Stavba cihlového sporáku, ať už pro interiér domu nebo jako součást zahradní kuchyně, je projektem, který v sobě nese prvek tradice a praktičnosti. Od nepaměti představuje oheň srdce domova a vlastníma rukama postavený sporák může přinést nejen funkční zdroj tepla a místo pro vaření, ale i hrdost a uspokojení z vykonané práce. Pro zděný sporák jsou klíčové správné postupy a volba materiálů, aby odolal povětrnostním vlivům, vysokým teplotám a sloužil spolehlivě po mnoho let.
Základy pro stabilní a odolnou stavbu
Pro bytelný zahradní gril či krb je vhodné vykopat jámu do nezamrzající hloubky (podle oblasti asi 60-80 cm), vysypat ji štěrkem (jako drenáží) a na něm vybetonovat základovou desku nebo základový rám. Důležité je, aby v místě nezůstávala voda. Pokud to podceníme, může mráz s celou stavbou pohybovat a tím ji poškodit.
Zdíme na betonovou desku či rám buď přímo, nebo položíme izolaci podobně jako při stavbě domu. Druhá varianta je vhodná zejména u krbů a grilů umístěných pod střechou, aby vyzděné části nepřijímaly vlhkost ze základů. V bezprostřední blízkosti pevného zahradního krbu, ale zejména grilu je potřeba položit dlažbu nebo jinak zpevnit podlahu. Trávník či písek nestačí - při užívání totiž hodně našlapeme a z trávníku se stane bahnitý terén a v písku by vznikaly nerovnosti.
Rozměry a design
Dostačující vnitřní rozměry běžného pevného zahradního krbu jsou 70x50x50 cm (šířka, hloubka, výška). Moderní varianta kachlového sporáku s praktickým kováním, které zabrání pádu hrnců z plotny, může sloužit k vaření, pečení i ohřívání vody a je zdrojem tepla.
Zděný i kachlový sporák mají leccos společného, přičemž ty postavené z kachlů můžeme považovat za luxusnější a vývojově novější typ kuchyňských spotřebičů na tuhá paliva. Oba typy mají svá pro a proti, takže je nutné brát v úvahu nutnost pravidelného přikládání, ale i to, že pokud chcete vařit na sporáku i v létě, vydává teplo.
Čtěte také: Stavba terasy z betonu
Výběr cihel a malty
Ke zdění venkovních krbů a grilů obvykle nepoužíváme obyčejné pálené cihly (protože mají póry, do nichž se může dostat voda, která je roztrhá, když zmrzne), nýbrž hladké, nenasákavé, mrazuvzdorné tzv. lícové cihly. Vhodné jsou i vápenopískové cihly. Pokud na stavbu použijeme bílé vápenopískové cihly, musíme části, které přijdou do styku s vysokou teplotou, vyzdít šamotovými cihlami; bílé cihly by se žárem rozpadly. Dobrým řešením také je všechny cihly rozpůlit a dovnitř použít šamotové půlky a z vnější strany bílé. Obecně to platí i pro lícové cihly. Šamotovými cihlami zakryjeme i betonové části stavby, které by mohly přijít do styku s žárem; obyčejný beton obvykle vysoké teploty nesnese.
Na spojování šamotových cihel zpravidla nepoužíváme běžnou maltu, ale speciální šamotovou směs, která se prodává jako sypká hmota a ředíme ji vodou. Ke spárování použijeme spárovací maltu, která po vyhlazení vytvoří hladký jednolitý povrch; dbáme, aby spárování bylo precizní, do stavby se nesmí dostat voda. Pro pokládku pece je možné zakoupit hotové šamotové a jílovo-pískové směsi.
Důležité prvky sporáku: rošt, trouba a komín
Rošt a funkční prvky
Na drážky pro umístění roštu nebo mřížek myslíme už při vyzdívání, protože jejich dodatečné zabudování by bylo velmi pracné, zejména pokud bychom museli uvnitř krbu nebo grilu vrtat otvory. Drážky nejsnáze vytvoříme vystupujícími cihlami. Stejně tak musíme počítat se závěsy a háky. U grilu neumisťujeme rošt topeniště a hlavně mřížky určené pro grilování příliš nízko, abychom se při práci nemuseli nepřirozeně ohýbat. Je lepší, když mají krb i gril jako topeniště rošt, kterým může popel propadávat do popelníku. Přispívá to k lepšímu hoření a čistější obsluze.
Při stavbě grilu nezapomínáme na dostatečně velkou odkládací plochu. I zahradní krb potřebuje mít tah, aby spaliny neodcházely jeho otevřenou částí. Při běžné velikosti ohniště je optimální výška komína asi 2,5 m nad úroveň země, čím objemnější ohniště krbu, tím vyšší komín. Komín pevného zahradního grilu vždy zakončíme stříškou, aby déšť nesplachoval nečistoty přímo na grilovací mřížku.
Trouba na pečení
V hranolovém nástavci kuchyňských sporáků je umístěna trouba na pečení opatřená otočnými dvířky. Podle umístění závěsů se dvířka mohou otevírat kolem svislé nebo vodorovné osy. Otvírání dolů je při manipulaci bezpečnější. Dříve mívaly některé sporáky dvě trouby nad sebou a při stavbě nového stojí za úvahu i tato varianta.
Čtěte také: Jak postavit pletivový plot
Součástí některých starých kachlových sporáků byl rovněž kamnovec nebo měděnec sloužící stejně jako u kachlových kamen k ohřívání vody.
Palivo a jeho sušení
Pro spalování v krbu se hodí například dřevo jabloně, třešně a švestky či olše, protože hoří pomaleji než třeba dřevo jehličnanů. Dřevo spalované v krbu nesmí čoudit a vystřelovat žhavé uhlíky. Proto musí být optimálně vyschlé. Měkké dřevo schne přirozeným způsobem asi rok, tvrdé dřevo až tři roky. Jestliže ze syrového naštípaného dřeva vytváříme kvůli sušení rázky nebo kupky, nikdy je nepřikrýváme igelitem celé. Odpařovaná vody se na igelitu sráží a zatéká zpátky do dřeva. Rázkem nebo kupkou musí po celou dobu sušení vzduch volně profukovat.
Historie a typy sporáků
Sporáky jsou kuchyňská zařízení sloužící k přípravě pokrmů. Mezi nejstarší typ řadíme zděný a kachlový sporák na tuhá paliva. Užívání sporáků s uzavřeným ohněm souvisí s vyzdíváním tahových komínů od úrovně přízemí.
Vývoj sporáků
- V prostředí našich měst nacházejí kuchyňské sporáky uplatnění na počátku 19. století a o něco později v objektech sloužících bydlení privilegovaných vrstev venkovského obyvatelstva.
- Do světnic běžných domů pronikají větší měrou od 2. poloviny 19. století, v odlehlých a méně rozvinutých regionech mnohem později.
- Mezi nejstarší typy kuchyňských sporáků náleží zděné sporáky. Zděný sporák hranolových forem, sestávající z plotny na vaření a trouby na pečení. Sporák je opatřen odkládacími plochami i výklenkem pro palivové dřevo.
- Nejstarší kuchyňské sporáky na dřevo nebo jiné tuhé (pevné) palivo jsou zčásti nebo zcela zděné. Vyznačují se přitom obdobnými formami jako sporákům předcházející kuchyňská kachlová kamna.
- Ponechané otvory jsou opatřeny kovovými dvířky, které slouží k uzavírání trouby nebo prostoru určeného k přikládání paliva a níže vybírání popele.
- Vedle cihel je na stavbu kuchyňského sporáku nebo alespoň vyššího hranolového nástavce s pečící troubou nezřídka použito i kachlů ze starších kachlových kamen.
- Kachlové sporáky na tuhá paliva se stejně jako starší zděné typy postavené z cihel vyznačují poměrně jednoduchou formou.
- Kachlový sporák na tuhá paliva se stolovou částí opatřenou plotnami na vaření a nástavcem trouby na pečení.
- Kuchyňská plotna zpravidla sestává z několika litých železných plátů, opatřených u starších typů samostatně vyjímatelnými částmi ve tvaru kruhu a kruhových prstenců.
- V první třetině 20. století jsou na kachlové sporáky s oblibou užívány moderní hladké kachle bledě modré barvy.
Zděný sporák se vyvinul z kuchyňských kachlových kamen. Vyzdít z cihel základ stavby, na niž se pokládaly železné nebo litinové pláty, bylo levnější a jednodušší než stavět z kachlů, protože akumulace tepla není u sporáku tak důležitá. Pro stavbu starších typů kuchyňských sporáků se používaly pálené cihly, korpus byl pak opatřený omítkou. Kachlový sporák zpravidla tvořila dvě tělesa různé výšky. Nižší část sloužila jako varná plotna a vyšší nástavec jako pečicí trouba. Stejně jako u omítaného sporáku je i u kachlového jeho nižší část osazena i dvířky pro přikládání paliva a vybírání popela. Podle velikosti hrnce nebo jiné nádoby se vyndal středový kruh a případně i další litinové prstence a do vzniklého otvoru se vložila nádoba, ohřívaná pak přímým plamenem. Moderní typy zděných sporáků s vařením na otevřeném ohni obvykle nepočítají, ale vyloučeno to není.
Důležité aspekty při plánování stavby sporáku v domě
Příprava domu pro stavbu individuálně navržených kamen nebo sálavého krbu vyžaduje dodržení několika důležitých zásad, proto je nezbytné se stavbou topidla počítat již v projektové dokumentaci objektu. Individuálně navržená kamna nebo akumulační sálavé krby jsou schopny vytopit v podstatě celý dům běžné koncepce. Je však třeba dobře promyslet rozvržení místností, polohu komína i provedení případných prostupů zdmi a stropní deskou.
Čtěte také: Betonový bazén: Kompletní postup stavby
Statika a podlahy
Základními faktory, které je nutné brát v úvahu, jsou použité materiály a také statika. Podlaha pod kamny musí mít potřebnou nosnost. Ze skladby podlahy musí být v půdorysu kamen vypuštěna tepelná izolace. Případně musí být tepelná izolace provedena tak, aby nesnížila pevnost nosné desky. Nosná deska z armovaného betonu musí být schopna snášet dlouhodobě zatížení s bezpečnostním násobkem 1,5. Zvláště v případě podlahového topení je nutné tuto desku oddělit od okolní podlahy dilatační spárou.
Protipožární ochrana
Občas se setkáme v dřevostavbách s tím, že v projektu domu je v prostoru za kamny plánována stěna z hořlavých materiálů. To značně komplikuje a finančně prodražuje stavbu kamen. Za kamny totiž musí být protipožární přepážka s odvětrávanou mezerou, proto je rozumné za kamny vždy projektovat zeď z pálených cihel.
Hypokaustní systém
Hypokaust je uzavřený prostor tvořený pláštěm kachlových kamen, ve kterém cirkuluje horký vzduch a zahřívá plášť kamen zevnitř. Hypokaust nemá větrací mřížky. Vzduch v hypokaustu se nahřívá od jádra kamen. Nárys tradičních kachlových kamen s topeništěm v chodbě a hypokaustním tělesem v patře, ke kamnům je integrován malý stolový sporák. Jedná se o stavbu, s níž se musí počítat už při projektování domu. Vede-li hypokaustu do 2. nadzemního podlaží, je třeba řešit například polohu horkovzdušných kanálů, jejichž rozměr včetně potřebných izolací není malý. Jedná se o kanál vzestupného, horkého vzduchu a kanál sestupného ochlazeného vzduchu. Kanály vytváří tubus, který musí bezpečně projít stropem s ohledem na dodržení požární bezpečnosti a jejich pevnost a těsnost nesmí narušovat otřesy a pohyby dřevostavby. Rovněž nosnost podlahy v 2.NP v místech, kde budou stát hypokaustní tělesa, musí vyhovovat z hlediska nosnosti i požární bezpečnosti.
Umístění komína a externí přívod vzduchu
Je-li možné komín umístit co nejblíže středu domu a příčky v podlažích nám umožní udělat prostupy pro tělesa hypokaustu, mohou kamna či akumulační sálavý krb plnit velmi dobře úlohu hlavního zdroje tepla. Prozíraví budoucí majitelé kamen řeší tyto záležitosti v součinnosti s projekcí i kamnářem již v době projekční přípravy domu. To je obzvlášť důležité v případě komínu. Ten musí mít optimální polohu nejenom z hlediska samotných kamen pro napojení tahového systému, ale také s ohledem na nosné prvky a krov.
V dobře „utěsněných“ moderních domech je pro bezpečný provoz kamen a krbů nutný externí přívod spalovacího vzduchu (EPV). Ten je výhodné přivádět například z větraného sklepa. Často se však nevyhneme provedení přívodu přímo z vnějšího prostředí, kdy je jímací mřížka přímo na fasádě nebo podezdívce domu. Důležité je také myslet na možnost uzavření přívodu vzduchu klapkou v případě, že kamna nejsou vybavena automatickou regulací hoření, která mimo jiné uzavře přívodu EPV po skončení spalovacího cyklu. Vždy je nutné dbát na to, aby vstupní mřížka EPV nebyla například v zimě ohrožena zavátím sněhem. Nedávné výzkumy ověřily, že EPV lze i v případě těžkých kachlových kamen s velkou dávkou dřeva provést tzv. pološachtou, jež je součástí konstrukce komínu.
Stavba komína v domě
Poradíme vám, jak neudělat chybu při stavbě komína uvnitř domu. A vy musíte počítat s tím, že je třeba od budoucích spotřebičů odvést spaliny. Zdění komína uvnitř domu by mělo začít oslovením projektanta a statika, který posoudí, kde může komín stát a jaké má mít rozměry (výška, průměr kouřovodu), a poté vypracuje dokumentaci, na jejímž základě mohou dodavatelé stavbu provést. Komín uvnitř domu by měl probíhat proti jedné z nosných stěn a procházet sklonem střechy tak, aby nekřížil hřeben ani střešní úžlabí.
Zhotovení základu komína
Zděný komín musí stát na základu, který bude schopen unést jeho hmotnost. Půjde tedy buď o železobetonový samostatný základ, nebo o přístavbu u jednoho ze základů. Základová patka může být umístěna výše než patky základové zdi - až 50 cm pod podlahou. Každopádně se tato činnost neobejde bez narušení a vyhloubení betonu v podlaze. V případě systémových komínů postavených z keramzitbetonových tvárnic stačí na mazaninu zhotovit vyztužený vršek, který rozloží bodový tlak komína na větší plochu (u vyšších komínů), nebo na podlahu umístit nový základ oddělený od původního základu například dvěma vrstvami asfaltové lepenky. Přidání základu pro komín je bohužel spojeno s vykopáním otvoru v přízemí. Podobné otvory se udělají i v každém z následujících stropů a nakonec i ve střeše.
Požární bezpečnost a dilatace
Je třeba zajistit, aby byl zděný komín uvnitř domu oddělen od dřevěných konstrukcí - z důvodu požární bezpečnosti. Takové dilatační spáry, široké 2-5 cm, se vyplní minerální vatou. V případě stropů a dalších dřevěných konstrukcí musí být jejich šířka větší (minimálně 10 cm) a musí být vyplněny minerální vatou. Mezera mezi komínem a nedřevěným stropem by měla být 5 cm na každé straně. Takto vzniklý prostor musí být vyplněn minerální vlnou.
Zděný plášť komína by měl být oddělen od stěny (stačí široký pás plsti), a zároveň k ní ukotven. Kotvy se umísťují do každé druhé nebo třetí vrstvy cihel. V případě přístavby se nejlépe osvědčí kotvy přišroubované do zdi a položené na cihly druhou stranou. Pokud jste se rozhodli pro systémový komín s obkladem z keramzitbetonu, kotvy nemusí být nutné, protože doporučení platí pro rozteč kotev 4-5 m a vnitřní stěny rodinných domů obvykle takové rozměry nemají.
Průchod komína střechou
Zvláštní pozornost je třeba věnovat tomu, aby komín neprocházel konstrukcí střechy. V takovém případě je nutné zajistit minimálně 10cm odstup mezi komínem a dřevěnými prvky. Pokud je však vzdálenost od krokví větší, doporučuje se připojit opláštění komína ke krokvím pomocí speciálních kotev, které jej stabilizují. Na druhou stranu střešní izolace a další izolační materiály musí přijít až ke komínu. Fólie (protivětrná, parotěsná) nebo střešní lepenka by měly být na komíně vytočeny asi 15 cm nahoru a pevně k němu připojeny. Velmi důležité je správné oplechování mezi opláštěním komína a střešní krytinou. Oplechování vyžaduje i komín přecházející přes plochou střechu.
Komínová vložka a izolace
Uvnitř zděného kouřovodu je umístěna vložka, buď ocelová, nebo kameninová. Přepážky mezi jednotlivými kouřovody vedenými v plášti by měly být široké alespoň 12 cm (šířka jedné cihly). Pokud bude v komíně vložka, může být zapotřebí tepelná izolace. Tu tvoří minerální vlna, kterou lze snadno omotat kolem kruhové vložky. Vždy izolujte komíny v úsecích, které procházejí nevytápěnými prostory, například studenými půdami. Někdy je dostatečnou izolací prázdný prostor mezi vložkou a opláštěním. Tepelná izolace zděných stěn komína vystupujících nad střechu má zlepšit tah v kouřovodu nebo větracím potrubí. Od izolace v této části lze upustit, pokud je komínová vložka z vnitřní strany opláštění těsně izolována vatou.
Opláštění nadstřešní části komína
Vnější část komína, ta nad střechou, pokud ji neobkládáte klinkerovými nebo režnými cihlami, musí být opatřena vhodným pláštěm, který odpovídá architektuře budovy. Vrchní část zděného komína by měla být shora zakončena komínovou hlavou, vyrobenou ze železobetonu. Měla by mít spád umožňující odtok vody.
Možnosti podpory svépomocné stavby sporáku
Kamna lze postavit jednoduše a kvalitně bez potřeby dlouholetých zkušeností nebo velké pracovní zručnosti. Důležité je jen vědět jak a věnovat tomu dostatek času. V současné době pro svépomocnou stavbu nabízíme Program stavby akumulačních kamen, krbu, sporáku a hliněné pece. Nabízíme kompletní PROGRAM PODPORY SVÉPOMOCNÉ STAVBY, při kterém Vás provedeme celou stavbou krok za krokem.
Fáze programu podpory svépomocné stavby
- První kontakt a posouzení záměru: Vše začíná vaší zprávou, ve které mi popíšete svou vizi. K posouzení vhodnosti projektu jsou potřeba základní požadavky na kamna, finanční možnosti, motivace a preference, stavební dokumentace a fotografie z místa budoucí stavby.
- Úvodní konzultace: Během hodinové online nebo osobní konzultace rozebereme konkrétní technická řešení přímo pro váš prostor a finanční možnosti. Vysvětlíme klíčové principy fungování akumulačních topidel, specifika svépomocné stavby a zodpovíme všechny otázky.
- Projekční přípravy: V této fázi měníme vizi v konkrétní technický plán. Na základě schváleného řešení vyprojektujeme veškeré detaily: od stavební desky a polohy externího přívodu vzduchu až po dimenzování vnitřní struktury a vnějšího tvaru topidla. Vyřešíme napojení na komín, prostupy příčkami a pomůžeme s podklady pro úřady. Výsledkem bude detailní položkový rozpočet a technická dokumentace.
- Stavba komínu: Kromě svépomocné stavby kamen Vám také nabízíme možnost svépomocně si postavit vlastní nový komín. Jedná se o velmi jednoduchou a intuitivní skládačku od firmy Skorsten, kterou zvládne podle návodu postavit i úplný začátečník.
- Kompletní zajištění a dodání materiálu: Nemusíte pracně shánět informace o technických vlastnostech a určenému využití jednotlivých materiálů. Veškerý kamnářský materiál nutný na stavbu Vám sami zajistíme a dopravíme.
- Stavba topidla: Svépomocná stavba je zahájena první osobní schůzkou, při které si představíme používané kamnářské materiály, na "sucho" rozestavíme ohniště a tahový systém a vysvětlíme si stavební postupy. Program zahrnuje osobní školení na místě, online konzultace a plný přístup do výukového programu.
- Ukončení projektu: Stavba topidla je ukončena provedením finálních omítek, pokládkou a zaspárováním dlažby a úspěšně provedenou zátopovou zkouškou. Po kompletním dokončení topidla obdržíte návod k používání a technickou specifikaci nutnou pro revizi komínu kominíkem.
Konzultační a poradenské činnosti jsou prováděny vyučeným kamnářem s dlouholetou praxí. V případě potřeby je možné provést hrubou stavbu topidla formou zakázky. Máte-li strach, nevěříte-li si či Vaše časové možnosti jsou omezené, můžete technické části jako je stavba ohniště, tahového systému, usazení dvířek a opláštění topidla nechat na nás.
Proč si postavit vlastní sporák?
Muži v sobě nosí odpradávna smysl pro hrdinský čin a chtějí ve svém životě vykonat něco opravdu velkého, skutečného a trvalého. Vlastnoručně postavenými kamny mohou získat úctu své ženy, chlubit se známým a hlavně být hrdí sami na sebe. Oheň je přítelem mužů od nepaměti. V jeho plamenech nacházejí ztracenou rovnováhu a klid.
Výhody a životnost
Kamna elektřinu nepotřebují. V případě black-outu či klasické zimní kalamity vesele topíte dál. Při správné údržbě a spalování dříví jsou kamna jednoduchým a hlavně spolehlivým spotřebičem fungujícím do posledního dechu. Pokud se Vám v ohništi rozdrolí cihla nebo speče těsnění na dvířkách, jste schopni závadu sami identifikovat a opravit i bez pomoci kamnáře. Narozdíl od pelet a briket je v přírodě dříví volně dostupné a lze ho ztápět v surové podobě. Při dobrém zacházení vydrží kamna 30 let i více. I poté dokážou spolehlivě sloužit a mnohé z nich jsou schopny plnit svou funkci i v dezolátním stavu. Po dosloužení jim generální opravou nebo přestavbou můžete vtisknout nový život.
Ekonomické aspekty
V době, kdy veškerá výstavba směřuje k nízkoenergetickému nebo dokonce pasivnímu standardu je zbytečné investovat více než 350 000 Kč do centralizovaných vytápěcích systémů. V současných novostavbách stačí topit jedním přímotopem a máte příjemně v celém domě. Například akumulční kamna v kombinaci s moderními infrapanely jsou schopny zdravěji vytopit celý dům za rozumnou cenu. Pořizovací cena a spotřeba elektřiny infrapanelů je rok od roku nižší. Při stanovení energetické náročnosti domu jsou odborné výpočty o tepelných ztrátách v průměru o 20-30% nadhodnoceny.
Kamna vzhledem ke své pracnosti a užitým materiálům asi nikdy nebyly levnou záležitostí. Přesto v dávných dobách byly nezbytnou součástí každé chalupy. Kamna, zkrátka byly srdcem domova kolem kterých se točil život. Postavit akumulační kamna je poměrně časově náročné. Lehká akumulační kamna s vyhřívaným ležením trvá postavit za cca 150-180 hodin.
| Typ dřeva | Doba sušení |
|---|---|
| Měkké dřevo (přirozené sušení) | cca 1 rok |
| Tvrdé dřevo (přirozené sušení) | až 3 roky |
| Tvrdé dřevo (optimální krbové vlastnosti) | až 5 let |
tags: #stavba #cihlovy #sporak #postup