Rozroste-li se vaše rodina či potřebujete-li prostor pro domácí podnikání, sebedůmyslnější rekonstrukce vám metry obytné plochy nepřidá, takže nezbývá než „expandovat“.
Legislativní aspekty a povolení
Vaše nadšené plány na velkorysou přestavbu a rozšíření domu mohou narazit na odmítavé stanovisko úřadů. Například na menším pozemku se můžete dostat do kolize s regulativem míry zastavěnosti, což je údaj určující, kolik procent volné plochy na pozemku můžete zastavět. Povolená míra zastavěnosti pozemku bývá do 25 %, ale tyto údaje se v různých částech republiky liší, vždy podle místního stavebního úřadu. A podobné omezení se týká i výšky domu, kdy je stanovena maximální výška domu, takže se může stát, že vám obec nástavbu nepovolí.
Nejasnosti panují i v používaných pojmech, kdy zejména v souvislosti se stavebním zákonem není vždy zřejmé, zda používat termín nadstavba rodinného domu, nebo nástavba rodinného domu, nebo zda se mohou užívat oba termíny. Podle Ústavu pro jazyk český Akademie věd a v souladu se Slovníkem spisovné češtiny pro školu a veřejnost znamená slovo nadstavba stavbu postavenou nad něčím nebo vyvýšenou nad něčím (např. nadstavba domu, nadstavba v podkroví) a slovo nástavba označuje stavbu, kterou se hotová stavba zvyšuje, přístavba do výšky, nadstavba (např. nástavba pátého patra), nebo obecněji jakékoliv zvýšení nebo rozšíření něčeho.
Často se úřad od úřadu liší v názoru, kdy bude pro přístavbu či nástavbu nutné stavební povolení a kdy postačí ohlášení. Podle novelizovaného stavebního zákona platí, že pokud se vejdete i s přístavbou do rozměrů stavby pro ohlášení, tedy nepřesáhnete 150 m² celkové zastavěné plochy i s přístavbou a nepřekročíte dvě nadzemní podlaží, podkroví a suterén maximální hloubky 3 m, pak potřebujete územní souhlas a ohlášení. Pokud tyto rozměry přesáhnete, neobejdete se bez povolení. Stavebnímu povolení a ohlášení u nástaveb a přístaveb předchází ještě územní řízení, jelikož jde o změny objemů stavby. To se však obvykle u rodinných domků spojuje se stavebním povolením nebo ohlášením do jednoho procesu, který se tím prodlužuje.
Nástavbu můžeme realizovat v případě rekreačního objektu, ale i rodinného domu. Pokud nepřichází v úvahu přístavba (zvětšení půdorysu domu), přestavba a zateplení stávajících půdních prostor, je už na řadě pouze možná nástavba. Ať už ale zvolíme jakékoli řešení, každé může vyžadovat různý rozsah ohlášení či povolení podle stavebního zákona. Proto je vždy třeba začít návštěvou stavebního úřadu, kde byste se měli dozvědět, co vás vůbec čeká a jaké kroky je třeba podniknout.
Čtěte také: Stavba terasy z betonu
Technické a finanční aspekty nástavby
Na otázku, zda je lepší rozšířit stavbu směrem do patra, či naopak do stran, neexistuje jednoznačná odpověď (bez ohledu na stavební regulaci). Z ryze technického i finančního hlediska nebude nejlepší trvat na zvýšení domu například v situaci, kdy je na domě položena nová střecha. Naopak, pokud je krovní systém vašeho domu v dezolátním stavu a přes střešní krytinu prosvítá slunce, je nadstavba velmi dobrým řešením. Jednak rozšíříte obytnou plochu, jednak splníte požadavek na rekonstrukci střechy. Nejvhodnější doba k realizaci nástavby je, pokud má dům střechu již ve špatném stavu a je třeba ji nikoli jen opravit, ale kompletně rekonstruovat, nebo postavit novou. A pokud to statika přízemních nosných stěn dovolí, můžeme tak získat nejen podkroví, ale i další podlaží. Podkroví se tedy stane podlažím třetím nadzemním.
Naopak u staticky problematických obvodových stěn by nadstavba a z ní plynoucí zatížení stavební konstrukce nemusela být tím nejlepším řešením. V každém případě ale platí, že ne každý dům je vůbec schopen nástavbu unést, aniž bychom museli zasahovat i do statiky prvního nadzemního podlaží. V některých případech ji navíc znemožní úřady.
Klíčová je v každém případě statika nosných stěn přízemí, ale i stropu. Nástavbu prostě musí unést. Potřebujeme proto odborné statické posouzení stavby. Musíme vědět, zda vůbec a jaké zatížení unesou základy a obvodové zdi domu, případně jaká stavební opatření nás budou čekat, abychom dosáhli dostatečné únosnosti těchto konstrukcí. Statik prostě musí posoudit všechny konstrukce, kterých se nástavba bude dotýkat. Kromě nosných stěn a základů tedy jde i o ztužující věnce či pozednice.
Přestože se ukáže statika stávající budovy dobrá, je nasnadě použít při nástavbě co nejlehčí stavební materiály, které co nejméně zatíží původní stavební konstrukce. Postup zdění či montáže přitom bude obdobný, jako když stavíme nový dům. A určitě není od věci uvažovat o lehké montované sendvičové konstrukci, případně o pórobetonových tvárnicích a jiných lehkých materiálech.
Nezbytné je, aby před zhotovením nástavby statik odborně posoudil všechny konstrukce, které budou dotčeny změnou statického zatížení, včetně stěn, základů, ztužujícího věnce, pozednic. Důležité je též nakonec odlehčení podlahy a výstavba lehkých příček, které mohou být například ze sádrokartonových, sádrovkláknitých nebo dřevoštěpkových desek. Pro podlahy můžeme použít lehčený beton, ale také sádrovláknité či cementopískové desky. Tyto materiály zajistí dostatečnou nosnost pro jakoukoli podlahovou krytinu, aniž by původní konstrukce zásadně zatížily. Použít též lze podlahové desky s vrstvou minerální vlny nebo polystyrenu.
Čtěte také: Jak postavit pletivový plot
U nadstavby berte v úvahu kromě zátěže také kročejový hluk, který přímo závisí na skladbě podlahy, zejména zvolené podlahové krytině. Například laminátová plovoucí podlaha je v patře poněkud nepraktická, protože je hlučná a pod nohama klape za všech okolností. Výborně se zde osvědčilo např. moderní linoleum, které kromě příznivých akustickoizolačních vlastností také dobře vypadá.
Nástavby obytných částí se oproti rozšíření do šířky vyskytují méně častěji, protože výška domu (hřebene střechy) je na většině místech ČR přísně regulována stavebním úřadem. Pokud úřad nadstavbu povolí, je třeba obrátit se na statika, protože příliš masivní zásah do systému krovů by se nemusel vyplatit. Dejte pozor zejména na zásahy do tzv. plné vazby krovů, se kterými se často setkáváme u venkovských domů. Pamatujte také na napojení izolací a klempířských prvků, ale hlavně je třeba mít pod kontrolou únosnost krovů.
Fáze výstavby druhého patra: Zkušenosti z praxe
Při stavbě druhého patra bylo nutné začít založením příček pro vymezení schodiště a jejich výstavbou. Následovalo šalování schodiště, které bylo hotové za ani ne týden včetně betonu. Poté se přistoupilo k drátování věnce u spirolů a šalování na okna. Na betonování bylo využito mixu se 4m3 betonu a pucmeistera. Po betonáži věnce se čekalo 14 dní na zatvrdnutí betonu, mezitím se zdily příčky dole a odšaloval se věnec.
Následovala stavba nahoru, kde se patro zvýšilo o dvě řady. Bylo nutné odskočit věnec kvůli oknům, což díky stavbě na pěnu šlo hladce. Nicméně, došlo k chybnému přepočtu a nedostatečnému množství cihel, což si vyžádalo doobjednávku. Po vyzdění se opět realizoval věnec s odskočením od oken. Opět nastal problém s nedostatkem věncovek, které bylo třeba objednat spolu s dalšími paletami cihel na štíty. Následovalo ruční betonování dalšího věnce, což obnášelo přetěžovaný vozejk a vytahané ruce. Nakonec se začaly stavět štíty za pomoci lešení, což práci usnadnilo.
Podkladní betonová mazanina tl. 10 cm pod budoucí panely se šalovala extruďákem a prkny. Do prostoru se nařezaly kari sítě, vypodložily a dovezlo se 1,8 m3 betonu. Transport betonu nahoru na cihly byl realizován pomocí kbelíků. Po dodání panelů od Goldbeku, které zahrnovalo i otvor pro komín, byly panely usazeny jeřábem. Panely byly ošalovány zvenčí OSB deskami s extruďákem jako zateplením. Dovnitř se udělaly koše z roxorů a třmínků, které se vylily betonem B25 pomocí pumpy.
Čtěte také: Betonový bazén: Kompletní postup stavby
Na založení první řady v druhém patře byla použita zakládací sada. Po vyzdění 5 řad v druhém patře se udělaly dva polověnce do tvaru C. Šalování z OSB desek, zateplení extruďákem a spousta železa byly opět součástí konstrukce. Třmínky byly naohýbány předem kvůli časové tísni. Během betonování polověnců, které probíhalo za vysokých teplot, bylo nutné beton rychle zhutnit a zarovnat.
Architektonické a estetické hledisko
Statika je sice pro nástavbu rozhodující, ale neměli bychom zapomínat ani na architektonické a estetické hledisko. Zejména u kompozičně „uzavřených“ rodinných domů může dojít necitlivou změnou hmoty stavby k výtvorům, před kterými slušní architekti cudně klopí zrak nebo rovnou omdlévají. Takřka v každém městě či vesnici můžete najít přístavbami zmrzačené domy, ovšem ne vždy jsou na vině stavebníci, ale místní stavební úřad. Nejčastější příčinou esteticky pochybných přestaveb jsou samotní stavebníci. Ti ve snaze ušetřit za architekta dopřávají často sluchu zedníkům, pro které je harmonie a proporcionalita zcela pod jejich rozlišovací schopnost. Hlavně u domků se sedlovou střechou bývá častým prohřeškem tvar zastřešení přístavby, který si s původním tvarem střechy vždy plně nerozumí.
U přístaveb a nástaveb domů se můžeme řídit dvěma přístupy. Buď nové části přiznáme a hrdě se k nim přihlásíme, například odlišnou strukturou či barvou fasády či obložením, nebo půjdeme opačnou cestou a budeme se tvářit, že takto vypadal dům odjakživa. Ve většině případů je lepší „přiznat barvu“ a k přístavbě se přihlásit. Přístavba může být materiálově odlišena od hlavního objemu původního domu obkladem z cihelných pásků. Okna, která byla zachována v původních otvorech, doznala drobné změny v proporcích a členění. Dále může dojít ke kultivaci fasád původního domu, kde přibude hlavní římsa a další plastické prvky.
Typy střech a jejich specifika
Pokud má dům šikmou střechu a my získáme nástavbou pouze podkroví, nejde často ani tak o nástavbu, ale o realizaci nového podkrovního bydlení. Je-li pak střecha ve slušném stavu, nebo alespoň krov a my měníme pouze latě a střešní krytinu, můžeme hovořit o realizaci půdní vestavby.
Problém však nastává, pokud je půda příliš nízká a též úzká. V takovém případě je konstrukce krovu pro půdní vestavbu nevhodná a je třeba zvýšit nosné stěny. To samé platí i v případě, že prostě potřebujeme získat víc místa, než nám může stávající půda nabídnout. Musíme pak sejmout střešní krytinu a krovy, přistavět další obvodové stěny a příčky na stávající přízemní konstrukci a buďto zastřešit a nebo realizovat strop a poté až zastřešit. A ideální je v případě takové nástavby právě jen částečné přistavění nosných stěn a příček (čili nikoli až do výšky dalšího patra) a zastřešení, aniž bychom stavěli strop. V každém případě je ale (a nejen z hlediska statického) nejsnadnější taková nástavba na ne příliš starých domech se střechou plochou.
Ploché střechy
Ploché střechy zažívají po letech ústupu z obliby opětovný vzestup, protože dodávají domům a dalším budovám na zajímavosti. Tento typ střechy se hodí zejména pro moderní architekturu. Domy s plochou střechou mají maximální sklon střechy 10°, minimální sklon střechy by měl být 2°. Ploché střechy přispívají ke splnění přísných požadavků na úsporu energie na vytápění pro nízkoenergetické a pasivní domy, záleží zejména na vhodném výběru stavebního materiálu.
Plochá střecha je lépe přístupná v případě, že je třeba provést opravu komína nebo vyčistit okapy. Je také snadněji přístupná při instalaci antén, fotovoltaických panelů a jejich údržbě. Pokud se rozhodnete pro projekt patrového domu, rovná střecha vám nebude ubírat z obytného prostoru v patře. V porovnání s domy s obytným podkrovím se místnosti opticky zvětší. Domy s plochou střechou vám také usnadní výběr nábytku, u kterého nebudete muset myslet na šikmý strop. Zejména v hustěji osídlených městských oblastech oceníte možnost vytvořit si na střeše terasu nebo zahradu. Ve fázi výstavby je třeba myslet pouze na odvodnění střechy a nosnost střešní konstrukce.
V minulosti se u domů s rovnou střechou používaly na střechy především pryžové asfaltové pásy, které musely být pravidelně natírány ochranným UV nátěrem. Moderní technologie přinesly různé hydroizolační fólie, které jsou vhodné pro nízké sklony střech a vyznačují se nízkou hmotností. Tyto materiály mají delší životnost a vyšší spolehlivost a nevyžadují téměř žádnou údržbu.
Projekt domu s plochou střechou si můžete vybrat podle toho, kolik obytných místností potřebujete a jaký tvar domu preferujete. Domy s plochou střechou nabízejí také možnost volby počtu podlaží. Dům se dvěma podlažími umožňuje získat více obytného prostoru i na menší zastavěné ploše.
| Typ projektu | Popis | Vhodné pro |
|---|---|---|
| Arkada 2 | Atriový dům s plochou střechou, dvougaráží a oboustranným krbem. | Úzký pozemek, dostatečný komfort v každé místnosti. |
| Arkada 1 | Atriový cihlový dům s dvojgaráží a velkou krytou terasou. | Zajímavě řešené bydlení. |
| Arkada 5 | Rodinný dům ve tvaru písmene L s garáží a plochou střechou. | Tři obytné místnosti, denní osvětlení interiéru velkými francouzskými okny. |
| Arkada 10 | Moderní projekt malého domu s plochou střechou. | Menší domy. |
| Arkada 3 | Moderní atriový dům ve tvaru písmene U s garáží a plochou střechou. | Pohodlí v obytné části, oboustranný krb, úzký pozemek. |
| Arkada 12 | Moderní dům ve tvaru L s krytým stáním. | Zájemci o dům bez garáže. |
| Trend 297 | Rodinný dům pro 4-5člennou rodinu s pokojem v přízemí a plochou střechou. | Velká denní část domu osvětlená francouzskými okny. |
| Arkada 4 | Moderní patrový dům s plochou střechou a pohodlným parkováním v přístřešku. | Možnost realizace bez přístřešku nebo přestavby na garáž. |
| Arkada 13 | Zděný dům se dvěma samostatnými vchody. | Dvě bytové jednotky, uspokojí prostorové požadavky. |
tags: #stavba #2 #patra #strecha