Pokud jste vlastníky třeba starší rekreační chalupy, bude se vám hodit znalost starých, tradičních řemeslných postupů. A právě omítání je na chalupách jednou z nejčastějších sanačních prací. Pravda, nějakou dobu bude trvat, než získáte cvik a zkušenosti, ovšem ten pocit, že si dokážete staré zdivo opravit sami, tělu prospěšný pohyb a příjemná únava k večeru, nakonec i vysloužený chlazený nápoj na závěr u grilu s dobrotami... Tradiční způsob omítání je letitou a dlouhodobě prověřenou činností. Pokud opravujeme starou věc, v tomto případě stěnu, je dobré postupovat tak, jak to dělávali staří mistři.
Drobné stavební úpravy v chatě nebo chalupě ve formě zdění zcela určitě zvládneme svépomocí. Většinou se zřejmě bude jednat o méně silné zdi do třiceti centimetrů z plných nebo děrovaných cihel či tvárnic.
Co si před stavbou zdi ujasnit?
Než se pustíte do stavby zdi, udělejte si malou mentální rozcvičku. Čím víc otázek si položíte na začátku, tím méně problémů vás čeká po cestě. Stavba zdi není jen o maltě a cihlách, ale hlavně o tom, co od ní vlastně čekáte. Má držet střechu, dělit prostor, tlumit hluk, nebo jen hezky vypadat? Odpovědi vám napoví, jaký materiál zvolit i jak hluboko kopat.
Zamyslete se, k čemu má zeď sloužit - bude nosná, příčková nebo jen okrasná? Stojí venku nebo uvnitř? Protože jiný materiál zvládne zimu na zahradě a jiný se hodí do suchého interiéru. Co je pod ní? Hlína, štěrk, staré základy? Pevný podklad je totiž základ všeho. A nakonec si upřímně řekněte: chcete moderní hladký beton, starou dobrou cihlu, nebo pohledově působivý kámen? Vzhled totiž není jen detail - tvoří charakter celé stavby.
Jaký materiál pro stavbu zdi zvolit?
Při výběru materiálu pro stavbu zdi hraje roli nejen cena, ale i vlastnosti jako izolace, pevnost nebo rychlost výstavby.
Čtěte také: Stavba terasy z betonu
V současnosti máme možnost vybrat si z nabídky trhu bohatý sortiment cihel nejrůznějších vlastností i velikostí od mnoha výrobců. Plné, děrované, s perem a drážkou, nosné, příčkovky, obvodové (tepelně izolační). Náš výběr bude odvozen z toho, k jakému účelu budeme zeď stavět (standardní příčka, nebo vnitřní zeď s instalacemi, mezibytová zeď) a také to, jaké vlastnosti od ní očekáváme (tepelnou a zvukovou izolaci, protipožární odolnost apod.). Po výběru materiálu si vypočítáme jeho potřebné množství.
Následující přehled vám pomůže porovnat výhody a nevýhody nejčastěji používaných zdicích materiálů:
| Materiál | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|
| Pálené cihly | Tradiční materiál, dobrá izolace, paropropustnost | Vyšší cena, pomalejší výstavba |
| Betonové tvárnice | Pevnost, odolnost, rychlá výstavba | Horší tepelná izolace, hmotnost |
| Vápenopískové bloky | Rovnost, pevnost, akustická izolace | Nutnost omítky, nasákavost |
| PÓROBETONOVÉ TVÁRNICE | Jednoduché opracování, výborné tepelné vlastnosti, snadná výstavba, nízká hmotnost | - |
| BROUŠENÉ CIHLY | Snížení pracnosti zdění až o 27 %, úspora zdicí malty o 84 %. | - |
KDYŽ SE ŘEKNE zdicí materiály
- PÁLENÁ PLNÁ CIHLA patří mezi klasické zdicí materiály, které jsou zapotřebí pro každou stavbu. Používá se pro stavbu vnitřní a vnější, nosné i nenosné konstrukce bez větších nároků na tepelný odpor. V tradičním velkém formátu má 29 x 14 x 6,5 cm, v malém formátu 25 x 12,5 x 6,5 cm. Vyznačuje se vysokou trvanlivostí a dobrými akustickými vlastnostmi, ale o něco menším tepelným odporem.
- PÁLENÁ CIHLA DĚROVANÁ její vylehčení děrami a zvětšení rozměrů oproti cihle plné přispívá k vyšší produktivitě práce při zdění a snížení spotřeby zdicí malty. Rozměry má různé: např. 29 x 14 x 14 cm, nebo 29 x 24 x 13 cm. Jako doplněk se vyrábí cihla děrovaná CDm AKU se zvýšenými požadavky na akustickou ochranu.
- VÁPENOPÍSKOVÉ CIHLY mají dobré technické a dekorativní vlastnosti. Dají se použít pro obvodové i vnitřní zdivo, nosné i výplňové dělicí stěny. VPC je ideálním materiálem také pro vyzdívání tepelně izolačních vícevrstvých obvodových stěn. Vyznačuje se vysokou pevností a hustotou, takže je vhodná pro stavbu úzké nosné zdi. Poskytuje také optimální ochranu před ztrátami tepla.
- PÓROBETONOVÉ PŘÍČKOVKY Používají se pro zdění vnitřních nenosných zdí, dělicích stěn sociálních zařízení, obezdívky apod. Pro svou výtečnou protipožární odolnost a snadnou opracovatelnost jsou vhodné i pro výstavbu krbů. Vysoká přesnost příčkovek umožňuje použití malty pro přesné zdění v tloušťce 1 - 3 mm a nevyžaduje prakticky žádné korektury v průběhu zdění.
Nářadí a pomůcky, které budete potřebovat
Než se pustíte do samotného zdění, připravte si kompletní výbavu. Správné nářadí vám nejen usnadní práci, ale také výrazně ovlivní přesnost, rychlost i výsledný vzhled celé stavby.
K těm základním patří: míchačka (míchací spirála k nasazení na vrtačku), kolečko pro přepravu malty, vědro, lopata, fanka, zednická lžíce, zednické kladivo, vodováha, olovnice a provázek.
Čtěte také: Jak postavit pletivový plot
- Zednická lžíce a hladítko - pro nanášení a roztírání malty, tvarování a uhlazení povrchu
- Vodováha a šňůra (zednický provázek) - nezbytné pro udržení roviny a přesného vedení řady
- Gumové kladívko a klínky - pro jemné usazení tvárnic bez poškození a vyrovnání spár
- Míchačka nebo nádoba na maltu - podle rozsahu stavby zvolte strojní nebo ruční míchání
- Kbelík, štětec a stěrka - pro nanášení vody, lepidla či úpravy detailů během zdění
- Řezačka tvárnic nebo pilka na pórobeton - pro úpravu rozměrů, výřezů a zakončení řady bez zbytečných ztrát materiálu
Jak začít stavět zeď krok za krokem
Stavba zdi může působit jednoduše, ale každý krok rozhoduje o výsledné pevnosti, rovnosti i životnosti konstrukce. Důkladnost na začátku vám ušetří spoustu oprav později. Tady je základní postup, jak začít správně:
- Příprava malty
Také při výběru malty se nabízí několik možností. Obecně se malty dělí na vápenné, vápenocementové, cementové a lehké. Vápenné malty (ve složení vápno, písek a voda) se používají pro běžné zdění. Tam, kde požadujete vyšší pevnost zdiva, použijeme maltu vápenocementovou nebo maltu cementovou. Lehké tepelně izolační malty se používají na zdění obvodových stěn. Spotřeba malty při zdění běžnými plnými cihlami se pohybuje v rozmezí 10 l malty na 25 - 30 cihel. Pro zdění přesnými pórobetonovými tvárnicemi je nejvýhodnější použít speciální tmely na pórobeton.
V míchačce připravíme směs jemnozrnného písku s pojivem (vápno, popřípadě cement) pro běžnou maltu v poměru cca 6 dílů písku : 1 díl cementu : 1 díl vápenného hydrátu nebo pro čistou cementovou maltu (zvláště namáhaná místa) v poměru cca 4 díly písku : 1 díl cementu. Větší množství pojiva zvyšuje pevnost malty a naopak. Postupně přidávejte vodu a nechte směs řádně promíchat až do dosažení správné konzistence. Malta musí být tak hustá, aby neprotékala dutinami cihel. Připravte si vždy takové množství malty, které stihnete zpracovat za cca 3 hodiny. Stále častěji se používají suché maltové směsi. Koupíte je v pytlích v již požadované kvalitě (tj. přesný poměr písku ku pojivu) a k přípravě malty vám stačí vsypat směs do míchačky, přidat vodu a řádně promíchat. Místo míchačky můžete použít vědro a míchací spirálu nasazenou na vrtačku. Správný postup je většinou uveden na obalu maltové směsi.
- Připravte základ - rovný, stabilní a vodorovný povrch je klíčový. V exteriéru se neobejdete bez betonového základu, ideálně alespoň 30 cm hlubokého a vyzrálého. Zkontrolujeme, zda je podklad vodorovný a na základ nebo stropní desku si vyznačíme požadované umístění zdi. Případné odchylky vyrovnáme maltou. V případě zdění na základový pas (v suterénu nebo přízemí) položte pod nově vyzdívanou stěnu vodorovnou izolaci proti zemní vlhkosti (šířka zdi +15 cm na každou stranu).
- Vytyčte první řadu - použijte zednickou šňůru, vodováhu a trpělivost. Tato řada určuje směr, výšku i rovinu celé zdi, takže si na ní dejte záležet. Uložíme v každém rohu nově vyzdívané stěny po jedné cihle, srovnáme je poklepem zednickým kladívkem do roviny (ověřte vodováhou) a rohy spojíme provázkem tak, aby vám vytvořil vodicí čáru pro osazování první řady cihel.
- Naneste maltu nebo lepidlo - u klasických cihel sáhněte po tradiční maltě, u moderních tvárnic nebo pórobetonu použijte speciální lepidlo, které zajišťuje přesnost a pevnost spoje. Zednickou lžící naneseme na vyznačenou stopu zdi maltu a do ní podle provázku pokládáme další cihly. Máte-li cihly na pero a drážku, pokládáte je těsně vedle sebe. Pokud jsou cihly bez pera a drážky, necháte zhruba centimetrovou mezeru. Přesného umístění cihel do roviny dosáhneme poklepem zednického kladívka a zkontrolujeme vodováhou. Tímto způsobem vyzdíte celou řadu. Pokud vám cihla nevychází přesně na délku, použijte tzv. vyrovnávací cihly, které se vyrábějí k některým zdicím systémům jako doplňkový sortiment nebo cihlu zkraťte dle potřeby poklepem zednického kladívka, až se vám rozlomí. Používáte-li cihly hladké (bez pera a drážky), musíte ještě styčné (svislé) spáry vyplnit maltou.
- Skládejte zdivo na vazbu - každý další řádek začínejte posunutím (obvykle polovinou tvárnice), aby se svislé spáry nepřekrývaly. Tak vznikne stabilní a pevná konstrukce. K dosažení optimální přilnavosti malty ke zdicím prvkům navlhčíme horní část již vyzděné řady cihel a teprve poté nanášíme maltu v tloušťce 1 cm pro druhou a každou další řadu cihel. Ukládáme je stejně jako předchozí (od rohů a do šňůry). Styčné (svislé) spáry řady cihel se nesmějí v další řadě nikdy opakovat na stejném místě, posuňte je do vazby o 1/4 až o 1/2 cihly. Maltu v ložných i svislých spárách, která vám přeteče přes šířku zdi, odstraňte v průběhu zdění zednickou lžící.
- Kontrolujte výšku a svislost - pravidelně používejte vodováhu a gumové kladívko na jemné dorovnání. Jedna špatně usazená cihla může rozhodit celý průběh.
- Vyplňte spáry - u klasického zdiva nezapomeňte zaplnit všechny spáry maltou. U přesných tvárnic stačí tenkovrstvá lepicí směs, ale musí být aplikována rovnoměrně a bez mezer.
Vazby cihelného zdiva
Cihelné zdivo zdíme ve vazbě. Podle směru uložené cihly rozeznáváme dvě základní: běhounovou vazbu, tzn. cihlu, která je uložena podélně, a vazákovou vazbu, tj. cihlu, která je naopak položena příčně. Běhounová vazba je nejjednodušší. Používá se pro zdění příček tloušťky 15 cm (tzv. na půl cihly). Při této vazbě se jednotlivé cihly převazují o polovinu nebo čtvrtinu své délky. Vazba vazáková se používá při zdění stěny tloušťky 30 cm (na jednu cihlu). Cihly se navzájem převazují o polovinu své šířky.
Vyzdíváme-li roh nebo napojujeme-li dvě nové zdi do sebe, musíme je mezi sebou řádně „provázat“, tj. zachovat vazbu (posunutí svislých styčných spár) mezi sousedními vrstvami cihel min. o 1/4 cihly. Kříží-li se vám zdi, necháte vždy jednu proběhnout a druhou přizdíte. V další vrstvě je to naopak, druhá probíhá, první je přizděna. Pokud přizdíváte novou příčku ke stávající nosné konstrukci, dosáhnete vzájemného spojení pomocí uložených kotevních prvků (ocelové pásky) v každé druhé ložné spáře nové zdi a přišroubované na vrut a hmoždinku ke stávající zdi.
Čtěte také: Betonový bazén: Kompletní postup stavby
Malta se na zeď nanáší naběračkou a roztírá se po zdi buď naběračkou, nebo zednickou lžící. Tloušťka nanesené malty závisí na tloušťce cihel, a na rozpočítané výšce vrstev, vyznačené na výškové lati.
- VAZBY CIHELNÉHO ZDIVA
- Běhounová vazba s převázáním o čtvrt cihly
- Běhounová vazba s převázáním o půl cihly
- Vazáková vazba je uložena příčně, zatímco běhounová se ukládá podélně. Ve výsledku to znamená, že zeď stavěná vazákovou vazbou přibývá pomaleji, ale je silnější. Při zdění na jednu cihlu má tloušťku 30 cm.
- Vazba rohu zdi tlusté 30 cm vyžaduje vložení čtvrt cihly, tzv. pásku. Potom jsou svislé mezery mezi cihlami v jednotlivých vrstvách přesazeny o čtvrt cihly
- Základ budoucí zdi musí být vodorovný. Izolaci proti vlhkosti položíme tak, aby po obou stranách přečnívala o 15 cm
Jak správně zakončit zeď?
Zakončení zdi je stejně důležité jako její založení - tvoří základ pro další konstrukce nebo finální úpravy. Vrchní řadu zdiva je nutné pečlivě zarovnat do roviny, aby byla připravená na omítku, osazení překladů, případně uložení stropních trámů či věnce.
Zejména u nosných nebo vnějších zdí je vhodné zakončit zeď věncovou tvárnicí nebo železobetonovým věncem s výztuží, který zajistí rovnoměrné rozložení zatížení a zpevní celou stavbu.
Před betonáží věnce nezapomeňte zakrýt zdivo fólií nebo navlhčit - zabráníte tak nežádoucímu nasákání vody z čerstvého betonu do tvárnic.
Omítání zdiva
Pokud budete omítat dozdívané staré stěny, či nově vyzděné stěny, vždy počkejte až ztvrdne malta a zdivo si „sedne.“ Pokud je zabráněno přístupu vzduchu k vyzrávající zdicí maltě, nebude zdivo tak pevné a vy navíc uzavřete omítkou vlhkost ve zdivu.
Postup při omítání:
- Rozmíchejte si omítku
Rozmíchání fasádní omítky provádíme ve stavební míchačce. Buďto koupíme suchou omítkovou směs, nebo si směs namícháme sami. Do míchačky nejprve nalijeme 60 až 70% potřebného množství vody, přidáme vápno a cement (v případě vápenných omítek minimum cementu, stačí 1 lopata na celou míchačku). Přimíchat lze též univerzální pojivo (Profimalt a jiné). Tuto směs necháme cca minutu míchat a poté přidáme písek v odpovídajícím poměru. Nakonec dolijeme vodu a směs tak naředíme do potřebné konzistence.
- Pokropení a špricování - první prohození stěny
Nejřidší směs použijeme na špricování - první prohození stěny. Tato řídká směs musí stékat po lžíci. Nejprve plochu pořádně pokropíme (prolijeme) vodou. A poté zcela pokryjeme řídkou směsí. Ta povrch spíše ušpiní a vytvoří ostré výstupky (řídkou krupičku), načež se bude lépe chytat omítka finální. Při špricování nesmí vzniknout souvislá vrstva.
- Nahazování omítky
Maltu nabíráme zednickou lžící ze zednické naběračky a nahazujte na zeď uvolněným zápěstím. Tuto zručnost si prostě musíme postupně získat. První nahazovaná stěna bude katastrofou, proto je vhodné objednat si na tuto práci alespoň napoprvé zedníka a vše od něj okoukat. Malta musí ulpět na povrchu, ale nesmí se při nárazu na podklad rozstřikovat. Omítku nahazujeme lžící vždy odshora dolů, přičemž příliš tuhá konzistence, která tvoří na zdi koláče, není vhodná. Stejně jako malta řídká, která po zdi stéká. Maltu lze nahazovat i přímo ze zednické naběračky, chce to ale už opravdu zkušenost a malta musí být hodně mastná (vysoký obsah vápna, díky čemuž dobře lepí).
- Příprava a použití omítníků
Pro dosažení roviny je třeba připravit si omítníky, podle kterých se omítka stahuje latí. Použít lze k tomu určené výrobky - tenké laťky a nebo pevné dráty. Upevňují se na nahozené omítkové terče, které jsou vyrovnané pomocí vodováhy a olovnice. Omítkové terče umisťujeme svisle i vodorovně cca 120 až 150 cm od sebe. Jejich průměr by měl být cca 20 až 30 cm.
- Strhávání omítky latí
Ihned po nahození omítku strháváme latí. Latí pohybujeme po omítnících zdola nahoru a zároveň střídavě do stran. Pro tento účel lze použít jakékoli prkno, kdo si ale zvykne například na dvoumetrovou hliníkovou vodováhu, nebo alespoň hliníkovou lať, už by neměnil.
- Zatažení omítky hladítkem
Strženou omítku zatahujeme kovovým a nebo dřevěným hladítkem. Pokud se objeví nerovnosti, dorovnáme je omítkou nataženou hladítkem. A včas vyspravíme i spáry po omítnících poté, co omítníky opatrně vyjmeme z čerstvé omítky. Hlubší spáry se nahodí a zatáhnou hladítkem, mělké můžeme pouze natáhnout omítkou z hladítka. Při natahování vždy používáme obloukový pohyb.
- Nebojte se použít zednickou lžíci
S místy, ke kterým máme obtížný přístup, si pomůžeme zednickou lžící, dokud vrstva omítky nezavadne. Použijeme však masivnější zednickou lžíci bez ostrých rohů.
- Omítání začínejte od stropu
Pokud omítáme v interiérech, vždy začínáme stropem. Stěny přijdou na řadu až poté.
- Omítání stropu má svá specifika
Při omítání stropů nahazujeme nejprve první tenkou vrstvu, do které přidáme více cementu a nebo sádru. Až na tuto ztvrdlou vrstvu nahazujeme jádrovou omítku o síle cca 1 cm.
- Štukování
Po ztvrdnutí a vyschnutí omítky můžeme štukovat. Omítku musíme nechat před štukováním zrát podle její tloušťky. Počítejte s jedním dnem na 1 mm u omítek sanačních, jinak lze štukovat i rychleji, omítka ale musí být opravdu suchá a vyzrálá. Štuk se natahuje o síle cca 2 mm kovovým či plastovým hladítkem a zacupovává se plstěným a nebo pěnovým hladítkem krouživými pohyby.
- Provádění hran
Hrany provádíme pomocí rovného prkna, které se ke stěně přichytí zednickými skobami či háčky. Prkno ukotvíme k rohu stěny tak, aby přečnívalo přesně o požadovanou tloušťku omítky a drželo rovinu.
- Přechod mezi stropem a omítkou
Až nakonec dočistíme přechod mezi stropem a omítkou. Provedeme napojení ostrými hranami a nebo půlkruhovým fabionem. Úplně posledním krokem je opět štukování.
- Nejdřív obklady, potom štuk
Pozor, pokud chcete stěnu či část stěny obložit obklady, nikdy předtím nenanášejte štuk.
- Pro výběr omítky je třeba znát vlhkost budovy
Při volbě typu omítky musíme znát především vlhkost budovy. Cementová omítka uzavře vlhkost ve zdivu a později se začne rozpadat. Čili staré cementové omítky oklepeme, zdivo necháme vyschnout a nahradíme je omítkami vápennými. Vápenná omítka je prodyšná.
Nejčastější chyby při stavbě zdi svépomocí
- Špatný základ - podmáčení, křivý podklad = křivá zeď
- Nedodržení spár - příliš tenká nebo naopak silná malta může ovlivnit stabilitu
- Špatné navázání na stávající konstrukce - nutné kotvení, propojení výztuže
- Stavba bez dilatací - u dlouhých zdí hrozí praskání bez rozdělení
Stavba příčky vs. nosné zdi - rozdíl v tloušťce a materiálu
Rozdíl mezi příčkou a nosnou zdí spočívá především v jejich funkci, tloušťce a použitém materiálu. Příčky nejsou nosné a mají tloušťku zpravidla 7,5 až 15 cm. Jsou ideální pro vnitřní členění místností a používají se lehčí materiály jako sádrokarton, pórobeton nebo vápenopískové cihly, což umožňuje rychlou a nenáročnou montáž.
Příčky je výhodné stavět až po rozvodech elektřiny a vody - ušetříte si tak zbytečné bourání a upravování.
Naopak nosné zdi jsou součástí konstrukčního systému domu a musí odolávat tlaku z vyšších podlaží nebo střechy. Jejich minimální tloušťka bývá 25-30 cm včetně omítek a volba materiálu podléhá statickému posouzení. Proto vždy doporučujeme konzultaci s odborníkem.
Kolik materiálu potřebuji na stavbu zdi?
Spotřeba materiálu se liší podle zvoleného typu zdiva, jeho tloušťky a konkrétního rozměru cihel nebo bloků. K výslednému množství vždy připočítejte rezervu 5 až 10 % na prořezy, poškození při dopravě a případné opravy. Vyplatí se mít pár kusů navíc než stavbu přerušit kvůli chybějícím materiálům.
Pro hrubý odhad lze použít tyto orientační hodnoty:
- 1 m² cihlové zdi (šířka 30 cm) vyžaduje přibližně 50 klasických cihel, pokud jde o plné nebo děrované formáty.
- 1 m² zdi z vápenopískových bloků postačí složit z 8 až 10 kusů, protože bloky jsou větší a přesnější.
- 1 m² zdi z betonových tvárnic zpravidla spotřebuje okolo 6 kusů tvárnic, v závislosti na výšce a šířce jednotlivých prvků.
Postavit zeď zvládnete i bez profíka
Pokud se držíte správného postupu, stavba zdi svépomocí není žádná věda. S trochou trpělivosti, přesností a chutí se naučit si můžete sami vybudovat příčku, plot nebo nosnou stěnu. Pamatujte, že nejdůležitější je dobře připravený základ, kvalitní materiál a pečlivé zdění na vazbu. A když si nejste jistí, není ostuda zeptat se odborníka. Svépomocná stavba je nejen finančně výhodná, ale přináší i pocit dobře odvedené práce.
Pokud plánujete pouze dílčí úpravy, nebo zdění několika příček, zvolte raději hotové maltové směsi. Zaručují dosažení správných poměrů míchání pojiv bez praktických zkušeností, vysokou kvalitu v požadovaných vlastnostech a snadnější manipulaci s materiálem. Maltu zpracovávejte vždy při teplotě vyšší než +4 °C.
STAVEBNÍ POVOLENÍ
Nezapomeňte na legislativní povinnosti vůči stavebnímu úřadu. U stavebních úprav, kterými se nemění vzhled stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby a nemění se způsob užívání stavby, stačí ohlášení stavebnímu úřadu. U všech ostatních staveb a u stavebních úprav, kde budete např. zasahovat do nosných konstrukcí, budovat nové nebo bourat staré, měnit vzhled budovy, je třeba zahájit stavební řízení.
tags: #stavba #cihlové #zdi #postup