Pórobeton si za poslední roky získal velkou oblibu. Přesné pórobetonové tvárnice (vyrábějí se s maximální odchylkou 2 mm) se lepí tenkou vrstvou tmelu, a tak eliminují tepelné ztráty vznikající prostupem tepla maltou. Díky mimořádné přesnosti při výrobě s rozměrovou tolerancí 1 až 2 mm jsou pórobetonové prvky předurčeny pro přesné zdění na tenkovrstvé maltové lože. Mezi stavebníky se vžil pojem lepení a místo malty slovo lepidlo. Výhodou je, že k vyzdění 1 m3 stěny vystačíme se 14 kg malty. Míchačky ani pracovníka k její obsluze není třeba a snižují se i náklady na dovoz písku.
Vlastnosti pórobetonu
Tento materiál je velmi dobře opracovatelný, a proto není problém vytvořit z něho různé oblouky, klenby a zalomení, a to bez zbytečných ztrát. Při zdění lze využít i odřezky, díky čemuž se minimalizuje odpad. Pórobetonové tvárnice lehce opracujeme běžným řemeslnickým nářadím, lze je řezat, brousit a frézovat, jednoduše a rychle vytvoříme drážku pro elektroinstalaci.
Pevnost a objemová hmotnost
Výrobky z pórobetonu se prodávají v několika pevnostních třídách s garantovanou pevností v tlaku od 2 do 4,4 MPa. Při stavbě klasického dvojpodlažního rodinného domu (přízemí s podkrovím), není-li v projektu předepsáno jinak, je pro obvodové zdivo dostačující pevnost tvárnic v tlaku 2 MPa. Označení tvárnic P2 znamená minimální zaručenou pevnost v tlaku 2 MPa. Objemová hmotnost tvárnice se pohybuje mezi 550 a 850 kg/m3. Druhá část označení - číslo 400, 500 a jiné - znamená maximální objemovou hmotnost ve vysušeném stavu. Nízká hmotnost tvárnice a vysoká pevnost umožňují budování všech druhů běžných objektů, výrazně snižují namáhavost práce a zvyšují její produktivitu.
Tepelněizolační vlastnosti
Tepelněizolační vlastnosti souvisejí s objemovou hmotností výrobku. Čím je nižší, tím více pórů výrobek obsahuje, a proto lépe tepelně izoluje. Běžně se prodávají tvárnice s nižšími třídami objemové hmotnosti, aby bylo dosaženo co nejvyššího tepelného odporu konstrukce a maximálních úspor v nákladech na vytápění. Při použití přesných zdicích tvárnic o tloušťkách 375 mm není potřebné dodatečné zateplení. Díky nízké objemové hmotnosti pórobetonové hmoty lze vyrábět relativně velké tvárnice, takže u některých značek potřebujeme do metru čtverečního šest sedm kusů. Pórobeton dosahuje jedinečných tepelně izolačních parametrů, díky kterým mají pórobetonové stavby výbornou energetickou bilanci. Dosažení požadovaných hodnot pro nízkoenergetické či pasivní domy je velmi jednoduché.
Difuzní propustnost
O difúzně propustném zdivu se říká, že dýchá. To znamená, že mikropóry a mikrokapilárami zdiva relativně snadno procházejí molekuly vodní páry a vzduchu (jde o děj, kdy se přenáší pomalu malé množství látky a nelze jej využít například pro větrání), a tak vyrovnává změny vlhkosti při běžném provozu jako je koupání nebo praní. Do difuzně propustného zdiva proto může vodní pára nejen snadno vstupovat, ale stejně snadno může také vystupovat. To má význam tehdy, když zdivo z jakéhokoliv důvodu zvlhne. Pokud je difuzně propustné, je naděje, že rychle vyschne. Pórobeton je ve srovnání s betonem, hutnou keramikou nebo kamenem díky jeho vysoce porézní struktuře dobře porézní a díky tomu výborně tepelně izoluje. Jestliže je ale zdivo tepelně izolováno z vnější strany pěnovým plastem, jehož difuzní propustnost může být až desetkrát menší, může vlhkost do zdiva snadno zevnitř vstupovat, ale špatně vystupuje ven a v mrazivém počasí v konstrukci kondenzuje.
Čtěte také: Jak na renovaci parket?
Akumulace tepla
Pórobeton má dostatečnou akumulační schopnost, aby překlenul venkovní teplotní výkyvy bez nutnosti reakce otopné soustavy, překlene i krátkodobé výpadky topení nebo intenzivní vyvětrání. Zároveň má dostatečně nízkou tepelnou vodivost na to, aby se krátce po spuštění otopné soustavy prohřály pouze povrchové vrstvy zdiva, nikoli celý jeho objem, a v obydlí se rychle rozhostilo příjemné teplo, které sálá i z ohřátých zdí. Při konstantním výkonu vytápění a zimním rozdílu nočních a denních teplot až kolem 20 °C se vnitřní výkyvy povrchové teploty na zdi pohybují kolem 0,8 °C, zatímco u lehké konstrukce, jež je tvořena převážně izolantem, to je výkyv přes 6 °C, což už je pro pocit pohody velmi nepříjemný rozdíl.
Zvuková izolace a požární odolnost
Póry jsou výhodné i z hlediska zvukověizolačních schopností, protože absorbují část zvukové energie. Masivní pórobetonové tvárnice poskytují zvukovou izolaci odpovídající normám. Podle mezinárodních technických norem patří pórobeton mezi materiály nehořlavé (požární odolnost stupně A), takže se používá i při stavbě protipožárních stěn.
Nasákavost a mrazuvzdornost
Struktura pórobetonu má svoje výhody dokonce i u vlastností takových parametrů, jako jsou nasákavost, vzlínavost a mrazuvzdornost. Póry jsou uzavřené a přerušují kapiláry, a tak voda může vzlínat pouze do malé výšky, přičemž pohyb vody je celkově velmi pomalý, takže ani po silném dešti nepronikne vody zboku do stěny hlouběji než 25 mm. Přesto se doporučuje zakrýt shora kamenivo, které by mohlo být vystaveno delšímu (například během přezimování stavby) působení vody, a hlavně sněhu. V tomto případě totiž voda k průniku do pórobetonu nepotřebuje kapilární síly, do materiálu je tlačena gravitací a pomalý pohyb vody, který chrání zdivo za několikahodinového deště, nepomůže, jestliže sníh taje na vrchu stěny několik týdnů.
Ekologická nezávadnost a energetická náročnost výroby
Dalšími výhodnými vlastnostmi pórobetonu jsou nehořlavost a ekologická nezávadnost. Tyto vlastnosti však více souvisejí se složením materiálu než s jeho strukturou. Výroba pórobetonu je proti obvyklým stavebním materiálům podstatně méně energeticky náročná a velice efektivní - z 1 m3 surovin se vyrobí 5 m3 finálního produktu.
Typy pórobetonu
Pórobeton se dělí podle použitého plniva (písek nebo popílek) a obsahu pojiva (vápno a cement). Lidé pórobeton nejčastěji rozlišují podle barvy: bílý - pískový a šedý - popílkový.
Čtěte také: Tipy pro zdění starých cihel
Bílý pórobeton
Bílý pórobeton se vyrábí z křemičitého plniva (písku), pojiva, vody a plynotvorné přísady, proto má bílou barvu. Bílé pórobetonové tvarovky se vyrábějí z přírodních surovin, jako je křemičitý písek, cement, vápenec a voda. Škodlivé látky v bílém pórobetonu nejsou - jedná se o přírodní materiál, který se používá už téměř sto let. Nevyžaduje žádné napouštění dodatečnými konzervačními látkami, jak tomu často bývá u dřevostaveb, ani neobsahuje polystyrenové a další výplně, jejichž účelem je zlepšit tepelněizolační vlastnosti. Ytong totiž dosahuje toho nejvyššího standardu sám o sobě - díky samotné povaze materiálu, který obsahuje miliony vzduchových pórů. Vzduch působí jako izolace, ale vlhkost zde nekondenzuje, protože je odváděna ven.
Šedý pórobeton
Šedý pórobeton obsahuje místo písku jiné plnivo - elektrárenský popílek. V šedé variantě nahrazuje křemičitý písek elektrárenský popílek. Moderní tvarovky se vyrábějí z takzvaného fluidního popílku, získávaného při spalování uhlí při relativně nízké teplotě v odsířených elektrárnách, který splňuje nejpřísnější ekologické normy. Oba typy, bílý i šedý, jsou na přírodní bázi. Popílek je surovina, nikoli odpad, která je používaná v široké škále stavebních hmot, ať už se jedná o beton, na kterém stojí Váš dům, omítky, malty a stavební lepidla, ale také cement a plniva do barev a tepelně izolačních nátěrů. Popílek není nic více než zbytek po vyhoření organických látek z přírody vyňaté horniny zvané uhlí. Zcela jistě nelze zpochybnit tvrzení, že uhlí není ani radioaktivní, ani jedovaté, ale za nepřístupu vzduchu pod tlakem a teplotou formovaný biologický materiál pravěkých rostlin v jezerních pánvích a říčních deltách. Pravdou ovšem je, že šedý pórobeton je technicky naprosto srovnatelný materiál s pórobetonem bílým.
Rozměry a typy tvárnic
Rozměry nejčastěji prodávaných tvárnic pro obvodové zdivo jsou: šířka 250, 300, 375 mm, výška 250 mm, resp. 249 mm a délky 500 mm, resp. 599 mm (záleží na výrobci). V definování přesných tvárnic je odchylka pro skupinu s menší přesností: délka 3 mm, šířka a výška 2 mm. Výškovým modulem tvárnic vyráběných u nás je výška 250 mm. Přesné tvárnice se vyrábějí hladké, s perem a drážkou a s perem a drážkou a úchytnou kapsou. Systém spojování styčné spáry na pero a drážku bez maltování a praktické úchopové kapsy výrazně zjednodušují a zrychlují osazování tvárnic. Tvárnice na nosné a obvodové stěny mají do sebe zapadající pera a drážky. Díky tomu se při zdění používá malta pouze v horizontálních spárách. Pokud používáme hladkou tvárnici bez pera a drážky, nanášíme maltu i na svislý spoj. Tvárnici přiložíme k sousední tvárnici co nejtěsněji a teprve pak ji položíme na vrstvu malty. Při vodorovném posouvání tvárnice by se mohlo stát, že maltu natlačíme ke svislé spáře a vznikne vzduchová mezera nevyplněná spojovací maltou.
Stavební systém z pórobetonu
V současné době všichni renomovaní výrobci nabízejí nejen zdicí tvárnice, ale i kompletní systémy na stavbu stěn a stropů. Ke každému výrobku se hodí příslušná třída pórobetonového materiálu, která se označuje například P2-400 nebo P4-500. Pro vytvoření stěny jsou k dispozici všechny doplňky, jako jsou nosné i nenosné překlady, věncové tvárnice pro zateplení betonových ztužujících věnců, bednicí U-tvárnice k vytvoření věnců nebo delších překladů a součástí systému je i tenkovrstvá lepicí malta. Pro bezproblémové spojování příček s nosným zdivem se dodává spojka z plechu z nerezu. Jestliže k uskutečnění vizí investora či architekta nestačí ani takovýto široký sortiment výrobků, přichází další bonus v podobě jednoduché opracovatelnosti pórobetonových tvárnic. Celý systém je zaměřen na zmenšení počtu mokrých procesů. Tento systém snižuje počet maltovaných spojů a celkově snižuje počet úkonů při zdění.
Kompletní stavební systém Ytong nabízí ucelené řešení celé hrubé stavby i povrchových úprav. Umožňuje jednovrstvé zdění bez zateplení, a to u všech energetických standardů domů, včetně pasivních. Homogenní stavba včetně stropu a střechy je velkou výhodou systému Ytong. Ucelený sortiment v minulém roce rozšířily dva inovované systémy pro masivní střechu a strop, Ytong Komfort a Ytong Ekonom. Jednou z jejich největších výhod je, že zabraňují letnímu přehřívání interiéru a jsou vhodné i do pasivních domů. Mají zvýšenou ochranu před hlukem a jsou velmi variabilní pro různé typy projektů. Ytong Komfort navíc představuje jedinečný konstrukční systém, který umožňuje stavět střechu bez nadbetonávky a KARI sítě, čímž uspoří více než třicet procent nákladů.
Čtěte také: Staré parkety: Koupě a cena
Postup zdění
Příprava základu
Na základový pás nebo základovou desku naneseme po očištění penetrační nátěr. Aby ve stěnách nevzlínala voda, pod první řadu tvárnic rozprostřeme hydroizolační pásy podle projektu. Musejí mít šířku minimálně 500 mm. Izolace nesmí být přerušená, proto pásy spojujeme částečným roztavením nebo zastudena lepením tak, jak to předepisuje výrobce hydroizolačního materiálu.
Rohy a první řada
Jako první vždy položíme tvárnici v nejvyšším rohu základové desky, perem na vnější stranu. Tvárnici položíme na vápenocementovou maltu o tloušťce nejméně 20 mm. Překontrolujeme vodorovnost a výšku osazení rohové tvárnice. Celou první řadu tvárnic ukládáme na vápenocementovou maltu, jejíž tloušťka se mění v závislosti na nerovnosti základu, minimálně však musí být 20 mm. Dbáme na rovinnost ve vodorovném směru. Proto napneme provázek od rohu po roh. Svislost kontrolujeme vodováhou.
Vyšší řady a spoje
Při ukládaní vyšších řad dbáme na přímost a vodorovnost (zednický provázek) a svislost (olovnice, vodováha). Před lepením další řady tvárnic očistíme povrch ložné spáry od prachu a nečistot. Zdicí maltu nanášíme zednickou lžící. Správnou vazbu tvárnic dodržujeme, i když vynecháme otvor ve zdi, stejně tak při zalomení. Svislé spáry musíme převazovat nejméně 100 mm. Pro spojování nenosných příček s nosným zdivem poslouží spojka z plechu z nerezu.
Srovnání s jinými stavebními materiály
I když z pórobetonu stavíme domy kratší dobu než z pálených cihel a dříve jsme tuto surovinu známou jako plynosilikát využívali spíše jako nenosný izolační materiál, dnes patří ke komplexním stavebním systémům, který zahrnuje obvodové a vnitřní nosné i nenosné stěny, stropy, střešní konstrukce, schodišťové stupně, okenní a dveřní překlady.
Tradiční cihly
Plné cihly (“CP”)
Klasické plné cihly mají rozměry 6,5x14x29 cm, ale vyrábějí se také o velikosti 6,5x12x25 cm; objemová hmotnost je max. 1800 kg/m3, nasákavost min. 12 %. Jejich mechanické vlastnosti umožňují používat je pro stavby o několika podlažích. Mají však nízkou mrazuvzdornost a zejména nízký tepelný odpor (při síle zdi 29 cm, bez omítky, je tato hodnota jen asi 0,36 m2 K W-1), takže vnější zdi musí být vždy opatřeny přídavnou tepelnou izolací. Dnes se používají převážně pro zdění komínových těles. Vzhledem k vysoké energetické náročnosti při výpalu jsou - s přihlédnutím k vlastnostem - drahé.
Děrované cihly
Díky otvorům dosahují tyto pálené cihly nižší hmotnosti a lepších tepelně izolačních vlastností, aniž je jejich pevnost nižší. Mají buď stejné rozměry jako plné cihly, nebo např. 24×11,5×7,1 cm (typ NF), 25x12x6,5 cm (typ CIPd), vyrábějí se však i četné jiné. Je možno používat je pro obvodové zdivo, přičemž zeď o síle 11/2 cihly (asi 45 cm) má tepelný odpor jen kolem 0,6 m2 K W-1. Znamená to, že pro vnější zdi obytných budov se bez přídavných tepelných izolací rovněž nedají použít. Lepší tepelně izolační vlastnosti (přibližně dvojnásobek předchozích) mají podélně děrované cihly, které jsou určeny přednostně pro vnitřní příčky a pro výplňové zdivo. Není přípustné je používat pro obvodové zdivo, protože mají nízkou odolnost vůči mrazu. V případě, že bychom je chtěli pro vnější zdi užít, musíme je neprodleně opatřit omítkou.
Cihelné bloky
Cihelné bloky v současné době vyrábí i dováží značné množství firem, takže situace na trhu je poněkud nepřehledná. Protože jsou zpravidla vyráběny ze zhutňované cihlářské hlíny, dosahují i přes poměrně malou sílu stěn vysoké pevnosti v tlaku, takže jsou vhodné i pro nosné zdi, a to až pro pětipodlažní budovy. Jejich vnitřní dutiny představují kvalitní tepelnou izolaci s tepelným odporem minimálně 2 m2 K W-1. Bloky se spojují minimem malty, některé z nich se vyrábějí i v provedení s perem a drážkou.
Vápenopískové cihly
Vyrábějí se z jemného písku s vysokým obsahem oxidu křemičitého, jemně mletého nehašeného vzdušného vápna a vody, popř. i barevných pigmentů. Dodávají se nejen ve stejných velikostech jako cihly klasické, ale i v jiných formátech. Mají bílou nebo nažloutlou barvu. Podle své průměrné pevnosti v tlaku se zařazují do tříd P10, P15, P20, P25, P30, jejich objemová hmotnost se pohybuje mezi 1400 a 2000 kg/m3, nasákavost je nejvýš 15 %. Vápenopískové cihly jsou vhodné pro podomítkové i režné zdivo. Vnější stěny obytných budov vyžadují - vzhledem ke svým nižším tepelně izolačním schopnostem - přídavné tepelné izolace. Vyrábějí se jako plné, děrované, štípané, i v mrazuvzdorném provedení (M25).
Betonové tvárnice
Rovněž betonové tvárnice se vyrábějí v mnoha velikostech, s nejrůznějšími tloušťkami stěn a s nejrozmanitějšími povrchy (hladké, drážkové, štípané). Protože zpravidla mají pevnost nad 5 MPa, jsou vhodné i pro nosné zdi budov do čtyř nadzemních podlaží. Tvárnice mají objemovou hmotnost max. 1050-2000 kg/m3 a jsou mrazuvzdorné. Výrazné zrychlení stavby s přijatelnými tepelně izolačními vlastnostmi umožní rozměrné tvárnice, v jejichž dutinách je pěnový polystyren - styropor. Částečná hořlavost pěnového polystyrenu se nemůže vůbec projevit, protože tento materiál je bezpečně uzavřen v dutinách tvárnic. Přitom jsou finančně dostupné a umožňují stavbu svépomocí prakticky bez mechanizace. Například tvárnice Prefa o rozměrech 254x380x221 mm mají tepelný odpor 2,3 m2 K W-1 a hmotnost 21 kg.
U těchto tvárnic se namísto hutného kameniva používají pórovité materiály (cihelný recyklát, elektrárenský popílek po peletizaci (Agloporit, Lytag, Aardelit), škvára. Jejich objemová hmotnost je 600-1200 kg/m3 a pevnost v tlaku 2-12 MPa. Tvárnice se vyrábějí v mnoha provedeních i rozměrech (např. 40x30x25, 60x40x25 cm), s povrchem hladkým i drážkovaným. Mají malou nasákavost a jsou mrazuvzdorné. Pórobeton se vyznačuje vyšším tepelným odporem (bílé pórobetonové tvárnice 2,66 m2 K W-1) a dobrou požární odolností. Dnes patří k nejrozšířenějším tvárnice z lehčeného betonu, zejména Hebel a Ytong. Oba tyto systémy mají vynikající tepelný odpor a vyrábějí se v mnoha modifikacích; nejznámější jsou přesné tvárnice a modulové bloky používané zejména pro zlepšení tepelně izolačních vlastností zdiva a v omezené míře i pro zdivo obvodové. K lehčeným tvárnicím patří i Liatherm, což je lehký keramický beton obsahující liapor (keramzit), který se vyrábí z expandovaného přírodního jílu. Má mnoho modifikací o pevnosti 2 až 80 MPa a objemové hmotnosti 450 až 2000 kg/m3, z nichž některé jsou i nosné.
Kamenné kvádry
Přírodní kámen podle způsobu zpracování rozdělujeme na lomový, sbíraný a opracovaný, podle původu na vyvřelý (žula, čedič), sedimentovaný (pískovec, opuka) a metamorfovaný (břidlice, svory). Požadavkům na dobré mechanické vlastnosti, nenavlhavost a odolnost vůči povětrnostním vlivům nejlépe vyhovuje žula. Je velmi pevná, leštitelná a velmi vzhledná i v neopracovaném stavu. U staveb se používá převážně pro opěrné a základové zdivo, sokly a obvodové zdi neobytných místností (sklepy, garáže). Žula, pokud použijeme “sbírané” nebo hrubě tříděné kamenivo, nikoli kvádry, je poměrně levným stavebním materiálem, jeho tepelně izolační vlastnosti jsou však velmi špatné.
Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla
Tepelný odpor je veličinou, která by nás měla zajímat u všech stavebních konstrukcí, neboť ovlivňuje únik tepla zdí. Vyjadřuje se jako podíl rozdílu průměrných povrchových teplot konstrukce a ustáleného tepelného toku. Z této hodnoty je možno vypočítat součinitel prostupu tepla. Čím je velikost tepelného odporu větší, či hodnota součinitele prostupu tepla nižší, tím jsou nižší tepelné ztráty.
Podle normy ČSN 73 0540 musí vnější obvodové zdi vykazovat hodnotu tepelného odporu minimálně 2,0 m2 K W-1, což odpovídá součiniteli prostupu tepla k = 0,46 W m-2 K1. Při použití klasických cihel a doporučené tloušťce 45 cm této hodnoty nedosáhneme ani tehdy, když zeď omítneme tepelně izolační omítkou. Tepelný odpor vrstvy konstrukce vypočítáme, dělíme-li tloušťku stěny její tepelnou vodivostí. Součinitel prostupu tepla vyjadřuje, jaký tepelný výkon se ztrácí jedním čtverečním metrem stěny při rozdílu 1° C mezi teplotou vně a vnitřní teplotou; podle norem by neměl být větší než 0,35 W/m2/K.
Součinitel tepelné vodivosti l (lambda) udává, jaké množství tepla v joulech projde krychlí materiálu o hraně 1 metr mezi dvěma protilehlými stěnami při rozdílu teplot 1 kelvin za 1 sekundu. Na energetickou náročnost budovy se klade stále větší důraz. Některé materiály mají vyšší tepelnou vodivost a některé nižší. Tvrzení, že na materiálu nezáleží, je naprostý nesmysl. Každý materiál má hodnotu tepelné vodivosti naprosto odlišnou. Tepelnou vodivostí se rozumí schopnost daného materiálu vést teplo. Představuje rychlost, jakou se teplo šíří materiálem. Tepelná vodivost daného materiálu je charakterizována součinitelem tepelné vodivosti, má označení λ a jednotku W/m•K.
Staré bílé tvárnice a problematika radonu
V souvislosti se starými bílými tvárnicemi z roku 1980 se objevují otázky ohledně možných problémů, například s radonem. Lidé se ptají na zkušenosti a možné rizika.
Ozáření ze stavebních materiálů může být způsobeno zvýšeným obsahem přírodních radioizotopů v některých materiálech, jako jsou strusky, škvára, popílek, odval z uranových dolů, fosfosádra. Tyto materiály pak mohou být významným a velmi obtížně odstranitelným zdrojem radonu a zvýšené úrovně záření gama v místnostech. Proslulé jsou škvárobetonové bloky z Prefy Hýskov se svými typovými domky START a porobeton z Poříčí u Trutnova /VČ kraj/. Jedná se většinou o materiály odpadní, u nichž se buď spalováním nebo jiným technologickým postupem nechtěně dosáhlo zvýšení obsahu radia. Z hlediska ozdravných opatření je to zdroj pravděpodobně nejnákladnější co se týče jeho eliminace u již postavených budov.
Pochopitelně jako kterýkoliv minerál nebo hornina může uhlí obsahovat stopová množství přírodních radionuklidů, ovšem právě množství přírodních radionuklidů je velmi přísně sledováno vyhláškou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a limity musí být minimálně 1x ročně dokladovány výrobcem zkouškou v akreditované zkušební laboratoři. Také ekotoxicita popílků je velmi často vděčným tématem pro nekorektní marketingová tvrzení, a to zejména díky obsahu těžkých kovů, ovšem i zde je skutečnost poněkud odlišná. Těžké kovy, respektive jejich stopová množství se jistě mohou v popílcích vyskytovat, ovšem šedý pórobeton není popílek. Je to mineralogický komplex o vysokém pH, kde jsou případné výskyty těchto kovů imobilizovány v cementové matrici. Tento proces se nazývá solidifikace.
V současnosti je problematika radonu a dalších rizikových látek ve stavebních materiálech přísně regulována, například vyhláškou 307/02 Sb. ve znění vyhl. 499/05 Sb., což zajišťuje bezpečnost moderních stavebních materiálů.
Tabulka srovnání tepelných vlastností vybraných zdicích materiálů
| Materiál | Tloušťka zdi (mm) | Tepelný odpor (R) [m2K/W] | Součinitel prostupu tepla (U) [W/m2K] |
|---|---|---|---|
| Plná cihla | 290 (bez omítky) | ~0.36 | - |
| Děrovaná cihla | 450 (1 1/2 cihly) | ~0.6 | - |
| Cihelné bloky | - | ≥2.0 | - |
| Pórobetonová tvárnice (bílá) | 375 | ~3.83 (s omítkou, norma) | - |
| Zdivo z fluidního popílku | 400 | 3.17 | - |
| Betonová tvárnice (Prefa) | 380 | 2.3 | - |
tags: #stare #bile #tvarnice #odpor #informace