Značky neboli kolky na cihlách známe již z doby starověkých států a římské říše. V českých zemích se používání cihlářských kolků uvádí od pozdní gotiky (15. století), kdy bylo značeno z praktických důvodů pouze obchodní zboží. Další rozmach cihlářství a kolků nastává ve druhé polovině 17. století a v 18. století v souvislosti se stavbami barokních cihelných pevností.
Až do poloviny 19. století fungovaly zpravidla jen „panské“ cihelny. Na výrobu cihel bylo třeba mít koncesi, kterou nebylo snadné získat. Výsledkem bylo, že cihly mohl vyrábět prakticky každý, což mělo za následek masivní rozšíření kolků kvůli přehlednější identifikaci. Tomu odpovídala mnohdy kvalita cihlářského zboží včetně kolků.
Přesný důvod, proč docházelo ke značení cihlářského zboží, se už asi přesně nedozvíme. Podle některých historiků je možné prvotní kolky považovat za označení kvality cihel z dané cihelny. Mohlo se také jednat o vyjádření privilegia vojenské nebo městské cihelny. Značení cihel kolky převzaly postupně vrchnostenské cihelny, zde se jednalo o propagaci daného šlechtického rodu. V 19. století začaly značky jednotlivých cihelen v tržním prostředí sloužit jako dobrá reklama. Rovněž značky na cihlách mohly hrát určitou roli při technologii stavění - lepší spoj s maltou apod. Víme totiž, že zedníci umísťovali cihly značkou dolů.
Druhy kolků na cihlách
Zajímavostí je, že při značení cihel až do 19. století byly používány dva základní typy kolků:
- Pozitivní kolky: Vystupují z hmoty cihly. Vzniknou tak, že se do dna cihlářské formy vyryje zrcadlově obrácený znak. Forma se vyplní hlínou a při vyklopení má cihla vystouplý reliéf. Tyto kolky byly nejvíce rozšířené od 17. do 18. století.
- Negativní kolky: Jsou zapuštěné (vytlačené) a vznikly vtisknutím kovové destičky do hmoty cihly. Tato destička byla přibitá ke dnu cihlářské formy. Tyto kolky jsou zastoupeny nejčastěji a jsou mladší, lze je zařadit do 19. století, ale nemuselo to být vždy pravidlem. Negativní kolky vznikaly také razítkováním až po vyklopení vlhké cihly, což vysvětluje křivé nebo převrácené znaky.
Symbolika kolků
Samotné kolky na cihlách mohou představovat různá čísla, písmena či znaky či kombinace obojího:
Čtěte také: Jak na renovaci parket?
- Symbol čísla: Označoval pravděpodobně cihlářskou partu (konkrétní směnu), podle toho se dala lehce rozpoznat kvalita odvedené práce. V řídkých případech znamenalo číslo letopočet. Cihly se symbolem čísla jsou nejvíce zastoupené z celkového množství značených cihel.
- Symbol písmena: Zpravidla se jednalo o iniciály jména majitele cihelny; někdy i o iniciály názvu cihelny (častý je symbol CS či SC, které označoval v minulosti rozšířené „spolkové cihelny“). Rovněž se objevuje i kombinace celého jména majitele i místa cihelny.
- Nejenom klasické plné cihly měly své kolky. Rovněž další cihlářské zboží, jako byly například dlaždice z cihelného materiálu.
Vlastnosti kvalitní cihly
Není cihla jako cihla. Staré cihly se mohou vyznačovat různou kvalitou podle toho, k jakému účelu byly primárně zhotoveny - od obyčejných plných cihel přes lepší zdicí cihly až po nejvyšší jakost „ostře“ pálených cihel, tzv. zvonivek neboli klinkerů (odvozeno z německého německého slovesa „klingeln“ - zvonit).
Nejkvalitnější cihla splňuje následující podmínky:
- Má bezvadný čistý tvar s ostrými hranami a rohy; je bez kamínků a bez trhlinek.
- Při úderu vydává jasný zvuk (tzv. zvoní).
- Vzdoruje povětrnostním podmínkám, především mrazu.
- Musí být dostatečně porézní, aby na ní dobře držela malta.
- Má nízkou nasákavost (lepší cihly nemají přijmout více než 15 % vody).
- Snese nejméně 1 metrický cent tlaku na 1 cm².
Identifikace cihel z budovy bývalého sirotčince v Brně
Při rekonstrukci budovy bývalého sirotčince na Gorkého ulici v Brně se díky přestavbě objektu a demolici jednoho křídla naskytla možnost získat reprezentativní soubory zdících prvků, jednoznačně datovaných vznikem objektu v roce 1872 a postavením přístavby v roce 1905. Po pečlivé rozměrové a tvarové analýze tohoto souboru a následné identifikaci dle kolků bylo zjištěno, že na stavbě objektu se současně podílela řada dodavatelů.
Rozměry cihel byly také zajímavé, kde byl konstatován poměrně velký rozptyl daný nestejným smrštěním při výpalu. Obecně vzato, asi nejvyšší vypovídací schopnost měly zkoušky na polovinách cihel.
Následující tabulka ukazuje přehled výrobců cihel a jejich značek nalezených v budově sirotčince:
Čtěte také: Tipy pro zdění starých cihel
| Typ | Značka | Rozměry (mm) | Období | Výrobce | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | SE ve čtverci + číslo v obd. | 305 × 152 × 71 | Do r. 1872 | Sigmund Spitz & Nathan Ehrenfest | Hohlweggasse 15 (dnes Úvoz), dle Adr. |
| 2 | DE v kruhu + čísla v kartuších po stranách | 302 × 152 × 69 | Do r. 1872 | S jistou pravděpodobností Rüdiger Deycks (?) | Známé jsou cihly s kolky R D, připisované buď Rüdigerovi Deycksovi, či Richardu Deycksovi (po r. 1890). Kolky s čísly jsou vzhledově identické s pozdejšími cihlami RD. Grosse Neugasse 99 (dnes Lidická), dle Adr. |
| 3 | NF v kartuši + římská číslice v kartuši, varianty pouze s čísly | 302 × 153 × 73 | Do r. 1872 | Ferdinand Nemetchek (též uváděn jako Nemetschke) | Grosse Neugasse 104 (dnes Lidická), dle Adr. |
| 4 | Cz v kruhu | 304 × 154 × 73 | Do r. 1872 | Dle některých sběratelů Leo Czech, ale ten uváděn až v Adr. 1911 | V daném období s odpovídající iniciálou Josef Czižek - ale jeho cihly jsou známé značkou CJ, zde jde pravděpodobně o rodinu Czerwinků: Heinrich Czerwinka , resp. jeho vdova a syn Kreuzgasse 31(dnes Mendl. n.) dle Adr. 1862, resp. Czerwinkas Heinrich witwe und Sohn, Thalgasse 28 (dnes Údolní) dle Adr. |
| 5 | N v kartuši možná varianta k typu 3 | 299 × 150 × 74 | Do r. 1872 | Ferdinand Nemetchek (též Nemetschke), jiný výrobce s iniciálou N se v adresářích daného období nevyskytuje | Grosse Neugasse 104 (dnes Lidická), dle Adr. |
| 6 | R a D v kartuších, čísla v kartuších i ražená | 301 × 152 × 72 | Do r. 1872 | Rüdiger Deycks | Grosse Neugasse 99 (dnes Lidická), dle Adr. |
| 7 | F a S + číslo | 296 × 148 × 71 | Spíše 1905 | Ferdinand Schmerda | Možno i Franz Schimmel, ale méně pravděpodobné F. Schmerda, Eichhorngasse 21 (dnes Veveří) dle Adr. 1877 a dále až do 1906 F. Schimmel, Oberzeil 74 (dnes Francouzská), dle Adr. |
| 8 | NF | 301 × 150 × 71 | Do r. 1872 | Patrně další varianta kolku Ferdinand Nemetchek (též Nemetschke) | Grosse Neugasse 104 (dnes Lidická), dle Adr. |
| 9 | A & Cz + číslo | 295 × 146 × 69 | 1905 | Adam und Czerwinka | Thalgasse 30 (dnes Údolní), dle Adr. |
| 10 | M ve čtverci | 303 × 150 × 71 | Do r. 1872 | Snad Alois Mistelsteiger | Jiný výrobce s iniciálou M se v adresářích daného období nevyskytuje Wienergasse 47 (dnes Vídeňská), dle Adr. 1862, 1877. |
| 11 | F a E + číslo v kartuši | 291 × 146 × 68 | 1905 | Max Fischer und Mathias Ehrenfest | Hohlweggasse 5 (dnes Úvoz), dle Adr. |
| 12 | F a E v kartuších + číslo v kartuši | 290 × 143 × 68 | 1905 | Max Fischer und Mathias Ehrenfest | Hohlweggasse 5 (dnes Úvoz), dle Adr. |
| 13 | F a P + číslo | 297 × 143 × 69 | 1905 | Franz Pawlů | Eichhorngasse 73 (dnes Veveří), dle Adr. |
| 14 | S a F + číslo patrně pouze varianta kolku v typu 7 | 302 × 155 × 69 | Do r. 1872 | Ferdinand Schmerda | Možno i Franz Schimmel, ale méně pravděpodobné F. Schmerda, Eichhorngasse 21 (dnes Veveří) dle Adr. 1877, F. Schimmel, Oberzeil 74 (dnes Francouzská), dle Adr. |
| 15 | F a F + číslo 19 - varianta Typu 11 | 294 × 145 × 68 | 1905 | Max Fischer und Mathias Ehrenfest | Hohlweggasse 5 (dnes Úvoz), dle Adr. |
| 16 | 13 v kartuši - patrně varianta Typu 6 či 2 | 298 × 149 × 69 | Do r. 1872 | Rüdiger Deycks | Grosse Neugasse 99 (dnes Lidická), dle Adr. |
| 17 | 22 v kartuši - varianta Typu 11 | 294 × 145 × 68 | 1905 | Max Fischer und Mathias Ehrenfest | Hohlweggasse 5 (dnes Úvoz), dle Adr. |
| 18 | římská II v obdélníku - varianta Typu 1 | 306 × 153 × 70 | Do r. 1872 | Sigmund Spitz & Nathan Ehrenfest | Hohlweggasse 15 (dnes Úvoz), dle Adr. |
Čtěte také: Staré parkety: Koupě a cena
tags: #staré #cihly #se #značkami #historie