Stavba plotu je často nedílnou součástí realizace stavby samotné, mnohdy však probíhá samostatně a nezávisle na nové výstavbě či rekonstrukci. Mnoho lidí však tápe, zda pro stavbu nového plotu nebo rekonstrukci starého potřebují stavební povolení, ohlášení či jiný úřední souhlas. Zákon č. prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu (např. vyhláška č. místní vyhlášky obcí a měst (např. V tomto článku najdete jasný návod, praktické rady a tipy, které vám ušetří čas i nervy.
Kdy potřebuji stavební povolení a souhlas souseda?
Na úvod je dobré říct, že žádný zákon majiteli neukládá povinnost oplotit svůj pozemek. Může tak učinit pouze soud na návrh souseda. Podmínkou je, že nebude narušené účelné užívání pozemků a že je oplocení potřebné k zajištění nerušeného výkonu vlastnických práv sousedů, například chov domácích zvířat nebo třeba pěstování zeleniny.
Stávající právní úprava obsažená ve stavebním zákoně č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 79/2 v písmenu f) pro výstavbu oplocení do výšky 2 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím (chodník) a které se zároveň nachází v zastavěném území či zastavěné ploše nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. V praxi to tedy znamená, že při splnění výše uvedených podmínek stavebník pro takovýto typ oplocení nebude potřebovat ničeho ze strany stavebního úřadu. Stejné to bude i v případě provádění stavebních úprav a udržovacích prací v případě renovace oplocení.
Ve většině případů ploty v ČR nevyžadují stavební povolení, pokud se jedná o běžné oplocení kolem rodinného domu či zahrady, obvyklé výšky a bez negativního vlivu na okolí. Často postačí ohlášení, nebo v některých případech není potřeba ani to.
Stavební povolení a souhlas souseda nepotřebujete, pokud:
Čtěte také: Stavba terasy z betonu
- nepřesáhne výšku 2 metry (a je průhledný),
- nehraničí s komunikací nebo veřejným prostranstvím,
- je v zastavěné oblasti,
- není v památkově chráněném území nebo památkové zóně,
- není na území hlavního města Prahy, kde platí podrobnější předpisy,
- nevyžaduje terénní úpravy.
V takovém případě ani nepotřebujete souhlas souseda, bude-li plot stát na vašem pozemku a nebude zasahovat do jeho. V rámci dobrých sousedských vztahů je ale dobré se vždy alespoň zmínit nebo domluvit a najít kompromis, který bude funkční i estetický pro obě sousedící strany.
Pokud plot spadá do složitější kategorie (výrazně vysoký, masivní opěrná konstrukce, protihluková stěna), může být nutné stavební povolení. Vždy se vyplatí jednat v souladu s platnými předpisy a v případě nejistoty se obrátit na odborníky nebo úřad. Předejdete tak problémům s pokutami, spory se sousedy a případnou demolicí nepovolené stavby.
Typickým příkladem oplocení bez nutnosti povolení jsou stavby oplocení do výšky 2 metrů u řadových domů, kdy plot začíná až za domem a nedochází tak k jeho střetu s chodníkem či komunikací.
Co dělat, když soused nesouhlasí se stavbou plotu
Jestliže chcete stavět plot přesně na hranici pozemku s rozdělením nákladů, a soused řekne ne, musíte jeho nesouhlas respektovat. A máte dvě možnosti, jak se situací naložit:
- Můžete plot posunout celý na vlastní pozemek a postavit ho na svoje náklady. V takovém případě sousedovo svolení nepotřebujete. Stavební povolení ne/potřebujete podle podmínek uvedených výše.
- Můžete podat návrh k soudu, aby sousedovi přikázal plot postavit. Má-li však rozhodnout ve váš prospěch, musí k tomu mít relevantní důvod (například se na vašem pozemku pohybují sousedova zvířata).
Nový stavební zákon a oplocení
Rekodifikace stavebního práva, která probíhá v České republice, si klade za cíl ulehčit a zrychlit stavebníkovi proces vyřizování žádosti. Pravidla pro oplocování pozemků se vesměs přenesla i do nového stavebního zákona. Pro kvalifikaci oplocení v rámci dělení staveb v závislosti na povolení, které nově přináší stavební zákon, je opět důležitá jeho výška a charakter okolních pozemků. Samostatně je řešena problematika pozemků hraničí s veřejným prostranstvím a veřejně přístupnou komunikací.
Čtěte také: Jak postavit pletivový plot
Oplocení, které bude do 2 m výšky, ale bude hraničící s veřejným prostranstvím či veřejně přístupnou pozemní komunikací je zařazeno mezi stavby jednoduché (příloha č.2 bod 1 písmeno e)) a tyto již procesu povolení ze strany stavebního úřadu budou podléhat. Stavebník, tak jako dnes, bude muset podat žádost o povolení a tuto doplnit o dokumentaci jednoduché stavby v rozsahu požadavků § 158. Tuto dokumentaci dle § 156/2 bude moci zpracovat i tzv. neautorizovaná osoba. Výstavba oplocení jako jednoduché stavby je pak zařazena i mezi stavby, které stavebník může realizovat tzv. svépomocí.
Co se týče charakteru oplocení a možností jeho regulace skrz územní plánovací dokumentaci obcí, toto zůstává beze změny. Obec i nadále skrze územní plán a regulační plán bude moci regulovat požadavky oplocení, zejména jeho vizuální a výškovou podobu. Nadto se rozšiřuje okruh vybraných měst (územně samosprávných celků) mimo Prahy, které si budou moci stanovit prováděcím předpisem podrobné požadavky na umísťování staveb a technické požadavky odchylně od obecným požadavků, což je případ již dnes existujících Pražských staveních předpisů.
Specifika Prahy a památkově chráněných oblastí
Pozor i na situaci, kdy pozemek, který se má oplotit, leží v památkově chráněné oblasti. Komplikovanější situaci bude mít stavebník, který oplocuje pozemek, který hraničí s veřejným prostranstvím či veřejně přístupnou komunikací nebo volí výšku plotu vyšší než 2 metry. V takové případě již stavba oplocení vyžaduje vyřízení územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.
Oplocení pozemku v nezastavěném území je regulováno § 18/5 stavebního zákona, kdy oplocení v nezastavěném území lze umísťovat pouze tehdy, pokud to územně plánovací dokumentace z důvodu veřejného zájmu nevylučuje.
Speciálním nástrojem jsou Pražské stavební předpisy uplatňované na území hl. města Prahy, které jsou v regulaci oplocení podrobné - V § 30 odst.1-7 jsou požadavky na oplocení stanoveny tak , že v zástavbě, která ustupuje od hranice veřejného prostranství, může být oplocení na hranici s veřejným prostranstvím buď neprůhledné s výškou do 1,2 m, nebo průhledné s výškou do 2 m, případně s neprůhlednou částí s výškou do 1,2 m. Neprůhledné oplocení až do výšky 2 m lze provést, pokud to vyžaduje splnění požadavků stanovených jiným právním předpisem. V zástavbě, která neustupuje od hranice veřejného prostranství, lze oplocení na hranici s veřejným prostranstvím provést jako neprůhledné s výškou do 3,5 m. Výšku lze zvýšit, je-li vyšší oplocení v místě obvyklé či vyžaduje-li vyšší oplocení jiný právní předpis nebo zvláštní účel oplocované nemovitosti.
Čtěte také: Betonový bazén: Kompletní postup stavby
Zemní práce a technická infrastruktura
V případě, že stavba plotu nevyžaduje povolení, ale vyžaduje provedení zemních prací nebo terénních úprav (což oplocení zpravidla vyžaduje - např. hloubení jam a kotvení sloupů) je povinností stavebníka zjistit si informace o existenci staveb technické infrastruktury a zajistit jejich ochranu. (§79/4 stavebního zákona).
Čí je plot a která strana je moje?
Občanský zákoník definuje plot, zeď, mez, strouhu nebo jinou přirozenou či umělou překážku jako rozhradu. Je-li rozhradou zeď, může ji využívat každý vlastník ze své strany do poloviny její tloušťky. Může si do ní vytesat i výklenky, ale nesmí ohrozit zeď ani překážet sousedovi v užívání jeho části.
Pokud je rozhrada dvojitá nebo má rozdělené vlastnictví, udržuje každý svůj díl na vlastní náklady. Pokud hrozí, že vinou zanedbání údržby rozhrady dojde k tomu, že se hranice pozemků stane neznatelná, může soused požádat o opravu nebo obnovení rozhrady.
Postavíte-li si plot na vlastním pozemku, jste jeho vlastníkem. Očekává se tedy jeho obstarávání a údržba. Pokud je plot na hranici dvou sousedských území a nelze určit jeho majitele, zpravidla jsou vlastníkem obě strany a předpokládá se podílení na nákladech a opravách. Jestliže ho ale jeden ze sousedů vybudoval na vlastní náklady, je výlučně jeho a musí se o něj řádně starat.
tags: #stavba #plotu #na #vlastnim #pozemku #povoleni