Stavba komínu svépomocí je skvělou volbou pro ty, kteří chtějí ušetřit náklady na práci, mít plnou kontrolu nad výběrem materiálů a zároveň získat hlubší přehled o funkčnosti topného systému ve svém domě. Montáž a stavba komínu má jako jiné stavební práce svá pravidla. Pro montáž a výstavbu komínu svépomocí probíhá příprava již ve fázi hloubení základů. Pokud chcete postavit komín svépomocí, nejtěžší částí může být orientace se v technických pokynech a stavebních návodech.
1. Plánování a výběr komínového systému
Prvním krokem při instalaci komína v novostavbě je důkladné plánování. Výrobci dnes nabízí spoustu systémů, pomocí kterých si může komín postavit i zručný kutil svépomocí. Jedním z takových komínových systémů je EURO KOMÍN CLASSIC - univerzální šamotový komín od společnosti TECH TRADING GROUP, která do jeho vývoje vložila 20 let svých znalostí a zkušeností. Tento komínový systém je určen pro všechny druhy paliva a spotřebiče s přirozeným tahem spalin a dodržování instrukcí je zásadní pro jeho správnou funkčnost.
Typ komína a materiály
Zvolte mezi zděným, nerezovým nebo keramickým komínem. Každý typ má své výhody a nevýhody. Pro instalaci komína budete potřebovat kvalitní materiály. Doporučuje se používat certifikované produkty, které splňují normy ČSN. Mezi základní materiály patří:
- Komínové tvárnice (pro zděné komíny)
- Izolační materiály
- Komínové vložky (keramické nebo nerezové)
- Malta a lepidla
V případě nerezového komína je nutné zakoupit kompletní sadu, která zahrnuje všechny potřebné díly, jako jsou kolena, spojky a střešní průchodky. Sestavy komínových systémů se dodávají ve variantě Premium a PRO FINISH, tedy včetně všech tmelů a izolace kolem kouřovodu, takže k montáži nic nechybí.
Umístění a výška komína
Komín by měl být umístěn co nejblíže ke spotřebiči (například krbu nebo kotli), aby se minimalizovaly tepelné ztráty. Komín musí splňovat normy pro minimální výšku nad střechou, aby byl zajištěn dostatečný tah.
Čtěte také: Stavba terasy z betonu
Minimální účinná výška (výška od kouřovodu, do kterého je zapojen spotřebič) po ústí komínu na tuhá paliva má být 5m. Některé spotřebiče budou fungovat i s nižší výškou, ale jejich funkčnost byste měli kominíkovi doložit výpočtem spalinové cesty, nebo písemným vyjádřením výrobce spotřebiče. Není pravda, že čím větší průměr, tím lépe. Při vstupu spalin do předimenzovaného komínu dochází k jejich ochlazení a následnému zpomalení.
Konkrétní průměr komínu by měl být určen návrhem projektanta, případně výpočtem spalinové cesty. Výška komínového tělesa je definována vyhláškou 410/2003 a také normou ČSN 73 4201. Vyústění komínového tělesa nad střechou by mělo být alespoň 65 cm nad hřebenem střechy kvůli rozptylu spalin. Spaliny nesmí pronikat zpět do interiéru okny. Je-li však hřeben vzdálen od komína 2 metry a více, počítá se tato výška od tzv. závětrného úhlu (10° sklonu od hřebene střechy).
Účinná výška komína se počítá od sopouchu po hlavu komína a je obvykle 5 metrů. Je-li komínové těleso vyšší jak 3,2 metru nad střechou, musí být kotveno podle provedeného statického výpočtu. V případě ploché střechy má být minimální výška komína 150 cm nad atikou a minimálně 100 cm nad střechou. To samé platí i pro střechy pultové (se sklonem do 20°). Jestliže se na střeše nachází atika, je nutné k uvedené výšce komínu přičíst ještě výšku atiky. Výšku komína též výrazně ovlivní jeho vzdálenost od sousední budovy, ale i od vzrostlých stromů, prudkého svahu apod.
2. Příprava základů
Komín musí mít pevné a stabilní základy. Pro montáž a výstavbu komínu svépomocí probíhá příprava již ve fázi hloubení základů. Pokud se rozhodujete pro stavebnicový komínový systém (nejčastěji ve složení tvárnice+izolace+vložka), je pod tento nutné připravit základ o rozměru 500x500mm, do zámrzné hloubky. Minimální půdorysný rozměr základu u jednoprůduchových vnitřních komínů musí být 500x500 mm. Hloubka základu by měla být do nezámrzné hloubky, abyste předešli problémům vyplývajícím z mrazů a námrazy.
Stavba keramického komínu začíná pevným a stabilním základem. Nejprve je nutné připravit betonovou desku o tloušťce minimálně 10-15 cm, která bude plnit nosnou funkci. Poté se teprve osadí kondenzační jímka, mřížka. Komín se obvykle osazuje na hrubou podlahu.
Čtěte také: Jak postavit pletivový plot
Pokud komín zakládáte na hrubé podlaze, existuje finta: osadíte 1. tvárnici a do výšky čisté podlahy ji vyplníte betonem. Tudíž Vám tvárnice poslouží jako bednění. Po vyzrání můžete začít s výstavbou komínu. Pozor, nezapomeňte na hydroizolaci pod komínem.
Doporučuji, aby první tvárnice ležela aspoň 4cm nad úrovní budoucí podlahy. To proto, aby kondenzační jímka a větrací mřížka nebyla zároveň s podlahou. Založení komína musí být naprosto rovné. Komín je vysoká stavba a jednotlivé tvarovky do sebe zapadají přesně. Jakákoli nerovnost by se proto projevila hodně rychle.
Další variantou je použít podstavec pro založení komínu na čistou podlahu. Podstavec má výšku 33cm. První tvárnici osadíme na hrubou podlahu. Do ní vložíme podstavec, který seříznutím upravíme na rozdíl výšky mezi čistou a hrubou podlahou.
Na takto připravený sokl naneseme lepidlo pro zdění tvárnic, do kterého usadíme tvárnici komínového systému. V této tvárnici vyřízneme otvor 25×10 cm na větrací mřížku. Tvárnici pečlivě vyrovnáme. Pokud je to nutné, použijeme pro vyrovnání obkladačské klínky ze sady pro snadnou montáž komína. Do zámku univerzálního podstavce naneseme špachtlí v dostatečném množství tmel Rudomal. Podstavec usadíme a správně ho natočíme tak, aby trubička pro odvod kondenzátu směřovala správným směrem.
3. Stavba komína krok za krokem
Komín je ideální realizovat ve fázi hotové hrubé stavby včetně střešní trámové konstrukce. Také je vhodné před usazením komínu - 1. tvárnice provést svislé proměření umístění komínu ve stavbě (třeba olovnicí). Důležité je komín dobře zaměřit. Nikde nesmí být komín blíže než 5cm od hořlavých konstrukcí (dřevo). Takže stropní trámy, krokve, vrcholová vaznice - jakýkoliv dřevěný prvek musí být dál než těch 5cm.
Čtěte také: Betonový bazén: Kompletní postup stavby
Samotná stavba komína zahrnuje vrstvení a spojování různých komponent, a to speciálně komínových tvárnic a vložek.
Montáž komínových tvárnic
Tvárnice se kladou na speciální tmel nebo lepidlo. Tvárnice lepíme k sobě mrazuvzdorným lepidlem. V rozích tvárnic jsou malé otvory. Do nich se nasune roxor a zalije se řídkým lepidlem (tím samým, který tvárnice lepíte k sobě). Roxor by měl být tak dlouhý, aby zasahoval do více tvárnic a v každém rohu by měl ideálně končit někde jinde. Při zdění komínu nezapomeňte průběžně kontrolovat jeho rovinnost, a to jak ve vodorovné, tak i v kolmé rovině. Každou nalepenou tvárnici zkontrolujte vodováhou a olovnicí, zda pěkně pasuje. Nějaké 2-3mm nesrovnalosti na délce jedné tvárnice nehrají roli.
Tvárnice řežeme flexou s diamantovým kotoučem. Máte-li flexu nějakého menšího průměru, budete muset řez dokončit a začistit majzlíkem. Komínové tvárnice se spojují pomocí speciálního tmelu, tmelu FT. Tento tmel musí pokrýt celou plochu spojovací spáry a musí být nanášen takovým způsobem, aby se po usazení jednotlivých tvárnic tmel vytlačil ven ze spáry. Za horkého počasí musíme tvárnice vlhčit, jinak se cementová malta nemůže dostatečně spojit. Spoj tvárnic musí být vždy pevný a neprodyšný.
Vložení komínové vložky a izolace
Mezi keramickou vložku a obvodovou tvárnici se vkládá izolační materiál, obvykle minerální vata. Pro správnou funkci komínu je nezbytné použít speciální izolační rohože s integrovanými výstupy. Vložky lepíme dodaným kamnářským tmelem. Doporučuji jím nešetřit a drážky vložek pěkně vymazat. Dávejte si pozor na směr vložek. Měly by být umístěny tak, aby případný kondenzát na vnitřní straně vložky nevytékal případnou netěsností v tmelu spojující dvě sousední vložky směrem ven k izolaci. Mě se osvědčilo nejprve položit tvárnici, pak do ní vložit izolaci a do toho vložit vložku. Šamotové vložky usazujeme vždy ve směru stékajícího kondenzátu - tzv. „po vodě“. Přebytečný tmel, který vytlačíme dovnitř průduchu setřeme navlhčenou houbičkou.
Častou chybou jsou také špatně položené šamotové vložky. Ty musí být v komíně především správně orientovány. Spojují se na pero a drážku a právě pero musí být vždy nahoře a drážka naopak dole. Nikdy to nesmíme udělat opačně! Vložky navíc musí být přesně postavené do drážek a spoje musíme vyplnit a vytřít k tomu určenou spárovací hmotou.
Napojení spotřebiče a další otvory
Při založení komínu je třeba si rozmyslet, kde bude osazena odvětrávací mřížka, dvířka a kouřovod. Je dobré tyto otvory osadit na takovou stranu komínu, aby později třeba nedošlo k zamezení přístupu třeba nábytkem. Ve výšce napojení spotřebiče je třeba vložit připojovací díl (T-kus), který slouží k napojení kouřovodu z kamen nebo krbu.
Výšku vývodu řešte dle typu připojeného spotřebiče a požadavku na připojovací prvky (černá kouřovina). Zaústění kouřovodu do komína musí být konstruováno ve vhodné výšce. Vždy však záleží na typu spotřebiče, kterým chceme vytápět. Kouřovod smí být ke komínu napojen pouze na jedné ze 4 bočních stran komínové tvárnice.
Chybět také nesmí otvor pro mřížku na zadní odvětrávání, aby vlhkost nepronikala přes stěnu komínové vložky do komínového pláště. Z toho důvodu jsou rohy tvárnic komínového pláště opatřené kanálky pro zadní odvětrání, které musí zůstat po celé výšce komína volné. Umožňují totiž proudění vzduchu od paty komína. V kanálcích tedy nesmí být napadaná malta, prostě nesmí být čímkoli ucpané. Ani špatně položenou izolací. Větrání je důležité pro odpaření případné vody, která se dostane mezi keramickou vložku a betonovou tvárnici (zatékáním nebo bondenzací). Stejně tak nahoře na vrchu komína je pod komínovou hlavou řada otvorů. Takže mezi komínovou hlavou a větrací mřížkou pěkně proudí vzduch. I proto je důležité izolaci mezi vložkama a tvárnicema nedávat do rohů tvárnic.
Druhá funkce větrací mřížky souvisí s kondenzační jímkou, která je v podstatě první/nejspodnější keramický prvek v komíně. Tato jímka má ve své spodní části trubičku a slouží k odvodu zkondenzované vody. Pokud k nějaké kondenzaci dojde, dám pod trubičku nějakou nádobku. Profi řešení je, že se tato trubička připojí na systém odpadních rour. Vyústění odvodu kondenzátu pak bude dostatečně vysoko nad čistou podlahou. Díky tomu můžeme instalovat zápachovou uzávěru čili sifon.
| Typ spotřebiče | Doporučená výška zaústění kouřovodu nad zemí |
|---|---|
| Nehybný kotel na podlaze | 1,6 až 2,1 metru |
| Závěsný kotel | 2,1 až 2,4 metru |
| Krb a krbová vložka | 1,8 až 2,4 metru |
Kotvení komínu a prostupy
Při průchodu mezi patry nebo střechou doporučuji komín ukotvit k nosné konstrukci. Použil jsem k tomuto účelu normální závitové tyče M10 (lepší by byly M12) a železné vingly. Závitové tyče jdou od jedné krokve ke druhé a pomocí těch dvou vinglů svírají komín ve správné poloze.
Statické zajištění komínu přispívá k jeho stabilitě a bezpečnosti. Zajištění se liší v závislosti na tom, z jakých materiálů jsou postaveny nadstřešní části komínu. Komín se obvykle osazuje na hrubou podlahu. Použijte výztuž po celé výšce komínu + každé 3 výškové metry komínu se komín musí objímkou ukotvit. Obecně komín výztuž nepotřebuje, výztuž se používá kvůli výšce nadstřešní části komínu a působení větru na ni. Při této výšce nelze použít komín s nadstřešní části z tvárnic, je možné použít kombinaci s nerez nástavcem. POUŽITÍ VÝZTUŽE U NADSTŘEŠNÍ ČÁSTI >2.5m a <3.5m.
Provedení prostupů komínového tělesa je další častou chybou. Nikdy nesmíme provést prostup stropem bez tvárnic, tedy pouhým protažením vložky. Při takové chybě komín dokonce nesmí být provozován. Opomineme-li požární rizika, bylo by zcela nefunkční zadní odvětrání komína. Též průchod komína půdou či podkrovím je komplikovaný, protože komín se zde nesmí dotýkat konstrukce krovu. Minimální vzdálenost povrchu komínového pláště od hořlavých konstrukcí je 5 cm. V půdních prostorách se navíc doporučuje komín obezdít maloformátovými plnými či dutinkovými cihlami určenými k výstavbě příček. Mezi komínem a stěnou či obezdívkou musí být v půdních prostorách mezera široká alespoň 5 mm.
4. Dokončení komínu
Konečná tvárnice nebo prstenec se spojí pomocí tmelu FT s krycí deskou, představující poslední součást těla komínu. Následně se připraví poslední vložka KV, na kterou se připevní dilatační konus. Dilatační konus, který připevňujete na "vršek" vložky, má speciální nožky, díky kterým se tvoří dilatační mezera minimálně 20 mm mezi deskou a konusem. Ruční betonování desky, která ukončuje komín, je už také minulostí. Komínové stavebnice totiž nabízí zakončovací desky už hotové, a to z vibrolisovaného betonu. Takovou desku stačí na horní část komína jednoduše přilepit.
Stavbu komína ukončuje instalace stříšky nebo krycího límce. Jeho funkcí je ochránit vnitřní část komína před zatékáním srážkové vody. K finálnímu vzhledu a ochraně komínu je pak možné využít různé typy designových stříšek, jako je stříška Jehlan, Napoleon nebo nízký Napoleon.
Nadstřešní část komínu
Nadstřešní část komínu je klíčovou součástí jakékoliv konstrukce komínu. Pro nadstřešní část komína jednoznačně doporučuji si postavit malé lešeníčko uchycené nad krokvemi, na kterém budete stát. Také se mi velmi osvědčil pás, kterým jsem se jistil proti pádu.
Možnosti provedení nadstřešní části:
- Omítnutá varianta: Komínové těleso je až po vršek vystaveno z tvárnic. Základní provedení je z tvárnic, které se v nadstřešní části musí povrchově upravit. Nejčastěji formou fasádního tmelu a výztužné tkaniny, perlinky. Před omítáním je třeba spoje komínového pláště nejdříve překrýt síťkou. Až potom můžeme komín omítnout. V místě napojení kouřovodu přitom musíme nechat alespoň 1 cm silnou dilatační spáru mezi šamotovým dílem a omítkou. Stejně tak musíme umožnit dilataci při napojování komínových dvířek.
- Systém EXTRA: Jedná se o moderní systém stavebních prvků pro stavbu komínu, který zaručuje snadnou montáž a funkčnost. Používá se systém barevných prstenců, které imitují cihelnou obezdívku. Nezapomeňte, že je nutné sledovat orientaci svislých spár, aby se spára střídala.
- Obezdění pomocí krákorcové desky: Komín se staví běžným postupem z tvárnic. V podstřešní části se mezi spoj 2 tvárnice osadí krákorcová deska, která slouží k vynesení obezdívky. Komín je ukončen nerezovou krycí deskou.
- Nerezový nástavec: Nadstřešní část je také možné realizovat nerezovým nástavcem.
Utěsnění a ochrana komínu
Problém možného zatékání do komína řešíme kvalitním odizolování prostupu komína střechou. Prostup je třeba důkladně utěsnit a zvenčí se pak komín musí oplechovat. Až poté můžeme okolo komína položit střešní krytinu. Komín musíme navíc shora utěsňovat před každou přestávkou ve výstavbě, aby nám konstrukce nevlhla, tedy především její tepelný izolant umístěný mezi vložkou a vnitřní stěnou komínového tělesa. Izolant by tak ztratil své izolační vlastnosti a vytvořily by se tepelné mosty. Komín je pak možné napojit na parozábranu pomocí specifických dílů, jako jsou PR38 a TOT, které umožňují efektivní a bezpečné spojení mezi komínem a zbytkem vaší střechy.
Důležité je též zakončení komína, kdy musíme tepelnou izolaci ukončit alespoň 60 mm pod horní hranou poslední tvárnice. Díky tomu může vzduch proudit ze zadního odvětrání do volného prostoru.
5. Revize a bezpečnost
Je také nutné zajistit čištění komínu z ústí komínu při výšce nad 6m. Pro tento způsob musíte kominíkovi umožnit vstup na střechu (střešní výlez, stoupací plošina u komínu). Pokud tento průlez nebudete realizovat, je možné v podkrovní části komínu osadit další dvířka. Pouze musíte dát pozor, aby dvířka byla osazena min. 600 a max. 1200mm od úrovně podlahové plochy.
Po dokončení stavby je nutné provést revizi. Nechte komín zkontrolovat odborníkem, který provede revizi a vystaví revizní zprávu. Revize je povinná a zajišťuje, že komín splňuje všechny bezpečnostní normy.
Pozor na nákup nesystémových "komínů", tzv. Jedná se o nesystémové, necertifikované komíny. A co hlavně, komíny nikdy nebyly vyzkoušeny ve zkušebně jako celek. Dokonce za ně nese veškerou záruku ten, kdo je staví. Dodavatelé těchto komínů Vám neručí za nic. Tyto komíny poznáte tak, že se jako individuální nazývají a jejich dodavatel Vám nepředloží prohlášení o vlastnostech na celý komín. V tomto smyslu musí tedy dodavatel provést kompletní zatřídění komínu podle platných technických norem (teplotní a tlaková třída, odolnost proti korozi, vzdálenost od hořlavých materiálů, požární odolnost a pod.).
Pokud se na stavbu nového komína svépomocí necítíte, rozhodně neděláte chybu. Při vyhoření sazí v komínu totiž dochází k teplotám 1.000 až 1.300 °C a pokud by byl komín postaven špatně, mohl by se při takovém žáru nevratně poškodit. A dokonce by mohlo dojít k požáru. Vady v konstrukci přitom nemusí být pro kominíka při revizi nového komína vůbec patrné.
Před samotnou stavbou doporučujeme prostudovat montážní návody, případně shlédnout video návod. V případě potřeby Vám také poradí zaměstnanci firem nabízející komínové systémy.
tags: #stavba #komina #z #tvarnic #postup