývá vhodné před pokládkou zabrousit a odstranit tak případný šlem, tj.
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
Krok 1 - OSB desky
Po zhodnocení situace jsem ustoupil od původního plánu a rozhodl se položit na stávající trámy vrstvu z 15mm OSB desek a průhyb odstranit samonivelační stěrkou. Důvodem položení OSB desek bylo zpevnění a sjednocení podlahy jako celku tak, aby nedocházelo k praskání vrstvy stěrky v důsledku pohybu podlahových prken. Mezi prkna a OSB desky jsem položil ještě vrstvu 3 mm Mirelonu, aby se snížil přenos hluku mezi vrstvami. OSB desky jsem při pokládce k sobě lepil lepidlem Soudal 64A. Spotřeba šroubů byla cca 600 ks na celý pokoj. Po obvodu jsem ponechal cca 10 mm dilatační spáru.
Krok 1 - chyby a poučení
OSB desky jsem šrouboval po obvodu cca s 20cm rozestupy a na středu cca s rozestupy 30-40 cm vruty 4,5x60 s částečným závitem. Díky absenci cca 2 cm závitu v horní části šroubu došlo dobrému přitažení desky k podlaze a díky tomu, že jsem šrouboval cca 3-4 cm od kraje desky tak, aby u spojů desky seděly co nejlépe, došlo k tomu, že desky byly víc přitažené k podlaze u krajů než u středu, takže výsledkem pouhého položení takto tenkých OSB desek nebyla podlaha bez místních nerovností, jak jsem očekával ale došlo k vytvoření nerovností nových. Pokud bych desky šrouboval 10 cm od krajů, výsledek by byl možná lepší, ale možná by se jen přenesly nerovnosti jinam. Řešením by bylo použít silnější OSB desky, což ale kvůli zachování jednotné výšky podlah mezi pokoji nebylo v mém případě možné.
Krok 2 - samonivelace
Hledání vhodné samonivelační stěrky zabralo pár hodin brouzdání po internetu. Natažením tenkého provázku mezi protilehlými kraji místnosti těsně u podlahy a změřením vzdáleností mezi provázkem podlahou jsem zjistil, kde a jak je podlaha prohnutá. Největší vzdálenost, cca 15 mm, jsem naměřil u středu místnosti. Spotřeba stěrky je 1,5 kg na pokrytí 1m2 vrstvou 1 mm. Pokud bych tedy chtěl pokrýt celý pokoj vrstvou 15 mm, potřeboval bych 22 pytlů. To ale není nutné, bylo třeba jen srovnat nerovnosti a eliminovat průhyb podlahy. U stěn, kde je podlaha oproti středu pokoje zvýšená, nemusí být stěrka vůbec a nebo jen v minimální vrstvě. Počítal jsem tedy 10 m2 na 15mm vrstvu stěrky, což vyšlo na nějakých 9 pytlů, z důvodu úspor sníženo na 8 pytlů, při celkové ceně 6000,- s tím, že jsem akceptoval fakt, že průhyb podlahy nezmizí úplně, ale dojde k jeho výraznému snížení při přijatelných nákladech. Být řemeslník a dělat to pro zákazníka, tak trvám cca na 12-13 pytlích.
Aplikace stěrky
Nejprve bylo třeba vyplnit dilatační spáry tak, aby nedošlo k zatečení samonivelační stěrky do těchto spár, k tomu jsem použil zbývající Mirelon nařezaný na 16 cm široké pruhy, poté podélně ohnuté a špachtlí zasunuté do spáry. Výplň byla v případě potřeby složena ze dvou (i více) vrstev ohnutých pruhů. Preventivně jsem ještě místo mezi Mirelonem a OSB deskou utěsnil akrylovým tmelem.
Výrobce udává dobu zpracování stěrky 40 minut, což je při nutnosti rozmíchat a nalít 8 pytlů šibeniční čas a není čas řešit případné úniky stěrky. S ohledem na nutnost vyhnout se nutnosti řešit jakýkoli problém během lití stěrky jsem zainvestoval do patřičné výbavy a na www.techlamont-professional.cz objednal následující:
Čtěte také: Výroba OSB desek v ČR
- Odvzdušňovací váleček 460 mm s ostny 20 mm
- Podešve s hroty 4 cm pro snadnější nivelování
- Podlahářská gumová stěrka - tuto stěrku jsem následně lehce upravil, viz foto.
Pro snížení a sjednocení savosti podkladu je třeba podklad napenetrovat. Výrobce doporučuje CHEMOS PT 12, což je zároveň i tmelící hmota, která se rozmíchává s penetrací CHEMOS PE 204. Jelikož podklad už žádné tmelení nevyžadoval, objednal jsem po konzultaci s p. Šilhavým ze Supellexu pouze 2 L CHEMOS PE 204, která po nanesení molitanovým válečkem a vyschnutí za cca 24 h poskytla dostatečnou penetrační vrstvu.
Lití samonivelační stěrky probíhalo ve třech lidech s tím, že jsme ve dvou rozmíchali do pěti nádob od 40 kg Keraštuku vždy po jednom pytli stěrky, následně jsem šel stěrku rozlívat na pět různých míst v pokoji a pomocníci zatím rozmíchávali zbývající tři pytle stěrky do mnou uvolňovaných nádob. Před vylitím jsem stěrku ještě jednou promíchal. Po rozlití pěti nádob jsem začal stěrku rozhrnovat rovnoměrně po místnosti a průběžně dolíval pomocníky nově namíchanou stěrku. Výrobce udává 5,5-6,5 litrů na pytel stěrky, podle plánované vrstvy stěrky. Zvolil jsem střední cestu, tedy 6l/pytel, což se s ohledem na rychlé houstnutí prvních rozmíchaných pytlů ještě v nádobách ukázalo jako ne moc šťastné. Stěrku je třeba vhodným nástrojem roztáhnout po místnosti a rozhodně se nespoléhat na to, že se rozteče úplně sama nebo jen za pomoci ježka.
Stěrka by během schnutí neměla být vystavena průvanu, který by zapříčinil příliš rychlé schnutí. Po dobu 4 h jsem nechal pokoj uzavřený. Poté, když už měla být stěrka podle návodu pochozí, jsem otevřel jedny dveře, aby měla vlhkost kudy odcházet, a po 24 h jsem začal větrat i oknem. Zhruba po 10 dnech, kdy už vlhkost v pokoji stabilně klesla, byla stěrka připravená na pokládku podlahy. Po stěrce se dalo bez problémů chodit, téměř nešpinila a bylo možné na ni postavit i lehký nábytek, který nejvíce překážel ve druhém pokoji. Drobné hrbolky v místech, kde kvůli rychlému houstnutí nedošlo k perfektnímu rozlití, bylo možné bez problémů zarovnat brusnou mřížkou.
Krok 2 - chyby a poučení
S ohledem na rychlé houstnutí stěrky by bylo lepší rozmíchávat dvě nádoby zároveň ve čtyřech lidech a nenechávat rozmíchanou stěrku v nádobě déle než 10 minut. Je lepší stěrku rozlít na podlahu a další nádobou navazovat, než nechat stěrku v nádobě zhoustnout. Stěrku je třeba rozmíchat skutečně důkladně a ke konci není třeba bát se i lehkého navýšení doporučených otáček. Nejdříve namíchanou stěrku, která již začíná houstnout, je dobré vylít tam, kde očekáváme nejsilnější vrstvu. V mém případě lavor ve středu místnosti. A je předpoklad, že přes již rozlitou stěrku se rozlije ještě ta řidší z okolních míst.
Co dělat, aby omítka nepopraskala?
OSB, CETRIS, NEBO FERMACELL desky mají jinou strukturu než klasické materiály na bázi cementu. Jsou na bázi dřeva a disponují hladkým povrchem. Jak tomuto předejít? Osvědčilo se nám jako separační vrstvu mezi OSB deskou a omítkovým souvrstvím používat izolační materiál, který dokáže těmto změnám odolat. Minerální vata nebo ideálně fasádní EPS polystyren. Tloušťka izolace se pak odvíjí od oblasti použíti. V případě podbití stačí použít tloušťku izolantu 2 - 4 cm dle potřeby. Izolant se na osb desky lepí polyuretanovou pěnou, která má vysokou přídržnost. Následně se ještě kotví vrutem do dřeva s přítlačným izolačním talířkem. Tento systém je například u podbiječek v dnešní době často používaný.
Čtěte také: Využití OSB desek
tags: #sterkovani #osb #desek #návod