V moderní době, kdy soukromí a bezpečnost stávají čím dál tím více prioritou, se stále více majitelů domů obrací k trvalým a robustním řešením v oblasti plotování.
Definice plotu a legislativa
Jaká je vlastně definice plotu či oplocení? Rozdíl mezi volně stojící zdí a oplocením legislativa neuvádí.
Dle Wikipedie je oplocení volně stojící stavbou, která má zabránit nebo omezit pohybu nepovolaným osobám nebo zvířatům za určitou hranici. Na rozdíl od zdí má oplocení jednodušší konstrukci.
Z hlediska současné legislativy se budování plotů na hranicích pozemků značně zjednodušilo. Dle ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) bodu č. 14 stavebního zákona v aktuálním znění není potřeba pro vybudování oplocení získat rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.
Kdy je nutný územní souhlas?
Pokud by oplocení nesplňovalo tyto podmínky, bude nutno od úřadu územního rozhodování získat územní souhlas. Obdobné by to bylo u realizace zdi, která by měla sloužit jako oplocení pozemku.
Čtěte také: Stavba terasy z betonu
K žádosti o územní souhlas je pak nutno doložit jednoduchou dokumentaci, doklad o vlastnictví pozemku a souhlasy sousedů.
Z hlediska legislativy také platí, že oplocení musí být situováno na pozemku stavebníka a nesmí přesahovat na sousední pozemky.
Dále je nutno si uvědomit, že legislativa neukládá povinnost pozemky u rodinných i bytových domů oplocovat.
Pozemek se musí oplotit jen tehdy, kdy provoz a užívání neoploceného pozemku obtěžuje sousedy nebo omezuje užívací práva sousedů na jejich pozemcích, nebo pokud to vlastníkovi nařídil soud.
Na hranici mezi pozemky lze také realizovat nejen oplocení, ale i zídku či živý plot. V občanském zákoníku je pro tyto hranice zaveden výraz tzv.
Čtěte také: Jak postavit pletivový plot
Z hlediska souvisejícího okolního prostředí by oplocení, svým vzhledem i použitým materiálem, nemělo narušit charakter vlastní hlavní stavby na pozemku i staveb nejbližšího okolí.
Je také nutno respektovat případnou regulaci z územního plánu obce, pokud je stanovena.
Je třeba si uvědomit, že ne každý druh oplocení se hodí do každého prostředí. Oplocení z hlediska funkce ohraničuje soukromý pozemek, chrání ho před nezvanými hosty, skýtá i soukromí a může chránit před hlukem, ale také výrazově má doplnit prostředí domu a jeho architekturu.
Mezi sousedními pozemky nemusí být plot žádný, pokud se tak jejich vlastníci mezi sebou dohodnou. Pokud je mezi pozemky situován jeden plot, jeho vlastníkem je ten, kdo ho vybuduje. Stavební zákon ale vlastnictví plotu a oplocení neřeší.
Betonové ploty a sousedské vztahy
Betonové ploty se v posledních letech těší velké oblibě, a to nejen pro jejich praktické výhody, ale i pro estetický přínos k okolní krajině. Nicméně, výběr tak robustního a nepřehlédnutelného typu plotu může mít i své nevýhody, zejména pokud jde o vztahy se sousedy.
Čtěte také: Betonový bazén: Kompletní postup stavby
Betonové ploty jsou často vnímány jako nedobytné hradby, které mohou v sousedských vztazích vyvolávat rozdílné reakce. V tomto článku se podíváme na to, proč se lidé rozhodují pro stavbu betonových plotů, jaké přínosy a problémy může takový plot přinést a jaký vliv může mít na sousedské vztahy.
Výhody betonových plotů
- Soukromí: Betonové konstrukce poskytují úplné vizuální oddělení, což znamená, že sousedi ani náhodní kolemjdoucí nemohou nahlížet do vašeho dvora.
- Bezpečnost: Betonové ploty tvoří pevnou bariéru proti vnějším vlivům a jsou odolné vůči prorážení.
- Odolnost: Beton je extrémně odolný materiál, odolávající větru, vodě a ohni, což znamená, že betonové ploty vydrží mnohem déle než mnohé jiné typy plotů bez potřeby časté údržby.
- Estetika: Moderní betonové ploty mohou být velmi esteticky přitažlivé. Díky různým technikám úpravy povrchu a možnostem barvení může beton napodobit vzhled přírodního kamene, cihly nebo dokonce dřeva.
Právní aspekty a sousedské vztahy
Při plánování stavby betonového plotu je nezbytné zohlednit i řadu právních aspektů, které mohou ovlivnit jak samotný proces stavby, tak vaše vztahy se sousedy.
Stavební předpisy a povolení
Před zahájením jakýchkoli prací je nutné se seznámit s lokálními stavebními předpisy a získat potřebné stavební povolení. Tyto předpisy mohou stanovovat omezení týkající se výšky plotu, jeho umístění vůči hranicím pozemku nebo typů materiálů, které lze použít.
Komunikace se sousedy
Instalace betonového plotu může vyvolat konflikty se sousedy, zejména pokud plot zasahuje na jejich pozemek nebo blokuje jejich výhled. Je důležité vést otevřený dialog se sousedy a informovat je o vašich plánech. Při vzniku sporů je dobré se pokusit o jejich vyřešení mimosoudně.
Dopad na životní prostředí
V některých oblastech mohou existovat předpisy týkající se dopadu stavebních projektů na životní prostředí. Betonové ploty, zvláště velké nebo vysoké, mohou mít významný vizuální dopad na okolí a mohou ovlivnit přirozený odtok vody nebo migraci divoké zvěře.
Pro minimalizaci rizika budoucích problémů je zásadní zajistit, že všechny aspekty stavby betonového plotu jsou v souladu s místními zákony a nařízeními. Komunikace se sousedy: Otevřená a čestná komunikace s vašimi sousedy může předcházet nedorozuměním a konfliktům. Dodržování právních předpisů: Ujistěte se, že vaše plány na plot jsou v souladu s lokálními zákony a nařízeními.
Stavby v těsné blízkosti hranice pozemků
Je jevem naprosto běžným, že se vlastník svého pozemku, typicky na své zahrádce, rozhodne zřídit v těsné blízkosti s pozemkem sousedním určitou formu funkční stavby, jako např. kůlny, venkovní finské či infra sauny, skleníky s pevným základem apod., které svou povahou nepodléhají stavebnímu povolení resp. nejsou zapsané ve veřejném seznamu, avšak z podstaty věci i svého účelu naplňují znaky stavby ve smyslu stavebního zákona.
Co se považuje za stavbu?
Na otázku, zda se dají stavby výše avizovaného charakteru za stavbu výslovně považovat či nikoliv, odpovídá hned samotné ust. § 2 odst. 3 stavebního zákona: Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.
Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.
Dále by bylo vhodné zaměřit se na otázku, zda je možné stavbu takového charakteru provádět v takto těsné blízkosti sousedního pozemku, resp. jeho společné hranici, potažmo plotu. Těsnou blízkostí pak můžeme v praxi rozumět také např. situace, kdy stěna stavby vesměs kopíruje hranici pozemku, či se od ní nachází ve vzdálenosti v jednotkách či desítkách centimetrů, popř. navazuje na oplocení.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zakotvuje určitá práva ve prospěch vlastníků sousedních pozemků, konkrétně ust. § 1020 stanoví, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků.
Důvodová zpráva k občanskému zákoníku pak k výše citovanému právu souseda uvádí, že podobně jako u ustanovení o stromech jde o opatření preventivní povahy, jehož účelem je předem zabránit narušení sousedských práv, např. při hrozbě zastínění sousedního pozemku nebo při hrozbě vnikání chovaných zvířat (např. slepic) na sousední pozemek.
Jelikož se tedy jedná o opatření preventivní povahy, znamená to, že má soused možnost uplatnit svůj nesouhlas se zřizováním takové stavby pouze do okamžiku, dokud není stavba dokončena.
V neposlední řadě je třeba říci, že sousedské vztahy by měly být pokud možno nekonfliktní, jelikož jejich narušení může být až trvalé povahy a mohou vést ke dlouholetým schválnostem z obou stran.
Čí je plot?
Kdo ho vybere, postaví a kdo se o něj bude starat, když bude na hranici pozemků? Kdo platí a staví plot, zeď nebo jinou rozhradu mezi sousedy? Na tyto otázky odpovídá Stavební zákon a Nový občanský zákoník.
- Kdy potřebuji stavební povolení a souhlas souseda
- Čí je plot a která strana plotu je moje
- Co dělat, když soused nesouhlasí se stavbou plotu
- Jaký plot vybrat mezi sousedy
Na úvod je dobré říct, že žádný zákon majiteli neukládá povinnost oplotit svůj pozemek. Může tak učinit pouze soud na návrh souseda. Podmínkou je, že nebude narušené účelné užívání pozemků a že je oplocení potřebné k zajištění nerušeného výkonu vlastnických práv sousedů, například chov domácích zvířat nebo třeba pěstování zeleniny.
Stavební povolení a souhlas souseda
V takovém případě ani nepotřebujete souhlas souseda, bude-li plot stát na vašem pozemku a nebude zasahovat do jeho. V rámci dobrých sousedských vztahů je ale dobré se vždy alespoň zmínit nebo domluvit a najít kompromis, který bude funkční i estetický pro obě sousedící strany.
Občanský zákoník definuje plot, zeď, mez, strouhu nebo jinou přirozenou či umělou překážku jako rozhradu. Je-li rozhradou zeď, může ji využívat každý vlastník ze své strany do poloviny její tloušťky. Může si do ní vytesat i výklenky, ale nesmí ohrozit zeď ani překážet sousedovi v užívání jeho části.
Pokud je rozhrada dvojitá nebo má rozdělené vlastnictví, udržuje každý svůj díl na vlastní náklady. Pokud hrozí, že vinou zanedbání údržby rozhrady dojde k tomu, že se hranice pozemků stane neznatelná, může soused požádat o opravu nebo obnovení rozhrady.
Vlastnictví a údržba plotu
Postavíte-li si plot na vlastním pozemku, jste jeho vlastníkem. Očekává se tedy jeho obstarávání a údržba. Pokud je plot na hranici dvou sousedských území a nelze určit jeho majitele, zpravidla jsou vlastníkem obě strany a předpokládá se podílení na nákladech a opravách. Jestliže ho ale jeden ze sousedů vybudoval na vlastní náklady, je výlučně jeho a musí se o něj řádně starat.
Dříve platilo pro určení toho, který plot je můj, nepsané pravidlo, že vlastníka pozemku je plot po pravé straně. V zákoně ale nic takového nenajdeme a šlo pouze o ústní dohody a lidové tradování.
Co dělat, když soused nesouhlasí se stavbou plotu
Jestliže chcete stavět plot přesně na hranici pozemku s rozdělením nákladů, a soused řekne ne, musíte jeho nesouhlas respektovat. A máte dvě možnosti, jak se situací naložit:
- Můžete plot posunout celý na vlastní pozemek a postavit ho na svoje náklady. V takovém případě sousedovo svolení nepotřebujete. Stavební povolení ne/potřebujete podle podmínek uvedených výše.
- Můžete podat návrh k soudu, aby sousedovi přikázal plot postavit. Má-li však rozhodnout ve váš prospěch, musí k tomu mít relevantní důvod (například se na vašem pozemku pohybují sousedova zvířata).
Dobrá rada: Každý pozemek má svá specifika. Náš článek poskytuje obecně platné informace, ale konkrétní situaci vždy konzultujte s odborníkem.
Jaký plot vybrat mezi sousedy
Výše jsme vysvětlili, jak je to s ploty mezi sousedy. Tedy, že nepotřebujete souhlas souseda k tomu, abyste si mohli ohraničit svůj pozemek těsně kolem jeho hranice, ale v rámci dobrých vztahů je dobré se o tom minimálně pobavit. Společným cílem bude pravděpodobně funkčnost plotu a to, aby se hodil do okolní zástavby. Jde o případy, kdy soused pozemek aktivně užívá, nikoli například o zpustlou zahradu nebo o parcelu čekající na svého majitele.
Klasikou mezi ploty, která zapadne do prostředí a nebude dráždit okolí svou extravagancí, jsou čtyřhranná zahradní pletiva, svařované sítě nebo nižší varianty průmyslového oplocení.
Výška oplocení
A jak vysoké by oplocení mezi sousedy mělo být? Opět záleží na domluvě nebo vašich preferencích. Znovu připomínáme, že kdyby měl být plot vyšší jak dva metry, potřebujete stavební povolení.
U sousedských rozhrad se vám také pravděpodobně budou hodit stínící tkaniny, přírodní štípaný bambus nebo umělý živý plot. Protože co si budeme, zvědavé oči sousedů mohou nadělat zlou krev a není nad soukromí u bazénu, grilování nebo zahradničení. Na hranici sousedských pozemků můžete vysázet také živý plot, jeho nevýhodou ovšem je, že roste dlouho.
Sousedské spory a imise
Sousedské spory jsou nejčastěji vyvolány situací, kdy vlastník nebo jiný uživatel (např. rodinný příslušník vlastníka, nájemce) nemovitosti jedná takovým způsobem, že obtěžuje osoby vlastnící nebo užívající sousedních nemovitostí. Východiskem obrany proti obtěžujícímu chování souseda je ust. § 1012 občanského zákoníku.
Podle něj se vlastníku zakazuje závažně rušit práva jiných osob nad míru přiměřenou poměrům, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Z tohoto ustanovení pak vychází úprava imisí a sousedských práv v navazujících ustanoveních § 1013 an.
Obtěžování může spočívat v mnoha činnostech, zejména pak v pronikání imisí. Imisemi se rozumí následky určité činnosti souseda, jež se projevují na vedlejších pozemcích. Imise jsou v ust. § 1013 vyjmenovány demonstrativně, může jimi být např. zápach, psí štěkot nebo jiný hluk, kouř apod.
Podstatné je rozlišování přímých a nepřímých imisí. Přímé imise znamenají, že jsou přiváděny přímo na pozemek vlastníka a jsou zakázány bez dalšího. Nepřímé imise budou protiprávní při současném naplnění dvou podmínek - vnikají na pozemek souseda v míře nepřiměřené místním poměrům a současně podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.
Pokud se totiž se sousedem dohodnete, obvykle si s ním zachováte dobré vztahy i do budoucna. V opačném případě hrozí, že soused i přes uloženou sankci bude v chování pokračovat, případně se jeho chování ještě zhorší.
Možnosti řešení sporů
Vztahy mezi sousedy je možné řešit rovněž smluvně využitím institutu služebnosti. Sousedé projeví svoji vůli s využíváním pozemku dopředu a sjednají si například služebnost stezky.
V případě výše popsaných imisí podle občanského zákoníku se obtěžovaná osoba může domáhat svých práv zejména před soudem. Ochrany se vlastník může domáhat tzv. negatorní žalobou upravenou v ust. § 1042 občanského zákoníku, a to proti každému, kdo neprávem zasahuje do jeho vlastnického práva nebo je jinak ruší.
Proti imisím způsobeným stavbou se musí obtěžovaná osoba bránit podáním námitky v probíhajícím stavebním řízení. Pokud soused námitky z objektivních důvodů nemohl ve stavebním řízení podat, může využít institutu negatorní žaloby.
Sousedské spory v určitých oblastech zasahují i do veřejného práva, soused se svým jednáním může dopouštět například přestupku proti majetku (poškození plotu), na obranu proti nadměrnému hluku lze využít předpisy upravující hygienické požadavky na limity hluku. V těchto případech je možné sousedovo jednání oznámit příslušným orgánům (policii, krajské hygienické stanici, obecními úřadu apod.).
tags: #stavba #plotu #sousedská #práva