Podzim je každoročně časem pro revize komínů a přípravu otopné soustavy na zimu. Je to asi rok, co tato činnost dostala nový rozměr. S propuknutím války na Ukrajině a v následných obavách, že Rusko uskuteční své výhrůžky a utáhne kohouty s plynem, začali mnozí zvažovat přechod na jiné vytápění. Lidé si pořizují kamna na pevná paliva do rodinných domů i do bytů. Aby si v případě potřeby mohli přitápět, kdyby plyn nebyl nebo byly zálohy příliš vysoké. Často se teď instalují nová kamna tam, kde buď vůbec nebyla nebo je vyměňujeme za staré. V souvislosti s tím se objevují i otázky týkající se stávajících komínů, jejich stavu a možnosti připojení nových spotřebičů.
Problémy starých komínů a moderní spotřebiče
„U komína vždy záleží na tom, jak je starý, v jakém je stavu a jak má být používán. Je dobré, aby to někdo povolaný zhodnotil. Osobně bych doporučoval, pokud chce majitel provést nějakou zásadní změnu, aby se poradil s kominíkem. Ten by měl podle typu nového spotřebiče rozhodnout, jestli se komín dá použít nebo bude třeba jej opravit, vyvložkovat nebo dokonce bude nutné postavit komín nový. V žádném případě by se spotřebiče neměly připojovat bez konzultace. Dvojnásob toto doporučení platí pro staré bytové domy v centrech měst. Uživatelé by v nich rozhodně neměli připojovat moderní spotřebiče na 100 let staré komíny. Jednak už neodpovídají požadavkům moderních kamen, a taky jsou už většinou v dezolátním stavu. Roky s nimi nikdo nic nedělal, takže teď je třeba je aspoň převložkovat.
U starších objektů lidé žijí se stejným komínem třeba 50 nebo 60 let, pravidelně ho čistí a nemají s ním prakticky žádné problémy. Potom si pořídí nový spotřebič (kamna, kotel, krbovou vložku) a najednou kamna začnou špatně táhnout a celková kvalita hoření a odvodu spalin se zhorší. Dnešní nové spotřebiče prošly značným vývojem a mají úplně jinou konstrukci, která vykazuje mnohem vyšší účinnost než starší spotřebiče. Spaliny, emitované těmito novými spotřebiči jsou mnohem chladnější a tím i pomalejší. Spaliny, které se ve starém komíně ochladí začnou kondenzovat a vzniká smradlavá vlhkost. Komín může začít zapáchat a někdy se na stěně u komína začnou objevovat i dehtové mapy. Pro větší bezpečnost i efektivitu spalování doporučujeme postavit nový komín nebo ten starý zrekonstruovat.
Vyvložkování komína: Ano, či ne?
„U nás se nejčastěji používají kamna na dřevo, občas ještě automatická kamna na pelety. Pokud je někdo chce připojit ke stávajícímu komínu, který je klasicky vyzděný, je třeba jej posoudit, zda nepotřebuje nějakou úpravu. Neexistuje automatická povinnost vyvložkovat stávající komín. I nová vyhláška č. 34/2016 Sb. se zmiňuje o čištění jednovrstvého (nevyvložkovaného) zděného komínu. Spíše to bude souviset s jeho stavem, kdy se již kontrolní technik odmítne podepsat pod jeho bezpečný provoz. Pokud je světelnost dostatečná (200-210mm), tak je šance, že vložkování půjde bez frézování. Pokud by se frézovalo, orientace je okolo 3000cm/m. Na krbovky bych volil 180mm rouru nerez tloušťky 1mm. Flexinu nebrat. Pokud je komín nepopraskaný, tak v tom nemusí být problém. Spíše je ale problematická konstrukce hranaté díry. V rozích se to brzdí a zanáší a logicky i špatně čistí. Ani nevím, zda existují hranaté štětky. Další problém je velký průřez komína. Odhadem je to asi přes těch 20cm. Ono totiž vždy neplatí, že větší je lepší. Pro běžné krbovky stačí ta 150mm vložka a i kamna takový průměr odkouření většinově mají. To, že se často používají 200mm, se spíše jistí projektanti, kdy pak máte možnost velké krbové vložky. Ty mají odkouření 180 až 200mm z důvodu velkých dveří (prosklení).
Když se člověk pouští do větších akcí, tak by šel cestou vyvložkovat a nechat to udělat jednou a pořádně. Nebude muset řešit, že vám někde něco prasklo u zaústění nebo tak.
Čtěte také: Návod na natírání starého plotu
Revize spalinových cest a bezpečnost
Přímo povinnost žádat o povolení daná není. Sám ale tuto kontrolu doporučuji. Nová kamna by měl připojovat profík a současně s tím by měl provést revizi spalinových cest. Měl by celý komín prohlédnout, v případě staršího komínu by měl navíc udělat tlakovou kouřovou zkoušku těsnosti a taky zkontrolovat všechna dvířka a čistící otvory, zda jsou těsné. Zkrátka by měl projít celý komín, jestli je vůbec schopný ještě fungovat. Důležité je, aby měl komín po celé své výšce od paty až po hlavu nad střechou celistvý, nerozpraskaný, neděravý plášť. Pozornost je třeba věnovat místům průchodu stropy, zvláště jsou-li dřevěné (nebo z jiného hořlavého materiálu). Je-li přístup, je dobré se podívat pod prkna v místě průchodu stropem (většinou ze strany půdy), nebo zevnitř komína, jsou-li v blízkosti komínová revizní dvířka, kdy na průchod přes strop dobře „dohlédnete“ (svítilna, zrcátko). Rovněž tak je dobré věnovat pozornost průchodu krovem, zda-li v těch místech nejsou trhliny, díry v plášti komína apod. a podívat se také na střechu (pozor, nepoškodit krytinu, je-li křehká) na hlavu komína, je-li celistvá, nerozpadá se apod. Také se podívat na spodní vybírací dvířka, jdou-li dobře pevně uzavírat a jsou zajištěna proti samovolnému uvolnění vypadnutí (ztráta tahu), zkrátka jsou-li v pořádku. Podívat se i na revizní dvířka, jsou-li, většinou v půdním prostoru, zda se dají dobře pevně uzavírat, jsou celistvá, pevná, zajištěna proti samovolnému otevření. Jinak plášť se dá kdekoli opravit sezděním, vyzděním, přezděním, zaomítáním (dle povahy poškození). Dvířka se dají koupit a vyzdít nová nebo opravit. Komín čistit opatrně (špatným čištěním se může poškozovat zevnitř) nebo to přenechat kominíkovi, dbát nato, aby byly vybrány saze. Zkontrolovat zděř, kde se bude zapojovat kouřovod, případně vyzdít novou tak, aby bylo možno těsné a pevné napojení kouřovodu, kouřovod zajistit proti samovolnému sesmeknutí z hrdla kamen (zejména zadní vývod) a zajistit i proti samovolnému vypadnutí v místě napojení na sopouch komína, je-li třeba. Dbát na to, aby všechny hořlavé předměty v okolí kamen a kouřovodu byly v bezpečné vzdálenosti před sálavým teplem (pozor na hořlavé obklady, lišty apod.) nebo byly odstíněny nehořlavou vhodně umístěnou zástěnou. Používat zásadně suché dřevo, sebelepší kamna a sebelepší komín nezabrání zadehtování a zanesení, pokud budete topit mokrým dřevem.
Komínová hlava a krov
Často se provádějí rozsáhlé rekonstrukce střech, kdy se kompletně odstraňují všechny vrstvy až na původní krov. Je chyba, když je krov přístupný, neopravit jeho kritické detaily. Mnohdy totiž nejsou dodrženy předpisové odstupy trámů od tělesa komínu, třeba proto, že stavba historicky procházela různými úpravami. Krov by se měl bezpečně opravit i v případě, že komín právě není využíván. Když v budoucnu dojde k situaci jako dnes a uživatelé se rozhodnou komín použít, budou v bezpečí. Častější problémy než u malé odstupové vzdálenosti jsou u trámů zazděných v komíně. Obvykle se to vyskytuje u komínů, které byly v minulosti několikrát přestavované. Naštěstí u velké většiny stavitelů vždy fungoval selský rozum, který jim napověděl, že dřevo v komíně nemá co dělat. Na rozdíl od toho jsou trámy blízko komína záležitostí, se kterou se setkávám často a píšu ji do závad.
Dostáváme se na střechu, ke komínové hlavě. Stává se taky, že se používá spousta různých stříšek, které tam nemají co dělat. Bývají třeba vyrobené z pozinkovaného plechu, který se spalinami reaguje a koroduje. Správně by podle norem všechno, co přijde na komín, mělo být certifikované a určené přímo na komín.
Vyústění komína nad střechou dle ČSN 73 4201
Komíny se vyúsťují tak vysoko nad nejbližší okolí, aby nebylo narušováno životní prostředí nebo aby okolí nebylo znečišťováno spalinami. Při provozu má být vyloučen rušivý vliv okolních objektů na funkci komína. V článku jsou shrnuty podmínky pro navrhování vyústění komínů jak šikmých, tak plochých střech.
Vyústění komína - souhrn ČSN 73 4201
Komíny se vyúsťují tak vysoko nad nejbližší okolí, aby nebylo narušováno životní prostředí nebo aby okolí nebylo znečišťováno spalinami. Při provozu má být vyloučen rušivý vliv okolních objektů na funkci komína.
Čtěte také: Betonový povrch a dlažba
- Šikmá střecha: Uvažuje se při sklonu střešní roviny od vodorovné plochy větším než 20°.
- Minimální výška je 0,65 m nad hřebenem šikmé střechy.
- Od dvou metrů od hřebene to klesá pod úhlem asi 10° (přesné hodnoty je nutné ověřit v normě).
- Plochá střecha: Uvažuje se v případě, je-li sklon střechy od vodorovné roviny menší než 20°.
- Výška vyústění přetlakového a vysokopřetlakového komína a komína s umělým tahem (s ventilátorem v ústí komína) může být snížena až na výšku 0,5 m nad plochou střechy v oblastech s normálními sněhovými podmínkami.
- Pro kouřovody s funkcí komína od plynových spotřebičů s atmosférickým hořákem s přerušovačem tahu je výška vyústění 1 m nad plochou střechou.
- U rovné střechy by měl být komín aspoň metr nad střechou.
- Nástavba na ploché střeše: Uvažuje se vyústění 1 m nad šikmou rovinou, vytvořenou úhlem 10° od střešní atiky nástavby.
- Kotle TURBO do výkonu 30 kW: Vyústění komína a kouřovodu s funkcí komína, při přetlaku v komínovém ústí, je 0,4 m nad rovinou šikmé nebo ploché střechy.
Realizačním firmám i investorům bych připomenul řešení výlezů a komínových lávek. Originální systémové prvky jsou hodně drahé, a tak se to na střechách řeší všelijak a očesává se to jen na to nejnutnější. Proto bych rád zdůraznil, že ke komínům je potřeba se bezpečně dostat.
K lapačům jisker bych připomenul, že je nutné je pravidelně čistit. Používají se například u dřevozpracujících provozů s rizikem vzniku požáru v okolí, nebo na rekreačních objektech přímo pod stromy.
Čtěte také: Jak opravit betonový bazén
tags: #stary #komin #neni #nad #strecho