Sádrokartonový systém vytápění a chlazení je ideální volbou při rekonstrukci nemovitosti a obnově zastaralého a neekonomického topného systému. Je to také téma, které získává stále více pozornosti. V dnešní době, kdy se každá domácnost snaží o efektivní a úsporné řešení vytápění, je důležité zvážit všechny možnosti a jejich dopady na komfort a náklady.
Výhody a specifika sádrokartonového vytápění
Na rozdíl od tradičních systémů přenáší teplo sáláním - tedy přímo mezi povrchy, bez proudění vzduchu. To znamená rovnoměrnou teplotu v místnosti bez průvanu, prašnosti nebo hlučných ventilátorů. Sálavý způsob přenosu tepla zajišťuje rovnoměrné teplotní pole v celé místnosti bez průvanu a víření prachu, zatímco nízkoteplotní provozní režim umožňuje vysokou účinnost v kombinaci s tepelnými čerpadly a dalšími moderními zdroji.
Jednou z hlavních výhod je možnost dosáhnout stejného tepelného komfortu i při o 1-2 °C nižší teplotě vzduchu, což vede k úsporám energie až 6 % za každý stupeň. Vytápění je nenápadné, nezasahuje do prostoru, umožňuje svobodnější rozmístění nábytku a v kombinaci s vhodným zdrojem (např. tepelným čerpadlem) může zajišťovat i chlazení. Systém pracuje s nízkými teplotami a využívá obnovitelné zdroje. Díky instalaci inovačního topného systému Soffio dosáhnete příjemného pocitu tepla za nižšího výkonu než v případě vodního podlahového vytápění.
Stěnové vytápění je alternativní metoda pro vytápění domácností, bazénů, ale i kancelářských budov. Patří mezi tři nejběžnější nízkoteplotní systémy vytápění s převažujícím podílem tepelného výkonu sdíleného do vytápěného prostoru sáláním, tj. podlahové vytápění (55 % sáláním), stropní vytápění (80 % sáláním) a stěnové vytápění (65 % sáláním). Svou sálavou složkou tepelného výkonu zajišťuje příznivé vnitřní klima a bezproblémovou čistitelností otopné plochy a malými rychlostmi proudění vzduchu ve vytápěném prostoru i příznivé prostředí pro alergiky.
Stěnové a stropní systémy vytápění a chlazení nabízejí technicky vyspělé, plně skryté řešení pro interiéry, kde je prioritou čistý design bez viditelných těles či jednotek.
Čtěte také: Aplikace stěnových panelů
Typy sádrokartonových systémů vytápění a chlazení
Na výběr je několik osvědčených systémů:
- Systém PPS10: Moderní technologie pro stěnové a stropní vytápění a chlazení, která využívá skryté trubkové smyčky integrované přímo do konstrukce.
- GBP10: Představuje moderní suchou variantu plošného vytápění a chlazení - využívá sádrokartonové panely s integrovanými smyčkami, které je možné montovat na stěny či stropy.
- Systém stropního vytápění a chlazení PIPELIFE CDP400: Je podhledový systém vytápění a chlazení, založený na stropních panelech s integrovanými trubicemi.
- SLAB16: Plošný topný a chladicí systém integrovaný přímo do betonové konstrukce (stropní desky).
Sádrokartonový systém Soffio
Soffio vytápění je univerzální topný systém, který lze napájet teplou vodou na stejném principu, jaký má podlahové topení (zdrojem tepla může být kotel nebo ohřívač, solární panely, tepelné čerpadlo), ale i elektřinou.
Verze systému Soffio
Topný systém Soffio je vyráběn ve dvou verzích:
- V sádrokartonové desce
- Samostatně pro omítání (mokrá instalace) - zde se používá strojní omítka se zvýšenou tepelnou vodivostí, která umožní vyšší výkon topného systému a větší efektivitu oproti verzi v sádrokartonu.
Navíc je elektrická verze provozně levnější než ta vodní.
Ovládání systému Soffio
Soffio vytápění můžeme ovládat pomocí tradičního termostatu nebo prostřednictvím speciální aplikace Paigo na tabletu. Můžete si díky tomu například nastavit požadovanou teplotu již při odchodu z práce a za 15 minut topný systém této teploty dosáhne, čili vy se vrátíte již do vyhřátého bytu.
Čtěte také: Moderní 3D obklady pro interiér
Hlavní přednosti topného systému Soffio
- Velmi rychlá odezva na požadovanou teplotu.
- Úspora až 40 % oproti vodnímu podlahovému topení.
- Jedná se o sálavé vytápění s přímým zdrojem infračerveného záření. Infračervené záření je oproti konvenčnímu vytápění výkonnější za stejné teploty. Neohřívá totiž vzduch, ale přímo vás. Infračervené paprsky navíc nevíří prach, rovnoměrně rozkládají teplotu v celé výšce prostoru a mají blahodárné účinky na lidský organismus.
- Topný systém je ideální pro alergiky, jelikož nevíří prach, roztoče ani alergeny i při vyšších teplotách (nad 40 °C víří prach i podlahové topení).
- Rychlá a levná montáž, možnost montáže pod okny místo radiátorů.
- Možnost řízení pomocí mobilní aplikace.
- Možnost libovolného aranžování interiéru, není třeba brát ohled na speciální podlahy, nábytek, určité vzdálenosti od topných těles apod.
- Lze používat dřevěné podlahy (u podlahového topení se nedoporučují).
- Neomezuje možnosti montáže poliček, obrazů, držáků apod., prostě nikde a ničemu nepřekáží.
- Lze kombinovat (např. stěnové a stropní vytápění).
Ve srovnání s vodním podlahovým vytápěním budou vaše provozní náklady až o 39 % nižší. Pro vytápění 120 m2 podlahové plochy domácnosti budete potřebovat ohřev pouze osmi litrů vody. U podlahového vytápění je to několik desítek litrů. Navíc dosáhnete stejného tepla při nižším výkonu.
Topný systém Soffio je tvořen kolektorem (zde máme oběh vody nebo elektrický odporový drát) a uzavřenými trubkami s médiem pro rozvod tepla. Pro snadný rozvod tepla je jako topné médium využit přírodní plyn s označením R600, který není zdraví škodlivý, je neutrální pro životní prostředí a jeho množství v topném tělese je konstantní po celou dobu vytápění. Není proto potřeba plyn doplňovat, ani nehrozí jeho únik. Stejné médium se používá v ledničkách a tepelných čerpadlech.
Trubky s hřejivým médiem nejsou vzájemně ani přímo propojené s napájecím systémem. V případě poškození (což je téměř nemožné) nedochází k úniku média z celého systému, ale pouze z jedné trubky. Výrobce garantuje třicetiletou záruku v případě, že montáž provede jím akreditovaný instalatér!
Kde topný systém Soffio využijeme?
Soffio vytápění se hodí především do dřevostaveb, klasických zděných novostaveb, činžovních domů, kancelářských prostor nebo rekonstruovaných a modernizovaných bytů. Jde též o ideální řešení pro čekárny a sály v zdravotnických zařízeních (ve zdravotnických zařízeních se nedoporučuje používat podlahové vytápění kvůli špatnému vlivu na klouby zejména u seniorů), učebny ve školách a školkách, pokoje v hotelech, penzionech atd. Soffio vytápění se navíc hodí i do šikmin podkrovních bytů (minimální požadovaný sklon je totiž 10°).
Kdy instalovat vytápění do zdi či stropu
Jednou z největších výhod stěnového a stropního vytápění je flexibilita při instalaci. V případě, že máte místnosti, kde je podlahová plocha omezena kvůli nábytku, jako jsou například vestavné skříně nebo velké postele, které zabírají značnou část místnosti, stěnové nebo stropní vytápění může být ideální volbou. V situaci, kdy podlahová plocha pro instalaci vytápění nedosahuje alespoň 50 % celé místnosti, je důležité uvažovat o jiných možnostech. Jednou z možností může být právě umístění topné folie do stěn nebo stropu.
Čtěte také: Tipy pro efektivní venkovní zateplení
Technické aspekty instalace
Při rozhodování o stěnovém nebo stropním vytápění je důležité zvážit i technické aspekty instalace. Běžné omítkové stěny nejsou vhodné pro instalaci topné folie, protože existuje riziko, že omítka začne opadávat. Ideální možností je instalace topné folie na montovanou stěnu nebo strop z ocelové konstrukce a sádrokartonových desek. Tento typ konstrukce zajišťuje, že topná folie bude stabilně uchycena a riziko poruch bude minimální. Je však důležité dodržet specifické postupy při montáži, aby bylo dosaženo kvalitního výsledku a předešlo se potenciálním problémům.
Postup při stavbě konstrukce stěnového systému
Konstrukce pro sádrokartonovou stěnu se staví z tzv. CD profilů a dalšího příslušenství. CD profily musí být od sebe vzdáleny na takovou vzdálenost, aby zajišťovaly stabilitu stěny a stropu. Chceme-li však pod sádrokarton umístit topnou fólii, je nutné dodržet takovou vzdálenost, abychom na profily mohli nalepit topnou fólii. Takže použijeme-li topnou fólii o šířce 50 cm, umístíme profily od sebe ve vzdálenosti 52 cm (mezi středy profilů), aby nám zůstal 1 cm na každé straně pro přilepení o profil a zároveň jsou-li dvě fólie vedle sebe, aby se vzájemně přilepily jedním pásem lepicí pásky. Mezera, která takto vznikne, také slouží jako prostor, kde lze uchytit sádrokarton.
Prostor mezi profily je třeba vyplnit izolací, která bude po instalaci sádrokartonu tlačit na fólii tak, aby byla opřena o sádrokarton a zároveň zajistí, aby teplo neunikalo opačným směrem.
Postup při instalaci topné folie do zdi
Samotná instalace je poměrně jednoduchá. Profily je třeba řádně odmastit a následně se fólie jednoduše přilepí o profily. Zde je třeba použít kvalitní a odolnou lepicí pásku (duck tape), aby se zabránilo postupnému odlepení topné folie v budoucnosti. Konektory a kabely se vždy zapojují v horní části fólie. Ideální je, pokud je i konstrukce stropu postavena rovněž z CD profilů. Tehdy můžeme kabely vést tak, aby ležely na horní konstrukci. Takže i kdyby lepicí páska časem povolila, fólie se nesesune na spodek konstrukce, ale zůstane viset na kabelech. Při zapojování je nezbytné použít kabely s dvojitou izolací a konstrukci stěny je nutno uzemnit. Topnou fólii doporučujeme také překrýt uzemňovací síťovinou, která se uchytí v horní části o uzemněné CD profily v horní části konstrukce.
Jak postupovat při instalaci topné folie do stropu
Na začátku postupujeme podobně jako u stěnových konstrukcí. Odmastíme profily a přilepíme k nim topnou fólii. V tomto případě ji zapojíme na straně, která je blíže termostatu, a kabely vedeme nad konstrukcí. Také doporučujeme použít uzemňovací síťovinu, kterou je ale při stropním systému nutno přilepit o konstrukci, aby nevisela a nevadila při montování sádrokartonu.
Mokré a suché systémy stěnového vytápění
U stěnového vytápění jde o uložení otopného hadu na stěnu pod omítku.
- Mokré systémy: Jsou vhodné pro zděné stavby a rekonstrukce. Otopný had se upevňuje šroubovacími příchytkami do hmoždinek, či se využívá zatloukacích spon. Rovněž tak je obvyklé využití hřebenových lišt především u nepravidelných či jinak specifických ploch. Po upevnění otopného hadu a omítací sítě přijde do kontaktu s otopným hadem přímo mokrá omítka.
- Suché systémy: Jsou vhodné pro nízkoenergetické a montované domy, dřevostavby, podkroví a rovněž pro rekonstrukce. Výrazným zástupcem suchých systémů je již hotový otopný had z trubek 6×1 mm uložený v sádro-vláknitých deskách. Tyto desky s otopným hadem se montují na sádrokartonové stěny, případně na pomocné konstrukce na zděných stěnách.
U klasické stěnové otopné plochy je na stěnu nejdříve upevněna tepelná izolace o tloušťce 10 až 80 mm. Dostatečnou tloušťku tepelné izolace vyžadují především stěny obvodového pláště objektu. Na tepelnou izolaci jsou upevněny trubky, které jsou zakryty omítkou. Trubky se používají plastové s bariérou proti difúzi vzdušného kyslíku, měkké měděné povlakované trubky a výjimečně i vícevrstvé trubky. U stěnového vytápění se s výhodou používá také tzv. kapilárních rohoží. Dříve se trubky projektovaly o průměrech okolo 10 mm i více. Vhodnější je však použít trubky o malých průměrech např. 6×1 a 8×1 mm, aby výška omítky nemusela být veliká. Zároveň se dosahuje poloměru oblouku 10 až 40 mm a rozteče trubek v otopném hadu 20 až 75 mm. Takto se vytváří předpoklad pro využití nízkých teplot přívodní vody a rovnoměrnější rozložení teplot na stěně. Rozteče mezi trubkami větších průměrů vycházejí obdobně jako u podlahového vytápění. Neméně důležité je řešení dilatací. Otopná plocha, a zejména ta, která tvoří pouze část stěny, by měla být oddělena od zbytku stěny stále pružnou dilatační spárou.
Kapilární rohože tvoří registr z tenkých polypropylenových trubiček (vnější průměr je cca 3,5 mm), do kterého je trubkami většího průměru přiváděna voda (resp. odváděna). Mezi kapilárami registru je malá rozteč, která umožňuje rovnoměrné rozložení teplot na vytvořené otopné ploše. Kapilární rohože se nejčastěji instalují pod omítku. Tloušťka omítky je díky malým rozměrům kapilární rohože standardní (10 až 15 mm).
Specifická stěnová otopná plocha vzniká vytažením podlahového otopného hadu na stěnu. Toto stěnové vytápění je provozováno stejně jako vytápění podlahové, neboť je hydraulicky a tudíž i z hlediska dodávky tepla součástí podlahového otopného hadu. Takovéto „stěnové vytápění“ je pouze jakýmsi doplňkovým řešením nedostatečné velikosti podlahové otopné plochy z hlediska tepelného výkonu.
Srovnání s podlahovým vytápěním a studie
Na Lulea University of Technology ve Švédsku byla provedena matematická simulace pro model lehkého dřevěného domu obsazeného jednou rodinou. Výsledky simulací přinesly nové důležité poznatky, neboť se snažily postihnout vliv umístění stěnové otopné plochy na spotřebu energie potřebné pro vytápění.
Až do studie [6] se v literatuře uvádělo, že by se stěnová otopná plocha neměla umísťovat na vnitřní stěny proti oknu (proti částečně průteplivé konstrukci), protože sálavá složka výkonu působí přímo proti oknu a „topíme Pánu Bohu do oken“. Toto tvrzení však jednoznačně vyvrátila švédská studie pro objekt s velmi dobrými tepelně-technickými parametry (součinitel prostupu tepla stropu je 0,07, stěn 0,15, podlahy 0,12, oken 0,9 a vchodových dveří 1 W/m2K). Její výsledky ukázaly, že umístění stěnových otopných ploch na vnitřních stěnách stavební konstrukce má za následek, pro objekty s velmi dobrými tepelně technickými vlastnostmi, nižší tepelné ztráty, než instalace na stěny obvodového pláště.
Výsledky studie z Lulea University of Technology
Nejnižší potřebnou energii a tepelné ztráty vnějšími částmi budovy vykazoval model 3, kde byla stěnová otopná plocha instalována pouze na vnitřních neochlazovaných stěnách, ale o stejné celkové délce otopné plochy jako pro model 1, tj. 51 m. Důvod, proč modely 2 a 3 vyžadují méně energie než model 1, je dán sníženými tepelnými ztrátami obvodovými stěnami budovy. Nemalou roli hraje i to, jak jsou konstruovány vnitřní stěny u modelů 2 a 3. V průběhu matematické simulace modelu 2 se ukázala skutečnost, že čím mají vnitřní stěny lepší tepelně-technické vlastnosti, tím nižší je spotřeba energie u stěnového vytápění. Podle simulace, provedené v programu Energy Plus na Lulea University of Technology ve Švédsku, vykazuje umístění stěnové otopné plochy na vnitřních stěnách nejnižší energetické ztráty.
Srovnání různých systémů vytápění
Studie provedená na univerzitě v Kragujevaci v Srbsku porovnávala podlahové, stropní a stěnové vytápění. Hodnota součinitele prostupu tepla U stěn obvodového pláště byla 0,57 W/m2K. Předpokládalo se, že stěnová otopná plocha bude instalována pouze na ochlazovaných stěnách obvodového pláště. Vyhodnocení studie vycházelo z exergie, která je vhodnějším parametrem vzhledem k primárním energetickým parametrům, než je energie. Byla hodnocena exergie dodávaná do kotle zemním plynem, exergie uniklá a nevyužitá během přenosu tepla mezi kotlem a otopnou plochou a exergie spotřebovaná vlastní otopnou plochou. Stropní vytápění vykazovalo největší dodávanou, ztracenou během přenosu a spotřebovanou exergii. Nejnižší spotřeby byly pozorovány u podlahového vytápění.
V další studii z Royal Institute of Technology (KTH) ve Stockholmu byl vytvořen pro kancelář model s využitím CFD. Místnost byla o rozměrech 4,8 × 2,4 × 2,7 m se dvěma okny. Větrací vzduch byl přiváděn o teplotě −5 °C větracími mřížkami v rámech oken s intenzitou větrání 0,5 h−1. Studie porovnávala použití stěnové otopné plochy s tzv. tradičními metodami, tj. otopnými tělesy a podlahovou otopnou plochou. Byly sledovány čtyři varianty:
- Otopné těleso s bilančně navrženou střední teplotou otopné vody a délkou odpovídající oknu (MT).
- Krátké otopné těleso s vyšší střední teplotou (HT).
- Podlahové vytápění.
- Stěnové vytápění s využitím všech dostupných stěn místnosti.
V případě stěnového vytápění se chladný větrací vzduch dostal od oken téměř do poloviny hloubky místnosti, než se dostatečně promísil s teplým vzduchem v místnosti. To bylo téměř shodné s použitím podlahového vytápění. V obou případech se v zóně dlouhodobého pobytu osob (0,6 m od všech okolních stěn až do výšky 1,8 m) objevily rychlosti proudění vzduchu, které byly vyšší než doporučených 0,15 m/s. Vertikální teplotní profil je u stěnového vytápění výraznější (větší rozdíl teplot po výšce), než je tomu u podlahového vytápění. V případě instalovaných otopných těles, stoupal teplý konvekční proud vzduchu vzhůru a blokoval studený proud vzduchu od oken, který tak nemohl dosáhnout zóny trvalého pobytu osob. V případě podlahového vytápění dosahoval chladný proud vzduchu nejdále. U stěnového i podlahového vytápění se hodnoty PPD (procento nespokojených se stavem) blížily pěti procentům.
Stěnové vytápění poskytuje vhodné vnitřní klima ve vytápěném prostoru, ale pro každý jednotlivý případ je třeba posoudit, zda výhody převažují nad nevýhodami. Nevýhod, mezi něž patří skrytá instalace potrubí s otopnou vodou a jeho bezpečnost vůči vnějším zásahům, potíže s připevňováním designových prvků, nemožnost zastavění stěn nábytkem či možnost pocitu průvanu, je dost. Naopak, na rozdíl od podlahového vytápění má stěnové vytápění svá specifika, ale i mnoho společného. Teplotní spád na okruhu, tedy i vychlazení zpátečky může být podstatně větší než u podlahové otopné plochy.
I když lze instalovat vytápění do stěn či stropu, tak je třeba zvážit tuto možnost. Přicházíme tak o komfort podlahového vytápění a zároveň budeme mít vyšší náklady na vytápění, neboť pocitová teplota se sníží přibližně o 2-3°C. Což bude mít za následek potřebu vyšší teploty vzduchu. U stěnového vytápění je třeba zvážit i velikost plochy, kde bude vytápění nainstalováno, aby tato plocha nebyla příliš velká. Proto je dobré dát si vypracovat výpočet tepelných ztrát. Pro dnes běžné novostavby můžeme počítat cca 19W/m3 plus rezerva. Nezapomeňte, že v místech kde je umístěno vytápění, už nebude možné navrtat díru pro hmoždinku. Proto počítejte již při návrhu vytápění s různými policemi, obrazy nebo věšáky na zeď.
Pro více detailů a úplné technické specifikace doporučujeme nahlédnout do našich katalogů.
Srovnávací tabulka sálavých systémů vytápění
| Systém vytápění | Podíl sálání na tepelném výkonu | Výhody | Nevýhody / Specifika |
|---|---|---|---|
| Podlahové vytápění | 55 % | Nízká spotřeba exergie, teplá podlaha | Omezení s nábytkem, dřevěné podlahy se nedoporučují |
| Stropní vytápění | 80 % | Rovnoměrné teploty, nezasahuje do prostoru, možnost chlazení | Vyšší dodávaná, ztracená a spotřebovaná exergie (dle jedné studie) |
| Stěnové vytápění | 65 % | Rovnoměrné teploty, nevíří prach, vhodné pro alergiky, možnost chlazení | Potřeba skryté instalace, omezení pro zavěšování a nábytek, možnost pocitu průvanu u oken |
| Soffio (stěnové/stropní) | Infračervené záření | Rychlá odezva, úspory až 40 % oproti podlahovému, bezpečné médium, 30 let záruka | Vyšší počáteční náklady (možné) |
Pozn.: Údaje o exergii jsou převzaty ze studie Univerzity v Kragujevaci. Úspory Soffio systému jsou uvedeny výrobcem.
tags: #stenove #vytapeni #sadrokarton